Koncert v paláci Akropolis připomněl tibetskou tragédii
Slovenské herce podpořili pražští politici a vědci
Hlavní události minulého týdne v Praze a ve středních Čechách
Návštěvu z Číny zastihne protest
Návštěva čínského státníka s incidenty
Pencovi byl odepřen vstup do budovy ministerstva průmyslu
Novinář Penc chce podat trestní oznámení za nevpuštění na brífink
ČSSD znepokojena vykázáním Pence
Porušování svobody tisku vzbuzuje odpor veřejnosti
Penc bude žalovat dvě ministerstva
Tisk je ukazatelem stavu práva
Zieleniec a Dlouhý: Nedorozumění s novináři už nebudou
Fendrych se nebrání debatě ani záznamu
Rasisté končí ve vězení často za úplně jiný přečin
Policie mylně označila ekology za extremisty
Občanské sdružení šíří rasistické letáky
Policisté zadrželi během sobotního srazu patnáct skinů
Podněcovatelé výtržností před soudem
Nad Klausnerovou aférou nelze mávnout rukou
Policie si začala všímat koncertů skinů, tvrdí Penc
Loni se v České republice konalo dvacet neonacistických koncertů
Propast mezi Romy a bílými se nezmenšuje, varuje zpráva
Dopadení skini se pokusili zapálit Romům dům
Veřejnost se ještě více obrátí proti Romům, varují odborníci
Vláda vzkázala Romům: Emigrovat už nemusíte
Nevládní organizace kritizují malou aktivitu státu
Starostka obce zavedla proti Romům „suchý zákon“
Vrah Súdánce je údajně stíhán pro jiné dva rasově motivované útoky
V zemi sílí rasistické nálady, varují odborníci
Nikdo přesně neví, kolik lidí zemřelo kvůli rasismu
Penc podal žalobu na ministerstva
Prima TV – Zprávy / Televizní deník 19:00 hod [11]
Česká televize 1 – Události 19:30 hod [29]
Prima TV – Zprávy / Televizní deník 19:00 hod [19]
Prima TV – Zprávy / Televizní deník 19:00 hod [4]
Prima TV – Zprávy / Televizní deník 19:00 hod [5]
Česká televize 1 – Nadoraz 21:30 hod [35]
Prima TV – Zprávy / Televizní deník 19:00 hod [5]
ČT 1, Nadoraz – Skupina socialistické solidarity
Zdroj: Právo
Datum: 05.03.1997
PRAHA 4 – Rada zastupitelstva čtvrté městské části rozhodla na svém zasedání o snížení nájmůdětským a praktickým lékařům. Právo o tom v pátek informovala tisková mluvčí úřadu Kateřina Smetanová. Snížení se týká lékařů, kteří sídlí v obecních domech, a jedná se o patnáct ordinací. Původní nájem 700 korun za metr čtvereční ročně byl snížen o dvě stovky na pět set korun.
PRAHA 3 – Koncert na podporu Tibetu, uspořádaný k 49. výročí okupace
Tibetu čínskými vojsky, se uskuteční v pondělí 10. 3. v paláci Akropolis v
Praze. Právo o tom informoval jeden z organizátorů koncertu Stanislav Penc.
Na akci vystoupí kromě jiných Vladimír Merta a Jana Lewitová, Jiří Stivín,
Věra Bílá a Kale a Zuzana Navarová. Koncert, na který je vstupné 70 korun,
je součástí celosvětové kampaně. (hrb)
PRAHA 8 – Křest knížky Kde padají hvězdy, z níž přečtou ukázky Alena
Vránová a Bohumil Klepl, spisovatelky Markéty Zinnerové s kmotry Petrou
Černockou, Jiřím Žáčkem a Ivanem Hlasem proběhne dnes odpoledne od 15.00
hod. ve Velkém sále v DDM hl. m. Prahy v Karlíně (Karlínské nám. 7). Akci
Hvězdný den uvede ve 14.30 hod. vokální skupina Dobrá společnost. Po křtu
bude zábavné odpoledne pro děti i dospělé. (PAN)
PRAHA – Kontrolu parkování na vyhrazených místech pro invalidy provedla od
17. února do 3. března pražská policie. Při akci bylo zjištěno 234 případů
neoprávněného parkování na místech pro vozidla zdravotně postižených, 90
řidičům byly na místě uloženy blokové pokuty v celkové výši 18 800 korun.
(zl)
PRAHA – Pohřešování své 14leté dcery oznámila policii v neděli před
půlnocí 35letá žena z Prahy 4. Dívka měla nastoupit do psychiatrické
léčebny v Bohnicích, kde je léčena a odkud byla propuštěna na vycházku.
Policejní pátrání bylo dosud neúspěšné. (loch)
Koncert v paláci Akropolis připomněl tibetskou tragédii
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 11.03.1997
Redaktor: (mon)
Text:
Koncert v paláci Akropolis připomněl tibetskou tragédii
Ž i ž k o v – Tragický okamžik Tibetu – kdysi nezávislého státu se
staletou historií, od roku 1949 okupovaného armádou komunistické Číny,
připomněla včera ve večerních hodinách v paláci Akropolis hudební přehlídka
s názvem Koncert na podporu Tibetu. „Chtěli jsme tímto koncertem
připomenout výročí brutální okupace tohoto státu, na jejíž následky
zahynulo více než milion Tibeťanů, a také fakt, že tibetské kultuře hrozí
zánik. Všechno tibetské je systematicky ničeno a sami Tibeťané se stávají
cizinci ve vlastní zemi. Myslím si, že je důležité, aby lidé nebyli k
podobným věcem lhostejní,“ řekl spolupořadatel koncertu Stanislav Penc. Na
koncertu podporujícímu Tibet, který zorganizovala Amnesty International,
Sdružení za svobodný Tibet – SOS Tibet a Dokumentární středisko pro lidská
práva, zdarma účinkovali Vladimír Merta, Jiří Stivín, Věra Bílá se skupinou
Kale a Zuzana Navarová. Organizátoři celé akce se však nesoustředí jen na
jednorázové hudební produkce. „Pracujeme například na podpisové akci. V
tuto chvíli máme asi pět tisíc podpisů, které chceme v závěru tohoto týdne
předat parlamentu, aby se i náš stát zařadil mezi ty, které okupaci Tibetu
odsoudily. Smysl naší práce není ve zviditelňování sebe samých, ale v
upozornění na tento problém. Měli bychom si uvědomit, že svoboda není jen v
tom mít plnou peněženku,“ dodal Penc.
Zdroj: ZN Zemské noviny
Datum: 13.03.1997
Redaktor: Foto ZN LEOŠ CHODURA
VYJÁDŘENÍ
PODPORY
PŘED SLOVENSKOU AMBASÁDOU v Praze se včera shromáždilo zhruba šedesát lidí,
aby vyjádřili podporu stávkujícím slovenským divadelníkům. Ti protestují
zejména proti tomu, že slovenská divadla přišla o právní subjektivitu a
byla sloučena nebo podřízena oblastním intendanturám. Stanislav Penc z
Hnutí občanské solidarity a tolerance, které pražskou demonstraci svolalo,
nejprve seznámil přítomné se zněním petice, pod níž do neděle budou členové
hnutí sbírat podpisy. Na snímku podepisují petici poslanci Parlamentu O.
Kužílek (vlevo) a P. Dostál (uprostřed).
Zdroj: Slovo
Datum: 13.03.1997
Ve zkratce
* K demonstraci na podporu slovenských divadelníků se včera sešlo zhruba
šedesát lidí před budovou slovenského velvyslanectví v Praze. Stanislav Penc z Hnutí občanské
solidarity a tolerance, které demonstraci svolalo,
nejprve seznámil přítomné se zněním petice,
pod níž začínají členové hnutí
sbírat podpisy. Text petice poté organizátoři akce předali službukonajícímu
diplomatovi.
* Zemědělští poslanci ČSSD stojí za požadavky
Agrární komory, která žádá
vládu, aby splnila sliby dané zemědělcům. Toto stanovisko včera poslanci
oznámili v dopise premiérovi Václavu Klausovi. Podle Agrární komory
nesplnila vláda např. požadavek, aby se zemědělcům vracela polovina
zaplacené daně z motorové nafty. Zemědělci marně žádají i státní kompenzaci
ztrát při zdolávání epidemií
hospodářských zvířat ap., a varovali vládu,
že
sáhnou k „protiodvetným“ opatřením.
Slovenské herce podpořili pražští politici a vědci
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 13.03.1997
Redaktor: (bš)
Slovenské
herce podpořili pražští politici a vědci
P r a h a – Asi dvacet politiků, rockových hudebníků, vědců a
intelektuálů protestovalo včera před vilou slovenského velvyslanectví proti
tomu, že slovenská policie tvrdě zasáhla proti stávkujícím divadelníkům.
Jeden z organizátorů demonstrace John Bok řekl, že k velvyslanectví přišlo
málo lidí proto, že se málokdo zajímá o to, co se děje za hranicemi
republiky. „Je vidět, jak jsme tuze zaměření na své malé hnojiště. Když se
ale neozveme a necháme to jen na politicích, nestane se nic,“ uvedl Bok.
Stanislav Penc z Hnutí občanské svobody a
tolerance vylezl na plot a
přečetl prohlášení, že demonstranti podporují protestující Bratislavany.
„Nedokážeme mlčky přihlížet, jak jsou práva slovenských občanů mocenskou
zvůlí pošlapávána,“ řekl.
Hlavní události minulého týdne v Praze a ve středních Čechách
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 17.03.1997
Redaktor: (pha)
Hlavní události minulého týdne v Praze a ve středních Čechách
Technická správa komunikací začala s jarním úklidem ulic. Ulice po zimě
prokouknou dříve, neboť jarní počasí umožnilo správě komunikací zahájit
počátkem týdne ve všech obvodech jarní čištění ulic. První se dostaly na
řadu centrální části jednotlivých obvodů a nejdůležitější komunikace, a
pokud se zima nevrátí, uklizeny budou i další ulice. Dagmar Havlová
navštívila nemocnici a polikliniku pro studenty. Manželka prezidenta
republiky Dagmar Havlová přijala pozvání vedení Nemocnice milosrdných
sester svatého Karla Boromejského a v pondělí tuto nemocnici na Malé Straně
navštívila. Zajímala se o práci řádových sester ve zdravotnictví a
prohlédla si dětské oddělení.
Navštívila také Studentský zdravotní
ústav ve
Spálené ulici, neboť ji zajímalo, jaká je péče o zdraví studentů vysokých
škol. Na dvoře hlavní pošty hořelo. Ve skladu firmy Konstruktiva, která
hlavní poštu opravuje, vypukl v pondělí krátce po poledni oheň. Sklad
zapálili svářeči při řezání kovové
trubky a oheň naštěstí nezpůsobil větší
škody, neboť hasiči přijeli za necelých pět minut. Na hlavním nádraží se
opět dražilo. Pracovníci Českých drah zahájili v pondělí třídenní dražbu
věcí, které si cestující uložili do úschovny zavazadel a zapomněli si je
vyzvednout. Mezi zapomenutými předměty byl i televizor Tesla Neptun a
sportovní kánoe. V Paláci Akropolis hudebníci připomněli tibetskou
tragédii. Svoboda neznamená jen mít plnou peněženku, ale i nebýt lhostejný
k omezování svobody kdekoli na světě, uvedl jeden z pořadatelů Koncertu na
podporu Tibetu Stanislav Penc. Na pondělní hudební přehlídce zahráli
Vladimír Merta, Jiří Stivín, Věra Bílá se skupinou Kale a Zuzana Navarová.
Socha prezidenta Masaryka našla své místo na Malé Straně. Městská rada v
úterý schválila umístění pomníku prvního československého prezidenta.
Bronzová socha Tomáše Garrigua Masaryka, kterou ve třicátých letech
vytvořil Vincenc Makovský, bude stát na vysokém podstavci mezi budovou
Poslanecké sněmovny a sídlem Občanské demokratické strany ve Sněmovní
ulici. Soudní přelíčení s majitelem domu Ladislavem Zimmermannem bylo
odročeno. Ladislav Zimmermann, který byl obviněn, že se před třemi a půl
lety snažil všemožnými způsoby vypudit ze svého domu v Jugoslávské ulici
nájemníky, při úterním líčení
tvrdil, že přítomní svědci lžou. Soudce musel
líčení odročit na duben, neboť se nedostavili důležití svědci. Ministr
Dlouhý slíbil podporu kladenskému regionu. Kladenský region bude mít
přednost při čerpání různých finančních prostředků před ostatními regiony.
Tento slib dal v úterý starostovi Kladna Petru Bendlovi v souvislosti s
krachem Poldi Ocel a narůstající nezaměstnaností ministr Vladimír Dlouhý. V
Galerii Hollar byla zahájena výstava návrhů poštovních známek. Vývoj
tuzemské tvorby poštovních známek od vzniku samostatného Československa až
po současnost mohou všichni obdivovatelé známek vidět od středy do 5. dubna
v Galerii Hollar. Začaly jarní trhy. Josefské trhy lákají od čtvrtka na
náměstí Republiky ty, kteří si chtějí koupit perníková srdce, keramiku,
březové větvičky ozdobené pentlemi či nejrůznější velikonoční zboží. Stánky
nabízející především výrobky tradičních českých řemesel zaplnily
Staroměstské náměstí, kde v pátek začaly velikonoční trhy, které skončí
stejně jako Josefské po velikonočních svátcích. Lidé se podepisovali pod
petici proti stavbě tmaňské cementárny. Dva a půl tisíce lidí vyjádřilo
nesouhlas se stavbou cementárny v chráněném území tím, že se podepsali pod
petici, kterou od pondělí do čtvrtka nabízeli ve vestibulech stanic metra
Můstek a Muzeum ekologové z hnutí Děti Země. Ekologové jsou s množstvím
podpisů spokojeni, neboť celkem připojilo svůj podpis čtyřicet tisíc lidí.
Jižní polovina mostu přes Libereckou ulici byla uzavřena. Řidiči mohou od
soboty až do konce června, kdy budou silničáři opravovat narušenou mostní
konstrukci, jezdit pouze po severní polovině mostu, který spojuje Střížkov
a Kobylisy. Před galerií hlavního města byla instalována Startující labuť.
Po čtyřech letech dohadování s magistrátem byl před galerii instalován
poutač architekta Vlada Miluniče, známého především jako spoluautora
Tančícího domu, kterým bude galerie upozorňovat na své výstavy současného
výtvarného umění. Poutač Milunič pojmenoval Startující labuť, neboť ho
tvoří dva sloupy zakončené modravou prosklenou stříškou s parafrází
labutích křídel. Začalo správní
řízení s lidmi bránícími Bunkr.
Správní
řízení je proti nejvěrnějším příznivcům rockového klubu Bunkr, kteří byli
při soudní exekuci z klubu vyvlečeni policisty, vedeno kvůli tomu, že
neuposlechli výzvy a klub neopustili. Po pátečním jednání není známý
výsledek řízení, ale účastníci
řízení se domnívají, že jim hrozí
peněžní
pokuty. Taxikáři zaslali Janu Koukalovi dopis s výzvou, aby opustil
primátorské křeslo. Taxikáři chtějí Koukalovo odstoupení proto, že
magistrát dostatečně nekontroluje řidiče taxi a umožnil jezdit téměř třem
tisícům neregistrovaných vozů z celkem asi sedmi tisíc taxíků. Koukal podle
taxikářů poškodil slušné řidiče taxi, když několikrát neadresně prohlásil,
že taxikáři jsou zloději.
Zdroj: Slovo
Datum: 03.04.1997
Ve zkratce
* Pobyt náměstka předsedy čínské vlády Wu Pang-kua v ČR budou doprovázet
protestní demonstrace zastánců lidských práv. Oznámil to včera jeden z
organizátorů protestů Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská
práva. „Nesouhlasíme nikoliv s návštěvou Wu Pang-kua v České republice,
ale
s porušováním lidských práv v Číně a Tibetu,“ řekl Penc.
* Jednoznačnou podporu rozšíření Severoatlantické aliance vyjádřili při
včerejším setkání s předsedou výboru Poslanecké sněmovny pro obranu a
bezpečnost Petrem Nečasem (ODS) americký kongresman Gerald Solomon a další
republikánští a demokratičtí zákonodárci, kteří jej při schůzce
doprovázeli. Solomon se včera setkal rovněž se členy zahraničního výboru
sněmovny.
Návštěvu z Číny zastihne protest
Zdroj: Lidové noviny
Datum: 03.04.1997
Redaktor: čtk
Návštěvu z Číny zastihne protest
Krátce
Praha: Protestní demonstrace zastánců lidských práv budou doprovázet pobyt
náměstka předsedy čínské vlády Wu Pang-kua v České republice. Oznámil to
Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro
lidská práva. Aktivistům
nevadí návštěva Wu Pang-kua v ČR, ale
porušování lidských práv v
Číně a
Tibetu. Čtyřdenní návštěva čínského politika, která bude zahájena ve
čtvrtek vpodvečer v rámci jeho evropské cesty, se uskuteční na pozvání
ministra zahraničí Josefa Zieleniece.
Návštěva čínského státníka s incidenty
Zdroj: ZN Zemské noviny
Datum: 05.04.1997
Návštěva
čínského státníka s incidenty
Praha – Návštěvu místopředsedy čínské vlády Wu Pang-kua, který ve čtvrtek
přicestoval na pětidenní návštěvu ČR, provázejí protestní akce proti
porušování lidských práv v Číně a Tibetu. Stanislav Penc z Dokumentačního
střediska pro lidská práva, které demonstraci svolalo, uvedl, že aktivisté
předali politikům, s nimiž se v Praze Wu Pang-kuo setkává, jmenný seznam
1017 politických vězňů v Číně a Tibetu. Po dobu
setkání čínského státníka s
předsedou Sněmovny se demonstrace zúčastnil i sociálnědemokratický poslanec
Pavel Dostál. Wu Pang-kuo až dosud jednal s M. Zemanem, premiérem Klausem a
ministrem zahraničí Zieleniecem. V pondělí se má setkat s ministrem
průmyslu a obchodu Dlouhým. Státníci vyslovili zájem o vzájemnou
spolupráci, zároveň však vyjádřili
odlišné názory na problematiku lidských
práv. Miloš Zeman rovněž přijal pozvání k návštěvě české parlamentní
delegace v Číně.
PREMIÉR Václav Klaus včera v Praze jednal s místopředsedou čínské vlády Wu
Pang-kuem. Foto ČTK STANISLAV ZBYNĚK
Zdroj: Špígl
Datum: 07.04.97
Penc podá trestní oznámení
Aktivista hnutí za dodržování lidských práv Stanislav Penc je rozhodnut
dnes podat kvůli svému nevpuštění na páteční tiskovou konferenci na českém
ministerstvu zahraničí po setkání Josefa Zieleniece s místopředsedou čínské
vlády Wuem Pang-kuo trestní oznámení. Penc, jenž je držitelem platného
novinářského průkazu, to včera řekl s tím, ke
týž den zároveň požádá Syndikát
novinářů, aby se případem zabýval. Trestní
oznámení podá Penc podle svých
slov buď na mluvčího ministerstva zahraničí Víta Kurfursta nebo na ostrahu
budovy. Kurfurst již v pátek uvedl, že šlo pravděpodobně o politováníhodné
nedorozumění vzniklé při akreditaci novinářú a že se Pencovi za tuto
,.nepříjemnost“
omluvil. Nejde o osobní, ale o principiální záležitost,“ zdůraznil Penc
s tím, že příště podle něj nemusí být na tiskovou konferenci vpuštěn nějaký
novinář například kvůli tomu, že o někom ,.nepíše dobře“ .
Pencovi byl odepřen vstup do budovy ministerstva průmyslu
Zdroj: Slovo
Datum: 08.04.1997
Pencovi byl
odepřen vstup do budovy ministerstva průmyslu
PRAHA – Jako první případ tohoto druhu v ČR od roku 1989 byl včera odepřen
aktivistovi hnutí za lidská práva a novináři Stanislavu Pencovi vstup do
budovy ministerstva průmyslu a obchodu na tiskovou konferenci po setkání
ministra Dlouhého s čínskou delegací. Oznámila to TV Prima. Penc již v
sobotu řekl, že jej v pátek nepustili na tiskovou konferenci ministerstva
zahraničí po setkání Josefa Zieleniece s místopředsedou čínské vlády Wu
Pang-kuem a proto hodlá podat trestní oznámení buď na mluvčího ministerstva
zahraničí Víta Kurfürsta, nebo na ostrahu budovy. Kurfürst uvedl, že šlo
zřejmě o politováníhodné nedorozumění vzniklé při akreditaci novinářů a že
se Pencovi za tuto „nepříjemnost“ omluvil. Podle mluvčího
ministerstva
průmyslu a obchodu Miroslava Konvaliny bylo důvodem Pencova nevpuštění to,
že protestoval proti politice Číny v oblasti lidských práv. Čínskou
delegaci vedenou Wu Pang-kuem tehdy ministerstvo hostilo. Penc požádal
ministerstvo vnitra, aby prošetřilo, na čí pokyn nebyl do budovy vpuštěn.
Na viníka hodlá podat trestní oznámení za zneužití pravomoci veřejného
činitele.
Novinář Penc chce podat trestní oznámení za nevpuštění na brífink
Zdroj: Práce
Datum: 08.04.1997
Novinář
Penc chce podat trestní oznámení za nevpuštění na brífink
PRAHA. Aktivista hnutí za dodržování lidských práv Stanislav Penc je
rozhodnut podat kvůli svému nevpuštění na páteční tiskovou konferenci na
českém ministerstvu zahraničí po setkání Josefa Zieleniece s místopředsedou
čínské vlády Wuem Pang-kuo trestní oznámení. Penc, jenž je držitelem
platného novinářského průkazu, to uvedl s
tím, že zároveň požádá Syndikát
novinářů, aby se případem zabýval.
Mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kurfürst již v pátek řekl, že šlo
pravděpodobně o politováníhodné nedorozumění vzniklé při akreditaci
novinářů a že se Pencovi za tuto „nepříjemnost“ omluvil. „Nejde
o osobní,
ale o principiální záležitost,“ zdůraznil včera Penc s tím, že příště
podle
něj nemusí být na tiskovou konferenci vpuštěn nějaký novinář například
kvůli tomu, že o někom „nepíše dobře“. Policisté přítomní incidentu
mu prý
navíc odmítli ukázat svá
identifikační čísla. Současnou pětidenní
návštěvu
místopředsedy čínské vlády v ČR provází řada protestních akcí proti
porušování lidských práv v Číně a v Tibetu.
Zdroj: Právo
Datum: 09.04.1997
Redaktor: Petr Uhl
Upřímná
diskriminace
V pátek nevpustili na tiskovou konferenci ministerstva zahraničí o
česko-čínských vztazích aktivistu hnutí za lidská práva Stanislava Pence,
držitele platného novinářského průkazu. Prý „omylem“, za
„politováníhodné
nedorozumění“ se dodatečně omluvili. To v pondělí u ministra Vladimíra
Dlouhého (ODA) si nebrali servítky. Před tiskovkou po ministrově setkání s
čínským vicepremiérem Wuem Pang-kuem (KSČ) odepřeli Stanislavu Pencovi
(Dokumentační středisko pro lidská práva) vstup do budovy ministerstva
průmyslu a obchodu se zdůvodněním, že protestoval proti politice Číny v
oblasti lidských práv. Tak vysvětlil diskriminaci Stanislava Pence mluvčí
ministerstva Miroslav Konvalina. Není nad upřímnost. Státní orgány se
nepotřebují hrbit, ať každý ví, jak dokážou zatočit s ptáčky Pencova typu,
kteří tu organizují demonstrace a protesty proti porušování lidských práv.
Příště přijdou na řadu další otravní kritici nebo pisálkové. Dobře, že se
do skandálu vložil Syndikát novinářů. Můžeme si vzít vzor z bratislavských
kolegů, na Slovensku jsou totiž dál. Jak vláda v porušování základních
práv, právo na svobodu projevu nevyjímaje, tak novináři, herci a studenti v
protestech proti tomuto porušování. Když tam loni v říjnu chtěli tři
novináře z tiskovek k činnosti vlády vyloučit, pohrozili ostatní bojkotem a
tiskovky se konaly bez diskriminace. Každý je vychovatelný, dokonce i
vláda. Česká vláda už víc než pět let
ví, že tiskový zákon, zaručující
novinářům informace o činnosti státních orgánů, je nedostatečný, neboť
ústavní Listina stanoví, že toto právo má každý, nejen novinář, a že je
musí upravit zákon. S neústavním legislativním stavem si vláda hlavu
neláme. Porušuje-li svou nečinností ústavní pořádek, není divu, že její
ministr a jeho mluvčí si dovolí porušit i zákon a informace odepře i
novináři. A ještě upřímně vysvětlí proč.
ČSSD znepokojena vykázáním Pence
Zdroj: Právo
Datum: 09.04.1997
Redaktor: (alm)
ČSSD
znepokojena vykázáním Pence
PRAHA – ČSSD vyslovuje vážné znepokojení nad skutečností, že novináři
Stanislavu Pencovi z Dokumentačního střediska pro
lidská práva bylo
zabráněno ve vstupu na tiskovou konferenci Ministerstva průmyslu a obchodu
s čínským vicepremiérem. Právu to v
úterý sdělil tiskový mluvčí ČSSD
Jiří
Kantůrek. Podle něj jde o nebezpečný precedens omezování výkonu novinářské
profese a zásah do svobody tisku, který nemá od listopadu 1989 v ČR obdoby.
„Zdůvodnění tohoto rozhodnutí účastí Stanislava Pence na demonstraci za
lidská práva považujeme za skandální a
očekáváme důkladné prošetření
celé
záležitosti,“ uzavřel Kantůrek.
Porušování svobody tisku vzbuzuje odpor veřejnosti
Zdroj: Práce
Datum: 09.04.1997
Porušování svobody tisku vzbuzuje odpor veřejnosti
PRAHA. Sociální demokracie a Syndikát novinářů vyjádřily nesouhlas s tím,
že aktivistovi hnutí za lidská práva a novináři Stanislavu Pencovi byl
odepřen vstup na tiskové konference pořádané státními úřady se zástupci
čínské delegace.
Penc se nemohl v pátek a v pondělí zúčastnit brífinků na ministerstvech
zahraničí a průmyslu a obchodu s místopředsedou čínské vlády Wu Pang-kuem,
ačkoliv předložil platný novinářský průkaz. Podle mluvčího ČSSD Jiřího
Kantůrka jde o nebezpečný precedens omezování výkonu novinářské profese a
zásah do svobody tisku. Za neuvěřitelnou skutečnost označil incident syndik
Rudolf Zeman. Syndikát také zaslal protestní dopisy oběma ministerstvům a
ministrovi vnitra, v nichž žádá důkladné prošetření případu. Mluvčí
ministerstva zahraničí Vít Kurfürst se již Pencovi omluvil s odůvodněním,
že šlo zřejmě o „nedorozumění“ vzniklé při akreditaci novinářů. Mluvčí
ministerstva průmyslu Miroslav Konvalina zase uvedl, že ministerstvo v
pondělí čínskou delegaci hostilo, a tudíž nemohlo na tiskovou konferenci
pustit osobu protestující proti porušování lidských práv. Penc se rozhodl v
nejbližších dnech podat trestní oznámení na tisková oddělení obou
ministerstev za maření úkonu veřejným činitelem z nedbalosti, protože
„podobné věci se prostě stávat nesmějí“.
Penc bude žalovat dvě ministerstva
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 09.04.1997
Redaktor: (ČTK)
Penc bude žalovat dvě ministerstva
P r a h a – Aktivista hnutí za lidská práva a novinář Stanislav Penc
hodlá podat trestní oznámení na tisková oddělení ministerstev zahraničí a
průmyslu a obchodu, která mu odepřela vstup na brífinky s místopředsedou
čínské vlády Wu Pang-kuem, ačkoliv předložil platný novinářský průkaz. Penc
hodlá oba úřady žalovat za maření úkonu veřejným činitelem z nedbalosti.
„Podobné věci se prostě stávat nesmějí,“ prohlásil. Mluvčí
ministerstva
zahraničí Vít Kurfürst se již Pencovi omluvil s odůvodněním, že šlo zřejmě
o „nedorozumění“ vzniklé při akreditaci novinářů. Mluvčí ministerstva
průmyslu Miroslav Konvalina zase uvedl, že ministerstvo v pondělí čínskou
delegaci hostilo, a proto nemohlo na tiskovou konferenci pustit osobu
protestující proti porušování lidských práv.
Zdroj: Lidové noviny
Datum: 11.04.1997
Redaktor: čtk
Zásah do
svobody tisku
ČR – Čína: Kritika postupu úřadů proti Pencovi
Nejsilnější opoziční strana ČSSD a Syndikát novinářů vyjádřily nesouhlas s
tím, že aktivistovi hnutí za lidská práva a novináři Stanislavu Pencovi byl
odepřen vstup na tiskové konference pořádané státními úřady se zástupci
čínské delegace. Penc se nemohl v pátek a v pondělí zúčastnit briefingů na
ministerstvech zahraničí a průmyslu a obchodu s místopředsedou čínské vlády
Wu Pang-kuem, ačkoliv předložil platný novinářský průkaz. Silné znepokojení
nad událostí vyjádřila ČSSD. Podle jejího mluvčího Jiřího Kantůrka jde o
nebezpečný precedens omezování výkonu novinářské profese a zásah do svobody
tisku, který nemá od listopadu 1989 obdoby. Za neuvěřitelnou skutečnost
považuje incident Syndikát novinářů. Syndikát také zaslal protestní dopisy
oběma ministerstvům a ministrovi vnitra, v nichž žádá důkladné prošetření
případu. Podle syndika Rudolfa Zemana totiž nelze vyloučit, že oba případy
spolu přímo souvisejí. Mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kurfürst se již
Pencovi omluvil s odůvodněním, že šlo zřejmě o „nedorozumění“ vzniklé
při
akreditaci novinářů. Mluvčí ministerstva průmyslu Miroslav Konvalina zase
uvedl, že ministerstvo v pondělí čínskou delegaci hostilo, a tudíž nemohlo
na tiskovou konferenci pustit osobu protestující proti porušování lidských
práv. Penc se rozhodl v nejbližších dnech podat trestní oznámení na tisková
oddělení obou ministerstev za maření úkonu veřejným činitelem z nedbalosti,
protože „podobné věci se prostě stávat nesmějí“.
Zdroj: Špígl
Datum: 26.04.97
:
V SR přeruší šetření Lorence?
Na Slovensku hrozí přerušení šetření nezákonností, jichž se měl dopustit
poslední šéf Státní bezpečnosti (StB) Alojz Lorenc, a to pro odmítavý postoj
českého Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Václava Bendy
a Úřadu vyšetřování ČR uskutečnit výslechy 97 poškozených, včetně několika
nyní prominentních osobností české politiky. Včera na to upozomil ředitel
odboru prokurátorských činností slovenské vojenské prokuratury Kamil Polčan,
podle něhož Slovensko nyní zkouší poslední možnost, jíž je žádost na české
ministerstvo spravedlnosti, aby uvedlo záležitost s odmítáním výslechů
na pravou míru. Lorenc by přitom byl zřejmě jediným prominentem bývalého
komu. nistického režimu odsouzeným na Slovensku po roce 1989. „Máme
poslední
možnost,“ tvrdí Polčan. Dožádání na MS ČR by podle něj mělo být odesláno
do tří týdnů. V případě, že ani tento krok nebude úspěšný, hrozí vzhledem
k obvyklé praxi v podobných případech
přerušení trestního stíhání,
neboť
věc nelze objasnit bez výslechů poškozených“. Spor mezi Slovenskem a ČR
spočívá v tom, že Bendův úřad i
čeští vyšetřovatelé odmítají
vyslechnout
svědky a poškozené, neboť prý slovenská strana v roce 1993 převzala trestní
stíhání“ Lorence a tudíž není potřeba nových výslechů. „Toto stanovisko
je nesprávné,“ tvrdí Polčan. MS ČR požádalolv roce 1993 o převzetí
odsouzeného
Lorence k výkonu trestu, ale ve smyslu platné právní úpravy po rozdělení
federace byl nezbytný jeho souhlas. Lorenc s nastoupením k výkonu trestu
nesouhlasil a tak byla žádost MS ČR obnovena jako „trestní oznámení a
nikoliv
jako žádost o převzetí trestniho stíhání“. „Z tohoto důvodu je
potřeba
opětovně vykonat výslechy svědků,“ tvrdí Polčan. zastavením vyšetřování
Lorence pohrozil před několika měsíci i vyšetřovatel Peter Krivák. Českou
stranu požádal o výslechy poškozených, včetně prezidenta Václava Havla
či ministra vnitra Jana Rumla ale i Václava Bendy, již předloni v listopadu.
Benda to však odmítl nejprve pro údajný
„ČSSD totiž navrhuje razantnější přístup vůči neplatičům daní a hlavně
vůči podvodníkům všeho druhu, kterým se podařilo rozkrást miliardy. Chce
finanční policii, finanční prokuraturu, zákon o povinném přiznávání původu
velkých majetků – a ODS je k těmto návrhům hluchá,“ míní Uhl. Současně
připomíná případ českého novináře a aktivisty lidských práv Stanislava
Pence, jenž nebyl vpuštěn na
tiskové konference dvou českých ministerstev
při návštěvě čínského vicepremiéra v
ČR. Podle Uhlova názoru případy
porušování
lidských práv státními orgány a prohřešky proti demokracii jsou v České
republice a na Slovensku dost podobné, ale v jediném případu srovnání chybí.
„České tajné služby se zřejmě nezapletiy do něčeho tak zločinného jako
byl únos prezidentova syna a následující události,“ zdůrazňuje autor,
podle
něhož má mezinárodní plošné“ odsouzení Slovenska zřejmě svůj původ právě
v tomto skandálu, který nemá v Evropě obdobu. „Teď je na řadě slovenská
demokratická opozice, měla by českým sociálním demokratům vyjádřit podporu.
A její část, jež se hlásí k pravici, by měla vysvětlit, zda je pro ni nadále
ultraliberální orientace ČR a politika Klausovy ODS vzorem,“ míní Uhl.
„Jinak Mečiara v příštích volbách neporazí“.
Zdroj: Špígl
Datum: 26.04.97
SR k zablokování účtu ČSSD
Kdyby Mečiarova vláda zablokovala bankovní účet opozičních křesťanských
demokratů, určitě by antimečiarovci požadovali vyloučení Slovenska z Rady
Evropy, a kdyby sáhla na konta maďarských stran, pak okamžité vyloučení
z OSN, poznamenává ve včerejším v slovenském listu Pravda publicista Petr
Uhl v souvislosti se zablokováním bankovních účtů české sociální demokracie.
Autor připouští, že zablokováni kont ČSSD vzhledem k 18 miliónům korun
nedoplatků na důchodové dani za rok 1991 je v souladu s právními předpisy.
„Veřejnost ho však chápe jako úsilí ODS a jejího ministra financí Ivana
Kočárníka, který se minulý týden jen tak tak udržel ve vládě, ochromit
nebo aspoň oslabit nejsilnější opoziční stranu,“ dodává Uhl, podle něhož
obstavení účtů sociálních demokratů
možná souvisí také s korekcemi
vládní
hospodářské politiky.
„ČSSD totiž navrhuje razantnější přístup vůči neplatičům daní a hlavně
vůči podvodníkům všeho druhu, kterým se podařilo rozkrást miliardy. Chce
finanční policii, finanční prokuraturu, zákon o povinném přiznávání původu
velkých majetků – a ODS je k těmto návrhům hluchá,“ míní Uhl. Současně
připomíná případ českého novináře a aktivisty lidských práv Stanislava
Pence, jenž nebyl vpuštěn na
tiskové konference dvou českých ministerstev
při návštěvě čínského vicepremiéra v
ČR. Podle Uhlova názoru případy
porušování
lidských práv státními orgány a prohřešky proti demokracii jsou v České
republice a na Slovensku dost podobné, ale v jediném případu srovnání chybí.
„České tajné služby se zřejmě nezapletiy do něčeho tak zločinného jako
byl únos prezidentova syna a následující události,“ zdůrazňuje autor,
podle
něhož má mezinárodní plošné“ odsouzení Slovenska zřejmě svůj původ právě
v tomto skandálu, který nemá v Evropě obdobu. „Teď je na řadě slovenská
demokratická opozice, měla by českým sociálním demokratům vyjádřit podporu.
A její část, jež se hlásí k pravici, by měla vysvětlit, zda je pro ni nadále
ultraliberální orientace ČR a politika Klausovy ODS vzorem,“ míní Uhl.
„Jinak Mečiara v příštích volbách neporazí“.
Zdroj: Právo
Datum: 28.04.1997
Redaktor: Pavel Dostál (Autor je poslancem Sněmovny za ČSSD)
Lidé jsou
dvojí
ODS se obává provokace republikánských poslanců při úterním projevu
německého prezidenta Romana Herzoga na Pražském hradě, a proto chce přimět
předsedu Poslanecké sněmovny Miloše Zemana, aby jim zrušil již zaslané
pozvání. Z toho se mezitím stala horká brambora, kterou si nyní Zeman
předává s prezidentskou kanceláří. A tak zatímco předseda Sněmovny
argumentuje, že Václav Havel pozval všechny poslance a všechny senátory bez
ohledu na jejich politickou příslušnost, mluvčí prezidenta si tak trošku
jako Pilát myje ruce a tvrdí, že jeho šéf pouze požádal předsedy obou
parlamentních komor, aby do Vladislavského sálu pozvali poslance a senátory
s tím, že další už je jejich záležitost. A tak jako by mezi řádky říkal, že
koho si pánové na Hrad pozvou, je zcela jejich soukromá věc. Předseda
poslaneckého klubu ODS Milan Uhde přispěchal v pátek s názorem, že pokud
„nedají republikánští poslanci záruku, že se budou na Hradě chovat
důstojně, mělo by být jejich pozvání na tuto akci zrušeno“. Jako kdyby
jedním dechem říkal, že jinak není jejich účast ve státním zájmu. Nic proti
tomu, ale potíž je pouze v tom, že republikáni jsou řádnou parlamentní
stranou zvolenou v demokratických volbách zhruba 8 % voličů. Tedy větším
počtem než některé z vládních stran. Jejich prezidentem Václav Havel také
je, byť mu občas vyhrožují, že ho hodí do Vltavy. A tak nepustit jejich
volené zástupce na Hrad znamená diskriminovat nejen osmnáct republikánských
poslanců, ale také kolem půl miliónu občanů ČR. Obhajovat to státními
zájmy, kterak to činí Uhde, znamená dláždit si cestu dobrými úmysly. Kam
taková cesta vede, víme. (Ostatně ve státním zájmu zřejmě také nebyla
povolena účast novináři Stanislavu Pencovi na dvou tiskových konferencích
komunistického čínského vicepremiéra,
který u nás dlel nedávno na
oficiální
státní návštěvě). Republikánská provokace je záležitostí velice
pravděpodobnou a Zeman se hluboce mýlí, očekává-li, že se v jejím důsledku
radikální voliči od SPR-RSČ odkloní. Naopak, voliči republikánů skandál
očekávají a nepochybně se na něj docela těší. Už třeba jen proto, že
skandály, provokace a výtržnictví tvoří ideovou páteř republikánského
politického programu, a tak by bylo zřejmě naivní domnívat se, že nevyužijí
úterního Herzogova projevu k rázné akci, jak bývá mezi neofašisty zvykem.
Třeba jenom proto, aby bylo o nich opět slyšet, když jejich poslední
sprostoty na Havlovu adresu byly zcela zředěny výsledky průzkumu veřejného
mínění, podle kterých si dvě třetiny občanů ČR přejí, aby Havel kandidoval
na prezidentský post iv příštím volebním období. A tak slova Jana Vika o
kolaborantském synkovi, který v roli hlavy státu „ve šlépějích svých
předků
pracuje na likvidaci naší vlasti a našeho národa“, nejsou v této
souvislosti ničím jiným než politickou pornografií, která je nutnou daní
každé svobodné společnosti. Ale tak jako
republikánští příznivci
očekávají
v úterý na Hradě skandál, voliči stran jiných by se měli dočkat, že proti
případné provokaci bude na Hradě rázně zakročeno. Což naše zákony
nepochybně umožňují. Neboť výtržnictví je výtržnictví, ať už je pácháno na
ulici, hřbitově, anebo ve Vladislavském sále. Ostatně soudím, že případný
zákrok uspokojí obě strany. Republikánům se dostane reklamy v přímém
přenosu a nerepublikánský opoziční zbytek národa si možná uvědomí, kolik
moudrosti je uloženo v české lidové slovesnosti. Neboť u nás na Moravě se
říká, že lidé jsou dvojí. Slušní a hnoji. Jednak se to rýmuje a jednak je
to pravda.
Tisk je ukazatelem stavu práva
Zdroj: Lidové noviny
Datum: 03.05.1997
Redaktor: Martina Pávová
Tisk je ukazatelem stavu práva
Média: Francouzská vláda diskriminuje národnostní menšiny
Světový den svobody tisku, který připadá na třetí květen, oslaví letos ve
věznicích téměř dvě stovky novinářů.
Svoboda tisku není jedinou a ani nejdůležitější svobodou, je však
indikátorem dodržování lidských práv, tvrdí Světová asociace tisku. Podle
Výboru na ochranu novinářů bylo od roku 1986 v souvislosti s profesí
zavražděno přes 500 novinářů. Počet vězněných žurnalistů od roku 1992 stále
roste a nyní dosáhl 180 osob. V čele zemí potlačujících svobodu projevu
stojí Turecko. Mezi 78 tamními vězněnými žurnalisty je řada sympatizantů s
pronásledovanými Kurdy. Na dalších místech žebříčku se drží Etiopie (18
vězněných novinářů), Čína (16) a Kuvajt (15). Alespoň jednoho žurnalistu
vězní 22 států. Na méně známé formy porušování svobody tisku upozornila
německá odbočka Mezinárodní organizace na pomoc sdělovacím prostředkům.
Média v arabském světě i arabská periodika v USA, Francii, Velké Británii
či jinde zcela kontroluje saúdskoarabský kapitál, který jim diktuje způsob
psaní, upozorňuje organizace. Za další skrytou formu diskriminace považuje
přístup francouzských úřadů k tisku národnostních menšin v zemi.
Francouzská periodika nesmějí být zcela cizojazyčná, musí obsahovat
čtvrtinu textů ve francouzštině. Listy dále nesmějí mít nefrancouzská jména
a veškerá inzerce či úřední
oznámení smějí být tištěny pouze
francouzsky.
Kritika se nevyhnula ani České republice. Světový výbor svobody tisku
upozornil, že v ČR podobně jako v dalších zemích platí dosud zákon o
hanobení republiky a hlavy státu, který má kořeny v roce 1852. „Ač je
nepravděpodobné, že by dnešní prezident tento zákon uplatnil, nikdo neví,
jak se zachovají jeho následovníci,“ uvádí výbor, podle něhož byl v
Kazachstánu zatčen spisovatel, jenž nazval prezidenta oslem. Tendence
potlačovat svobodu tisku v ČR se projevila v dubnu, kdy dvě ministerstva
neumožnila vstup na tiskovou konferenci čínského místopředsedy vlády Wu
Pang-kua novináři Stanislavu Pencovi z obavy, že by kladl „nevhodné“ otázky
týkající se Tibetu.
Zieleniec a Dlouhý: Nedorozumění s novináři už nebudou
Zdroj: Slovo
Datum: 07.05.1997
Zieleniec a
Dlouhý: Nedorozumění s novináři už nebudou
PRAHA – Ministerstva průmyslu a obchodu a zahraničí podle vyjádření
ministrů Vladimíra Dlouhého a Josefa Zieleniece přijala opatření, která by
měla napříště zabránit „nedorozuměním“ vedoucím k tomu, že novinář
není
vpuštěn tiskovou konferenci. Vyplývá to z dopisů ministrů Vladimíra
Dlouhého a Josefa Zieleniece zaslaných v těchto dnech představiteli
Syndikátu novinářů Rudolfu Zemanovi k dubnovým incidentům po jejich
jednáních s místopředsedou čínské vlády Wuem Pang-kuo. „Přijal jsem
opatření, která by měla v budoucnu podobným nedorozuměním při akreditaci
novinářů předejít,“ napsal Zemanovi Zieleniec k nevpuštění Stanislava
Pence, známého aktivisty na
obranu lidských práv, na dubnový briefing po
česko-čínském jednání. Zeman včera se slibem obou ministrů vyjádřil
spokojenost. Před tím ale zmíněným ministrům písemně vyjádřil obavu ze
vzniku nebezpečného precedentu ve vztahu k novinářům a požádal je o
vysvětlení obou incidentů. Stanislav Penc, jenž je držitelem platného
průkazu Syndikátu novinářů, spatřoval příčinnou souvislost mezi svým
nevpuštěním do objektů obou ministerstev a svým podílem na protestních
akcích, které provázely několikadenní dubnový pražský pobyt čínského
představitele. Naopak obě ministerstva od počátku důrazně opakovala, že šlo
nikoliv o záměr, ale o nedorozumění.
Fendrych se nebrání debatě ani záznamu
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 07.05.1997
Redaktor: (mar)
Fendrych se
nebrání debatě ani záznamu
P r a h a – Náměstek ministra vnitra Martin Fendrych je ochotný mluvit s
lidmi, kteří si stěžují na brutalitu policistů při sobotním zákroku na
demonstraci k ročnímu výročí policejní razie v pražském klubu Propast.
Nebrání se ani zhlédnout videozáznam, o
který demonstranti opírají tvrzení
o nepřiměřenosti zásahu, a předat ho k posouzení policejnímu prezidentovi
Oldřichu Tomáškovi. „Informace o sobotním případu mám jak ze strany
policejního prezidenta, tak od Stanislava Pence z Dokumentačního střediska
pro lidská práva. Pokud někdo z policistů porušil zákon, ať je potrestán,“
řekl Fendrych. Zda se o případ osobně zajímá i ministr vnitra Jan Ruml,
jeho mluvčí Jan Šubert zatím nepotvrdil. Policejní záznamy nyní zkoumá
vyšetřovatel Josef Stuchlík. Ten se chystá do konce týdne obvinit mladíka,
který podle policie rozbil lahví dveře ministerstva. Demonstranti však
tvrdí, že policie kvůli tomuto činu nezatkla skutečného viníka.
Rasisté končí ve vězení často za úplně jiný přečin
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 02.06.1997
Redaktor: MARKÉTA KROPÁČOVÁ
Rasisté končí ve vězení často za úplně jiný přečin
P r a h a – Soudci, státní zástupci i policisté sice ujišťují, že již mají
lepší metody a postupy, jak se vypořádat s pachateli rasově motivovaných
činů, aktivisté nevládních organizací však tvrdí, že většina rasistů se
nakonec za mřížemi ocitne kvůli úplně jinému deliktu, jako jsou například
krádež či výtržnictví. Jejich slova nejsou zcela neopodstatněná, protože
loni státní zástupci obžalovali 551 lidí, z čehož se jich do vězení za
trestný čin s rasovým podtextem dostalo jen zhruba sto padesát. „Je však
třeba říci, že řada procesů ještě neskončila, takže ta čísla nakonec mohou
být o něco pozitivnější,“ vysvětlil mluvčí ministerstva spravedlnosti
Vladimír Voráček. Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská
práva jako klasický případ uvádí causu bratří Michala a Ladislava
Procházkových, kteří jsou považování za vůdce českých militantních skinů z
Národní obce fašistické. Oba se několikrát dostali do křížku se zákonem,
vždy však jako výtržníci, nikoli za rasové přečiny. Nakonec za mřížemi
skončili proto, že před dvěma lety na stanici metra Můstek napadli
policistu, odzbrojili jej a s jeho pistolí pak utekli. Kořen problémů, proč
se policii a justici daří rasové incidenty tak obtížně objasňovat, tkví
podle policistů bojujících proti extremismu v nedostatečné provázanosti s
žalobci a soudy. Muži v uniformách však nepopírají ani chyby ve vlastních
řadách. „Vždy velmi záleží na konkrétním policistovi, který na místo činu
jede, zda je schopen skutek správně kvalifikovat. Pak je na jeho
nadřízeném, aby, pokud policista rasový motiv nerozpoznal, zajistil
odpovídající kvalifikaci on. Svou roli nepochybně hrají i státní
zastupitelství a soudci, kteří stojí na vrcholu v řetězu vyšetřování a
dokazování trestného činu,“ míní Josef Kratochvíl z policejního prezidia.
Kratochvíl připustil, že i on sám zná mnoho případů, kdy při vyšetřování
vyšlo najevo, že pachatel má na kontě kromě rasistického skutku ještě
loupeže. Soudu a policistům se ho však podaří usvědčit jen z druhého činu.
Kratochvíl se domnívá, že kamenem úrazu je z pohledu policie diskutabilní
zákonná podmínka prokázat delikventovi před soudem, že čin spáchal úmyslně.
Paradoxní však je, že trestní zákoník o úmyslu v souvislosti s trestnými
činy násilí proti skupině obyvatel, hanobení národa, rasy a přesvědčení ani
podněcování k národnostní a rasové nenávisti nehovoří. „Upřímně řečeno,
nedovedu si představit, že někdo například distribuuje fašistické časopisy
na sjezdu skinheadů bez úmyslu šířit rasistické myšlenky,“ míní
Kratochvíl.
Místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera naopak zastává názor, že
dokazovat úmysl je nutné. „Srovnal bych to s hospodářskou kriminalitou.
Náš
právní systém je založen na zavinění
úmyslném. Všechno převést do pozice
nedbalosti by hrozilo jakousi zvůlí, protože zde by uvízl téměř každý.
Stejně jako neexistuje nedbalostní podvod, tak neexistuje ani nedbalostní
rasismus,“ řekl Kučera.
Policie mylně označila ekology za extremisty
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 28.06.1997
Redaktor: SABINA SLONKOVÁ, PAVEL BAROCH
Policie
mylně označila ekology za extremisty
P r a h a – Úředníci policejního prezidia se v minulých dnech dopustili
kolosálního přehmatu, když v interním věstníku určeném řadovým policistům
zařadili mezi pravicové extremisty tři ekologická hnutí. Podle tohoto
materiálu mezi ně patří aktivisté Greenpeace, Děti Země a Hnutí Duha, kteří
s pravicovým extremismem nemají vůbec nic společného. Takzvaný věstník
slouží policistům jako návod, jak mají při
své práci postupovat. Nejvyšší
představitelé sboru však tentokrát přišli na chybu svých podřízených včas a
celý náklad stornovali dřív, než jej příslušníci dostali do rukou. „Kdyby
se to stalo, policisté by se mohli k aktivistům, kteří se starají o blaho
všech lidí, chovat úplně stejně jako k
násilnickým fašistickým skupinám.
Ten seznam mezi ně udělal rovnítko. Je to něco neuvěřitelného a
ostudného,“
prohlásil Stanislav Penc, který se léta zabývá ochranou lidských práv.
Policejní prezidium si veřejně nasypalo popel na hlavu a a od lživého
seznamu o extremistech se naprosto distancovalo. „Je to hrubá a
neomluvitelná chyba,“ přiznal náměstek policejního prezidenta Jan
Zátorský.
„Všechny, co se na přípravě věstníku podíleli, jsem okamžitě potrestal.
Ale
někteří to ještě nevědí, protože jsou na dovolených. Až se vrátí, promítne
se jim to na výplatních páskách.“ Nejvýše postavenou osobou z prezidia,
kterou postihne trest, je ředitel kriminální služby Ladislav Kadeřábek,
jemuž musel interní přípis projít rukama. „Bude ho to stát několik
tisíc,“
poznamenal Zátorský. Zástupci ekologických organizací proti očekávání
nespustili kvůli věstníku žádný povyk: ačkoli mnozí o něm věděli už několik
dní, dosud mlčeli. „Je zbytečné kolem toho dělat humbuk. Čím méně se o nás
bude mluvit ve spojení s extremismem, tím lépe,“ míní předseda Dětí Země
Jindřich Petrlík. Zelení mají obavu z toho, že by je toto nařčení mohlo v
očích veřejnosti očernit stejně jako před třemi lety, kdy je na seznamu
extremistů vedla Bezpečnostní informační služba. Ta ovšem ochránce přírody
podezřívala z levicového extremismu a obhajovala to tím, že někteří z nich
své myšlenky hájí i pomocí
násilí. „Stálo nás to tehdy půl roku
práce, než
jsme to napravili,“ řekl mluvčí Greenpea-ce Václav Vašků. Někteří
aktivisté
se dokonce domnívají, že je policejní úředníci zařadili mezi pravicové
extremisty nikoli z hlouposti, ale záměrně. „Nemohu se ubránit tomu, že by
to mohla být zpravodajská hra před blokádou jaderné elektrárny Temelín,
která začíná za několik dní,“ konstatoval Václav Vašků. „Jsem tím
zaskočen,“ dodal. Zátorský však tuto variantu striktně odmítá. „Jsem
přesvědčen, že ti úředníci smíchali jablka s hruškami, aniž jim to vůbec
došlo. Nemyslím si ani, že to bylo proto, že by nevěděli, kdo je pravicový
extremista. Prostě to popletli,“ tvrdí druhý muž policie. Extremisty se
sice v policii zabývají zvláštní
skupiny, zejména v krajských správách
však
řada příslušníků jen mlhavě tuší, kdo vlastně mezi ně patří.
Občanské sdružení šíří rasistické letáky
Zdroj: Slovo
Datum: 01.07.1997
Redaktor: (map)
Občanské
sdružení šíří rasistické letáky
PRAHA – Letáky s xenofobním až rasistickým obsahem, na kterých občanské
sdružení Vlastenecká fronta (VF) vybízí k boji proti cizincům a lidem
jiného smýšlení, se před nedávnem objevily v pražských tramvajích a
stanicích metra. Policisté a aktivisté za lidská práva se shodují v tom, že
obsah letáků je rasistický a představitele organizace je tedy nutno trestně
stíhat. Někteří právníci však upozorňují, že text letáku je psán velmi
vybraně a k odsouzení VF bude zapotřebí práce dobrých policistů a soudců.
Kriminalisté z protiextremistického oddělení policejního prezídia, které se
případem zabývá, prý zatím
neví, kde organizace sídlí, znají pouze
její P.
O. Box. Podle tiskové mluvčí Ivany Moosové však nebyli tito policisté včera
k zastižení. Vlastenecká fronta vznikla v roce 1993 v Brně a ministerstvo
vnitra ji jako občanské sdružení zaregistrovalo krátce poté. „Působila
hlavně v okolí Brna, měla však i pobočky v Ostravě, Bzenci a v Praze,“
řekl
Slovu Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro lidská práva. „Pražská
pobočka VF, kterou vede David Macháček, je nyní oproti ostatním mnohem
aktivnější,“ dodal.
Policisté zadrželi během sobotního srazu patnáct skinů
Zdroj: Slovo
Datum: 08.07.1997
Redaktor: (rof)
Policisté
zadrželi během sobotního srazu patnáct skinů
PLZEŇ – Celkem patnáct příslušníků hnutí skinheads předvedli policisté v
Plzni v rámci kontrol a bezpečnostního zákroku při sobotním srazu zhruba
dvou set holých lebek. Slovu to včera potvrdil plzeňský policejní mluvčí
Jiří Suttner. Deset zadržených ve věku 17 až 23 let převážně z Prahy bylo
podle Suttnera obviněno z trestného činu rvačky a kromě jediné mladistvé
dívky v této skupině strávili noc v policejních celách. V neděli byli po
konzultaci se státním zástupcem propuštěni. Jedenáctým obviněným byl
pětadvacetiletý skin, soukromý podnikatel z Písku, který měl na sobě tričko
s podobiznou Adolfa Hitlera. „Tím veřejně projevil sympatie k fašismu a
vyšetřovatel ho obvinil z trestného činu podpory a propagace hnutí,
směřujících k potlačení práv a svobod občanů,“ doplnil mluvčí. Z obdobného
trestného činu byl podezřelý i další skin, který měl opasek vyzdobený
fašistickými symboly a u sebe kovový boxer se stejnými znaky. Ten je ale
nakonec stíhán jen za přestupek. Podle Stanislava Pence z Dokumentačního
střediska pro lidská práva bylo jen v Plzni a v blízkém okolí za posledních
několik let zaznamenáno přes šedesát případů násilí s rasovým podtextem.
Vedle řady zranění dva z nich skončily smrtí napadených osob.
Podněcovatelé výtržností před soudem
Zdroj: Lidové noviny
Datum: 14.07.1997
Redaktor: Připravil František Kostlán
Podněcovatelé
výtržností před soudem
Rozsudek nad Václavem Havlem: Nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání
devíti měsíců
Pod těmito titulky oznamuje dne 22. 2. 1989 Rudé právo završení vítězného
boje „socialistické zákonnosti“ nad „iniciátory nepokojů“.
Václav Havel byl
obžalován za to, že “ prostřednictvím vysílání zahraničních rozhlasových
stanic BBC a Svobodná Evropa opakovaně utvrzoval občany, aby nerespektovali
rozhodnutí Obvodního národního výboru v Praze 1 zakazující veřejné
shromáždění v souvislosti s tzv. vzpomínkovým aktem na Jana Palacha“. Dále
jej žaloba vinila, že „16. ledna, v druhý den nepokojů na Václavském
náměstí, se nepovoleného shromáždění zúčastnil osobně a zdržoval se tam i
po výzvách pořádkových jednotek Veřejné bezpečnosti k opuštění prostoru“ .
Podle Rudého práva probíhalo líčení v souladu s československým právním
řádem, zúčastněné strany plně využívaly
práv, která jim právní řád
dává.
Jak známo, lednové protesty nezávislých iniciativ v roce 1989 byly
potlačovány nejbrutálnější demonstrací moci ze strany komunistického režimu
od srpna v roce 1969. V politických procesech s účastníky
„palachiády“ byli
také souzeni Jana Petrová, Otakar Veverka, David Němec, Stanislav Penc,
Petr Placák, Jana Šternová a Alexandr Vondra – všichni za výtržnictví, Jana
Petrová navíc za útok na veřejného činitele. Druhý den po vynesení
rozsudku, 23. 2. 1989, přináší Rudé
právo rozsáhlý denunciační komentář,
v
němž autor, podepsaný zkratkou (red), rozebírá rodinnou historii rodiny
Havlů a, jak bylo „dobrým“ bolševickým zvykem, napadá některé členy
rodiny
z kolaborace s nacisty. „Hlavní hříchy a provinění rodiny Havlových“
pak
autor mimo jiné popsal takto: „Otec Václava Havla juniora – ing. Václav
Havel – a o něco mladší jeho strýc Miloš Havel patřili na přelomu třicátých
a čtyřicátých let k vlivným mužům tehdejšího světa československého
kapitalismu. Ing. Václav Havel byl všemocným předsedou organizace
zednářského charakteru zvané Rotary klub,
jakési stínové vlády průmyslových
podnikatelů a finančních magnátů. Věnoval se především kapitálu vloženému
do filmových ateliérů, jeho bratr Miloš Havel se zabýval stavebním
podnikáním a provozem pražské Lucerny. Kromě toho oba vlastnili několik
domů, myslivnu Havlov na Vysočině s 1400 hektary
lesa.“ Před perem
rudoprávníka neobstál samozřejmě ani sám „samozvaný ,obhájce‘ lidských
práv“ . „Srpen 1968 přerval některé jeho plány. Nicméně v listopadu
1968
vyšla pod jeho patronací znovuobnovená Tvář, opět plná útoků proti
socialistickému státu. Vrhl se do organizování politických akcí, byl u
studentských stávek. V Kulturním domě NHKG v Ostravě se pokusil shromáždit
síly proti novému stranickému vedení.
Formuloval výzvu federální vládě, v
níž odmítl uklidnění společenské situace,“
vyjmenovává Rudé právo některé
„Havlovy zločiny proti lidové demokracii“. Úplně správně, jako
nebezpečí
pro komunistický režim, pak pochopil úlohu nezávislých iniciativ Václav
Hora, který v Tribuně (9/1989), v článku nazvaném „Za co ,bojuje‘ Václav
Havel“, píše tato „zlatá slova“: „Aktivizace nepřátel,
jejich přechod do
otevřeného boje je přiměl k vyložení karet… Názorně to ukázaly jejich
akce v srpnu a říjnu loňského roku a znovu v lednu na Václavském náměstí i
požadavky, které jsou jakýmsi programem tzv. nezávislých iniciativ. Ty lze
stručně shrnout: zrušit vedoucí úlohu KSČ, reorganizovat Bezpečnost, zavést
absolutní svobodu slova a shromažďování, obnovit soukromé podnikání…
umožnit vznik ,nezávislých‘ sdělovacích prostředků, nakladatelství a
divadel… zrušit Lidové milice… Program, který nabízejí, je programem
cesty zpět, před únor 1948,
a v mnohém až před Mnichov 1938. S přestavbou
nemá nic společného.“ Stručný vzpomínkový přehled můžeme směle uzavřít
dalším jasnozřivým výrokem Václava Hory, který o Václavu Havlovi napsal
mimo jiné toto: „Kdo je tento člověk, kterého tisk, rozhlas a televize na
Západě vynášejí jako předního československého spisovatele, dramatika,
statečného a čestného člověka a z něhož dělají téměř mučedníka? Čím si
vysloužil tento zájem a obdiv? Stručně můžeme říct: svou dlouholetou
angažovaností proti socialistickému zřízení u nás.“
Vyšetřovací vazby a vězení Václava Havla
* Prosinec 1996-leden 1977 -Jeden ze zakladatelů Charty 77; stává se jejím
prvním mluvčím.
* 14. 1.-20. 5. 1977 -Vyšetřovací vazba.
* 18. 10. 1977 -Odsouzen v procesu s O. Ornestem, J. Ledererem a F.
Pavlíčkem ke 14 měsícům odnětí svobody s podmíněným odkladem na 3 roky pro
údajný pokus trestného činu poškozování zájmů republiky v cizině.
* 28. 1.-13. 3. 1978 -Vyšetřovací vazba – obviněn z maření výkonu
pravomoci veřejného činitele a z útoku na veřejného činitele (trestní
stíhání zastaveno 21. 4. 1979).
* 1978 -Zakládající člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.
* 29. 5.-23. 10. 1979 Vyšetřovací vazba.
* 23. 10. 1979 -Odsouzen v procesu se členy VONS na 4 a půl roku
nepodmíněně pro podvracení republiky.
* 23. 10. 1979-7. 2. 1983 -Ve výkonu trestu odnětí svobody (7. 1. 1980 z
pražské věznice převezen do vězení v Heřmanicích u Ostravy; v červenci 1981
po týdenním pobytu ve vězeňské nemocnici v Praze přeložen do věznice v
Plzni-Borech. V lednu 1983 zde onemocněl, s těžkým zápalem plic byl 28. 1.
1983 převezen do vězeňské nemocnice v Praze; 7. 2. 1983 Městský soud v
Praze rozhodl o přerušení výkonu trestu ze zdravotních důvodů. Poté byl
převezen do civilní nemocnice Pod Petřínem).
* 1988 -Člen Československého helsinského výboru.
* 9. 12. 1988 -Účast na snídani, kterou uspořádal pro představitele
československých nezávislých iniciativ francouzský prezident Mitterrand za
své návštěvy v Praze.
* 16. 1.-21. 2. 1989 Vyšetřovací vazba.
* 21. 2. 1989 -Odsouzen Obvodním soudem pro Prahu 3 k 9 měsícům odnětí
svobody nepodmíněně ve druhé nápravné skupině pro trestný čin podněcování a
ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele (21. 3. 1989 v odvolacím
řízení změněn rozsudek na 8 měsíců vězení v první nápravné skupině).
* 21. 2.-17. 5. 1989 -Ve výkonu trestu odnětí svobody (začátkem dubna 1989
eskortován z věznice Ruzyně k výkonu trestu do vězení ministerstva
spravedlnosti v Praze-Pankráci.
* 17. 5. 1989 -Po tlaku předních světových osobností a zahraničního
veřejného mínění Obvodní soud pro Prahu 5
rozhodl o podmíněném propuštění.
Zbytek trestu (3 měsíce a 29 dnů) odložen na zkušební dobu 18 měsíců.
Nad Klausnerovou aférou nelze mávnout rukou
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 30.07.1997
Redaktor: SABINA SLONKOVÁ, ROMAN GALLO
Nad
Klausnerovou aférou nelze mávnout rukou
analýza
P r a h a – Většina občanů se postavila na stranu starosty a senátora
Zdeňka Klausnera, který veřejně propagoval vystěhovávání problémových Romů
z měst. Někteří nad jeho nápadem maximálně mávnou rukou a jen hrstka lidí
nevěřícně kroutí hlavou. Je tedy tato causa pouhou malicherností, kterou
vůbec nestojí za to rozmazávat? Zdeněk Klausner skutečně neporušil zákon,
to však neznamená, že je všechno v pořádku. „Není to maličkost. Ti, co
Klausnera kritizují, mají pravdu,“ říká psycholog Slavomil Hubálek.
„Klausnerova slova jsou nebezpečná ve své účelovosti. To, co se stalo –
obrovská vlna podpory pro Klausnera -, to je sběrný kotel lidské
nespokojenosti.“ Dopisy občanů, kteří senátora za jeho výrok oslavují jako
hrdinu, dávají Hubálkovi za pravdu. „Jak je možné, že problémové rodiny
smějí být tak početné a že se takto rozmnožují méněcenní lidé… Proč
Cikánům neumožnit soužití ve vlastním teritoriu, ať se tam třeba pobijí,“
stojí v jednom z dopisů. „Z těchto reakcí jsem velmi smutný, protože
autoři
jsou vesměs slušní lidé, kterým jde o řád a pořádek. Ale oni udělali tu
strašnou zkratku, že kriminalita rovná se Romové. Funguje to na principu
jednoznačné kolektivní viny. Ne, že mají být vystěhováni ti, kdo neplatí
nájem, ale zkrátka, že vystěhováni mají být Romové,“ komentuje reakce lidí
Hubálek. Historici zase sahají do dějin a připomínají, jak začínaly
genocidy například Židů. „Jeden jediný takový výrok pogrom nespustí. Ale
třeba pogrom v roce 1945 na Slovensku vůči Židům. Ten byl vyvolán výchovou,
tehdejší propagandou a obavou, že se jim bude muset vracet jejich majetek.
Bohužel Klausnerova slova mají o to větší dopad, že to je senátor a ještě z
ODS,“ tvrdí historik Zdeněk Vališ. „To je přesně ono. Toto století –
od
genocidy Arménů, kterou provedli Turci, přes genocidu Židů – je důkazem
toho, kam vede hledání obětního beránka pro řešení nějakých vlastních
problémů. Začíná se uklízením a čištěním a pak to končí až fyzickou
likvidací,“ varuje Hubálek. Lidé, kteří dlouho žili v cizině, nebo
zahraniční organizace mají na aféry Klausnerova typu zcela opačný názor než
většina občanů země. Naposledy to byla Evropská komise, která ve svém
posledním posudku o České republice konstatovala, že jsou tu Romové
diskriminováni. „Bude to trvat dlouho, než si tady lidé uvědomí, že výrok,
jaký pronesl senátor Klausner, není normální,“ pesimisticky odhaduje
novinářka Lída Rakušanová, která léta pobývala v Německu. Politolog z
prestižního Institutu pro vztahy Východ – Západ Jonathan Stein je rovněž
přesvědčen, že na Západě by podobný výrok politikovi neprošel: „Lidé by se
asi nevzrušovali, pokud by s něčím takovým, jako je návod pana Klausnera,
vystoupil člen extremistické strany. Pokud však takto mluví představitel
nejvýznamnější politické síly v
zemi, je to zarážející a nebezpečné. O tom,
že výrok pana Klausnera je rasistický, není pochyb.“ Policisté v
souvislosti s Klausnerovou aférou vzpomínají i na případ rasistických
článků v Politických novinách Republika, kvůli nimž je stíhán poslanec
Josef Krejsa. „Oboje jaksi legalizuje rasistické postoje. Rasových deliktů
přibývá a články v Republice nebo Klausnerův výrok je schvalují a
podporují. Nebezpečné je to v tom, že lidé si pak řeknou: No, vždyť je to
normální a dělám jen to, co se říká
v legálním periodiku nebo co říká
ústavní činitel,“ tvrdí jeden z policistů, který se zabývá pravicovým
extremismem. Známý obhájce lidských práv Stanislav Penc sice připouští, že
Klausnerův názor je mezi lidmi rozšířený, ale politik jej podle něho říkat
nesmí. „Veřejný činitel si musí uvědomit všechny souvislosti a o to víc
vážit svá slova. Když to nedokáže, nemá v politice co dělat. Tím, jak se
Klausner snaží případ bagatelizovat, jen dokazuje, že se to týká právě
jeho,“ řekl Penc.
Zdroj: ZN Zemské noviny
Datum: 01.08.1997
KRÁTCE
* ZVÝŠENÍ DŮCHODŮ ODE DNEŠKA
Starobní, invalidní, vdovské i vdovecké a sirotčí důchody se ode dneška
zvyšují v průměru o 10,5 procenta. Průměrný starobní důchod se zvýší o 485
korun a vzroste tak na 5105 korun.
* KLAK Z ÚŘADU, ŠEDIVÝ DO UNIPETROLU
První náměstek ministra financí Jan Klak,
který zodpovídá za správu daní a
cel, se rozhodl odejít ke konci září ze svého úřadu. Poslanec parlamentní
Sněmovny Michal Frankl (ODS) se stal dnešním dnem náměstkem ministra
financí bez portfeje. Novým předsedou petrochemicko-rafinerského holdingu
Unipetrol má být bývalý velvyslanec ČR v Bratislavě Filip Šedivý.
* ZIMMERMANN KONČÍ V PŘEDSTAVENSTVU
Ze společnosti Škoda, automobilová a. s., Mladá Boleslav odešel k 31.
červenci po vzájemné dohodě člen představenstva Rolf Zimmermann, který byl
odpovědný za oblast výroby a logistiky. Jeho úkoly prozatím převezme člen
představenstva Wilfried Bockelmann.
* NEONACISTICKÉ KONCERTY I V ČR
Na 20 koncertů s neonacistickou a rasistickou hudbou se podle Stanislava
Pence z Dokumentačního
střediska pro lidská práva loni konalo v ČR. Loňský
rok byl určitým zlomem, protože policie údajně poprvé při podobné akci
alespoň zkontrolovala doklady účastníků jedné z akcí – koncertu v
Kozolupech.
* ABSOLVENTI VOJENSKÉ ŠKOLY BYLI VYŘAZENI
Třiasedmdesát absolventů Vojenské střední školy bylo včera ve Vyškově
slavnostně vyřazeno z interního studia. Maturitní vysvědčení a dekret o
povýšení do hodnosti rotmistra jim předal velitel školy Dušan Chovanec.
Policie si začala všímat koncertů skinů, tvrdí Penc
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 01.08.1997
Redaktor: (ČTK)
Policie si
začala všímat koncertů skinů, tvrdí Penc
P r a h a – Na dvacet koncertů s neonacistickou a rasistickou hudbou se
konalo loni v tuzemsku podle Dokumentačního střediska pro lidská práva.
Jeho člen Stanislav Penc uvedl, že loňský rok byl určitým zlomem, protože
policie údajně poprvé při podobné akci alespoň zkontrolovala doklady
účastníků jedné z akcí, koncertu v Kozolupech. Na koncertu skinheadských
kapel v listopadu 1996 označeném za soukromou akci se sešlo v Kozolupech na
Plzeňsku více než 700 skinů z Polska, Německa, Maďarska, Slovenska a České
republiky. Policisté zkontrolovali přes čtyři stovky osob a několik jich
obvinili z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod
občanů. Dokumentační středisko eviduje činnost více než 15 stran, hnutí či
organizací s údajně fašistickým programem. Penc tvrdí, že mezi ně patří i
státem registrované Sdružení pro republiku-Republikánská strana
Československa, Vlastenecká liga a Národní front castistů. Středisko
dokumentuje i zhruba 70 titulů časopisů a fašistickým a rasistickým
obsahem, které vycházejí legálně či nelegálně na území České republiky.
Policie tento týden oznámila, že v souvislosti s vydáním rasistického
kompaktního disku čtyř českých kapel a jedné slovenské bude v nejbližší
době zahájeno stíhání proti blíže neurčenému počtu osob. V roce 1994 tisíc
disků nazvaných Skins’Songs Vol.II vyrobila rakouská firma SONY DADC
Austria.
Loni se v České republice konalo dvacet neonacistických koncertů
Zdroj: Haló noviny
Datum: 02.08.1997
Str.: 02
Loni se v
České republice konalo dvacet neonacistických koncertů
PRAHA – Na 20 koncertů s neonacistickou a rasistickou hudbou se podle
Dokumentačního střediska pro lidská práva loni konalo v České republice.
Řekl to jeho člen Stanislav Penc. Podle jeho tvrzení byl loňský rok určitým
zlomem, protože policie údajně poprvé při podobné akci alespoň
zkontrolovala doklady účastníků jedné z akcí, koncertu v Kozolupech. Na
koncertu skinheadských kapel v listopadu 1996, označeném za soukromou akci,
se sešlo v Kozolupech na Plzeňsku více než 700 skinů z Polska, Německa,
Maďarska, Slovenska a České republiky. Policisté zkontrolovali přes čtyři
stovky osob a několik jich obvinili z podpory a propagace hnutí směřujících
k potlačení práv a svobod občanů. Dokumentační středisko eviduje činnost
více než 15 stran, hnutí či organizací s údajně fašistickým programem. Penc
tvrdí, že mezi ně patří i státem registrované Sdružení pro republiku –
Republikánská strana Československa, Vlastenecká liga a Národní front
castistů. Středisko dokumentuje i zhruba 70 titulů časopisů s fašistickým a
rasistickým obsahem, které vycházejí
legálně či nelegálně na území České
republiky. Policie tento týden oznámila, že v souvislosti s vydáním
rasistického kompaktního disku čtyř českých kapel a jedné slovenské bude v
nejbližší době zahájeno stíhaní proti blíže neurčenému počtu osob. V roce
1994 tisíc disků nazvaných Skins’Songs Vol. II vyrobila rakouská firma SONY
DADC Austria.
Propast mezi Romy a bílými se nezmenšuje, varuje zpráva
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 14.08.1997
Redaktor: SABINA SLONKOVÁ, ROMAN GALLO
Propast
mezi Romy a bílými se nezmenšuje, varuje zpráva
Rada pro národnosti kritizuje vládu, že neúčinně bojuje s rasismem
P r a h a – Právě v době, kdy se stovky Romů chystají za vidinou lepšího
života do Kanady, dostává vláda na stůl oficiální zprávu o tom, jak v České
republice žije romská komunita. Hlavní sdělení dokumentu, který je první
ucelenou studií, zní: mezi bílou většinou a Romy zeje prohlubující se
propast a vláda dosud nebyla schopna udělat nic zásadního, čím by ji
pomohla překlenout. Romové se i proto stále častěji stávají terčem útoků
rasistů, naprostá většina z nich nepracuje, často páchají trestné činy,
romské rodiny se obvykle spoléhají jen na
státní přídavky, malé romské děti
nejsou zpravidla schopny dokončit základní školu – a navíc podíl romské
populace na celkovém počtu obyvatel se zvyšuje. „Vláda navzdory některým
konkrétním pokusům nevyvinula takové úsilí, které by jednoznačně dokázalo
vůli čelit narůstajícím projevům rasismu, netolerance a xenofobie, jejichž
oběťmi se stávají především příslušníci romské komunity, ale i cizinci
odlišné barvy pleti či vzhledu,“ píše se mimo jiné ve dvousetstránkové
pracovní verzi dokumentu, který pro Klausův kabinet vypracovala vládní Rada
pro národnosti. Premiér Václav Klaus, který text dokumentu zatím nezná,
však včera prohlásil, že vláda udělala pro Romy všechno, co bylo v jejích
silách. „Jsem přesvědčen, že jsme se pokoušeli dělat, co bylo možné…
Vím,
že nejde o věci se snadným řešením,“ uvedl premiér. Bývalý ministr Igor
Němec, který měl do loňského roku národnostní menšiny na starosti, kritiku
vlády obsaženou v pracovním materiálu rady rezolutně odmítá. „Nesouhlasím
s
tím, že by vláda s problematikou Romů nic nedělala. Během mého působení v
Radě pro národnosti ani jeden z jejích romských členů nevznesl žádnou
připomínku směrem k vládě. A speciálně v
postihování rasismu vláda žádný
dluh nemá.“ Nikdo ze současných členů vlády se k dokumentu rady dosud
nemohl podrobně vyjádřit, protože jej ještě neviděli. Rada jej projedná až
dnes a teprve poté jej dostanou do rukou ministři. Známý radikální bojovník
za lidská práva Stanislav Penc se však přidává na stranu Rady pro
národnosti, která není v hodnocení vládních kroků natolik optimistická.
„Vláda se sice papírově problematikou Romů zabývá, ale faktické výsledky
nejsou vidět. Například kabinet aktivně nevystupuje proti konkrétním
rasistickým projevům politiků a starostů,“ prohlašuje Penc. Prakticky k
témuž závěru dospěla rada. „Vláda, ačkoli ve svém usnesení deklarovala
odhodlání čelit veškerým projevům nesnášenlivosti, jež vzbuzují pocity
ohrožení u kterékoli menšiny, se k takovým jevům ani nadále nevyjadřuje a
veřejně je neodsuzuje, čímž pocit nedůvěry prohlubuje,“ píše se ve zprávě.
Vláda si vysloužila od rady pochvalu pouze za to, že v reakci na brutální
vraždu spořádaného otce pěti dětí Roma Tibora Berkiho prosadila v roce 1995
zpřísnění trestů za rasově motivované delikty.
Zdroj: Právo
Datum: 25.09.1997
Redaktor: Pavel Dostál (Autor je poslancem Sněmovny za ČSSD)
Někdejší a
dnešní Karel Kühnl
Když se někdejší rakouský kancléř Bruno Kreisky angažoval ve věci
porušování lidských práv v socialistickém Československu, určitě si dobře
uvědomoval, že to může poškodit českorakouské vztahy. Ani francouzský
prezident Fran ć ois Mitterrand při své oficiální návštěvě Československa
nezaváhal posnídat s představiteli tehdejší opozice v salónku francouzské
ambasády, pod jejímiž okny vartovali tentokrát zcela bezmocní operativci
StB, kterým se Francie vlastně touto snídaní vměšovala do jejich rozhodného
boje s vnitřním nepřítelem. A tak by se dalo samozřejmě předpokládat, že
představitelům polistopadového režimu, kteří povstali právě z popela
porušování lidských práv, nebude lhostejné, pokud budou lidská práva
porušovaná jinde. Opak je bohužel pravdou. Když před časem nebyl na
tiskovou konferenci s čínským vicepremiérem vpuštěn novinář Stanislav Penc
(o kterém se dalo předpokládat, že jako člověk zajímající se o dodržování
lidských práv v Číně a Tibetu položí
pár nepříjemných otázek), tak
tehdejší
ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý (ODA) vysvětlil záležitost jako
politováníhodný omyl. Ačkoli bylo zcela zřejmé, že o žádný omyl nešlo.
Obzvláště proto, že podobnou situace zažil Penc na Ministerstvu zahraničí.
To na straně druhé uvádí ve svém dopise předsedovi zahraničního výboru
Sněmovny: „Současná situace v Číně v oblasti lidských práv je neustále
napjatá. Čínský režim nadále
zatýká své politické odpůrce a kritiky, jen
v
uplynulém roce bylo v ČLR zatčeno a uvězněno v převýchovných táborech 12
známějších disidentů… Pod záminkou boje proti separatismu a špionáži
zatýkají čínské orgány
politické aktivisty z řad příslušníků
menšinových
národností…“ Ve Sněmovně se napříč stranami (s výjimkou SPR-RSČ a KSČM)
dala dohromady skupina, která připravila návrh Rezoluce Parlamentu ČR k
okupaci Tibetu a porušování lidských práv v Číně a Tibetu. Od nového
ministra průmyslu Karla Kühnla (ODA) se však poslanci písemně dozvěděli, že
s ohledem „na citlivost čínské strany je třeba dobře zvážit kroky, které
by
mohly vést k porušování politické stability ve vzájemných vztazích v
nadcházejícím období a v konečném důsledku se negativně odrazit na účasti
českých podnikatelských subjektů v čínských investičních projektech“. A
aby
nebylo pochyb, že košile kšeftu je nám bližší než kabát lidských práv,
varuje Kühnl před přijetím rezoluce, protože by podle něj mohla vážně
ohrozit zájmy českého průmyslu v Číně. Nemluvě o tom, že prý čínští
představitelé jsou na problematiku lidských práv citliví a považují ji za
vměšování do vnitřních
záležitostí své země. Podobnost čistě
náhodná, řekl
bych. A tak balíčkový ministr doporučuje místo rezoluce raději politický
dialog a alibisticky upozorňuje, že naše evropské vnímání lidských práv je
podstatně jiné než v Číně. Na straně druhé uznává, že „existují určité
univerzální zásady dodržování
lidských práv, které je nutno respektovat“,
a
že tedy „porušování těchto zásad ve svých projevech a důsledcích negativně
ovlivňuje vzájemné vztahy mezi zeměmi, a nelze je proto považovat za
výlučně interní záležitost dané země“. Ještě že tak, protože pokud jsou v
Pekingu studenti proměňováni na náměstí za pomoci tanků v kaši a v Tibetu
čínské úřady provádějí
násilné masové přesuny obyvatelstva, které
doprovází
zatýkání a mučení tibetských politických aktivistů, asi bychom mlčet
neměli. A neměli se nechat kvůli kšeftu vydírat. A tak pokud si vzpomenu na
někdejšího Karla Kühnla, redaktora Svobodné Evropy a BBC, kázajícího kdysi
do mikrofonu z Mnichova a Londýna vodu a dneska pragmaticky pijícího víno,
napadá mě, zda tehdejší Kühnl předpokládal, kterak si bude dnešní Kühnl,
alespoň pokud se týče Číny a lidských práv, notovat s českými komunisty.
Budiž ovšem objektivně konstatováno, že ti se v této záležitosti, na rozdíl
od Kühnla, nemění. Ať už jsou u moci, anebo v opozici.
Dopadení skini se pokusili zapálit Romům dům
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 07.10.1997
Redaktor: OLDŘICH TICHÝ
Dopadení
skini se pokusili zapálit Romům dům
K y n š p e r k n a d O h ř í – Jako vystřižený z učebnice o německých
neonacistech působí případ, jímž se zabývají sokolovští policisté. Po
týdnech pátrání se jim nyní podařilo dopadnou trojici skinů, které
podezírají, že se koncem prázdnin pokusili s kanystrem benzinu zapálit dům
v Kynšperku nad Ohří. Uvnitř v té době spalo patnáct lidí převážně romské
národnosti. Šokující na události je také to, že ani jednomu z pachatelů,
kteří jen díky náhodě nezmařili kvůli rasové nenávisti patnáct životů,
ještě nebylo osmnáct let. „Mladíci se domluvili, že zapálí dům, v němž
bydlí Romové. Koupili si asi deset litrů benzinu a brzy ráno se vydali do
akce. V domě vylili benzin na dveře od bytů, sklepů a rozlili po chodbě.
Pak ho zapálili a utekli,“ popsal ředitel sokolovského úřadu vyšetřování
Vlastimil Mytiska počátek příběhu. Tragédii pomohla kromě náhody odvrátit i
pohotovost nájemníků domu. Ti totiž uslyšeli ránu při výbuchu benzinových
par a včas ucítili kouř. „Oheň stačili sami uhasit dříve, než se mohl
pořádně rozhořet. Škoda nebyla velká. Je však jasné, že byly vážně ohroženy
životy patnácti lidí,“ uvedl Mytiska a dodal, že jeho kolegům se podařilo
jednoznačně prokázat, že motivem žhářského útoku byla rasová nenávist
pachatelů. O tom, jak se mladíci k případu stavějí nyní, odmítl hovořit,
což vysvětlil tím, že vyšetřování je teprve v začátcích. Všechny tři
podezřelé obvinil vyšetřovatel z trestného činu obecného ohrožení, za což
jim hrozí tři až osm let vězení. Hlavního organizátora navrhli policisté
poslat do vazby. Vzhledem k výjimečnosti případu nechtějí říci o
pachatelích nic víc, než že pocházejí ze Sokolovska. Starosta Kynšperku nad
Ohří Jan Emmich byl zveřejněním případu zcela zaskočen. „Vůbec o tom nic
nevím, nic takového jsem neslyšel a neví o tom ani tajemník. To nemohlo být
v našem městě, my problémy s rasismem nemáme,“ byla jeho jediná reakce.
Naopak Stanislav Penc z Hnutí občanské solidarity a tolerance potvrdil, že
rasově motivované trestné činy bohužel nejsou výjimečné. „Ročně jich
evidujeme kolem tří set, přičemž od roku 1992 při nich zemřelo už osmnáct
lidí,“ uvedl.
Veřejnost se ještě více obrátí proti Romům, varují odborníci
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 09.10.1997
Redaktor: (rep)
Veřejnost
se ještě více obrátí proti Romům, varují odborníci
P r a h a – Mnozí z odborníků zabývajících se romskou menšinou jsou
přesvědčeni, že zavedení vízové povinnosti při cestách do Kanady přičte
veřejnost na vrub Romům a averze vůči nim se ještě zvýší. „Dovedu si
představit, že nutnost zaplatit 75 dolarů někoho naštve natolik, že to bude
přičítat Romům a nedomyslí, že impuls byl dán z úplně jiné strany,“
prohlásil tajemník vládní Rady pro
národnosti Milan Pospíšil. Téhož
názoru
je i psycholog Slavomil Hubálek, který navíc upozorňuje na skutečnost, že
mnozí lidé přivítají jakokouliv záminku, aby dali průchod své nenávisti.
„Je to o tom, že rasistická agresivita je zcela iracionální. Prostě, kdo
chce psa bít, hůl si najde. Ale pokud je někde v tomto případě nějaký
viník, pak je to náš rasismus, který nutí Romy k exodu.“ K jeho slovům se
přidává i bojovník za lidská práva Stanislav Penc, podle něhož se teprve
nyní ukáže, jak je společnost rasistická. Podobné obavy sdílí i mluvčí Rady
rokycanských Romů Ondřej Giňa, který se domnívá, že toto rozhodnutí se
proti Romům určitě obrátí. „Občané budou naštvaní, že mají problémy při
cestě do Kanady,“ řekl Giňa. Zároveň si však myslí, že zavedení víz
nezastaví exodus českých Romů do Kanady. „Myslím si, že ten, kdo se
rozhodl
odjet, odjede stejně. Když nebude moci jet do Kanady, pojede jinam. Celý
problém se jen přenese do Evropy. Vždyť už teď se zvýšil počet Romů, kteří
například odcházejí do Anglie,“ tvrdí Giňa.
Vláda vzkázala Romům: Emigrovat už nemusíte
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 30.10.1997
Redaktor: (ina, sh)
Vláda
vzkázala Romům: Emigrovat už nemusíte
Žádosti o politický azyl kabinet znepokojují
P r a h a – Pod náhlou hrozbou, že kvůli hromadnému úprku Romů do Velké
Británie tato země zavede pro občany České republiky vízovou povinnost,
přijal včera Klausův kabinet urychleně zprávu o situaci romské komunity.
Vláda také vůbec poprvé Romům slíbila, že udělá všechno proto, aby nemuseli
utíkat ze země. „Vláda je znepokojena žádostmi některých našich
spoluobčanů
o politický azyl v zahraničí a je pevně rozhodnuta čelit příčinám, které k
tomu vedou. Vláda udělá všechno, co je v její moci, aby u nás nikdo neměl
strach z důvodů své příslušnosti k té či oné menšinové komunitě,“
prohlásil
premiér Václav Klaus poté, co na zasedání kabinetu kvůli romskému exodu
mimořádně přijel i prezident Václav Havel. Ten poté Romy vyzval, aby
nehledali spásu v azylu, protože by jim nakonec přinesl jen neštěstí, a
současně se obrátil na bílou většinu, aby bojovala se všemi nevědomými a
nenápadnými prvky latentního rasismu. Romové se ovšem včera nedozvěděli, co
všechno hodlá vláda udělat. Premiér se omezil na strohé konstatování, že
ministři dostali konkrétní úkoly, a odmítl je rozebírat. „Bodů je mnoho,
nechtěl bych je vytrhávat z kontextu,“ oznámil Klaus. Vzápětí dodal, že
záleží i na Romech, kteří musí vládě
v jejím úsilí pomáhat. Mnozí z těch,
kteří se zabývají romskou problematikou, přijali s uspokojením alespoň to,
že kabinet po několikaměsíčních průtazích přijal zprávu Rady pro
národnosti, která se Romy detailně zabývá a navrhuje konkrétní kroky.
„Zatím říkám, že to je dobře. Záleží ale na tom, jestli vláda zůstane jen
u
slov, nebo skutečně začne něco dělat,“ míní Stanislav Penc, který bojuje za
lidská práva. Advokátka Klára
Samková-Veselá, která se snaží Romy
hájit,
přijala Klausova slova skepticky: „Je mi líto, že s tím vláda přišla až
teď, kdy úplně promarnila šanci získat důvěru romského obyvatelstva.“
Zpráva o romské komunitě, kterou předložil ministr Pavel Bratinka, mimo
jiné kritizuje vládu za to, že dosud nebyla schopna udělat nic zásadního,
čím by pomohla překlenout prohlubující se propast mezi Romy a bílou
většinou. Jako jeden z konkrétních kroků dokument navrhuje změnit sociální
systém, který nemotivuje Romy k práci a naopak jim zaručuje vyšší příjem na
sociálních dávkách.
(Viz Zprávu o Romech … str. 2)
Nevládní organizace kritizují malou aktivitu státu
Zdroj: ZN Zemské noviny
Datum: 31.10.1997
Redaktor: JOSEF KOPECKÝ
Nevládní
organizace kritizují malou aktivitu státu
Český helsinský výbor připravil rozsáhlou reklamní kampaň proti rasismu
Praha – Je česká společnost vůči Romům rasistická, či nikoli? Na otázku,
jak zlepšit soužití Čechů s Romy, hledá v těchto dnech odpověď nejen vláda,
ale i představitelé rozličných nevládních organizací. Na včerejší besedě
věnované problému obce Olbramovice na Tachovsku, kde místní hostinský již
několik let nenalévá sedmi z místních 28 Romů, protože říká že s nimi má
špatné zkušenosti, Stanislav Penc z Hnutí za občanskou solidaritu a
toleranci (HOST) mj. poukázal na fakt, že „jsou to právě nevládní
organizace, které při řešení rasových
problémů často suplují práci
státních
orgánů“. HOST například již několik let mapuje rasové delikty namířené
nejen proti Romům, ale i proti cizincům, a podává podněty k řešení případů,
jimž se představitelé represivních složek věnují jen liknavě nebo vůbec. S
malou aktivitou představitelů vlády a státu v tomto směru je nespokojen
také Český helsinský výbor, který proto ve spolupráci s reklamní agenturou
Leo Burnett připravil rozsáhlou reklamní kampaň, která má snížit rasistické
nálady bující v české společnosti. Cílem kampaně nazvané „Nesuďte skupinu,
suďte člověka“ je navodit debatu o rasismu, aby alespoň část lidí s
předsudky vůči Romům i cizincům přehodnotila své postoje. Předseda Českého
helsinského výboru Martin Palouš soudí, že „stát v poslední době spíše
házel nevládním organizacím, které
se řešením těchto problémů zabývají,
klacek pod nohy“. K řešení „romského problému“ se včera
vyjádřili rovněž
obě strany z kraje politického spektra. Vládní materiál předložený
ministrem Bratinkou podpořili komunisté, ale podle místopředsedy KSČM
Václava Exnera není premiér Klaus „schopen v krátké době navodit obrat v
této problematice a zajistit Romům důstojný život“. Sládkovci (SPR-RSČ)
označili vládou přijaté prohlášení za „nestoudný dokument a za skutečný
projev rasismu, poněvadž jeho obsah otevřeně upřednostňuje zájmy jedné
menšiny na úkor celého národa“.
Starostka obce zavedla proti Romům „suchý zákon“
Zdroj: Práce
Datum: 31.10.1997
Starostka
obce zavedla proti Romům „suchý zákon“
Svérázné řešení rozepří mezi
Romy a zbytkem obyvatel praktikují v malé obci
Olbramov na Tachovsku. Zdejší zastupitelstvo rozhodlo, že sedmi místním
Romům nebude ve vesnici prodána ani kapka alkoholu. Starostka Miroslava
Válová sice připouští, že takový
přístup je nejspíš protizákonný, ale
v
praxi prý funguje na jedničku. „V obci máme polovinu obyvatel romského
původu a s částí z nich byly neustálé problémy. Jakmile se napili, napadali
slovně i fyzicky zbytek obyvatel, dělali nepořádek a výtržnosti. Když
konečně přijela policie, skončilo to většinou několika blokovými pokutami a
nic se nevyřešilo. Poté, co jsme zavedli tzv. suchý zákon, žijeme poklidným
životem. Jediný problém představují novináři, kteří do věci neustále
šťourají a pranýřují nás,“ vysvětluje Válová. Ta dokonce nedávno přijela
do
Prahy, sezvala novináře a obhajovala před nimi zvolený postup. V debatě
však ani jednou nezmínila fakt, že hospodským v Olbramově je její muž,
kterému pochopitelně vznikaly po konfliktech s Romy největší škody.
Zástupce tachovských Romů Luboš Horváth s takto pojatou prohibicí zásadně
nesouhlasí. Horváth nedávno varoval, že
podobné řešení může probudit vášně
a násilí, stačí prý málo a někdo se
rozhodne vzít zákon do vlastních rukou.
Podobný názor zastává i aktivista Stanislav Penc, který říká: „To, že
olbramovští zakázali Romům chodit do hospody,
není žádné řešení. Problém se tím neztratil.“
Vrah Súdánce je údajně stíhán pro jiné dva rasově motivované útoky
Zdroj: Právo
Datum: 11.11.97
Vrah Súdánce je údajně stíhán pro
jiné dva rasově motivované útoky
PRAHA (zl, kč) – Skinhead obviněný z vraždy súdánského studenta
Hassana Elamina Abdelradiho (24) je stíhán také pro jiné dva rasově
motivované útoky, kterých se měl dopustit v uplynulých třech
měsících.
Na tiskové konferenci v Praze to po skončení protirasistické
demonstrace řekl Stanislav Penc z Dokumentačního střediska pro
lidská práva. „Ten člověk už mohl být minimálně tři měsíce ve
vazbě,“ řekl Penc.
Policie zatím nedovede odhadnout, jak dlouho by vyšetřování smrti
černošského studenta mohlo trvat. „To vám teď asi neřekne nikdo,“
řekl včera Právu Zdeněk Pichlík, zástupce ředitele Pražského úřadu
vyšetřování, který případ
šetří. Podle informací Práva není
obviněný
18letý skinhead, jenž studenta usmrtil dvěma ranami nožem, zatím
ochoten s policisty spolupracovat. Mladík byl umístěn ve vazební
věznici v Ruzyni.
Druhý účastník sobotní
brutální vraždy súdánského studenta
zatím
není policií stíhán. V jeho případě policie zatím nemá důkazy o tom,
že by se na vražedném útoku podílel, a proto ho dosud z ničeho
neobvinila. Prokazatelné je zatím pouze to, že i druhý skin byl na
místě činu.
Ministr vnitra Jindřich Vodička (ODS) si kvůli případu v pondělí ráno
pozval zástupce ředitele Úřadu vyšetřování ČR Františka Kuděje, aby
se nechal informovat o stavu vyšetřování. Vodička v prohlášení pro
Právo uvedl, že je vraždou otřesen, a proto uložil, aby se jí zabývali
nejlepší vyšetřovatelé. Jejich práci bude osobně sledovat a navíc bude
trvat na rychlém objasnění činu.
V Českém rozhlase Vodička připustil, že vláda slibuje nejrůznějšími
prohlášeními tvrdý postih rasově motivovaných deliktů již dlouho,
avšak bez konkrétního výsledku. „Nesmíme být směšní, protože už to
tvrdíme dva tři roky,“ řekl ministr. Kuděj v této souvislosti řekl, že již
za ministra Jana Rumla (ODS) byly vydány určité zásady pro tvrdší
postih rasově motivovaných deliktů.
V zemi sílí rasistické nálady, varují odborníci
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 11.11.97
V zemi sílí
rasistické nálady, varují odborníci
P r a h a – Lidé, kteří léta sledují pravicový extremismus, tvrdí, že
rasově motivovaných násilností nijak výrazně nepřibývá, důrazně však
varují před stále častějšími slovními útoky, jež jsou namířeny proti
Romům a cizincům tmavé pleti. Právě extremistické názory a výroky
s rasistickým podtextem přitom odborníci považují za nesmírně
nebezpečné, protože navozují v lidech dojem, že rasová
nesnášenlivost je něčím normálním. „V momentě, kdy jakýkoli
veřejný činitel byť jen naznačí něco takového, podporuje to
samozřejmě extremistické nálady,“ konstatoval náměstek ministra bez
portfeje Viktor Dobal. Stanislav Penc, který už několik let bojuje proti
nesnášenlivosti, jde ještě dál.
„Tolerování zla přináší ještě
větší zlo.
Ti, co hajlují a křičí Cikáni do plynu, jsou často právě ti, co jsou
stíháni za rasové násilnosti. Například loni bylo po skinheadském
koncertě obviněno několik lidí za propagaci fašismu a pak se ukázal o,
že to byl i ti , již se podíleli na smrti Tibora Danihela z Písku,“ řekl
Penc. O kolik přesně za minulá léta přibylo osob obviněných za
rasistické výroky, však nikdo neví, protože policejní statistiky tyto
činy zvlášť nevedou. Obavy ovšem potvrzuje letošní výroční zpráva
ministerstva vnitra, v níž stojí: „Zvyšuje se intenzita šíření a
propagace idejí a názorů neslučitelných se základními
demokratickými principy.“ Za posledních sedm let evidují nevládní
organizace kolem osmi set rasově motivovaných deliktů. Dodnes však
bylo pravomocně odsouzeno jen 408 lidí. V roce 1995, kdy skinheadi
před očima rodiny ubili Roma Tibora Berkiho a vláda důrazně
přitlačila na justici, se statistiky o obvinění z rasově motivovaných
deliktů výrazně rozrostly. I přesto však policie, žalobci i soudci
dodnes sklízejí ostrou kritiku za to, že pravicové extremisty nedokáží
trestat. Vládní rada pro národnosti, politici i představitelé policie a
justice se shodují v tom, že důrazné postihy komplikují tyto
skutečnosti: – ne všichni policisté a žalobci důsledně zkoumají motiv
trestných činů a v řadě případů rasový podtext nevidí, – snaha úřadů
často ztroskotá na zoufalém nedostatku důkazů, a rasový motiv se
proto nepodaří jednoznačně doložit, – organizace pravicových
extremistů se do značné míry podobají strukturám zločineckých klanů,
nikdo nevypovídá a policie má jen velmi málo informátorů v jejich
řadách. „Rasově motivované útoky jsou dosud často posuzovány jako
prostá rvačka nebo osobní rozepře. Za zcela absurdní lze označit
případy, kdy ani soudce neposuzuje evidentní napadení Romů
skinheady za rasově motivované pouze s odkazem, že při vlastním
fyzickém násilí skini neprovolávali rasistická hesla,“ stojí ve zprávě
Vládní rady pro národnosti. Mezi nejviditelnější případy, kdy je
policie zcela bezradná, patří například srazy fašistických skinheadů
nebo jejich časopisy. „Policajti sice obviní někoho za to, že
zorganizoval sraz, na kterém se hajlovalo, ale stíhá ho na svobodě a on
vesele pořádá další srazy. Nebo ty jejich časopisy. V zemi jich
vychází kolem padesáti a nikdo za to dodnes nebyl odsouzen,“ zlobí se
Penc. Soudci však argumentují tím, že nemohou dávat někoho do
vazby jen proto, že zbil z rasových pohnutek Roma. „Pro vazbu
existují tři zákonné důvody, a pokud nejsou splněny, nemůžeme vazbu
uvalit,“ hájí sebe i své kolegy soudkyně Jana Pěchotová.
SABINA SLONKOVÁ, JANA KOLOMAZNÍKOVÁ
Nikdo přesně neví, kolik lidí zemřelo kvůli rasismu
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 14.11.97
Nikdo přesně neví, kolik lidí
zemřelo kvůli rasismu
P r a h a – Státní úředník, kterého se zeptáte, kolik lidí zahynulo za
posledních sedm let při rasistických útocích, vám dnes odpoví: deset
nebo taky možná osmadvacet. Anebo devatenáct. Statistiky policie a
nevládních organizací, jež monitorují rasově motivované násilí, se
totiž liší právě až o neuvěřitelných osmnáct mrtvých. Policie říká, že
deset, mezinárodní organizace Human Right Watch\Helsinki Watch
osmadvacet a Stanislav Penc, který od roku 1993 každý den doplňuje
vlastní evidenci rasových útoků, je přesvědčen, že zemřelo devatenáct
lidí. Které číslo je správné, přitom nikdo nedokáže hodnověrně říci.
„Pravda bude někde mezi. Ani naše statistiky nemusejí být přesné, “
při znává poli cejní mluvčí Ivana Moosová. Policie za rasově
motivovanou vraždu uzná jen tu, u které jednoznačně shromáždí
důkazy, že vrah zabíjel z nenávisti k rase, národnosti či barvě pleti své
oběti.“Můžeme být o tom třeba na tisíc procent přesvědčeni, ale pokud
to nedokážeme, do statistiky rasových vražd se takový případ
nedostane,“ říká kriminalista, který se zabývá extremismem. Naopak
nevládní organizace jsou ve svých úsudcích mnohem kategoričtější a
na rozdíl od státních úřadů považují za rasové vraždy třeba i tyto dva
případy: – Smrt sedmnáctileté Jitky Chánové, kterou spolu s dalšími
Romy před čtyřmi lety napadli skinheadi v tramvaji. Dívka vyskočila
z tramvaje za jízdy a později na svá zranění zemřela. – Smrt romské
ženy, která před dvěma měsíci podlehla následkům epileptického
záchvatu. Dostala jej poté, co pod jejími okny pochodoval průvod
hajlujících skinheadů, z nichž někteří provolávali fašistická hesla a
stříleli z pistolí. „Policie spoustu rasových útoků nevede jako
rasistické prostě proto, že se v tom někteří policisté nevyznají. Třeba
označí rasový útok za obyčejné výtržnictví,“ kritizuje policii Stanislav
Penc, který se zabývá
národnostními menšinami a ochranou lidských
práv. „Osobně mám zdokumentovaných devatenáct případů, kdy
někdo zemřel z rasových a ideologických důvodů, a nevím o žádných
dalších případech.“ Policie však takovou kritiku odmítá. Náměstek
ministra vnitra Martin Fendrych řekl, že práce policie při vyšetřování
extremistických deliktů se v posledních dvou letech podstatně
zlepšila. „Policie skutečně důsledně zkoumá, jestli v konkrétních
případech nebyl rasový motiv,“ tvrdí Fendrych. Nedůvěru k číslům
policie ovšem dala ve své zprávě o situaci romské komunity i vládní
Rada pro národnosti. Ta se totiž přiklonila k údajům mezinárodní
organizace Human Rights Watch\Helsinky Watch a HOST, podle
nichž zahynulo při rasově motivovaných útocích 27 lidí plus
naposledy súdánský student v Praze.
SABINA SLONKOVÁ
Zdroj: Právo
Datum: 15.11.97
Kamil Miketa
Strach, nervozita a napětí neopouští zahraniční studenty z
vysokoškolských kolejí v Praze na Jarově ani týden po osudném
sobotním ránu, kdy zde byl zavražděn dvěma ranami nožem súdánský
student Hassan Elamin Abdelradi. (27) Nad vchodem do kolejí visí
černá vlajka, na místě masakru v přízemí budovy stojí na stolečku
zapálené svíčky a kytice čerstvých květin. Budoucí inženýři z Konga,
Etiopie a Súdánu se stále neodvažují vyjít po setmění ven.
„Plánoval jsem, že po skončení školy tady budu nějakou dobu
pracovat. Teď jsem ale rozhodnutý odletět po státnicích prvním
letadlem domů,“ říká Yuku Luc z Konga. Byl Hassanův dlouholetý
přítel a spolužák. Ještě den před jeho vraždou si povídali o plánech do
budoucna. Ostatní studenti tmavé pleti jeho slova potvrzují. Smrt
kamaráda je zasáhla o to bolestněji, že se na jeho místě mohli klidně
ocitnout oni sami.
„Bojíme se. Dříve jsme si aspoň občas zašli na pivo nebo do klubu na
diskotéku. Teď raději sedíme doma. Už druhý den po té hrozné
události jsme u kolejí zase viděli obcházet skupinku skinů. Je tohle
normální?“ ptá se student z Etiopie. Své jméno i svou tvář však chce v
každém případě utajit. Má k tomu své důvody. Incident, který stál
život jejich kamaráda, totiž zdaleka nebyl jediný ani výjimečný.
Před
vraždou
Kdy, jak a proč ale k brutální vraždě na akademické půdě vůbec
došlo? Proti sobě stojí dvě verze a především řada nesrovnalostí.
Jasný rasistický čin příslušníka skinheads proti černošskému
studentovi, říká první z nich, masivně podporovaná médii, politiky i
veřejností. Spor o dívku, přesněji řečeno obrana sestry před dotěrným
mladíkem, zakončená nepochopitelným zkratkovitým jednáním, tvrdí
obhajoba obviněného, osmnáctiletého Petra Zborníka.
Držme se faktů a výpovědí očitých svědků. Radek Nagorský,
vyhazovač z klubu Dělová koule, měl páteční noc službu. Sled
událostí líčí zhruba takto: Hassan se svým o rok starším bratrancem
Abdulem přišli do klubu okolo půl dvanácté večer. Tu noc zde byli
jedinými černošskými návštěvníky. Klub byl nabitý k prasknutí, k
žádnému incidentu však během večera ani noci nedošlo. Těsně po
druhé hodině ranní do klubu dorazila dvojice nakrátko ostříhaných
mladíků, doprovázená dívkou. Jak se nám později podařilo zjistit, byla
to o rok mladší sestra Petra Zborníka Lenka. Vyhazovač si
nevzpomíná, zda je někdy předtím už viděl.
Drama na schodišti
Až do půl třetí se na diskotéce nic závažného neudálo. „Hassana a
Abdula jsem si všiml jen letmo. Stáli u tanečního parketu. Ani jsem
nezaregistroval, že odešli,“ říká Josef Toman, další z pátečních hostů.
Co se dělo dále, je stále nejasné. Ani žádný z hostů, s nimiž jsme
hovořili, si nevšiml, že by do kritického času půl třetí ráno na
diskotéce došlo k nějaké potyčce. „Byla jsem tady celou noc a určitě
bych si rvačky nebo nějaké potyčky všimla,“ tvrdí Iva Vojtašovičová,
další ze svědků.
V půl třetí ráno se však podle výpovědi noční vrátné vřítil Abdul do
dveří koleje číslo 3, vzdálené zhruba sto metrů od diskotéky. Těsně za
ním ho pronásledoval Petr Zborník. Na schodišti se rozpoutala asi
pětiminutová honička. Abdulovi se nakonec podařilo schovat ve
vyšších patrech budovy. Zborník poté pronásledování ukončil a
odcházel ven z kolejí. Ve dveřích se ale srazil s Hassanem. Ostatní už
bylo dílem okamžiku. Hassan zůstal se dvěma bodnými ranami nožem
ležet ve vestibulu haly naproti výtahům. Krátce po dopadení policií se
Petr Zborník při výslechu přiznal, že Hassana zabil. Policie u něj našla
i nůž. V tuto dobu probíhá jeho soudní expertíza. Ta by měla
jednoznačně určit, zda skutečně jde o vražedný nástroj. O Petrově vině
či nevině samozřejmě musí rozhodnout soud.
Policejní
embargo trvá
Díky policejnímu embargu zůstává stále nezodpovězeno několik
otázek. Kdo a proč vyprovokoval honičku, končící smrtí Abdula?
Tvrzení, že na diskotéce dvojice skinheadů Súdánce urážela nebo
fyzicky napadla, nepotvrdil nikdo z tehdejších hostů ani ochranka
podniku. Dělová koule je prostorově tak malý klub, že fyzické
napadení, křik nebo nadávky by tady nikomu v žádném případě
neušly. A proč se honička odehrála jen mezi Abdulem a Petrem? I
vyjádření Zdeňka Pichlíka, zástupce ředitele pražského úřadu
vyšetřování, že druhému skinu,
šestnáctiletému Janu Š., nebyla
účast
na vraždě Hassana prokázána, nasvědčuje, že se potyčka vymyká
obvyklému chování skinheadů. Ti v podobných situacích málokdy
jednají na vlastní pěst. Závěry vyšetřování by tyto nejasnosti měly
osvětlit.
Korunní svědci jsou zatím nedosažitelní. Abdul, který by do případu
měl vnést jasno, se zdržuje na neznámém místě, Lenka, sestra Petra
Zborníka, byla vzápětí po incidentu hospitalizována na psychiatrické
léčebně. Její výslech zatím lékaři nepovolili.
Obhájce Petra Zborníka čeká přetěžký úkol. Pokud jeho mandanta
soud shledá vinným z vraždy, musí porotu alespoň přesvědčit, že
Hassana nezabil z rasových pohnutek, ale bránil svou mladší sestru a v
selhání smyslů připravil Súdánce o život. V rozjitřené atmosféře
dnešních dnů to však bude nadlidský úkol. O tom svědčí i fakt, že
podle našich informací odmítly Petra Zborníka zastupovat čtyři
renomované právnické kanceláře. Jeho rodiče nakonec uspěli až
napopáté.
Vařil i pro prezidenta
Petra Zborníka, obviněného z vraždy Hassana, zřejmě čekala úspěšná
kariéra v kuchařském řemesle. Po svém vyučení v renomované
restauraci Vikárka prošel výběrem a už dva roky zde vařil. Jeho
kolegové ho brali jako talentovaného kuchaře a svědomitého
zaměstnance. Často sloužil i přesčasy a vedení restaurace, oblíbené i
prezidentem Havlem, kam často zavítají naše i zahraniční celebrity, s
ním bylo velice spokojeno. Jako nejstarší ze čtyř dětí se prý i vzorně
staral o své mladší sourozence. „Byl vysazený hlavně na sestru Lenku.
Kdyby jí někdo chtěl ublížit, bylo by s ním zle,“ řekl nám jeden z jeho
přátel.
K hnutí skinheads ho podle těch, co ho dobře znají, přivedla spíše
touha patřit k nějaké partě, než kult rasové nenávisti a násilí. Nikdy se
neučil žádnému bojovému umění a se svými padesáti šesti kily váhy
rozhodně nepatřil mezi obávané ranaře. Nůž, který u něj našli, si
koupil dva dny před osudnou nocí. Prý jen proto, že byl jediný z party,
kdo ho ještě neměl.
Žil dvojí život? Podle Stanislava Pence z Dokumentačního střediska
pro lidská práva nebyl jeho sobotní čin zdaleka prvním v pořadí. „Ten
člověk už mohl být minimálně tři měsíce ve vazbě,“ řekl Penc na
tiskové konferenci dva dny po Hassanově smrti. Podle něj byl Petr
Zborník zapleten do události z pátého září tohoto roku. Tehdy
desetičlenná skupina mladíků přepadla v tramvaji pětatřicetiletého
Američana arabského původu. Surově ho zbili, zkopali a nakonec
vyhodili ven z tramvaje. Policie však odmítá poskytnout jakékoliv
informace o možné účasti Petra Zborníka v tomto incidentu. Stanislav
Penc nám rovněž, s odkazem
na ochranu svého zdroje, odmítl o tomto
podezření zatím cokoliv bližšího říct.
Měl rád pivo a holky
Hassana přátelé znali jako veselého, bezkonfliktního mladíka. Byl
společenský, často navštěvoval zdejší diskotéku a měl rád pivo. Spolu
s ostatními studenty z koleje chodili pravidelně hrát fotbal. Každý z
jeho známých věděl i o slabostech Hassana a Abdula. Byly to dívky.
Všichni ale shodně tvrdí, že si nepamutují, že by se dvojice kvůli
něžnému pohlaví někdy dostala do konfliktu.
Daleko větší problémy měl už dříve naopak se skinheady. „Před
čtyřmi měsíci přišel a měl na obličeji tržnou ránu,“ vzpomíná Yuku
Luc. Kousek od kolejí ho přepadli skini a jeden z nich ho zbil
boxerem. Dva týdny před tím, než byl zavražděn, se Hassan Lucovi
svěřil, že jednoho z nich poznal na tramvajové zastávce u kolejí.
Nikdo z jeho přátel také nevěří, že by Hassan bral drogy nebo je
prodával. „Zajímalo je jedině pivo a hezké holky,“ směje se Yuku.
Dvacátý případ
v pořadí?
Málokterý soudní proces bude veřejnost i politická scéna sledovat tak
bedlivě, jako případ vraždy Hassana Abdelradiho. Prokáže-li se
rasistický motiv tohoto činu, může pachatel zřejmě počítat s
exemplárním rozsudkem. Byla by to od roku 1990 již dvacátá vražda s
rasovým pozadím. Navíc v době, kdy společností otřásá hrozba
romského exodu a okolní svět si všímá projevů rasové nesnášenlivosti
v České republice pozorně jako nikdy předtím.
O obrovském tlaku na všechny zúčastněné svědčí i to, že první „viník“
byl již nalezen. A možná bude co nevidět i potrestán. Je jím
studentský klub Dělová koule, kde Súdánci trávili páteční večer.
Rektor VŠE klubu odmítá prodloužit smlouvu na příští rok. Ale právě
zahraniční studenti tento akt označují za hledání obětního beránka.
Tvrdí, že klub v areálu kolejí byl naopak jedním z mála míst, kam se
nebáli chodit večer za zábavou. Nehledě k tomu, že – jak již bylo
řečeno – k tragické události nedošlo zde, ale právě na akademické
půdě vysokoškolské koleje. Zahraniční studenti také kritizují vedení
VŠE, že za celá léta nepodniklo nic pro bezpečnost studentů-cizinců,
žijících na této i na jiných kolejích v Praze. Budovy na Jarově jsou
přístupny komukoliv a zůstávají po celou noc odemčeny a prakticky
bez dozoru. Vrátní se vůbec neobtěžují kohokoliv kontrolovat nebo si
zapisovat návštěvníky. O tom jsme se přesvědčili po několika
návštěvách i my.
Ani výpravy tlup skinheadů do areálu zdejších kolejí nejsou ničím
výjimečným. „Všichni z nás už s nimi měli problémy. Ale nic se
nedělo. To museli zabít Hassana, aby se něco hnulo a začalo se mluvit
o problémech zahraničních studentů?“ ptá se Yuku Luc. Bohužel, má
pravdu. A pokud se, mimo ohnivých projevů politiků o boji proti
rasismu před tisícovým publikem, skutečně nepřitvrdí v boji proti
rasové nesnášenlivosti, budou se zahraniční studenti raději vracet zpět
do svých zemí, byť zmítaných občanskými válkami a politickou
nestabilitou, než riskovat pobyt v zemi uprostřed Evropy.
Zdroj: Lidové noviny
Datum: 15.11.97
Krátce
Na Staroměstskémnáměstí bude další demonstrace – PRAHA – Další z řady
demonstrací
proti
rasismu se uskuteční dnes v 17 hodin na Staroměstském náměstí v centru Prahy.
Tuto
akci
podle slov Stanislava Pence z Dokumentačního střediska pro lidská práva nepořádá
žádná
organizace, ale spontánně se na ní domluvili jednotlivci, kterým projevy
rasismu
ve společnosti
nejsou lhostejné. Na shromáždění se podle Pence dohodlo asi třicet lidí, kteří
se
v neděli večer
sešli u místa, kde byl zavražděn súdánský student. čtk
Tisková agentura se značkou ČTI skončila – PRAHA – Tisková agentura vydávající
zpravodajství pod značkou ČTI, ukončila v noci na včerejšek z ekonomických
důvodů
činnost.
Podle poslední zprávy ČTI měly být
příčinami finančních potíží
nízké výnosy z
prodeje
zpravodajství, špatná platební
morálka klientů a nevstřícný postoj
některých
klíčových
odběratelů ke spolupráci s touto agenturou. čtk
Typ grafiky: Foto ČB Spor mezi nezařazeným poslancem Jozefem Wagnerem a
předsedou
ČSSD Milošem Zemanem odročil včera Městský soud v Praze pro nepřítomnost
Zemana.
Předmětem sporu je několik měsíců starý výrok Miloše Zemana, podle něhož se
Wagner
krátce
po svém vyloučení z ČSSD ucházel o členství v poslaneckém klubu KSČM. Wagner
toto
tvrzení považuje za nepravdivé a požaduje omluvu. Zeman si za svými slovy stojí
s
tím, že jej
o záležitosti informoval předseda klubu KSČM Vojtěch Filip. Zeman včera svou
nepřítomnost
na jednání nevysvětlil, uvedl pouze, že soudního jednání se zúčastnil jeho
právní
zástupce.
Autor obrázku: Foto ČTK
Penc podal žalobu na ministerstva
Zdroj: Telegraf
Datum: 16.04.1997
Penc podal žalobu na ministerstva
PRAHA – Trestní oznámení na vedoucí tiskových oddělení dvou českých
ministerstev podal včera aktivista hnutí za dodržování lidských práv
Stanislav Penc kvůli tomu, že nebyl vpuštěn na
tiskové konference pořádané
během nedávného pražského pobytu místopředsedy čínské vlády Wu Pang-kua.
Penc, který je držitelem platného novinářského průkazu, to včera oznámil
České tiskové kanceláři. Jednáním
vedoucích tiskových oddělení ministerstev
zahraničí a průmyslu a obchodu byla zjevně porušena Listina základních práv
a svobod i trestní zákon.
Zdroj: Týden
Datum: 20.04.1997
Ostuda týdne
Obětí nehoráznosti se stal aktivista v oblasti lidských práv a člen
Syndikátu novinářů ČR Stanislav Penc: nebyl vpuštěn na dvě tiskové
konference s místopředsedou čínské vlády W u pang-kuem. Poprvé 4. 4. na
ministerstvu zahraničí, podruhé 7. 4. na ministerstvu obchodu a průmyslu. V
dopisech ministru zahraničí Josefu Zieleniecovi a vnitra Janu Rumlovi
upozorňuje syndik Rudolf Zeman, že šlo o nepřijatelný postup, bezdůvodnou
diskriminaci a nebezpečný precedens, a žádá věc vyšetřit. Mluvčí Rumlova
ministerstva Šubert v první reakci tvrdí, že Policie ČR nemá s odmítnutím
vstupu nic společného.
Zdroj: Týden
Datum: 20.04.1997
Redaktor: Michal Růžička
:
Útěcha z nosnosti
Zápisník Michala Růžičky
Každý rok netrpělivě čekáme, jaká sponzorská překvapení přichystaly vládní
politické strany tentokrát; a vždycky se dočkáme. Dočkáme se dárců, kteří –
pokud neumřeli již před léty – nechávají se zapírat, dočkáme se firem
nevalné pověsti a také podnikatelů – vítězů
zajímavých státních zakázek.
Pokud se gaunerství našich mecenášů prokáže – řeknou sice mluvčí ODS i ODA
nakonec peníze ihned vrátíme; ale má toto stačit? Chce nám silná politická
strana namluvit, že neumí rozpoznat důvěryhodného strýčka od podvodníka? To
bychom se blbé nálady nemuseli zbavit do konce svých dnů. Když
prvorepublikový národohospodář Karel Engliš popisoval soustavu daní, za
důležitou označil zásadu mravní: „Spravedlnost daně řídí se individuální
nosností.“ Měřeno tímto pravidlem, současný daňový systém v Čechách je
nemravný. Jak jinak interpretovat zprávu, kterou jsme se dozvěděli minulý
týden, totiž že velké polostátní banky se mohou legálně vyhnout placení
daní? Například Komerční banka si v roce 1996 připsala čistý zisk přes pět
miliard korun a jako daň zaplatila sto třicet dva miliony, tedy o něco více
než dvě procenta. A Česká spořitelna? Většina z nás má větší nosnost!
Ačkoliv její čistý zisk čítal téměř dvě miliardy, na daních z příjmu
nezaplatila ani haléř. „Nenalezl jsem útěchu v žádné z filozofických
myšlenek, s nimiž se lidé předvádějí v dobách, kdy jsou na tom dobře a
připadají si silní a bezpeční.“ Jsa v blbé náladě, cituje tuto větu jeden
můj kamarád. Napsal ji mladý Winston Churchill, když prchal z pretorijského
zajetí. Ani Ludvík Vaculík, zdá se,
nenalézá již žádné útěchy. Ten
však,
jak známo, necituje: minulý týden v Lidových novinách oznámil, že se na
protest proti bankovním a daňovým podvodům stane neplatičem daní. Máme jej
tedy následovat? Ale vždyť na tom není nic originálního! Den poté, co jsme
četli onen buřičský text, potvrdilo ministerstvo financí účet Va culíkových
kolegů-neplatičů: na konci loňského roku třicet šest miliard korun dluhů.
Tedy alespoň obdivovat? Nikoli. Známý spisovatel dobře ví, že takové gesto
si může dovolit právě a jedině on. A toto není chrabrost. Nakonec nás
Ludvík Vaculík oslovil přímo: „A vy všichni ostatní? Vy se můžete dál
škvířit ve své bezmoci. Já do voleb nečekám.“ Jenže ani my čekat nebudeme.
Zkrátka prosadíme, aby se na veřejně známé osoby, které vyzývají k
podvodům, přestalo vztahovat volební právo. Není-li daní bez zastoupení,
nemůže být zastoupení bez daní. Ale dosti peněz: vždycky, když se na
Slovensku stane příkoří některému z
novinářů, v příštích dnech je v
Čechách
o čem psát. Tentokrát jsme zaznamenali diskriminaci doma – a palcové
titulky nikde. Co se vlastně stalo? Ani ministerstvo zahraničí, ani
ministerstvo průmyslu a obchodu nevpustilo Stanislava Pence, pracovníka
Dokumentačního střediska pro lidská práva a majitele platného novinářského
průkazu na tiskové konference s čínským vicepremiérem. Důvod? Tento muž
dříve protestoval proti porušování lidských práv v Číně a dalo se čekat, že
jeho otázky nebudou příjemné.
Příslušní ministři by měli
počínání svých
úřadů vysvětlit – a to nejen Syndikátu novinářů. Příště by totiž mohli
postihnout ekologa, jindy politického komentátora. A kde to – ve jménu
jakéhosi státního zájmu – skončí?
Zdroj: Respekt
Datum: 20.04.1997
Redaktor: – IL –
Minulý týden
Přiletěli čápi. V drůbežárně Zdeňkov na Jihlavsku uhořelo osm tisíc kuřat.
Premiér Klaus se stal dědečkem. Zapálením Urany a Morany se ekologická
organizace Hnutí Duha pokoušela probudit jaro u Temelína. Na horách napadl
nový sníh. Český Klub turistů stáhl svou žádost o restituci hradu
Rychmburka. Zhruba třicet lidí demonstrovalo před čínským velvyslanectvím v
Praze za svobodu pro okupovaný Tibet. Obnovením dodávek léků nemocnicím
skončila „malá válka“ mezi velkodistributory léčiv a ministerstvem
zdravotnictví. Každý sedmý obyvatel vesnice Kuks onemocněl žloutenkou. Na
hraničním přechodu Hora Svatého Šebestiána protestovali němečtí ekologové
proti umírání lesů v Krušných
horách. Česká sociální demokracie
zahájila
práci na přípravě tří variant krizového scénáře pro záchranu republiky.
Hořelo v chebském divadle. Zemřel Allen Ginsberg. Slovenská vláda vyzvala
prezidenta Václava Havla, aby se omluvil za svůj výrok, že slovenský
premiér Mečiar trpí stihomamem. Prezident Havel se k výzvě nevyjádřil,
neboť odjel na dovolenou do italských Alp. Bratislava odvolala z Prahy
svého velvyslance. Týmy Civilní obrany provedly generální kontrolu všech
krytů na území republiky. Agresivní mikrob znečišťující benzin ochromil
letecké síly státu. Divadlo Spejbla a Hurvínka dobylo Berlín. Ve snaze
oživit stagnující ekonomiku snížila
centrální banka úrokové sazby z
úvěrů
komerčních bank. Neprodám. Nač by mi byly peníze? Tu půdu jsem dostala od
předků a chci ji zachovat i pro ty po nás, vysvětlila paní Zdeňka Blažková,
proč odmítla prodat za půl miliardy korun své pole v pražských Lysolajích
firmě plánující zde stavbu luxusního sídliště. Národní muzeum otevřelo
výstavu Patroni Země české. Prodavačky obchodního domu v Liberci zadržely
mladíka, který jim ukradl jedenadvacet tub s pleťovým mlékem. Makléřská
společnost Crassus byla vyloučena z pražské burzy. Předseda Senátu Petr
Pithart navštívil Polsko. Paštika z klokanů se stala hitem potravinářské
výstavy ve Slovanském domě v Praze.
Šéfové všech tří stran
vládní koalice
se na společném obědě dohodli, že spolu budou pravidelně snídat. To musí
být nějaký omyl, já ani nevím, že nějaká taková strana existuje, prohlásil
švýcarský podnikatel Bohumil Jirák v reakci na skutečnost, že jej Občanská
demokratická aliance uvedla na seznamu svých sponzorů jako dárce jednoho
milionu korun. Americký koncern Heinz popřel zprávy, že plánuje prodej
svého podniku Dětská výživa Zábřeh. Silná vichřice odnesla střechu Obecního
úřadu ve Vrksmani u Chomutova. Z funkce odstoupil náměstek ministra financí
Vladimír Rudlovčák, obviňovaný z odpovědnosti za únik miliardy z C. S.
Fondů do zahraničí. Archeologové našli u Kuřimi hrob mladé venkovské ženy z
devátého století. V Praze koncertoval Johny Cash. Karlovarská radnice
vydala předpis zakazující
návštěvníkům lázní umývat si
nohy v pitných
vázách s minerální vodou na tamní kolonádě. Tiskový odbor ministerstva
zahraničí „omylem“ nevpustil aktivistu boje za lidská práva Stanislava
Pence na tiskovou konferenci
s místopředsedou čínské vlády Wu Pang–kuem.
Česká rafinerská zlevnila benzin. Deset tisíc učitelů demonstrovalo na
Staroměstském náměstí v Praze za
nižší pracovní úvazky a
vyšší platy.
Seriál Zdivočelá země zvítězil nad Dallasem. Pražské čokoládovny zahájily v
Opavě–Vávrovicích stavbu nové továrny na výrobu sušenek. Místopředseda
parlamentu Jiří Honajzer (ODS) věnoval 10 000 korun na podporu chovu
vzácných goril nížinných v zoologické zahradě Lešná u Zlína. Za
čtyřiadvacet let lidstvo vymře, planeta nás vyzvrací a deset let poté
vyrostou na pražských ulicích stromy, řekl finský režisér Aki Kaurismaki na
úvod pražské premiéry svého filmu Drž si šátek, Taťjáno!
Zdroj: Týden
Datum: 27.04.1997
Redaktor: Michal Růžička
Demise jako
stav mysli
Zápisník Michala Růžičky
Soudě podle novinových článků z minulého týdne, vládní krabička poslední
záchrany rozčílila především psychology všeho druhu. Jak je možné, ptají
se, že nepadl žádný z ministrů? Vždyť právě na tuto psychologickou vějičku
by se lidé chytili! A tak to zase prasklo: namísto věcného rozvažování o
konkrétních problémech, zabýváme se
v Čechách spíše dušezpytem. Opravdu
spočívají současné důvody k výměně několika ministrů v psychologii davu?
Ani náhodou. Potíže, ke kterým se vláda sama přihlásila, jsou zcela jiné
povahy. Vladimír Dlouhý to řekl v televizní Debatě nejpřesněji:
prošustrovali jsme toho hodně. Ony psychologizující komentáře však
napovídají, proč jsme se u nás po roce 1989 většiny demisí nedočkali; proč
neodstoupil primátor Prahy poté, co nechal hlavní město napospas sněhu a
ještě si z toho dělal legraci; proč se neporoučeli (alespoň) zodpovědní
úředníci těch ministrů, kteří nedávno zabránili novináři Stanislavu Pencovi
zúčastnit se tiskové konference; proč se šéf BIS tak dlouho brodil skandály
a neodešel včas, anebo proč prolhaná poslankyně Noveská setrvává na
parlamentní sesli; demisí jsme se nedočkali, protože to aktéři nepovažovali
za psychologicky nutné – stav mysli občanů nevaroval a psychiatři také
mlčeli. Demise zkrátka není tuzemským politikům aktem cti, vkusu a taktu,
nýbrž je podivným hledáním hranice občanské trpělivosti. Kdo hledá, najde.
Ale jaký má takový nález smysl? Druhý dojem z minulého týdne souvisí s
prvním. Komentátoři se rozhlédli a tvrdí: ačkoliv bude muset dojít také na
střídání lídrů, ani za Václavem Klausem, ani za Milošem Zemanem přeplněné
střídačky nejsou. Veřejné mínění souhlasí, přizvukuje a dodává – rovněž
Václav Havel nemá nástupce, natožpak konkurenta. Co na to říct? Prý že
perpetuum mobile nelze sestrojit! Občan odpouští, neboť si nedovede
představit alternativu, politik leniví, protože občan odpouští. Občan
odpouští… – dokolečka dokola. Ale je tomu skutečně tak, že nejsou lidi?
A kdo vlastně tuto pověru vzbudil? Jde o tradici z dob Masarykových, které
se v Čechách neumíme bránit, neboť je povahy takřka genetické, anebo to
jsou sami nevystřídatelní politici, kdo ji živí? Možná z obojího kousek.
Avšak přiznejme si, že nenahraditelnost je vždycky fenoménem spíše
psychologickým, než faktickou skutečností. A navíc: co to vlastně znamená
nemít za sebou druhého, třetího, čtvrtého, zkrátka nikoho? Znamená to, že
nejsem nejlepší; znamená to, že jsem zbyl. A pointa? Nejprve jsme se
dověděli, že to byl Josef Lux, kdo prosazoval výměnu některých ministrů. O
den později jsme si poslechli Josefa Zieleniece a Jana Rumla: Je škoda,
řekli, že k personálním změnám nedošlo. V pátek se přidal ještě premiér
Klaus: Mám identický názor jako pan Zieleniec. Proto v několika příštích
dnech očekávejme, že k mikrofonům přispěchají i zbylí členové vlády, až
nezbyde jediný, který by neprohlásil: k demisím mělo dojít! Jenže co si
budeme myslet pak?
Zdroj: Týden
Datum: 27.04.1997
Redaktor: Karel Hvížďala
Slovo šéfredaktora
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, jsem velmi znepokojen tím, že tisková
oddělení ministerstva zahraničí a ministerstva průmyslu a obchodu odepřela
ve dnech 5. a
7. dubna volnému novináři, členu Syndikátu novinářů České
republiky a aktivistovi hnutí za lidská práva panu Stanislavu Pencovi vstup
na brífinky s místopředsedou čínské vlády Wu Pang-kuem, ačkoliv předložil
platný novinářský průkaz. A ještě víc jsem znepokojen tím, že ačkoliv 8. a
9. dubna byla tato událost zveřejněna a syndik Rudolf Zeman poslal
příslušným ministrům protestní dopisy, veřejnost ani kolegové novináři
tomuto případu nevěnovali – až na výjimky dostatečně výraznou pozornost
(TÝDEN se o této události zmínil v minulém čísle). Ačkoliv jde o velice
nebezpečný precedens omezování výkonu novinářské profese a zásah do svobody
tisku ze strany státu, který omezuje práva každého občana této země být
všestranně informován, a tím ohrožuje jeho svobodu. Když podobný krok
učiní například generální ředitel televizní stanice Nova Vladimír Železný,
který dne 29. ledna tohoto roku nařídil, aby na tiskovou konferenci po jeho
jednání s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání nebyli vpuštěni
novináři z ČT 1, deníku Práce a TÝDNE, jde sice také o omezování výkonu
profese a zásah do základní svobody, ale tato skutečnost má vypovídací
hodnotu hlavně o panu Železném a jeho soukromé stanici. Ta totiž jindy
stejnými ústy volá po rovnosti konkurence, vyžaduje respekt k právu
žurnalistů na informace a prosazuje práva na zveřejňování čehokoliv, co
může zajímat její diváky. Když ale mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu
pan Miroslav Konvalina uvede, že ministerstvo čínskou delegaci hostilo, a
proto nemohlo na tiskovou konferenci pustit osobu protestující proti
porušování lidských práv,
dopouští se tím představitel státu
porušení
článku 19 Všeobecné deklarace lidských
práv, kde stojí: „Každý má právo na
svobodu přesvědčení a projevu, toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu
pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat
informace a myšlenky jakýmikoliv prostředky a bez ohledu na hranice.“
Podle
Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, článek 2, „vláda
České republiky má povinnost zajišťovat a ochraňovat toto právo pro
,každého na svém teritoriu a podléhajícího její jurisdikci`“. Ministerstvo
zahraničí se panu Pencovi omluvilo, totéž by neprodleně mělo učinit i
ministerstvo průmyslu a obchodu a ti, kteří toto hrubé porušení lidských
práv zapříčinili, by měli být hnáni k odpovědnosti a veřejnost by o tom
měla být řádně a včas informována. V čísle 17 bych Vás rád upozornil na tři
materiály: „Malá válka“ dodavatelů léků s ministerstvem zdravotnictví
navodila otázku, jaké nebezpečí znamená současná krize tohoto resortu pro
pacienta. Reportáž Moniky Binarové BÍLÁ PAST ze dvou problémových nemocnic
– pražské motolské a ústecké Masarykovy
nemocnice – přináší zajímavé
zjištění: nejbolavějším místem
nemocnic je děsivá atmosféra mezi lékaři a
zdravotními sestrami, kteří se potácejí mezi únavou, depresemi a vztekem.
Pokud nebude jejich postavení rychle řešeno, hrozí nám plíživé zhoršení
péče o pacienty. Jak investovat peníze, když jich máme víc, než okamžitě
spotřebujeme? TÝDEN EXTRA nepřináší receptář, návod či klasifikaci, co je
dobře a co špatně. Investice – ať již do spoření, pojištění, cenných
papírů, nemovitostí, zlata či starožitností – přibližuje jen natolik, aby
si čtenář mohl doplnit své názory na věc a aby mu to pomohlo ve vlastním
uvažování. Je systém stavebního spoření podobný hrám typu letadlo? Proč
není dlouhodobé penzijní
připojištění tak výnosově výhodné,
jak nám fondy
často prezentují? Máte-li na to, kupujte i činžáky s nájemníky,
neproděláte! Uvažujte s námi, rozhodujte se sami… Pokus o portrét
pražského biskupa SVA TÉHO VOJTĚCHA u příležitosti jeho milénia je otevřen
meditací arciopata Anastáze Opaska a biskupa Dušana Hejbala o V ojtěchově
evropanství a o jeho poselství pro třetí tisíciletí. Tvář i doba tohoto
českého světce nespravedlivě zastíněného svatým Václavem je dále dokreslena
i v aspektech historických, archeologických, místopisných, ale také
antropologických. Přinášíme tak i nejnovější poznatky prof. Emanuela Vlčka
z výzkumu světcových ostatků a zároveň i
nejstarší výtvarná pojetí podoby i
osudů velkého Evropana.
Aby už konečně přišlo jaro přeje
Váš
Poslední sbohem
Zdroj: Respekt
Datum: 20.05.1997
Redaktor: Martin Kontra
Poslední sbohem
Co zmizí se slovenským referendem o vstupu do NATO
Několik dnů před prvním májem odhlasovali v Žilině příznivci bývalé
federace začátek už jedenácté schůze Československého duchovního
parlamentu. Mezi pěti stovkami Čechoslováků bylo možné vidět i několik
společenských veličin, například vědce a spolumajitele TV Nova Fedora Gála.
Na pořadu dne bylo vzrůstající rasové násilí v obou nových republikách, ale
řadu účastníků rozhořčila ještě jedna věc. V žilinském Domě odborů chyběl
známý český aktivista v boji za lidská práva Stanislav Penc, který doplatil
na svůj proslavený nezájem o osobní doklady:
přísní slovenští celníci ho
bez průkazky nepustili do země. „Je to tragédie. Narodili jsme se v
Československu a vždycky jsme tady byli doma. Teď musíme při cestě do Brna
na hranicích vytahovat občanky a dívat se, jak se nám nějaký drzý celník
hrabe ve věcech,“ zhodnotili Pencovu nepřítomnost v Žilině jeho slovenští
kamarádi.
V nejbližších letech se ale mohou dočkat ještě něčeho horšího. Pokud České
republice vyjde její tažení do NATO a Slováci zůstanou venku, může být za
dalších pět let česko-slovenská hranice tak neprostupná, že se přes ni
člověk nedostane ani s platnými cestovními doklady.
Prima TV – Zprávy / Televizní deník 19:00 hod [11]
Datum: 03.04.97
Text:
Markéta FIALOVÁ – redaktor
—————————
Protestní demonstrace zastánců lidských práv budou doprovázet
pobyt náměstka předsedy čínské vlády v České republice. Wu Pan
Kuo“ přijede dnes večer na pozvání ministra zahraničí Josefa
ZIELENIECE. V Praze se zdrží čtyři dny.
Stanislav PENC – Dokumentační středisko pro
lidská práva
——————————————————–
Celá ta akce jaksi je na protest proti porušování lidských
práv v Číně a v Tibetu a ne na protest, že je tady jaksi čínský
velvyslanec. To je dobře, že tady je, aspoň je možné mu to nahlas
říct.
Stanislava RAUPACHOVÁ – redaktor
———————————-
Během pobytu čínského politika v zemi má proběhnout sedm
demonstrací. Organizátoři protestů chtějí upozornit na situaci
v Tibetu, kde za 40 let čínské okupace přišlo o život asi 1,5
miliónů lidí. V samotné Číně nejsou dodržována základní lidská
práva, včetně svobody pohybu. V čínských věznicích trpí několik
desítek tisíc politických vězňů, kteří jsou mučeni a popravováni.
kpt. Ivana MOOSOVÁ – tisková mluvčí Policie ČR
———————————————–
Policie má poznatky o těchto chystaných demonstracích,
respektive protestních akcích, takže ta opatření a vlastně
provádění ochrany je postaveno na tyto podmínky, počítá s tím.
Stanislava RAUPACHOVÁ – redaktor
———————————-
První z plánovaných protestů se uskuteční už dnes večer,
hned po příletu Wu Pan Kua“ na Ruzyňské letiště. Největší
demonstrace se chystá na neděli před čínské velvyslanectví.
Česká televize 1 – Události 19:30 hod [29]
Datum: 04.04.97
Jolana VOLDÁNOVÁ – redaktor
—————————
Místopředseda čínské vlády WU PANG-KUA zahájil svůj
pětidenní pobyt v ČR jednáním s premiérem Václavem KLAUSEM. Před
Úřadem vlády, kde se schůzka konala, demonstrovala skupinka
aktivistů protestujících proti porušování lidských práv v Číně.
Marně čekali novináři na informace o průběhu rozhovorů. Tisková
konference byla totiž zrušena.
Josef MARŠÁL – redaktor
———————–
Stejně jako při předchozích návštěvách čínských politiků u
nás, se i tentokrát musela média spokojit vesměs se strohými
prohlášeními pro tisk. Kontakt novinářů s čínskou delegací byl i
dnes omezen na minimum. Reprezentanti kontinentální Číny totiž
jen neradi odpovídají na dotazy týkající se problematiky lidských
práv.
Stanislav PENC – účastník protestu
———————————-
Tam jsou veřejný popravy, že tam je desetisíce politických
vězňů a že tam prostě jaksi základní práva, který u nás naštěstí
pár let platěj, tak tam prostě neplatěj vůbec.
Josef MARŠÁL – redaktor
———————–
Druhou dnešní zastávkou čínského politika byla PS, kde
jednal s jejím předsedou Milošem ZEMANEM. K demonstrujícím se zde
připojil i sociálně-demokratický poslanec DOSTÁL.
Pavel DOSTÁL – poslanec PS PČR, /ČSSD/
————————————–
Naše obchodní vztahy s Čínou nejsou zase tak veliké, aby je
nějaká takováto demonstrace ohrozila. Ale myslím si, že pozornost
se má věnovat tomu, že v Číně jsou hrubým způsobem pošlapávána
lidská práva.
Josef MARŠÁL – redaktor
———————–
Čínského politika v závěru dne přijal ministr
zahraničí Josef ZIELENIEC, na jehož pozvání se návštěva
uskutečňuje. Po jednáních oba zdůraznili význam vztahů mezi oběma
zeměmi, zvláště styky hospodářské. Připustili, že jednali rovněž
o otázce dodržování lidských práv včetně politiky Pekingu vůči
Tibetu. V této souvislosti čínský host prohlásil, že jen dialog a
nikoliv konfrontace povede ke sblížení názorů na tuto
problematiku. Účastníci dnešních protestů vyjádřili optimismus i
víru, že Čína v budoucnu začne respektovat lidská práva.
Netroufají si však odhadnout, kdy se tak stane.
Josef PETRŮ – redaktor
———————-
Žádná česká parlamentní strana zcela neodmítá spolupráci s
Čínou. Vyjma komunistů a republikánů, kteří jsou výhradně pro
účelový obchodní vztah, ostatní strany akcentují otázku lidských
práv. I státy respektující lidská práva by měla s Čínou
obchodovat, soudí lidovci.
Josef LUX – předseda KDU-ČSL
—————————-
Prostě nelze ignorovat tuto světovou velmoc, ale současně si
myslím, že není možné nepoložit na stůl otázku lidských práv v
jednání s jejími představiteli.
Jan VIK – poslanec, /SPR-RSČ/
—————————–
Celý západ vlastně celý svět s Čínou vesele komunikuje a
ještě veseleji obchoduje, tak nevidím důvod, proč bychom se tomu
obchodu a kontaktu s Čínou měli vyhýbat my.
Josef PETRŮ – redaktor
———————-
Lidská práva je třeba Číně důsledně připomínat, říká
místopředseda ODS Ivan PILIP. Lidská práva jsou zcela klíčová,
nikoliv obchod, doplňuje sociální demokrat DOSTÁL.
Prima TV – Zprávy / Televizní deník 19:00 hod [19]
Datum: 04.04.97
Markéta FIALOVÁ – redaktor
—————————
Protesty ochránců lidských práv doprovázely i druhý den
pobytu místopředsedy čínské vlády Wu Pang-kua v Praze. Čínského
politika dnes přijal premiér Václav KLAUS, předseda sněmovny
Miloš ZEMAN a ministr zahraničí Josef ZIELENIEC.
Stanislava RAUPACHOVÁ – redaktor
———————————
S těmito transparenty protestovali ochránci lidských práv
před Úřadem vlády a před Parlamentem ČR. Českým politikům, kteří
se s čínským představitelem setkali předali aktivisté seznam
čínských politických vězňů. Wu Pang-kua jednal jednal s
představiteli vlády a parlamentu o rozvoji česko-čínských vztahů
a možnostech vzájemného obchodu.
Josef ZIELENIEC – ministr zahraničí
———————————–
My jsme mluvili o možných dodávkách zařízení pro povrchové
doly, pro městskou dopravu atd..
Pavel DOSTÁL – poslanec ČSSD
—————————-
Víme asi o 1200 čínských disidentech, kteří jsou v kriminále
v hrozných podmínkách a že jsou tam deseti tisíce lidí zavřeny za
svůj politický názor a tomu sakra musíme věnovat přece pozornost.
Stanislava RAUPACHOVÁ – redaktor
———————————
Na setkání novinářů s Wu Pang-kuem a ministrem ZIELENIECEM
nebyl vpuštěn známý aktivista za dodržování lidských práv
Stanislav PENS, který je držitelem platného novinářského průkazu.
Stanislav PENC – Dokumentační středisko pro
lidská práva
———————————————————
Doufám, že se něco podobného nebude nikdy opakovat, to je
totiž precedenční záležitost.
Stanislava RAUPACHOVÁ – redaktor
———————————
Václav KLAUS, Miloš ZEMAN i Josef ZIELENIEC hovořili s
čínskou delegací také o problematice dodržování lidských práv v
Číně. Podle Wu Pang-kua, však dialog o lidských právech nezmění
názor čínské vlády na tuto otázku.
Prima TV – Zprávy / Televizní deník 19:00 hod [4]
Datum: 07.04.97
:
Třináctipatrový dům v Praze ohrozil požár. Obyvatelům
hrozilo, že se udusí.
Rozsáhlá epidemie infekční žloutenky postihla obec Kuks u
Trutnova.
Na Slovensku ožívá kauza únosu syna slovenského prezidenta
Michala KOVÁČE.
Židovská výstavba bytů pro Izraelce v Jeruzalémě pobouřila
Palestince.
Středovýchod USA je pod sněhovou pokrývkou, která dosahuje
až 6 metrů.
Peruánský prezident je připraven k ústupkům a chce zahájit
jednání o propuštění 72 rukojmí.
Redaktorka – Martina KOCIÁNOVÁ
——————————
Stanislav PENC, známý aktivista v boji za lidská
práva nebyl
vpuštěn na tiskovou konferenci ministerstva průmyslu a obchodu.
PENC byl jediný z novinářů, kdo se nemohl konference ministra
DLOUHÉHO s čínským vládním činitelem zúčastnit. Jde o první
případ od r. 1989, kdy nebyl novinář vpuštěn na oficiální
jednání.
VYSTOUPENÍ – Stanislav PENC, Dokumentační středisko pro lidská
práva
————————————————————–
Na pokyn policie úředníkům státní správy, to znamená
ministerstva obchodu a průmyslu tiskového oddělení, mně bylo
řečeno, že vpuštěn do budovy nebudu. S odůvodněním, že k tomu
dostali pokyn, a že se o tom dále nebudou bavit.
POZNÁMKA – Stanislava RAUPACHOVÁ, redaktorka
——————————————–
S. PENC požádal ministerstvo vnitra, aby prošetřilo na čí
pokyn nebyl vpuštěn do budovy ministerstva. Na viníka hodlá podat
trestní oznámení pro zneužití pravomoci veřejného činitele.
VYSTOUPENÍ – Miroslav KONVALINA, tiskový mluvčí ministerstva
průmyslu a obchodu
————————————————————
Když se jako účastnil demonstrace proti delegaci, kterou
jsme hostili na ministerstvu, tak je jasné, že byl důvod ho
nevpustit.
Stanislav PENC
————–
Tentokrát jsem nebyl vpuštěn já a příště nebude vpuštěn ten,
kdo špatně píše o ministerstvu.
Redaktorka – Stanislava RAUPACHOVÁ
———————————-
Podle syndikátů novinářů se jedná o první případ v naší
republice. O to pečlivěji se musí vyšetřit.
Prima TV – Zprávy / Televizní deník 19:00 hod [5]
Datum: 08.04.97
Martina KOCIÁNOVÁ – redaktorka
——————————
Syndikát novinářů kritizuje ministerstvo zahraničí
a ministerstvo průmyslu a obchodu. Protestuje proti tomu, že
nevpustili novináře Stanislava PENCE na své tiskové konference.
Syndikát dnes zaslal protestní dopisy oběma ministerstvům
a ministerstvu vnitra, ve kterých žádá důkladné prošetření
případu.
Stanislava RAUPACHOVÁ – redaktorka
———————————-
V dopisech se uvádí, že šlo o nepřijatelný postup, který
výrazně omezil právo na přístup k informacím.
Rudolf ZEMAN – Syndikát novinářů ČR
———————————–
To je v podstatě vlastně i určitý útok na svobodu slova
projevu, protože novináři jsou vlastně tou skupinou lidí, která
to realizuje.
Rhoda L. LIPTON – prof. žurnalistiky Kolumbijské univerzity
———————————————————–
Vláda nemá právo rozhodovat o tom, kdo má být vpuštěn na
tiskovou konferenci a kdo ne. Pokud má novinář platný průkaz,
musí být vpuštěn dovnitř.
/tlumočeno/
Stanislava RAUPACHOVÁ: Podle policie rozhodoval o vpuštění
novinářů na brífingy s čínskou delegací pořadatel, tedy
ministerstvo zahraničí a ministerstvo průmyslu a obchodu.
kpt. Ivana MOOSOVÁ – tisková mluvčí Policie ČR
———————————————-
Policie tam žádným způsobem nezakročovala a nebránila
panu PENCOVI ke vstupu nebo k účasti na brífingu.
Stanislav PENC – Dokumentační středisko pro lidská
práva
——————————————————–
To znamená, že veškerá zodpovědnost padá na dotyčná tisková
oddělení a proto na ně podám trestní oznámení hned poté, co
seženu právníka.
Stanislava RAUPACHOVÁ: Tiskový mluvčí ministerstva průmyslu
a obchodu Miroslav KONVALINA se dnes Stanislavu PENCOVI omluvil.
Jako důvod, proč ho nevpustil na tiskovou konferenci uvedl, že si
nejdříve musel ověřit, zda je PENC skutečně novinář.
Česká televize 1 – Nadoraz 21:30 hod [35]
Datum: 15.04.97
Rebeka KŘIŽANOVÁ – redaktor
—————————
O tom, že novinářská svoboda je jedním ze základních
principů demokracie asi není třeba diskutovat. V poslední době
ale došlo ke zcela zásadnímu porušení práva novináře na
informace. Známému českému novináři byl dvakrát po sobě zakázán
vstup na oficiální a zcela běžnou tiskovou konferenci. Jak je to
možné? Podívejte se na následující reportáž.
Lubor KOHOUT – redaktor
————————
Před týdnem byl v České republice na oficiální návštěvě
místopředseda čínské vlády Vum pan Kua“. Ačkoli se traduje, že
svobodu tisku je jedním z plíz“ demokracie, tomuto novináři
Stanislavu PENCOVI, bylo podivnou aktivitou českých
úřadů
zabráněno v tom, aby se zúčastnil dvou tiskových konferencí s
vrcholným představitelem Číny.
Rudolf ZEMAN, předseda Syndikátu novinářů
——————————————
Pan PENC je členem Syndikátu novinářů. On je člověkem, který
shromažďuje, dokumentuje různé rasistické a jiné aktivity proti
teda humánním, pro lidským právům a vydává prostě takový
měsíčních.
Stanislav PENC, novinář
———————–
Vychází to od roku 94. Jsou to takový psaný informace, který se
týkají lidských práv. To znamená jsou tam, je to hodně věnovaný
rasismu, já se zabývám konkrétníma kauzama porušování lidských
práv. To znamená je tam vždycky souhrn všech případů, který se
staly za uplynulý období. Jsou tam povídání k jednotlivým kauzám,
který prostě se dějou. Já nevím, třeba tady v tom čísle byla
městská policie, byly tam věci, který se týkají Ruska. Tohle je
Indián, který je 20 let zavřenej v Americe.
Redaktor
———
V pátek 4. dubna se chtěl Stanislav PENC, který často
protestuje proti nedodržování lidských práv v Číně, zúčastnit
tiskové konference s čínským místopředsedou vlády, kterou
pořádalo Ministerstvo zahraničních věcí ČR, nebyl na ní vpuštěn.
Stanislav PENC, novinář
———————–
Situace byla jednoduchá, já jsem šel do vrátnice, požádal
jsem o to, aby mi dali telefonní číslo, stejně jako ty jsem
telefonoval, oni řekli, že za chvilku přijde dáma z tiskového
oddělení, ta skutečně přišla, ta si tady sedla. V okamžiku, kdy
jsem tady byl tak už přišli dva další novináři. Ona si nás
zapsala, i mě si zapsala, dostal jsem kartičku a v tom okamžiku
přišla jiná dáma, společně s policistou v civilu a řekla,
počkejte, my si potřebujeme něco ověřit. Tak mi tu kartičku ke
vstupu do budovy vzali a řekli, že mě tam nepustí.
ROZHOVOR – Rudolf ZEMAN, předseda Syndikátu novinářů
—————————————————–
Redaktor: To se stává jenom na Slovensku, že by někdo někam na
normální tiskovou konferenci zakázal pustit novináře.
Rudolf ZEMAN: No já jsem se setkal s prvním takovým případem. S
prvním případem kdy i jmenovitě jeden člověk a z jasných, patrně
jasných důvodů, protože kdosi, kdosi pravděpodobně se to
nezjistí, neděláme si ani jeden iluzi, že se zjistí kdo si to
vymyslel. Jestli někdo, kdo v té souvislosti prostě organizoval
určité jaksi bezpečnostní a diplomatické zákulisí této návštěvy.
Stanislav PENC, novinář
———————–
Po skončení tiskové konference, asi po hodině, se se mnou
telefonem spojil pan KURFÜRST, který se mě omluvil a řekl, že o
tom vůbec nevěděl, že to nebyla otázka tiskového oddělení, ale
byla to otázka ochranné služby policie.
Kpt. Ivana MOOSOVÁ, mluvčí policejního prezídia
———————————————–
Pan PENC nebyl vpuštěn dovnitř, protože o tom rozhodl
pořadatel toho brífinku, nebo té tiskové konference, to znamená
tiskové oddělení ministerstva zahraničních věcí i když tady byla
dávána do spojitosti Policie České republiky, která střeží budovu
ministerstva zahraničních věcí, tak ale v tomto konkrétním
případě jako skutečně se do toho nevměšovala, protože policie
nemůže rozhodovat o tom jestli vpustí na tiskovou konferenci
akreditovaného novináře.
Redaktor
———
Mluvčí ministerstva zahraničí pan KURFÜRST, který je sám
bývalým novinářem České televize, na závěrech sedí s ministrem
ZIELENIECEM, s námi odmítl o případu mluvit. Přes sekretářku
pouze vzkázal, že se vyjadřovat nebude. Proč tedy zůstal čínský
funkcionář ochráněn před nepříjemnými dotazy pana PENCE jsme se
nedozvěděli.
Stanislav PENC, novinář
————————
Chtěl jsem se ho zeptat na to, protože to je jaksi
zahraniční politika, to znamená jakým způsobem budou reagovat na
výtky z české strany co se týká porušování lidských práv. Chtěl
jsem se ho zeptat na to kdy propustí Panšanlámu“ a Waj-tin-šenga“ a
pár jmen prostě jsem chtěl jmenovat, aby prostě zazněly. To jsou
političtí vězni a chtěl jsem se ho zeptat kdy konečně přestanou
hromadně porušovat lidský právo tak jak to dělaj. Chtěl jsem znát
jeho reakci a chtěl jsem potom o ní napsat.
Redaktor
———
O tři dny později se všechno do písmene opakovalo na
Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Ani tam nebyl pan PENC na
tiskovou konferenci s čínskými představiteli vpuštěn.
Stanislav PENC, novinář
———————–
Ukázal jsem všem znovu legitimaci Syndikátu novinářů a řekl
jsem, že na tiskovou konferenci půjdu. Chtěl jsem projít, oni mě
nepustili, tak jsem tak chvilinku s nima diskutoval o tom, že na
to nemají právo. Požádal jsem o to, jestli mohu zatelefonovat z
budovy, oni mi to dovolili, zavolal jsem hlavnímu syndikovi
Rudolfovi ZEMANOVI, předal jsem mu zástupkyni tiskového oddělení,
která mu řekla, že na to mají svoje instrukce, že mě tam prostě
nepustí.
Redaktor
——–
Ani na ministerstvu průmyslu a obchodu nebyl o opatřeních,
použitých proti panu PENCOVI, nikdo ochoten před kamerou mluvit.
ROZHOVOR – nejmenovaný vrátný na Ministerstvu průmyslu a obchodu
České republiky
—————————————————————
Redaktor: Přišli jsme sem za panem KONVALINOU jestli tady je.
Osoba: Ten tady není.
Redaktor: A někdo z tiskovýho je, mohli byste tam teď zavolat?
Osoba: Tam nikdo není, zkuste tam brnknout, je někdo na tiskovým?
Redaktor
———
Po delším naléhání jsme obdrželi písemné prohlášení,
podepsané mluvčím ministerstva panem KONVALINOU. V něm záležitost
označil za pouhé nedorozumění.
Rudolf ZEMAN, předseda Syndikátu novinářů
—————————————–
Včera zrovna jsem telefonoval s asistentkou tiskového
mluvčího na ministerstvu obchodu pana KONVALINY, s tím jsem ještě
nemluvil a ta mě potvrdila, že ona má příkaz od pana KONVALINY a
já jsem říkal, od koho má pan KONVALINA příkaz. To Vám nemohu
říct, já nevím, prostě. Pan KONVALINA rozhodl, že PENC se nemůže
zúčastnit této tiskovky.
Martin VANĚK, redaktor BBC
—————————
V této republice se velmi medializovalo to jak čtyři
novináři na Slovensku nebyli vpuštěni na tiskovou konferenci
Vladimíra MEČIARA a toto, ač to byla dejme tomu když přijmu tu
tezi pana KURFÜRSTA, která může být pravděpodobná, tak každopádně
je to útok na novinářskou svobodu a je to útok na vůbec
informovanost veřejnosti.
Rudolf ZEMAN, předseda Syndikátu novinářů
——————————————
Ten důvod je logický proč tam pana PENCE nechtěli. Protože
se obávali, že pan PENC prostě tam třeba ukáže tibetskou vlajku a
zeptá se místopředsedy vlády Čínské republiky, prostě položí mu
nevhodnou otázku. Prostě uznejte sám, že to je prostě
neuvěřitelné, to je skutečně, nenapadá mě jiné slovo, nežli to je
neuvěřitelné.
Stanislav PENC, novinář
————————
Já bych se zeptal na věci, který souvisejí s ekonomickou
našeho státu. Já bych se zeptal na to, jestli ty firmy, který
obchodujou s Čechama jestli to jsou ty, který profitujou z těch
koncentračních táborů a zeptal bych se náměstka ministra
zahraničních věcí, jestli vyvěšení tibetský vlajky v Číně je
trestný nebo ne a ukázal bych mu ji.
Rudolf ZEMAN, předseda Syndikátu novinářů
—————————————–
Jde o práva občana, nejde o práva novináře, jak svého času
argumentovali různí dokonce naši kolegové, že oni se přece k
informacím dostanou a proč by tady měl být vůbec nějaký zákon. Já
si myslím, že by měl tady být zákon. Že by měl být dokonce co
nejdříve, speciální norma, zákon o přístupu občana k informacím.
Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka Svobodné Evropy
——————————————–
Tady skutečně došlo k flagrantnímu porušení novinářské
svobody, která se odehrávala před očima novinářské obce a nedošlo
tam k žádnému aktuálnímu projevu solidarity, ačkoli byla možná.
ROZHOVOR – Rudolf ZEMAN, předseda Syndikátu novinářů
—————————————————–
Redaktor: Ti ostatní novináři, kteří tam byli se měli sebrat
a odejít, v okamžiku kdy to věděli a že se takovýhle tiskový
konference účastnit nebudou.
Rudolf ZEMAN: To já bych si přál, aby se jednou stalo. Ale zatím
taková kolegiální soudržnost a řekl bych profesní solidarita v
naší novinářské obci příliš nefunguje.
Lída RAKUŠNOVÁ, redaktorka Svobodné Evropy
——————————————-
Já Stanislava PENCE znám z jeho různých novinářských
aktivit
a musím říct, že mám o něm velmi vysoké mínění. Je to prostě
člověk, který je nepohodlný, bude určitě nepohodlný, ale proboha
novináři přece jsou od toho, aby byli nepohodlní.
Prima TV – Zprávy / Televizní deník 19:00 hod [5]
Datum: 15.04.97
Markéta FIALOVÁ – redaktor
————————–
Novinář Stanislav PENC dnes podal trestní oznámení na
vedoucí tiskových oddělení Ministerstva zahraničí a průmyslu a
obchodu. PENC je viní z toho, že právě na jejich pokyn nebyl
vpuštěn na tiskové konference s čínským představitelem.
Stáňa ROUPACHOVÁ – redaktor
—————————
Stanislav PENC, který je držitelem novinářského
průkazu,
obviňuje obě instituce z toho, že mu bránily ve výkonu práce.
Jejich čin, podle PENCE, zároveň odporuje Listině základních práv
a svobod.
VYSTOUPENÍ – Václav JAKUBÍK, Úřad vyšetřování Praha
—————————————————–
Pan PENC dnes odpoledne podal dvě trestní oznámení a tato
trestní oznámení budou prověřována tak, jak hovoří platná zákonná
úprava.
Stáňa ROUPACHOVÁ – redaktor
—————————
PENC si zároveň stěžuje na postup ochranné služby policie na
Ministerstvu zahraničí, která se odmítla prokázat identifikačními
čísly. Podle ředitele ochranné služby Jiřího SADÍLKA však policie
postupovala v souladu s předpisy.
VYSTOUPENÍ – Martin VANĚK, reportér BBC, očitý svědek
—————————————————–
Chování policisty, konkrétně toho, který nám neoznámil
číslo, bylo, bych řekl, velmi arogantní. S něčím podobným jsem se
setkal naposled v komunismu.
VYSTOUPENÍ – Stanislav PENC, Dokumentační středisko pro lidská
práva
————————————————————–
Já jsem včera obdržel odpověď od pana SADÍLKA, která pro mě
je naprostá, pro mě je to naprostá nehoráznost a je to jenom
vidět, jak policie se prostě může čas od času i chovat.
Stáňa ROUPACHOVÁ – redaktor
—————————
Tiskové odbory obou ministerstev se k podanému trestnímu
oznámení odmítly vyjádřit.
ČT 1, Nadoraz – Skupina socialistické solidarity
Datum: 08.12.97
Skupina
socialistické solidarity je ultralevicově zaměřená strana
mladých lidí, která sní o sociální revoluci a o třídě poražených
kapitalistů. Odpor proti rasismu je pro tuto skupinu pouze záminkou k
získávání co největšího počtu názorově dezorientovaných mladých
lidí, aby jim vnutili svou ideologii. Podle Stanislava Pence z
Dokumentárního střediska pro lidská práva se jedná o mladé lidi, kteří
komunismus nezažili. Jsou prý chápaví a vnímaví a chtějí s naivním
entuziasmem řešit věci, které se jim nelíbí. K problémům však
přistupují příliš radikálně.
Datum: 20.12.1997
Redaktor: Antonín Zámyslický
Moderátor: Patricie Strouhalová
Patricie Strouhalová
Už po páté se dnes na pražském Staroměstském náměstí manifestovalo proti
rasismu. Proti násilí přišlo protestovat asi sto lidí. Ani útok skeenhadů,
kteří se na dav vrhli minulou sobotu účastníky manifestací podle jejich slov
nemůže odradit.
Komentář
Za asistence několika policejních hlídek dnes akce proběhla poklidně.
Fedor Gál – organizátor akce
Já jsem docela mile překvapenej, že lidi přicházej stále víc a víc, což je fajn
a bylo by ještě hezčí, kdyby něco podobného se dělo na náměstích i v ostatních
městech v České republice.
Komentář
Minulý týden to však bylo horší, akci narušilo asi třicet skeenhadů.
Stanislav Penc – dokumentační středisko pro
lidská práva
Tenhleten, tenhleten útok proti demonstraci, která byla zaměřena proti rasismu,
tak to byl šestnáctej v pořadí. Tentokrát poprvé policie zasáhla tak , že
třináct z nich zatkla a jednoho z nich obvinila. Vždycky to bejvá tak, že
policie udělá kordon a stoupne si čelem směrem k těm demonstrantům , takže z
tohodleztoho kontextu to hodnotím, jako konečně policie zasáhla.
Komentář
Ani dnešní pátá protirasistická
manifestace na Staroměstském náměstí nebyla
zdaleka poslední. Organizátoři slibují, že sem
budou chodit tak dlouho, jak
bude potřeba, každou sobotu v pět hodin. Antonín
Zámyslický, televize Prima.