Velké oči. Dav tleskajících
lidí. Romantismus státotvorného
Václaváku. Cinkání klíči.
Vzpomínky na slavné okamžiky náměstí.
Stejně jako
protesty technařů po CzechTeku, tak i následný ParoubTek
se nesly ve stejném
optimismu, ze kterého organizátoři vystřízlivěli
po několika týdnech. Stejní
lidé, stejný scénář… Notorický
stěžovatel a antikomunistický aktivista Šinágl
se rozhodl, že poslední zbytky protiparoubkovsky
naladěných občanů uprotestuje.
Zatímco na první akci minulý týden
přišly asi čtyři tisíce lidí, včera už to
bylo podle HN pouze tisíc, podle nestřízlivých
odhadů ČTK patnáct set, podle
odhadů policie zhruba 3000 lidí.

To i anarchisté bývali kdysi úspěšnější…

Michal „Wolf“ Vlk FOTOREPORTÁŽ

„Dny nepokoje byly odstartovány
diktátorskými projevy
Paroubka, který spustil klidné a přesto důrazné
protesty proti navrácení moci
komunistickým stranám. Jeho proslovy šokovali
(gramatická chyba) celý západní
svět a proto je třeba se sdružit a říci zbytku národa,
komunismus a
autokratického premiéra tu trpět nebudeme. …
Žádám studenty a učitelé, aby
přišli podpořit naše myšlenky a jasně říci
národu, Paroubek a komunismus musí
jít z této země pryč !!! Prioritou národa
musí být vzdělání, neboť právě
KSČSSD
volí většina lidé ze sociálně
slabých vrstev a vrstev nižšího
vzdělání. …
„, tvrdí na stránkách Jana Šinágla
Jiří Jehlička.

„Tyto akce na Václavském
náměstí budou pokračovat,
dokud Jiří Paroubek neodejde z politických
funkcí,“ řekl na náměstí
Šinágl, rozhořčený ještě z toho, kterak
Paroubek připodobnil těsně po vyhlášení
výsledků voleb pod tlakem lží Kubiceho „zprávy“
toto klání s ODS k
Únoru 1948. Paroubek se později za formulace omluvil, i když
prohlásil, že
podstata toho projevu byla racionální. Na Obvodní
státní zastupitelství pro
Prahu 1 pak podal premiér na ředitele policejního
Útvaru pro odhalování
organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jana Kubiceho
trestní oznámení. Důvodem bylo, že
jej, několik dnů před volbami, Kubicem zveřejněná zpráva
obvinila z pedofilie.
„A chtěl bych říci, že já osobně, i vedení
sociální demokracie, bude žádat
absolutní vyšetření, plné
vyšetření celé té záležitosti,
která vznikla z únikem
informací, kdy s těmi dezinformacemi, které se v
té zprávě objevily, které se
týkaly především předsedy vlády.“,
prohlásil novinářům 8. 6. Paroubek.

Demonstranty pozdravil člen Strany zelených a neúspěšný
kandidát do Sněmovny Stanislav Penc, známý tím, že zveřejnil na rockovém
festivalu v Trutnově Paroubkovo telefoní č&iaiacute;slo, na které pak premiér dostal
několik set sprostých zpráv. Na podporu protestu Kateřiny Jacques proti
vedoucímu Úřadu vlády přivezl před Strakovu akademii protestovat i svého kozla.
Penc tentokrát za problém označil nejen Paroubka, ale celou ČSSD. „Zatím
nefungujeme v normální demokracii,“ prohlásil.

Na velkoplošné obrazovce si pořadatelé promítali video a
Paroubkovy karikatury. Kromě Prahy podobné akce plánují organizátoři také v
krajských městech, stejně jako před časem stejný model demonstrací propagoval
na svých stránkách kozy.cz aktivista Stanislav Penc na protest proti policejní
brutalitě na teknivalu CzechTek.

Organizátoři demonstrace provozují webovou stránku
paroubek.tv a www.tvhovado.eu, na které se propagují i inzerátem, nabízejícím
„10 000 000 Kč za hlavu Paroubka“. (česky se říká „Paroubkovu
hlavu“; „hlava Paroubka“ je rusismus, pozn. JČ). Tyto stránky
sponzoruje za pomoci společnosti CorpInvest a svolavatelem protestního
shromáždění je „obyčejný občan“ Ing. Jiří Jehlička, a Jan Šinágl.
Jehlička provozuje webový server o dlužnících. Organizátoři tvrdí, že jejich
projekt byl podpořen částkou vyšší než 1 000 000,-Kč v rámci propagace stránek
a jeho myšlenek. Zvláštní je, že jednu z „myšlenek“, kterou mají
organizátoři spoznorovanou, je obrázek z části volebního spotu ODS s hořícím
nápisem KSČSSD. Podle svých slov si správci serveru TV Hovado „uvědomili
sílu voličské základny ČSSD, která je především z řad nezaměstnaných,
zkorumpovaných, nebo méně vzdělaných občanů tmavší pleti“…

Opravdu je tomu tak? Nedělají pánové Šinágl a Jehlička jen
smutnou vizitku přisprostlé a všehoschopné pravici?

Malinkým písmem je na posledním řádku webu „Tv Hovado –
Ing. Jiří Paroubek, ČSSD, David Rath, Bohuslav Sobotka, a další z KSČSSD“
uvedeno, že „10 000 000,-Kč je částka, která bude vyplacena tomu, kdo
sesadí Paroubka z předsednictví ČSSD a vlády samotné. Sesazení nesmí být
uskutečněno v rozporu se zákony naší země. Www.hovado.eu a www.tvhovado.eu je
autorská známka mé internetové stanice a nemá žádnou spojitost s premiérem
Jiřím Paroubkem.

Lidé opět demonstrovali proti Paroubkovi

13.6.2006

ceskenoviny.cz

ČTK

Praha – Na pražské Václavské náměstí dnes přišlo požadovat
odchod premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) z politiky podle odhadu ČTK zhruba 1500
lidí. Pořadatelé demonstrace označili za nepřijatelný hlavně premiérův
povolební projev, ve kterém zpochybnil výsledky hlasování a vítězství ODS
přirovnal k puči v roce 1948. Za proslov se Paroubek později omluvil, jednání o
sestavení nové vlády se zatím neúčastní.
Demonstrace se pod sochou svatého Václava konaly také minulý týden.
Podle účastníků dnešního shromáždění se od té doby nic nezměnilo, Paroubek je
podle nich nadále hrozbou pro demokracii v Česku. Velká část demonstrantů si na
oblečení nalepila samolepku s přeškrtnutým jménem premiéra. Na transparentech
byly nápisy „Benito jdi pryč“, „Soudruhu odejdi“ či
„Ať Paroubek Jiří z politiky zmizí“. Předpoklad pořadatelů, že dnes
na Václavské náměstí přijde 10.000 až 20.000 lidí, se nesplnil.

Dnešní novinkou byla velkoplošná obrazovka, na které
organizátoři akce promítali Paroubkovy karikatury. Demonstranty přišel
pozdravit také člen Strany zelených a neúspěšný kandidát do Poslanecké sněmovny
Stanislav Penc, který za problém označil nejen Paroubka, ale celou ČSSD.
„Zatím nefungujeme v normální demokracii,“ prohlásil. Pořadatelé
manifestace pak přítomným přehráli video z loňského roku, na kterém Penc zveřejnil
číslo Paroubkova mobilního telefonu.

Demonstrace se podle aktivisty Jana Šinágla budou konat
každé úterý, dokud premiér nerezignuje na všechny politické funkce. Kromě Prahy
se podobné akce plánují v krajských městech, dodal.

Sv. Václav sledoval další protest proti Paroubkovi

13.6.2006

zpravy.iDNES.cz

iDNES, zra,
tha

Na Václavské náměstí přišlo protestovat asi patnáct set lidí
proti Jiřímu Paroubkovi. Požadovali jeho odchod z politiky. Byla to už třetí
taková akce za poslední týden. Organizátory popudil hlavně premiérův povolební
projev. V demonstracích chtějí pokračovat, dokud nedosáhnou svého.

Pořadatelé doufali, že na Václavské náměstí přijde tentokrát
až 20 tisíc lidí, nakonec jich ale dorazilo zhruba patnáct set. Kromě projevů a
hudebních vystoupení mohli na velkoplošné obrazovce sledovat Paroubkovy
karikatury.

„Chtěli bychom těmito akcemi oslovit všechny slušné
lidi, kteří jsou zděšeni stavem země. Naším cílem je mobilizovat veřejnost,
probudit tu aktivní politický život“ řekl pro iDNES spolupořadatel
demonstrace Jan Šinágl.

„Tyto akce na Václavském náměstí budou pokračovat,
dokud Jiří Paroubek neodejde z politických funkcí,“ doplnil. Šinágl také
řekl, že organizátoři protestů nelobbují za žádnou politickou stranu a veškeré
výdaje na akce hradí ze svých příjmů.

Podle dalšího z pořadatelů Jiřího Jedličky se uvažuje o tom,
že by se protesty mohly konat i v dalších krajských městech.

Demonstranty pozdravil člen Strany zelených a neúspěšný
kandidát do Sněmovny Stanislav Penc, který za problém označil nejen Paroubka,
ale celou ČSSD. „Zatím nefungujeme v normální demokracii,“ prohlásil.

Účast na protestu přislíbili herci Martin Dejdar, Petr
Čtvrtníček, Oldřich Kaiser, hudebníci Pepa Nos, Jan Vyčítal. Akci na dálku
podpořila i Aneta Langerová.

Na transparentech, kterými lidé v davu mávají, stála hesla
jako „Paroubek na Mars“, „Ať Paroubek Jiří z politiky
zmizí“, „Benito jdi pryč“ nebo „Vrána k vráně sedá, socan
komouše si hledá.“

Nad hlavami demonstrantů visely plachty s odkazem na
internetové stránky www.paroubek.tv zaměřené proti současnému premiérovi.
Odkazují mimo jiné na petici za jeho odstoupení. Tu podepsalo už přes sto tisíc
lidí.

Přímo na místě se lidé mohli připojit k petici za vypsání
nových voleb.

„Ať Paroubek Jiří z politiky zmizí“

13.6.2006

bleskove.centrum.cz

bleskově, čtk

Tisícovka lidí přišla dnes na pražské Václavské náměstí
demonstrovat proti Paroubkovi.

Aktualizováno

Na transparentech byly nápisy „Benito jdi pryč“,
„Soudruhu odejdi“ či „Ať Paroubek Jiří z politiky zmizí“.
Předpoklad pořadatelů, že dnes na Václavské náměstí přijde 10.000 až 20.000
lidí, se nesplnil. Dnešní novinkou byla velkoplošná obrazovka, na které
organizátoři akce promítali Paroubkovy karikatury. Demonstranty přišel
pozdravit také člen Strany zelených a neúspěšný kandidát do Poslanecké sněmovny
Stanislav Penc, který za problém označil nejen Paroubka, ale celou ČSSD.

„Zatím nefungujeme v normální demokracii,“
prohlásil. Pořadatelé manifestace pak přítomným přehráli video z loňského roku,
na kterém Penc zveřejnil číslo Paroubkova mobilního telefonu. Demonstrace se
podle aktivisty Jana Šinágla budou konat každé úterý, dokud premiér nerezignuje
na všechny politické funkce. Kromě Prahy se podobné akce plánují v krajských
městech, dodal.

Toho už ne, prosím: Jak voliči ocenili krajské
lídry

8.6.2006

Hospodářské noviny

Tomáš Němeček

Jedna strana si vyvěsila na internetovou stránku povolební
slovo do vlastních řad.

»Jak je možné, že ve třech
volebních obvodech byly jedničky
přeskočeny kandidáty umístěnými i na
šestých místech?« ptá se autor.
»Naši
lídři nesmí být pouze zkušení,
staří a zasloužilí členové strany (…). Je
třeba nastavit rotaci kádrů!« Obrat v poslední větě
je charakteristický: ano,
jde o KSČM.

A vzhledem
k výraznému umístění na www.kscm.cz zjevně nejde jen o osobní názor autora,
27letého místopředsedy Komunistického svazu mládeže pana Šuldy.

Ať ho aspoň známe

Komunisté nejsou jediní, kdo se nad
výsledky škrábou na hlavě:
Co jim to voliči vlastně vzkázali? Optimista by například
mohl dedukovat, že i
mezi voliči KSČM roste poptávka po typech, které jsou
téměř k nerozeznání od
sociálního demokrata. V Praze vyskočil díky
preferenčním hlasům na první místo
Jiří Dolejš, pyšný na svou nálepku
»reformátor« (s 6970 hlasy získal více
než
čtyřikrát víc než první nasazený,
bezvýrazný zasloužilý »kádr«).
V
Jihomoravském kraji se vrací do sněmovny Zuzka
BebarováRujbrová (8826 hlasů),
kterou odsunula až na šesté místo dohoda
okresních výborů KSČM.

Než
ale
začneme z volební sedliny věštit posuny mezi komunisty,
je třeba se podívat i
na další kroužkované kandidáty. V obou
krajích totiž uspěli i »neohusákovci«. V
Praze díky preferencím postoupil Václav Exner
(4406), na jižní Moravě se
pohodlně drží Miroslav Grebeníček (9696).

Spíše to
bude takto: už ani komunističtí voliči nechtějí volit úplně disciplinovaně,
koho jim strana předloží. Pro začátek chtějí aspoň tvář známou z televize.

Mencl a Říman už ne

Po těchto volbách už si budou
všechny strany pamatovat, že
ve čtyřech krajích – Praha, Středočeský,
Moravskoslezský a Jihomoravský –
záleží na lídrovi víc než jinde, protože se
tu rozdává nejvíc mandátů. ODS
zvládla první dva. V Brně však opakovaně
staví někdejšího porevolučního
primátora
Václava Mencla, muže z kategorie »zkušený,
starý a zasloužilý«. V letošních
volbách dostala zatím nejjasnější odpověď:
Mencla už ne.

Sociální
demokrat Bohuslav Sobotka dostal v kraji víc než čtyřnásobek hlasů (24 448),
Mencla přeskočili i tři lidovci. Brňané zároveň napověděli, koho by – když už –
viděli v čele raději. Mencla o pět set hlasů porazila devátá na kandidátce, o
generaci mladší brněnská radní Dana Filipi (i když ani jejích 5673 hlasů není
kdovíco).

V Ústeckém
kraji se ODS nad očekávání podařil tah s primátorem Petrem Gandalovičem,
starostové se jí osvědčili také v jižních Čechách. Něco podobného zřejmě bude
muset příště provést i v Moravskoslezském kraji, kde Martin Říman opakovaně
drtivě prohrává s Lubomírem Zaorálkem (v minulých volbách to bylo 6:17, letos
13:24, počítáno v tisících).

Proč
Zaorálek boduje? Nejen proto, že je místní a že na
Ostravsku vyhrává ČSSD od
roku 1996. Má navíc pověst
»uvážlivého a rozumného«, je to
vysokoškolský
pedagog, ani místní elita se za jeho podporu
nemusí stydět. Takového soupeře by
– krom předsedy – patrně mohl porazit jedině
»gandalovičovský« lídr. A takového
má ODS v Ostravě jediného: hejtmana Evžena
Tošenovského.

Sportovce dozadu!

Zelení leckde vybrali pro své voliče lákavé typy (Petru
Pávkovi i Stanislavu Pencovi unikl mandát o vlásek). Ale podcenili střední
Čechy a Ostravsko, kde stačilo 4,34 % – jako »nejšťastnější poslankyni« těchto
voleb, Věře Jakubkové.

Měřeno
preferenčními hlasy, nejlépe vybírali lídry sociální demokraté a lidovci. ČSSD
se uťala jen v Praze s Davidem Rathem (před čtyřmi lety tu získala Petra
Buzková 31 288 hlasů, Rath 19 928). A lidovci jen neměli fotbalového trenéra
Františka Straku dávat na Karlovarsku na první místo, ale třeba na páté, jako
ČSSD lyžaře Pavla Ploce na Liberecku. Pokud sportovec projde kampaní, aniž
otevře ústa a promluví, do sněmovny už si doskočí sám.

Na Pardubicku byly černobílé volby

7.6.2006

Právo Východní
Čechy – Královéhradecký kraj, Pardubický kraj

Jiří Bednář,
Zdeněk Seiner

V Královéhradeckém kraji stranám pomohly populární osobnosti

Politická polarizace voličů v Pardubickém kraji při těchto
volbách výrazně pokročila. Nejen okresy, ale i města a vesnice se podle
výsledků voleb rozdělily na levicově a pravicově orientovanÉ. A to bez
výrazných vnějších vlivů.

Nálady
vznikají převážně na místních
náměstích a návsích či v hospodách a
konzumech,
příkladem jdou radnice a obecní úřady.

Místní vliv

Nemá tedy úplnou pravdu Václav Snopek, nový poslanec KSČM,
pokud tvrdí, že jeho straně odebrali hodně hlasů sociální demokraté. Tam, kde
vyhrála ODS, jsou i komunisté pod průměrem, mnohde skončili s jednociferným
výsledkem. Například v Žamberku, kde ODS získala nejvíce ve městech
Pardubického kraje (43,52), komunisté dostali jen 7,7 % hlasu, tedy méně než
KDU-ČSL a přibližně stejně jako Strana zelených.

Naopak
třeba v Jevíčku, kde ČSSD porazila ODS téměř o deset procent, KSČM dostala
navíc nadprůměrných 13,4 % hlasu. Před čtyřmi lety tu byli komunisté úspěšnější
než ODS.

Nelze ani jednoznačně tvrdit, že lidé na Pardubicku volby
vnímali jako souboj Paroubka s Topolánkem. Místní vliv byl silný. Kde je
pravice úspěšná na radnici nebo obecním úřadu, tam se i čtyřicet procent voličů
kloní doprava.

Náhodný vliv

Městečko Trnávka je zase například dlouholetou baštou soc.
demokracie a tady ve volbách ČSSD získala přes 41 % hlasů a ODS 17,3 procenta.
O tři procenta méně než komunisté.

Možná
náhodný vliv měla nedávná cesta prezidenta republiky Václava Klause do
Pardubického kraje. Ve všech navštívených městech, kromě Hlinska, ve volbách
zvítězila ODS. Krátké Klausovo zastavení v husté chumelenici ale nepomohlo
pravici v Borové, loňské Vesnici roku. Sociální demokraté tu ODS porazili o
padesát hlasů.

Zelení
bodovali v Trutnově, Železného Nezávislí v
Lázních Bělohradě. Proč tomu tak
bylo? Jisté vysvětlení například
nabízí popularita lídra
královéhradeckých
zelených Stanislava Pence právě v Trutnově.

Telefonní kauza

Loni v srpnu Penc jako moderátor
místního Open Air Music
Festivalu zveřejnil na koncertě několika tisícům diváků
číslo mobilu premiéra
Paroubka s výzvou, aby diváci na jeho číslo
telefonovali. Paroubek potom údajně
obdržel několik set anonymních telefonátů a SMS s
vulgárními urážkami a
výhrůžkami. Premiér na Pence podal oznámení
pro podezření ze spáchání přestupku
proti občanskému soužití.

Případ
řešil příslušný odbor trutnovské
radnice, ale úředníci podání odložili. Věc
vzbudila značný zájem médií, lidé se
bavili a výsledek je, že Penc dostal v
Trutnově 171 preferenčních hlasů, přičemž celková podpora
zelených se tu
vyšplhala k nadprůměrným osmi procentům. A čím
byli populární NezDem Vladimíra
Železného v Lázních Bělohradě, že je tu podpořily
více než 3 procenta
hlasujících? Pohled do tabulek napovídá, že
straně, která celostátně
nepřekročila zisk 0,7 procenta, v Bělohradě pomohl místní
dlouholetý starosta
Pavel Šubr (nezávislý), který se nechal
napsat na sedmé místo kandidátky.

Zaujetí programem

„Zaujal mě jejich program. Při rozhovoru s Vladimírem
Železným mě také příjemně překvapily jeho vědomosti o tom, co trápí starosty
obcí. Svou kandidaturou jsem chtěl NezDem trochu pomoci,“ řekl Šubr Právu. V
Bělohradě obdržel 23 preferenčních hlasů, v celém kraji pak 77, což bylo nejvíc
ze všech hradeckých kandidátů.

Jak se volí u Kozího krále

6.6.2006

Lidové noviny

Robert
Malecký

Kandidát Strany zelených a ekologický aktivista Stanislav
Penc měl volební štáb na statku v Milkovicích

MILKOVICE Zatímco většina
lídrů politických stran čekala na
výsledky voleb v ostře sledovaných stranických
štábech, kandidát Strany
zelených Stanislav Penc rozbil stan na svém statku v
Milkovicích na Jičínsku.
Ekologického zemědělce, kterému přátelé
říkají Kozí král, v sobotu od rána
více
než volby zaměstnávalo neposlušné kozí
stádo.

V nezbytném
manšestrovém saku, se kterým objel celou volební kampaň, kozy od rána nahání v
pšeničném lánu. „O pšenici ani tak nejde, když tak zaplatím celý hektar. Ale
před dvěma dny to práškovali a já nechci, aby se kozám něco stalo,“ říká Penc,
když mohutným hlasem zahání sedmadvacetičlenné stádo zpátky na pastvinu. Za
kozami se líně plouží i čtveřice oslů.

Občanský
aktivista Penc se stal známý loni v srpnu, kdy během hudebního festivalu v
Trutnově na protest proti zásahu policie na CzechTeku zveřejnil z pódia číslo
mobilního telefonu premiéra Jiřího Paroubka. Ten ho za to úřadům neúspěšně udal
za přestupek.

Podobné
„přímé akce“ jsou pro bývalého disidenta Pence typické. „Když jsme měli
mediální školení kandidátů, říkali mi, abych změnil image. Abych si ostříhal
vlasy a začal se chovat jako oni. Řekl jsem jim na to, že to právě nechceme, a
když se do sněmovny dostaneme, právě jako oni nebudeme,“ říká Penc.

Součástí mediálního
tréninku prý bylo „umění“
používat
jakákoli čísla, těm prý stejně lidé
nerozumějí. „Radili nám používat
radši
procenta, na to lidi slyší. Ale aspoň nás naučili,
jak při debatách reagují
naši političtí konkurenti,“ říká
Stanislav Penc.

Před
polednem nastal čas vydat se do volební místnosti v nedaleké Libáni. Pak malý
oběd, ve 14 hodin má Česká televize zveřejnit první odhady výsledků. Na Pencově
statku jinak televizor nemají, kvůli volbám si půjčili malý přenosný.

Když
nastane očekávaná chvíle, Penc v domě není. Jak jinak, kozy jsou opět v pšenici
a pán domu je nahání s ohromným vlčákem. „Jak to dopadlo? Jsme ve sněmovně?“
ptá se, když se vrací.

S kladnou
odpovědí je spokojen, pak je ovšem celé odpoledne třeba počkat, jak dopadly
volby v Královéhradeckém kraji, kde Penc kandiduje. Podle předpokladů by mu
jako jedničce na kandidátce na zisk mandátu mohlo stačit nějakých 7 procent
hlasů.

Jak se
sčítají větší volební okrsky, zelení pomalu stoupají, nakonec se jejich zisk
zastavil na čísle 6,7 %. Na mandát to nestačí. „Je důležité, že jsme se do
sněmovny jako strana dostali. Donutili jsme ostatní strany, aby se ekologii
začaly věnovat. Kdo by ještě před rokem řekl, že třeba ODS bude mít ekologický
manifest?“ ptá se Penc řečnicky. O něho osobně prý nejde. „I když je fakt, že
já bych asi ve sněmovně udělal pořádnej humbuk,“ říká.

Penc se stal známý loni v srpnu, kdy během hudebního
festivalu v Trutnově na protest proti zásahu policie na CzechTeku zveřejnil z
pódia číslo mobilního telefonu premiéra Jiřího Paroubka

„Je důležité, že jsme se do sněmovny jako strana dostali.
Donutili jsme ostatní, aby se ekologii začali věnovat. Kdo by ještě před rokem
řekl, že ODS bude mít ekologický manifest?“ říká, když se dozví, že na něho
mandát nezbyl.

Zelení v kraji po volbách

6.6.2006 Mladá
fronta DNES str. 03 Kraj Hradecký

Stanislav
Penc

* Jak to vidí

Strana zelených získala šest
poslaneckých mandátů. Svůj hlas
jí dalo přes 336 tisíc občanů. V
Královéhradeckém kraji získala
čtvrtý nejvyšší
počet ze všech krajů. Hlasovalo pro ni skoro 20 tisíc
voličů, z nich mě jako
jako lídra kandidátky zelených v kraji
preferenčním hlasem podpořilo 7,8
procent. Ze 340 našich kandidátů je to v
preferencích šestý nejlepší
výsledek.
Poslanecký mandát nám „unikl“ o
několik desítek hlasů.

Děkujeme
všem za podporu a přízeň, mandát voličů je pro
nás zavazující. Politika je pro
nás starost o věci veřejné, služba občanům. Jde o
hledání konkrétních řešení
problémů a směřování vývoje v zemi.
Nevnímáme politická témata v optice levice
a pravice. V tomto duchu odkazujeme na petici za omezení
jízdy kamionů na
českých silnicích. V následujících
dnech uspořádáme několik setkání s občany,
první bude 19. června v Hradci Králové,
další budou v Jičíně, Náchodě, Rychnově
nad Kněžnou, Trutnově a ve Vrchlabí.

ODS v kraji po 4 letech zvítězila

5.6.2006

Mladá fronta
DNES Kraj Hradecký

VLADIMÍR
BÍLEK

V kraji získala ODS 37,7 a 2. ČSSD 30,1 procent. K volbám přišlo
66,7 procent voličů. Do Sněmovny jdou tři nováčci

Hradec Králové – Občanská demokratická strana letos v
Královéhradeckém kraji porazila sociální demokraty, kteří tu před čtyřmi roky
zvítězili. Třetí místo obhájili komunisté, čtvrtou příčku obsadili lidovci.
Zcela propadla US-DEU a nově zabodovala Strana zelených se ziskem 6,69
procenta, přesto se z kraje do Poslanecké sněmovny její kandidát nedostal.

Žádná z
ostatních stran už nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do
sněmovny. Z malých stran si nejlépe vedli Evropští demokraté, kteří získali
přes tři procenta hlasů. K volebním urnám se letos v kraji dostavilo 66,7
procenta voličů, což je o 5,85 procenta víc než v roce 2002.

Spokojenost ODS i ČSSD

„S výsledkem ODS v kraji jsem
maximálně spokojena, protože
získala o 11 procent víc než před čtyřmi lety.
Myslím si, že nám pomohla dobře
postavená kandidátka, výsledky naší
práce za poslední roky i slušná
kampaň,“
uvedla pro ČTK jednička kandidátky ODS v kraji Zdeňka
Horníková. Připustila
však, že patový výsledek přinese problémy
pro další vyjednávání.

Výsledek
voleb si pochvalovali i první na kandidátce ČSSD Hana Orgoníková a zástupce
Strany zelených. „Obhájili jsme počet kandidátů z roku 2002,“ řekla Orgoníková.
Lídr zelených Stanislav Penc, třebaže se do Sněmovny nakonec nedostal, označil
výsledek voleb za velice potěšující a pozitivní. Nespokojení byli v kraji
zejména lidovci. „Nerozhodný výsledek může směřovat k předčasným volbám,“ uvedl
lídr lidovců Jiří Hanuš. Z 23 největších měst v kraji zvítězila ODS v 19, ČSSD
jen ve čtyřech – Broumově, Dobrušce, Chlumci nad Cidlinou a Novém Bydžově. Na
Broumovsku si ČSSD svůj letitý primát většinou udržela, přestože v jednotlivých
obcích dost ztratila. Například někdejší pevná bašta socialistů -obec Křinice –
letos padla. Zvítězili tam občanští demokraté, kteří si polepšili o čtrnáct
procent, úplně nejvíc na celém Broumovsku.

Tradiční
bašty ODS, například horská městečka v
Krkonoších, naopak ještě posílily.
Například ve Strážném měla ODS podporu vůbec
největší z celé země. Občanští
demokraté tam získali 79,39 procenta voličů. Pro
srovnání: komunisté ve
Strážném získali jen jediný hlas.

Pokračování na str. D3

Pokračování ze str. D1

Vedle politických matadorů, jako je Hana
Orgoníková z ČSSD,
nejdéle pracující poslankyně
bývalého Východočeského kraje, či Zdeňka
Horníková
z ODS, která zasedá ve Sněmovně nepřetržitě od roku 1996,
vyslali voliči v
kraji do poslaneckých lavic tři nováčky. Na
kandidátce ČSSD uspěla Vladimíra
Lesenská z Týniště nad Orlicí a ve Sněmovně
poprvé zasednou také občanští
demokraté ředitel Úřadu práce v Hradci
Králové David Kafka a podnikatel v
oblasti sportovní výživy Zdeněk Lhota z Hořic.
„Firmu provozuji s manželkou, na
kterou nyní většina aktivit spojených s
podnikáním přejde,“ řekl Lhota.

Po čtyřech
letech se do Sněmovny vrací občanský demokrat Josef Ježek ze Sedloňova na
Rychnovsku. Sněmovnu naopak opouštějí Miloslav Kučera z ODS, Vlastimil Dlab
(KSČM) a Iva Šedivá z ČSSD. Dvěma posledně jmenovaným unikla Sněmovna o pouhou
jednu příčku. Dlab byl dvojkou kandidátky komunistů, kteří však letos získali
pouze jeden poslanecký mandát, a Šedivá byla na pátém místě soupisky
socialistů. Z jejich kandidátky však postoupili jen první čtyři.

Žádný
kandidát v kraji nezískal potřebný počet preferenčních hlasů, který by s
pořadím na kandidátkách zamíchal.

Tabulka

* Volby v kraji (výsledky v %)

1. ODS 37,66

2. ČSSD 30,14

3. KSČM 11,52

4. KDU-ČSL 6,72

5. Strana
zelených 6,69

6. SNK Evr.
demokraté 3,08

7. Nez.
demokraté 0,69

8. Str. zdravého
rozumu 0,59

9. Pravý Blok 0,57

10. Nezávislí 0,55

11. US-DEU 0,48

12. Právo a
Spravedlnost 0,23

13. Národní
strana 0,21

14. Koruna Česká 0,20

15. Koalice pro
ČR 0,20

16. Str. rovnost
šancí 0,19

17. Balbínova poet.
str. 0,12

18. 4 vize 0,07

VÝSLEDKY VOLEB.

5.6.2006

Mladá fronta
DNES

Jak hlasovali lidé v padesáti největších městech, i v těch
nejmenších osadách

Praha

ODS 48,3

ČSSD 23,3

KSČM 7,9

KDUČSL 4,8

zelení 9,2

Počet obyvatel: 1 170 571

Triumf ODS v její hlavní baště. Mirek Topolánek získal
nejvíce preferenčních hlasů z celé země.

Brno

ODS 37,7

ČSSD 31,0

KSČM 9,4

KDUČSL 8,3

zelení 8,7

Počet obyvatel: 367 729

Celkem 18 tisíc hlasů pro zelené. Po Praze druhý nejvyšší
zisk pro novou stranu.

Ostrava

ODS 31,6

ČSSD 39,6

KSČM 14,1

KDUČSL 4,4

zelení 5,0

Počet obyvatel: 311 402

Téměř 21 tisíc hlasů pro KSČM. Každý třicátý hlas v zemi pro
komunisty byl vhozen do urny tady.

Plzeň

ODS 42,1

ČSSD 29,7

KSČM 10,1

KDUČSL 5,3

zelení 7,4

Počet obyvatel: 162 627

ČSSD vyšle z Plzeňska do Sněmovny 4 poslance. Exministryně
Milada Emmerová mezi nimi nebude.

Olomouc

ODS 36,3

ČSSD 34,2

KSČM 10,6

KDUČSL 6,5

zelení 7,8

Počet obyvatel: 100 752

Ivan Langer uhájil ve svém městě vítězství ODS, v celém kraji
byli úspěšnější sociální demokraté.

Liberec

ODS 40,4

ČSSD 29,2

KSČM 8,8

KDUČSL 3,4

zelení 12,5

Počet obyvatel: 97 400

Zelení třetí nejsilnější stranou ve městě. Strana však
zůstala i s 10 % v kraji bez poslance.

Hradec Králové

ODS 41,6

ČSSD 29,6

KSČM 10,6

KDU-ČSL 5,1

zelení 7,2

Počet obyvatel: 94 694

Město, kde žijí nejspokojenější lidé v zemi, potvrdilo svou
příslušnost mezi tradiční bašty ODS.

Ústí nad Labem

ODS 40,4

ČSSD 35,1

KSČM 12,5

KDU-ČSL 2,1

zelení 5,6

Počet obyvatel: 93 859

Jiří Paroubek zvítězil v celém Ústeckém kraji, ale ve městě
zůstal za Petrem Gandalovičem z ODS.

České Budějovice

ODS 42,8

ČSSD 27,7

KSČM 11,5

KDU-ČSL 6,2

zelení 6,8

Počet obyvatel: 94 622

Třešňovice Vojtěcha Filipa nezachutnala. Lídr KSČM ve svém
městě pod celostátním průměrem strany.

Pardubice

ODS 40,3

ČSSD 31,7

KSČM 10,6

KDU-ČSL 3,9

zelení 6,5

Počet obyvatel: 88 181

Alena Páralová (ODS) získala 16 % preferenčních hlasů a z
nevolitelného místa opět míří do Sněmovny.

Havířov

ODS 23,4

ČSSD 47,2

KSČM 17,3

KDU-ČSL 3,3

zelení 4,1

Počet obyvatel: 84 784

Sociální demokraté zde získali téměř tolik hlasů, co všechny
ostatní strany dohromady.

Zlín

ODS 41,0

ČSSD 30,6

KSČM 8,5

KDU-ČSL 7,7

zelení 6,0

Počet obyvatel: 78 599

Město Tomáše Bati volilo volnější podmínky pro podnikání a
dvě pětiny lidí daly hlas ODS.

Kladno

ODS 38,2

ČSSD 31,7

KSČM 14,9

KDU-ČSL 3,2

zelení 6,3

Počet obyvatel: 69 355

Nadprůměrný výsledek komunistů v rámci středních Čech. Volil
je každý sedmý Kladeňan.

Most

ODS 31,8

ČSSD 40,2

KSČM 16,0

KDU-ČSL 1,4

zelení 6,1

Počet obyvatel: 67 815

Město bez víry. Lidé nevěří KDU-ČSL, ale levici, že je zbaví
vysoké nezaměstnanosti. Už léta.

Karviná

ODS 17,9

ČSSD 52,8

KSČM 18,4

KDU-ČSL 3,7

zelení 3,0

Počet obyvatel: 63 467

Nejhorší výsledek ODS, nejvyšší zisk ČSSD. Na prvních dvou
místech levicové strany.

Frýdek-Místek

ODS 28,9

ČSSD 41,9

KSČM 12,1

KDU-ČSL 7,0

zelení 4,9

Počet obyvatel: 59 897

5. nejlepší výsledek ČSSD. Svého krajského lídra Zaorálka
předstihl o 500 hlasů místní poslanec Rafaj.

Opava

ODS 33,1

ČSSD 37,6

KSČM 10,9

KDU-ČSL 7,2

zelení 5,3

Počet obyvatel: 59 843

V Opavě měli občanští demokraté nejlepší výsledek v kraji,
na vítězství to stejně nestačilo.

Děčín

ODS 38,1

ČSSD 35,8

KSČM 12,5

KDU-ČSL 1,8

zelení 6,1

Počet obyvatel: 51 820

Místní rodák Vladimír Šoltys z ODS pomohl porazit ČSSD,
stejně jako primátor Gandalovič v Ústí.

Karlovy Vary

ODS 42,4

ČSSD 29,8

KSČM 10,3

KDU-ČSL 3,1

zelení 7,8

Počet obyvatel: 51 537

Lidovci na chvostě. Bylo by to jiné, kdyby zde za jejich stranu
kandidoval František Straka?

Teplice

ODS 40,4

ČSSD 33,9

KSČM 11,8

KDU-ČSL 2,2

zelení 6,9

Počet obyvatel: 51 193

Občanští demokraté vyhráli o 6,5 % před ČSSD, což byl
největší rozdíl v Usteckém kraji.

Chomutov

ODS 31,8

ČSSD 39,2

KSČM 14,9

KDU-ČSL 1,8

zelení 7,9

Počet obyvatel: 50 176

Zelení mají šest poslanců. Jedním z nich je Přemysl Rabas z
Chomutova, kde také nasbíral nejvíce hlasů.

Jihlava

ODS 34,6

ČSSD 33,3

KSČM 12,3

KDU-ČSL 6,6

zelení 8,0

Počet obyvatel: 49 865

Na Vysočině vyhrála ČSSD, ale v samotné Jihlavě uhájila ODS
těsné vítězství o 350 hlasů.

Prostějov

ODS 35,0

ČSSD 36,6

KSČM 11,8

KDU-ČSL 5,4

zelení 6,3

Počet obyvatel: 47 165

Vyrovnaná volební partie. ODS posílila a po čtyřech letech
téměř dohnala ČSSD.

Přerov

ODS 31,3

ČSSD 39,5

KSČM 13,5

KDU-ČSL 4,8

zelení 5,3

Počet obyvatel: 46 938

Velké město, ale výrazná převaha sociálních demokratů.
Voliči vystavili stopku lidovcům.

Jablonec nad Nisou

ODS 45,0

ČSSD 27,1

KSČM 8,8

KDU-ČSL 4,2

zelení 9,3

Počet obyvatel: 44 571

Jeden z nejlepších výsledků Strany zelených. Pokořili o půl
procenta i komunisty.

Mladá Boleslav

ODS 41,2

ČSSD 32,3

KSČM 10,3

KDU-ČSL 3,6

zelení 7,2

Počet obyvatel: 42 972

Je tu nízká nezaměstnanost a nadprůměrné mzdy. Spokojení
lidé se rozhodli spíš pro ODS.

Česká Lípa

ODS 36,2

ČSSD 33,4

KSČM 12,4

KDU-ČSL 2,4

zelení 10,7

Počet obyvatel: 38 830

Sociální demokraté zde měli nejmenší ztrátu na ODS z celého
Libereckého kraje.

Třebíč

ODS 32,6

ČSSD 34,3

KSČM 14,0

KDU-ČSL 7,3

zelení 5,6

Počet obyvatel: 38 715

Z Vysočiny postupuje za lidovce jen Jan Kasal. Odpůrce gayů
Jiří Karas z Třebíče končí.

Třinec

ODS 26,6

ČSSD 45,1

KSČM 9,7

KDU-ČSL 7,8

zelení 3,7

Počet obyvatel: 38 218

Stejně jako v celém kraji ČSSD výrazně vyhrála. V Třinci
měla ČSSD 4. nejlepší výsledek v zemi.

Tábor

ODS 38,3

ČSSD 31,7

KSČM 12,4

KDU-ČSL 5,1

zelení 7,4

Počet obyvatel: 36 013

Téměř na pětině ze všech hlasů pro lidovce bylo
zakroužkováno jméno stranického lídra Miroslava Kalouska.

Znojmo

ODS 31,2

ČSSD 34,2

KSČM 16,8

KDU-ČSL 6,9

zelení 4,4

Obyvatel: 35 177

Tři procenta hlasů pro stranu bývalého místního senátora
Vladimíra Železného. Lidé úplně nezapomněli.

Příbram

ODS 34,1

ČSSD 36,8

KSČM 12,7

KDU-ČSL 4,6

zelení 6,3

Obyvatel: 35 147

Ve středních Čechách vyhrála ODS, ale Příbram byla výjimkou.
ČSSD porazila ODS téměř o 3 %.

Orlová

ODS 19,4

ČSSD 50,7

KSČM 18,6

KDU-ČSL 2,6

zelení 3,1

Obyvatel: 34 026

Nejhorší výsledek ODS. Celkového vítěze voleb zde málem
předstihli i komunisté.

Cheb

ODS 31,8

ČSSD 35,4

KSČM 17,0

KDU-ČSL 4,4

zelení 6,8

Obyvatel: 33 462

V nejzápadnějším cípu Čech komunisté bodovali. KSČM zde
dosáhla nejlepšího výsledku v Karlovarském kraji.

Trutnov

ODS 40,7

ČSSD 30,7

KSČM 10,8

KDU-ČSL 3,4

zelení 8,0

Obyvatel: 31 239

Ani 8 % nepomohlo Stanislavu Pencovi ze Strany zelených k
zisku poslaneckého křesla.

Písek

ODS 39,7

ČSSD 31,6

KSČM 12,6

KDU-ČSL 5,8

zelení 6,1

Obyvatel: 29 801

V jihočeských městech se opakuje stále stejné pořadí prvních
tří stran: ODS, ČSSD, KSČM.

Kolín

ODS 38,5

ČSSD 33,3

KSČM 12,0

KDU-ČSL 3,6

zelení 5,7

Obyvatel: 29 489

Chlouba vlád ČSSD – nová automobilka TPCA – k vítězství
nepomohla. ODS vyhrála s náskokem 5 %.

Kroměříž

ODS 32,1

ČSSD 35,1

KSČM 13,4

KDU-ČSL 9,6

zelení 5,4

Obyvatel: 29 041

Jeden z úspěchů lidovců. Strana se na Moravě mohla
spolehnout na téměř desetiprocentní podporu.

Šumperk

ODS 38,0

ČSSD 34,2

KSČM 12,3

KDU-ČSL 5,4

zelení 5,1

Obyvatel: 28 475

V Šumperku byla nemocnice v ohrožení. ODS slíbila pomoc.
Lidé na to slyšeli: ODS vyhrála.

Vsetín

ODS 38,1

ČSSD 31,9

KSČM 10,8

KDU-ČSL 7,9

zelení 6,0

Obyvatel: 28 350

Ve Zlínském kraji vyhrála ČSSD, ale ve Vsetíně musel její
lídr Škromach přijmout porážku od Nečase z ODS.

Valašské Meziříčí

ODS 36,7

ČSSD 33,0

KSČM 9,8

KDU-ČSL 9,6

zelení 6,0

Obyvatel: 27 410

Některá města šla na Moravě proti proudu: ČSSD sice celkově
vyhrála, ale zde víc bodovala ODS.

Litvínov

ODS 34,0

ČSSD 34,5

KSČM 18,7

KDU-ČSL 2,0

zelení 6,4

Obyvatel: 27 027

Komunisté získali téměř pětinu hlasů. Pro stranu to byl
nejlepší výsledek v zemi.

Nový Jičín

ODS 34,1

ČSSD 34,3

KSČM 11,7

KDU-ČSL 7,2

zelení 7,0

Obyvatel: 26 331

Nejtěsnější vítězství ČSSD: strana Jiřího Paroubka zde
porazila ODS o 23 hlasů.

Uherské Hradiště

ODS 35,3

ČSSD 32,4

KSČM 10,8

KDU-ČSL 10,1

zelení 5,6

Obyvatel: 26 280

Světlý okamžik lidovců. KDU-ČSL zde získala největší
procentní zisk z větších měst v České republice.

Hodonín

strana zisk

ODS 31,7

ČSSD 35,9

KSČM 16,3

KDU-ČSL 6,9

zelení 5,1

Český Těšín

strana zisk

ODS 25,5

ČSSD 41,7

KSČM 11,2

KDU-ČSL 10,6

zelení 4,9

Břeclav

strana zisk

ODS 33,5

ČSSD 33,0

KSČM 13,9

KDU-ČSL 8,0

zelení 5,1

Krnov

strana zisk

ODS 32,0

ČSSD 40,8

KSČM 13,4

KDU-ČSL 4,2

zelení 4,3

Sokolov

strana zisk

ODS 32,2

ČSSD 37,6

KSČM 16,3

KDU-ČSL 2,3

zelení 6,7

Litoměřice

strana zisk

ODS 39,9

ČSSD 31,1

KSČM 13,4

KDU-ČSL 3,3

zelení 6,8

Ve východních Čechách zvítězila ODS

5.6.2006

Právo Východní Čechy – Královéhradecký kraj,
Pardubický kraj

Zdeněk Seiner,
Jiří Bednáč

Zelení překročili pětiprocentní hranici, ale křeslo v
parlamentu ani v jednom kraji nezískali

Ve východních Čechách zvítězila v parlamentních volbách ODS.
Zatímco v Pardubickém kraji ODS vyhrála jen těsně, v Královéhradeckém kraji
porazila svého hlavního rivala poměrně výrazným rozdílem.

Představitelům
vítězné strany v regionu se však
nelíbí patová situace, která po
sečtení hlasů
nastala. Předseda královéhradecké ODS Pavel
Bradík dokonce spekuluje o nových
volbách.

V Pardubickém kraji rozhodnutí v závěru

V Pardubickém kraji rozhodly o těsném vítězství ODS až
poslední minuty sčítání. Získala 33,26 % hlasů, druhá ČSSD 32,95 % hlasů.
Ztrátu oproti minulým parlamentním volbám utrpěla KSČM, která získala v těchto
volbách 12,39 % hlasů a KDU-ČSL (tentokrát bez podpory US-DEU) 8,77 %. Strana
zelených dostala od voličů 6,26 % hlasů, což ale nakonec nestačilo na
parlamentní mandát.

„Těší
mne,
že byť o vlásek se podařilo ODS v kraji vyhrát. Osobně je
pro mne milým
překvapením volební úspěch Aleny
Páralové,“ řekl předseda regionálního
sdružení
ODS Pardubického kraje Michal Rabas. Jako hejtmanovi
Pardubického kraje se mu
nelíbí patová situace v celorepublikovém
sčítání. Doufal v silnou vládu s
jasným mandátem, „která by komunikovala s
kraji“.

„Udělali
jsme, co jsme mohli, co bylo v našich silách. Vítězstvím nás všech je velká
účast ve volbách,“ poznamenal Radko Martínek, když v sobotu vpodvečer odjížděl
z krajského sekretariátu ČSSD do Lidového domu v Praze. „Získali jsme výrazně
víc hlasů než před čtyřmi lety, máme čtyři poslance, po minulých volbách jsme
měli jen tři. Velký boj jsme prohráli o tři desetinky procenta. Je to fakt,
vůle voličů, je třeba to respektovat a důstojně přijmout,“ dodal Miroslav Váňa,
předseda krajské organizace ČSSD.

„Upřímně řečeno, předpokládali jsme zisk okolo 15 procent,“
přiznal Václav Snopek (lídr KSČM a teď už jediný poslanec této strany v kraji).
Neúspěch podle ČTK přičítá odchodu svých voličů k sociální demokracii. „Čekal
jsem dva mandáty pro KDU-ČSL. Je to důsledek vyhroceného bipolárního vidění
světa, což není dobře,“ varoval znovuzvolený lidovecký poslanec Pavel Severa.

Bradík: Čekají nás nové volby

V Královéhradeckém kraji vyhráli volby občanští demokraté se
ziskem 37,66 procenta hlasů, druhá skončila sociální demokracie, s 30,14
procenta hlasů. Třetí místo patří se ziskem 11,52 procenta hlasů komunistům,
čtvrtou příčku obsadila KDU-ČSL, která získala 6,72 procenta hlasů. Strana
zelených dostala od voličů z Královéhradeckého kraje 6,69 procenta hlasů,
ostatní kandidující strany nepřekročily pětiprocentní hranici.

„Patová
situace povede jednoznačně k novým volbám,“ je
přesvědčen předseda
královéhradecké ODS Pavel Bradík.
Vyjádřil spokojenost s vítězstvím, zároveň
ale lituje ztráty hlasů, odevzdaných například pro
Unii svobody. „To byli
nepochybně pravicoví voliči, a jejich hlasy nám teď
chybějí k tomu, abychom
dokázali dojednat sněmovní většinu,“
soudí.

Možnost
ujednání mezi ODS a ČSSD něčeho jako opoziční smlouvy vylučuje. „Premiér svým
vystoupením zpochybnil výsledky zcela demokratických voleb a lidé z ČSSD prostě
vykopali tak hluboký příkop, že nějaká dohoda nepřipadá v úvahu,“ zdůraznil.

KSČM
v
hradeckém kraji utrpěla ztrátu, ve Sněmovně
zůstává pouze Soňa Marková,
Vlastimil Dlab končí. „Je to důsledek
brutální předvolební kampaně a zuřivého
antikomunismu,“ řekla Právu Marková.
Sociální demokraté se svými čtyřmi
mandáty
obhájili výsledek z roku 2002
a jednička kandidátky Hana Orgoníková s tím je
spokojena. „Dokonce jsme v kraji posílili o téměř tři procenta, což je
potěšující. Souhlasím však s premiérem, že soud by měl přezkoumat, jak byla
vedena volební kampaň. Podle mne byla velmi nekorektní a nefér,“ uvedla
Orgoníková.

S
historickým vstupem Strany zelených do Sněmovny je spokojen její hradecký lídr
Stanislav Penc, byť sám křeslo poslance nezískal. „V kraji nás podpořilo 20 tisíc
lidí a to je velký závazek do budoucna. Budeme teď víc pracovat, protože víme,
že je v kraji velké množství lidí, kterým se naše politika líbí,“ uvedl.

Hradecký
lídr KDU-ČSL Jiří Hanuš mandát sice
obhájil, ale získanými procenty je zklamán.
„Tipoval jsem zisk mezi 8-9 procenty… Na druhou stranu jsem
rád, že jsme
odolali ataku zelených, byť to bylo velmi těsné,“
uvedl.

Tabulka

Výsledky voleb ve vybraných městech Královéhradeckého kraje

město         volební
účast ODS      ČSSD     KSČM
KDU-ČSL      SZ

Hradec Králové
70,59 41,58 29,64
10,57 5,10 7,24

Jičín
64,10 38,91 31,68
11,81 4,78 6,54

Náchod
65,63 39,36 29,32
9,38 8,10 7,75

Rychnov n. K.
67,02 34,18 31,84
11,91 6,98 7,21

Trutnov
62,70 40,70 30,68
10,79 3,37 7,96

Výsledky voleb ve vybraných městech Pardubického kraje

město         volební
účast ODS      ČSSD
KSČM       KDU-ČSL     SZ

Pardubice
67,01 40,29 31,70
10,63 3,95 6,54

Chrudim
67,55 37,92 31,15
11,47 4,56 7,82

Svitavy
63,41 30,36 39,89
13,29 5,60 6,05

Ústí nad Orlicí 67,58
37,31 31,62
11,16 8,53 6,43

Penc: Smůla…

5.6.2006

blisty.cz

Stanislav
Penc

Strana zelených získala 6 poslaneckých mandátů. Svůj hlas jí
dalo přes 336 tisíc občanů České republiky. V královehradeckém kraji získala
čtvrtý nejvyšší výsledek ze všech krajů. Hlasovalo pro ni skoro 20tisíc voličů.
Stanislava Pence – lídra kandidátky zelených v kraji preferenčním hlasem
podpořilo 7.8% z nich. Ze 340 kandidátů zelených je to v preferencích 6
největší výsledek. Poslanecký mandát nám „unikl“ o několik desítek hlasů

Nové volby?

5.6.2006

Aha!

(pol)

Klaus dnes Topolánka sestavením vlády nepověří. Velká
koalice padla kvůli projevu. Jednání pravicových stran začalo už v noci

PRAHA – Absolutní pat! Tak dopadly volby do Poslanecké
sněmovny, které se konaly v pátek a sobotu. ODS sice poprvé po deseti letech
volby vyhrála, nic jí to ale není platné. Levicové (ČSSD a KSČM) a pravicové
strany (ODS, KDU-ČSL a SZ) mají v nové Sněmovně naprosto stejné zastoupení
100:100 poslancům – a to přesto, že ty pravicové získaly v republice o 200 000
hlasů víc. Naprosto patová situace pak nastala ve chvíli, kdy v sobotu večer
premiér Jiří Paroubek (ČSSD) přirovnal poslední dny kampaně ODS k únoru 1948 a zpochybnil platnost
voleb. „Celý to tím podělal! Už jsme byli domluvený,“ prozradil deníku Aha!
jeden z vysoce postavených členů ODS, že už byla domluvena velká koalice dvou
nejsilnějších stran.

„Takhle do toho ale nemůžeme. Už jsme to odpískali,“ dodal.
Velkou koalici si totiž podle informací deníku Aha! domluvili ČSSD a ODS už
dlouho před volbami v případě, že by ani jedna z těchto stran nebyla schopná
sestavit vládu.

Fakt, že
možnost velké koalice padla, byl včera znát z prohlášení Paroubka. Ten možnost
spolupráce s ODS naprosto jednoznačně vyloučil, a doporučil své straně odchod
do opozice. Paroubek, kterého agentura AFP nazvala »vzteklým premiérem«,
rezolutně vyloučil i to, že by společně s ODS změnili urychleně volební systém
na většinový a rozdali si to znovu a de facto jeden proti jednomu.

Strany,
které chtějí společně vytvořit pravicovou vládu, začaly vést jednání už v noci
ze soboty na neděli. Předseda ODS Mirek Topolánek, šéf lidovců Miroslav
Kalousek a šéf zelených Martin Bursík se sešli na tajné schůzce na konečné
tramvají v Praze 6. Podle informací deníku Aha! hovořili i o tom, kdo z
poslanců ČSSD by mohl »zběhnout«, a pomohl by vytvořit pravicovou vládu. Ta by
měla ve Sněmovně těsnou většinu 101 hlasů. Všichni už také zvažují možnost
předčasných voleb. Ty by mohly teoreticky proběhnout už na podzim, spíše ale až
v zimě.

O
sestavování vlády se bude jednat také dnes. Představitelé ODS přijdou k
prezidentu Václavu Klausovi. Ten však zřejmě zatím nepověří šéfa ODS Topolánka
sestavením vlády. Přesto mu Topolánek donese seznam možných ministrů. Vře to i
u lidovců a komunistů – obě strany pohořely a zvažují výměnu předsedů.
Ekonomové označují volební pat za špatnou zprávu – koruna zřejmě dnes oslabí až
o několik desítek haléřů.

Co bude následovat…

1) Prezident Klaus pověří šéfa vítězné ODS Mirka Topolánka
sestavením vlády. Topolánek nemá na sestavení vlády časový limit.

2) Až vládu
sestaví a ta bude prezidentem jmenována, musí do 30 dnů požádat Poslaneckou
sněmovnu o důvěru. Tu získá, když ji podpoří nadpoloviční většina přítomných
poslanců.

3) V
případě, že vláda Poslaneckou sněmovnou neprojde, může prezident pověřit
Topolánka (či někoho jiného) sestavením vlády znovu. Když ani tento pokus ve
Sněmovně nevyjde, pověří prezident sestavením vlády toho, koho doporučí
předseda Poslanecké sněmovny. Pokud ani třetí vláda nezíská důvěru, musí se do
60 dnů konat předčasné volby. Může se ale stát, že se Sněmovna nedomluví na
novém předsedovi. V tu chvíli by se mělo rovnou přistoupit k předčasným volbám.

Možné koalice

ODS+ZELENÍ+KDU-ČSL

(100
mandátů) PRAVDĚPODOBNOST: 75 %

Vláda, která by neměla v Poslanecké sněmovně většinu
minimálně 101 poslaneckých mandátů. Osud vlády by měli v rukou sociální
demokraté, KSČM už totiž řekla, že tuhle koalici nepodpoří.

ÚŘEDNICKÁ VLÁDA PRAVDĚPODOBNOST: 20 %

Varianta, která by zemi nasměrovala k předčasným volbám,
pokud se politickým špičkám nepodaří najít variantu stabilní vlády.

ODS+ČSSD (155 mandátů) PRAVDĚPODOBNOST: 5 %

Tato koalice byla připravena týmy ODS a
ČSSD už před volbami
v případě patového volebního výsledku.
Občanští demokraté však od ní couvli
po
ostrém sobotním vystoupení šéfa ČSSD
Jiřího Paroubka. A pak ji vyloučil i
Paroubek. Co ale takhle společná vláda bez obou
předsedů…?

ODS+ČSSD+KSČM+KDUČSL+ZELENÍ PRAVDĚPODOBNOST: 0 %

Návrh na tuto koalice přednesl včera předseda komunistů
Vojtěch Filip. Předsedové ostatních parlamentních stran ji ale svorně a rázně
odmítli.

ČSSD+SZ s tichou podporou KSČM (80 a 26 mandátů)
PRAVDĚPODOBNOST: 0 %

Zelení už dříve prohlásili, že nebudou ve vládě, kterou
budou jakýmkoli způsobem podporovat komunisté. A Bursík odmítá jednat i s
Paroubkem.

ČSSD+ Zelení+KDU-ČSL s tichou podporou KSČM

(93 + 26
mandátů) PRAVDĚPODOBNOST: 0 %

Kromě zelených odmítají jakoukoli spolupráci s komunisty
také lidovci.

Co všechno se odehrálo při letošních volbách

* Premiér si při vyhroceném sobotním projevu, ve kterém
zpochybnil regulérnost voleb, spletl právní normy. Odkazoval na zákon č.
245/1995 Sb, který ale vůbec nemá nic společného s volbami. Jsou v něm upravena
pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody. Paroubek měl na mysli zákon o
volbách do parlamentu 247/1995 Sb.

* Ve
Sněmovně nebude sedět řada známých poslanců. Zvolen nebyl Jiří Karas (KDUČSL,
bojovník proti homosexuálům a potratům), Jiří Janeček (KDU-ČSL, bojovník proti
kouření) a Milada Emmerová (ČSSD, bývalá ministryně zdravotnictví).

* Šéf
Strany zelených Martin Bursík se jen těsně dostal do parlamentu. Díky
preferenčním hlasům ho na pražské kandidátce předběhla Kateřina Jacques. Ze
zadních pozic se vyhoupl i písničkář Jaroslav Hutka, který měl nakonec jen o
350 preferenčních hlasů méně než Bursík.

* Nejvíce
preferenčních hlasů od voličů dostal Mirek Topolánek (36 645). Na druhém místě
skončil Topolánkův největší rival Jiří Paroubek (31779). Na třetím předseda
Sněmovny Lubomír Zaorálek (24754).

* Za ČSSD
se do sněmovny dostal i bývalý skokan na lyžích, dvojnásobný olympijský
medailista Pavel Ploc. Na kandidátce strany v Libereckém kraji byl až na pátém
místě, ale díky skoro pěti tisícům preferenčních hlasů přeskočil všechny své
kolegy.

* Zřejmě
nejtěsnější prohru si na své konto přičetl lídr Strany zelených v
Královéhradeckém kraji Stanislav Penc. Tomu unikla účast v Poslanecké sněmovně
o pouhých 70 hlasů.

* Průměrný
věk poslanců se zvýší na 47,9 roku, o jeden více než před čtyřmi roky. Ve
Sněmovně bude i o 3 ženy méně (jen 31). Nejstarším poslancem je Zdeněk Jičínský
(77, ČSSD), nejmladší je Kateřina Konečná (25, KSČM). Ta svoje prvenství
obhájila, v parlamentních lavicích poprvé usedla v 21 letech. Tři čtvrtiny poslanců
mají akademický titul. Nejvíce je inženýrů (82).

* V
Havířově se chtěl přímo ve volební místnosti zabít muž (47). Sebevraždou chtěl
ve volební síni vyřešit své osobní problémy. Předem zavolal na jeden z úřadů.
Skončil na psychiatrii.

I politici by si občas měli rozmyslet, co říkají

* „Jeho výroky, kterými tyto volby přirovnal k únoru 1948,
jsou něčím, co v naší zemi nemělo nikdy zaznít.“ Prezident Klaus o výrocích
Paroubka.

* „Vidíš,
ta zmlácená »prdel« ti stála za to.“ John Bok gratuloval Kateřině Jacques (SZ).

* „V tuto
chvíli si to nedokáži představit. Ani v žádnou jinou chvíli.“ Jiří Paroubek o
možné spolupráci s ODS.

* „Že jsem
nudný a nemám charisma, to je mediální nálepka.“ Mirek Topolánek, ODS.

* „My na
kandidátce žádného Hojdara nemáme.“ Martin Bursík o jednotě Strany zelených.

* „To by
byl průser,“ Kateřina Jacques o možnosti, že se do Sněmovny dostane místo
předsedy Bursíka Jaroslav Hutka. * „Nebojím se. Já se ničeho nebojím.“ Martin
Bursík o koalici s ODS.

* „Tak já
bych především pánům chtěl říci, pokud to ještě nepochopili, že bez opozice si
v Parlamentu ani ruce neumyjí.“ Jiří Paroubek varuje ODS, zelené a lidovce.

* „Klement
Gottwald na mě znovu promluvil.“ Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) o
premiéru Paroubkovi.

* „My jsme
nikdy nebyli jazýček na vahách.“ Milan Šimonovský o KDU-ČSL.

* „Ten
výsledný projekt samozřejmě nemůže být rovná daň ODS, ani plná ekologická daň
Strany zelených, ani koncept křesťanských demokratů, ale ten kompromis se tam
dá nalézt.“ Miroslav Kalousek (KDUČSL) o povolební spolupráci. * „Osmdesát
procent médií je proti nám, my ani tak nevedeme válku s Topolánky a Kalousky,
protože ti na nás nestačí.“ Jiří Paroubek o předvolebním boji.

*„Já
tomu
neříkám prohra, politika není žádná
hra. Katastrofa to také žádná není.
Katastrofa je zemětřesení nebo povodeň. Pro mě je mnohem
větší pohroma, že mi
velká voda nedávno zaplavila 100 hektarů polí.“ Jiří Lobkowicz (KDU-ČSL) o
tom, že se nedostal do Sněmovny.

*
„Tak ať
ukáže, co umí.“ Jiří Paroubek
dává Topolánkovi šanci na sestavení
vlády.

Neúspěšní volební kandidáti

4.6.2006

ČT 1

19:15 Události

Bohumil KLEPETKO, moderátor

——————–

Z celkových dvou set poslanců jich ve sněmovně bude nových
osmdesát čtyři. Naproti tomu ve volbách neuspěli a v dolní parlamentní komoře
už nebudou zasedat lidovci Jaromír Talíř a Josefa Janeček nebo bývalá
ministryně zdravotnictví Milada Emmerová ze sociální demokracie. Někteří
dlouholetí poslanci už ani nekandidovali, to například Kateřina Dostálová a
Martin Kocourek z ODS nebo dosavadní ministryně školství Petra Buzková ze
sociální demokracie.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

——————–

Pavla Ploce, bývalého skokana na lyžích, poslaly do sněmovny
preferenční hlasy. Uspěl na kandidátce ČSSD.

Pavel PLOC, nově zvolený poslanec za ČSSD

——————–

Určitě mě to překvapilo, když jsem byl na pátým místě, tak
nějak jsem počítal s tím, že můžu mít dost těch preferencí, ale že se dostanu
až takhle vysoko, s tím jsem nepočítal.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

——————–

Se štěstím se do sněmovny znovu dostal lidovecký ministr
zahraničních věcí Cyril Svoboda, málem neuspěl ani pražský lídr a předseda
Strany zelených Martin Bursík, díky kroužkům u svého jména ho předstihla dvojka
pražské kandidátky Kateřina Jacques.

Kateřina JACQUES, nově zvolená poslankyně Strany zelených

——————–

Vycházím z úřadu vlády, kde jsem měla na starosti sekci pro
lidská práva a rovné příležitosti a byla bych ráda, kdybych měla i ve funkci
poslankyně možnost se oblasti ochrany lidských práv v tom nejširším smyslu
slova věnovat.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

——————–

Z řad lidoveckých poslanců odchází Josef Janeček známý
vytrvalým bojem proti kouření, a taky Jiří Karas bojující proti registrovanému
partnerství a potratům. Poslancem už nebude ani bývalý sociálnědemokratický
ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi. S několika zákonodárci se musí rozloučit i
KSČM.

Vojtěch FILIP, předseda strany /KSČM/

——————–

Dlouholetý místopředseda výboru rozpočtového Svatomír Recman
neprošel, takže to je pro nás také ztráta.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

——————–

Stanislavu Pencovi ze Strany zelených uniklo poslanecké
křeslo o sedmdesát hlasů. I další kandidáti zelených neprošli jen těsně.

Martin BURSÍK, předseda strany /SZ/

——————–

Jaroslav Hutka nepostoupil, ale měl hodně preferencí, téměř
se mu podařilo na preference postoupit.

Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka

——————–

Poslanecká sněmovna se v novém složení sejde nejpozději do
třiceti dnů.

Volby od A do Z – Přehled stranických lídrů v
jednotlivých krajích

1.6.2006

Lidové noviny

Praha

Volební číslo, strana, jméno

1 SZR: Petr
Hannig

5 PaS: Petr
Bahník

6 NEZ: Petr
Nový

8 KČ: Václav
Srb

9 ODS: Mirek
Topolánek

10 ČSSD: David
Rath

11 SNK-ED: Jan
Kasl

12 US-DEU: Pavel
Němec

14 PB: Jan
Berger

15 4 VIZE: Zdeněk
Macura

16 ČSNS2005: Jaroslav Rovný

18 SZ: Martin
Bursík

19 H.S.: Jan Tamáš

20 KSČM: František
Beneš

21 Koalice ČR: Richard Knot

22 NS: Jan
Skácel

24 KDU-ČSL: Cyril
Svoboda

25 NEZ/DEM: John
Bok

26 SRŠ: Zdeňka
Neumannová

Středočeský kraj

1 SZR: Ivan
Slavický

3 BPS: Josef
Nos

5 PaS: František
Červenka

6 NEZ: Pavel
Moučka

8 KČ: Jaroslav
Foltýn

9 ODS: Vlastmil
Tlustý

10 ČSSD: Milan
Urban

11 SNK-ED: Stanislav Huml

12 US-DEU: Vladimír
Kříž

14 PB: Ludvík
Karfus

15 4 VIZE: Alena
Černá

18 SZ: Olga
Zubová

20 KSČM: Stanislav
Grospič

21 Koalice ČR: Roman Balcar

22 NS: Dušan
Kučera

24 KDU-ČSL: Vlasta Parkanová

25 NEZ/DEM: Radim
Uzel

26 SRŠ: Táňa
Šedivá

Jihočeský kraj

1 SZR: David
Němeček

3 BPS: Karel
Moudrý

5 PaS: Jiří Štěpánek

6 NEZ: Kristýna
Suchá

8 KČ: Jindřich
Bukovský

9 ODS: Tom
Zajíček

10 ČSSD: Vítězslav
Jandák

11 SNK-ED: Lukáš Vymětal

12 US-DEU: Jaroslav Michal

14 PB: Renata
Pourová

15 4 VIZE: David
Paletář

17 Moravané: Jiří Albrecht

18 SZ: Dana Kuchtová

20 KSČM:
Vojtěch Filip

21 Koalice ČR: Emanuel Mimra

22 NS:
Jindřich Vaňata

24 KDU-ČSL: Miroslav
Kalousek

25 NEZ/DEM:
Edvard Bárta

26 SRŠ: Stanislava Chrášťanská

Plzeňský kraj

1 SZR: Jan
Teplík

3 BPS: Pavel
Kolouch

5 PaS: Václav
Prokůpek

6 NEZ: Petra
Mocková

8 KČ: Vlastimil
Ježík

9 ODS: Jiří
Pospíšil

10 ČSSD: Václav
Votava

11 SNK-ED: Stanislav Rampas

12 US-DEU: Libor
Picka

14 PB: Jan
Vodňanský

15 4 VIZE: Josef Wirtele

18 SZ: Eva
Tylová

20 KSČM: Ivana
Levá

21 Koalice ČR: Pavel Holba

22 NS: Milan
Soukup

24 KDU-ČSL: Jaroslav Lobkowicz

25 NEZ/DEM: Bohukil
Kubát

26 SRŠ: Lucie
Brožová

Karlovarský kraj

1 SZR: Josef
Hartl

3 BPS: Tomáš
Zámečník

5 PaS: Jan
Blaško

6 NEZ: Jan
Stoklasa

8 KČ: Jiří
Čechura

9 ODS: Miloš
Patera

10 ČSSD: Jaroslav
Fiala

11 SNK-ED: Jiří
Kotek

12 US-DEU: Jiří M. Knedlík

14 PB: Miroslava
Jebavá

15 4 VIZE: Václav Růžička

18 SZ: Ivana
Chlapovičová

20 KSČM: Pavel
Hojda

21 Koalice ČR: Radoslav Nikolov

22 NS: Petra
Edelmannová

24 KDU-ČSL: Jana
Křížová

25 NEZ/DEM: Miroslav Vaněk

26 SRŠ: Jana
Hasmanová

Ústecký kraj

1 SZR: Petr
Fišer

2 ČHNJ: Pavel
Svoboda

3 BPS: Martin Ryba

5 PaS: Ladislav
Tůma

6 NEZ: Vlastimil
Houska

8 KČ: Daniel
Jetel

9 ODS: Petr
Gandalovič

10 ČSSD: Jiří
Paroubek

11 SNK-ED: Petr
Medáček

12 US-DEU: Jaroslava Stejskalová

14 PB: Jaroslav
Krejsa

15 4 VIZE: Miloš
Hájek

18 SZ: Přemysl
Rabas

20 KSČM: Josef
Šenfeld

21 Koalice ČR: Jan Dorant

22 NS: Martin
Čížek

24 KDU-ČSL: Jiří
Kubínek

25 NEZ/DEM: Martin
Fraško

26 SRŠ: Milena
Liptáková

Liberecký kraj

1 SZR:
Jiří Šolc

3 BPS: Tomáš
Fučík

5 PaS: Jindřich
Nestler

6 NEZ: Ivana
Krausová

8 KČ: Tomáš
Bernkopf

9 ODS: Tomáš
Hasil

10 ČSSD: Cyril
Zapletal

11 SNK-ED: Václav
Hartman

12 US-DEU: Kamila Šmirausová

14 PB: Eduard
Siebert

15 4 VIZE: Jakub Strnad

18 SZ: Petr
Pávek

20 KSČM: Josef
Vondruška

21 Koalice ČR: Jaroslav Šváb

22 NS: Jan
Kopal

24 KDU-ČSL: Jaromír
Drábek

25 NEZ/DEM: Václav
Musílek

26 SRŠ: Ludmila
Peterková

Královéhradecký kraj

1 SZR: David
Karban

3 BPS: Jaroslav
Urbánek

5 PaS: Karel
Macura

6 NEZ: Josef
Kunt

8 KČ: Petr
Slanina

9 ODS: Zdeňka
Horníková

10 ČSSD: Hana
Orgoníková

11 SNK-ED: Helmut Dohnálek

12 US-DEU: Jiřina
Jelínková

14 PB: Václav
Dědeček

15 4 VIZE: Zuzana Désteová

18 SZ: Stanislav
Penc

20 KSČM: Soňa
Marková

21 Koalice ČR: Ivan Fanderlík

22 NS: Miroslav
Knapovský

24 KDU-ČSL:
Jiří Hanuš

25 NEZ/DEM: Marie
Čauševič

26 SRŠ: Jana
Šnajdrová

Pardubický kraj

1 SZR: Jaroslav Smílek

3 BPS: Igor Lisoň

5 PaS: Tomáš Vandas

6 NEZ: Jiří Lejhanec

8 KČ: Michal Capko

9 ODS: Ladislav Libý

10 ČSSD: Radko
Martínek

11 SNK-ED: Michal
Koláček

12 US-DEU: Tomáš
Kopecký

14 PB: František Kazilovský

15 4 VIZE: Josef
Zemek

17 Moravané: Arnošt Juránek

18 SZ: Pavel
Křivka

20 KSČM: Václav
Snopek

21 Koalice ČR: Miloslav Kopecký

22 NS: Vladimír
Krajina

24 KDU-ČSL: Pavel Severa

25 NEZ/DEM: Marcela Kozerová

26 SRŠ: Iveta
Kmochová

Kraj Vysočina

1 SZR: Zdeněk
Obhlídal

3 BPS: Eva
Vodičková

5 PaS: Josef
Polách

6 NEZ: Jaromír
Fülle

8 KČ: František M.
Hoffmann

9 ODS: Miroslava
Němcová

10 ČSSD: František
Bublan

11 SNK-ED: Vratislav Výborný

12 US-DEU: Lukáš
Velev

14 PB: Libuše
Kožíšková

15 4 VIZE: Zdeňka
Bendová

17 Mor.: Lenka
Puskeilerová

18 SZ: Jiří
Dědeček

20 KSČM: Pavel
Kováčik

21 Koalice ČR: Petr Látal

22 NS: Ladislav
Bátora

24 KDU-ČSL: Jan
Kasal

25 NEZ/DEM: Josef
Skoumal

26 SRŠ: Darina
Némethová

Jihomoravský kraj

1 SZR: Petr
Pěta

3 BPS: Kateřina
Šenkýřová

4 LiRA: Milan
Hamerský

5 PaS: Vojtěch
Fila

6 NEZ: Zdeněk
Juračka

8 KČ: Marie

Salm-Reifferscheidt-Raitzová

9 ODS: Václav
Mencl

10 ČSSD: Bohuslav Sobotka

11 SNK-ED: Eliška Kovářová

12 US-DEU: Vladimír Schovánek

14 PB: Petr
Cibulka

15 4 VIZE: Hana
Tomanová

16 ČSNS 2005: Jiří
Stanislav

17 Moravané: Pavel
Dohnal

18 SZ: Ondřej
Liška

20 KSČM: Miroslav Grebeníček

21 Koalice ČR: Miroslav Hudeček

22 NS: Jan
Illa

23 FiS: Jan
Privarčák

24 KDU-ČSL: Libor Ambrozek

25 NEZ/DEM: Vladimír Železný

26 SRŠ: Eva
Frélichová

Olomoucký kraj

1 SZR: Lucie
Kaucká

3 BPS: Radovan
Koutský

5 PaS: Irena Hanzlová

6 NEZ: Jana
Hamplová

8 KČ: Petr
Nohel

9 ODS: Ivan
Langer

10 ČSSD: Miloslav
Vlček

11 SNK-ED: Vlastimil Konšel

12 US-DEU: Martin Vysoudil

14 PB: Milan
Rejthar

15 4 VIZE: Ivo
Janeček

17 Moravané: Petr
Berka

18 SZ: Pavel Andrš

20 KSČM:
Alexander Černý

21 Koalice ČR: Michal Chromec

22 NS:
František Dichter

24 KDU-ČSL: Tomáš
Kvapil

25 NEZ/DEM: Václav
Rýznar

26 SRŠ: Vladimíra
Chytilová

Zlínský kraj

1 SZR: Petr
Hradil

3 BPS: Pavel Kropík

5 PaS: Bohumil
Šuléř

6 NEZ: Mojmír
Novák

8 KČ: Petr
Šico

9 ODS: Petr
Nečas

10 ČSSD: Zdeněk
Škromach

11 SNK-ED: Stanislav
Polčák

12 US-DEU: Jaromír
Kudlík

14 PB: Stanislav
Krček

15 4 VIZE: Zdeňka Macurová

17 Moravané:
Jaroslav Gál

18 SZ: František
Šulgán

20 KSČM: Vlastislav
Antolák

21 Koalice ČR: Jaroslav Moureček

22 NS: Lenka
Ováčiková

24 KDU-ČSL: Michaela Šojdrová

25 NEZ/DEM: Zdeněk
Lacina

26 SRŠ: Eva
Báčová

Moravskoslezský kraj

1 SZR: Petr
Czasch

3 BPS: Jonáš
Hrdina

5 PaS: Karel
Michný

6 NEZ: František
Zwyrtek

8 KČ: David
Hibsch

9 ODS: Martin
Říman

10 ČSSD: Lubomír
Zaorálek

11 SNK-ED: Vladimír
Baar

12 US-DEU: Petra Hubková

13 HOB: David Tobiasz

14 PB: Josef
Orszulík

15 4 VIZE: Petr
Karas

17 Moravané: Jiří Ambroz

18 SZ: Petra
Jakubková

20 KSČM: Miroslav
Opálka

21 Koalice ČR: Radoslav Štědroň

22 NS: Václav
Komárek

24 KDU-ČSL: Jiří
Carbol

25 NEZ/DEM: Jana Wolfová

26 SRŠ: Věra
Burgetová

Levnou kantýnu prý lídři nechtějí

31.5.2006

Mladá fronta
DNES

JAN HRUDKA

DOTAZNÍK PRO POLITIKY. Lídři pěti nejsilnějších politických
stran v Královéhradeckém kraji odpovídali na dotazy MF DNES. Všichni se shodli
na tom, že nechtějí obnovit trest smrti, většina z nich je i proti stavbě
spalovny odpadu v Opatovicích nad Labem.

Hradec Králové – Redakce
Mladé fronty DNES dostala od lídrů
pěti nejsilnějších stran v kraji odpovědi na
otázky, co chtějí prosazovat, budouli
zvoleni. Od některých dokonce přišlo i
pozvání do parlamentní restaurace.
Budou-li však lídři s nabídkou váhat,
pohoštění v zařízení dosud proslulém
nízkými cenami by se jim mohlo prodražit.

Levné poslanecké restaurace už prý nejsou, co bývaly

Většina oslovených by se totiž v
restauracích, které
poslanci využívají, přimlouvala za tržní ceny, i
když, jak se též vyjádřili, do
padesátikoruny tam už dnes hlavní jídlo
nepořídíte. „Nemáte přesné
údaje, tamní
ceny jsou srovnatelné se závodními
jídelnami podobných zařízení. Zvu
vás na
oběd!“ říká lídr sociální
demokracie v Královéhradeckém kraji Hana
Orgoníková.

Jednička
ODS Zdeňka Horníková tvrdí, že ceny v parlamentu mají být stejné jako kdekoliv
jinde, ale vydat se do tamní restaurace s padesátikorunou v kapse? „Obávám se,
že do padesáti korun se tam nenajíte,“ uvedla Horníková.

Také lídr
lidovců Hanuš by cenovou hladinu v parlamentu srovnal s tržní, stejně tak by
učinila jednička zelených Stanislav Penc. Tomu by ani nevadilo, kdyby si jeho
spolustolovníci při obědě zakouřili a možná – podle gusta – by jim připálil i
jointa. Jako jediný z královéhradeckých lídrů totiž přiznal zkušenosti s
kouřením marihuany.

Vdotazníku
však nebyly jen otázky na parlamentní vyvařovnu či
na „hříchy“ mládí. Politici
se měli vyjádřit i ke stavbě nové lanovky na vrchol
Sněžky, k památkám, dálnici
či ke zdravotní péči v kraji.

Lanovou
dráhu na Sněžku by nestavěli Penc ani Marková, pro stavbu jsou naopak Horníková
a Orgoníková. „Ano za předpokladu, že se nebude jednat o stejně gigantickou
stavbu, jako je na polské straně,“ nechal si v odpovědi pootevřená vrátka
lidovec Hanuš.

Byl
by v
oblasti památkové péče lepším
hospodářem kraj, nebo stát? Z odpovědí
lídrů lze
vyčíst, že většina jich dává přednost tomu,
aby památky zůstaly v majetku
státu. Pro převod památek na kraj se vyslovila
Horníková: „Vlastnictví památky
krajem je podmínkou pro získání
finančních prostředků z Evropské unie. Proto
převody podporuji.“

Síť lékařských pohotovostí některým stačí

Zatímco jedničce ČSSD
Orgoníkové se síť lékařských
pohotovostí v kraji zdá dostatečná, Hanuš a
Marková jsou opačného názoru. Penc
míní, že je to v mezích možností, a
Horníková tvrdí, že i v této oblasti by
bylo co zlepšovat.

Lídr
zelených by před pokračováním výstavby dálnice na hranici s Polskem dal
přednost budování obchvatů měst a obcí, ostatní by upřednostnili souběžnou
výstavbu. „Potřebné je obojí a jedno druhé nevylučuje. Hlavní je udělat vše
brzy,“ míní lídr ČSSD Orgoníková.

***

Otázky MF DNES

1. Má mít policie možnost nasadit provokatéry při
vyšetřování korupce?

2. Jste pro úplný zákaz kouření v restauracích?

3. Má být kvůli lidem, jako je takzvaný lesní vrah Viktor
Kalivoda, obnoven trest smrti?

4. Mají být v parlamentní restauraci normální tržní ceny
(nyní tam stojí například káva 6,50 Kč a hlavní jídlo do 50 Kč)

5. Kouřil jste někdy marihuanu nebo zkusil jinou nelegální
drogu?

6. Souhlasíte s výstavbou obří spalovny, kterou chce
Pardubický kraj postavit v Opatovicích nedaleko Hradce Králové?

7. Souhlasil(a) byste, aby památky v kraji, které dnes patří
státu, třeba náchodský zámek, hospitál Kuks či areál Ratibořice, dostal do
vlastnictví kraj?

8. Jste pro výstavbu nové lanovky až na vrchol Sněžky?

9. Nebylo by lepší vybudovat spíše obchvaty měst a obcí než
pokračovat s výstavbou dálnice D 11 až k hranicím s Polskem?

10. Je síť lékařských pohotovostí v kraji dostatečná?

* Zdeňka Horníková lídr ODS

1. Provokatér není jediné možné řešení.

2. Ne.

3. Nejsem pro trest smrti.

4. Ano, ale obávám se, že do 50,Kč se v parlamentních
jídelnách najíst nelze.

5. Ne.

6. Spalovna je legitimní forma likvidace odpadu, obecně
proti ní nic nemám. Problémem spalovny v Opatovicích je však kvalita zvolené
technologie.

7. Ke každé památce je zapotřebí individuální přístup.

8. Jednoznačně ano.

9. V žádném případě.

10. Vždy je co zlepšovat.

* Hana Orgoníková lídr ČSSD

1. Ano.

2. Rozhodně v době oběda.

3. Ne.

4. Nemáte přesné údaje. Ceny jsou srovnatelné se závodními
jídelnami podobných zařízení. Zvu vás na oběd do parlamentu a pak zajdeme třeba
do České televize.

5. Ne.

6. Ne.

7. Ne.

8. Ano.

9. Nevím. Potřebné je obojí a jedno druhé nevylučuje. Hlavní
je udělat vše brzy.

10. Ano.

* Soňa Marková lídr KSČM

1. Ano.

2. Ano.

3. Mám obavu z možnosti zneužití trestu smrti.

4. Vaše informace se nezakládá na pravdě, přesto nemám nic
proti navýšení cen.

5. Ne.

6. Ne.

7. Památky by měly zůstat státu.

8. Ne.

9. Jsem pro komplexní řešení dopravní situace v kraji v
návaznosti na dopravní infrastrukturu státu. Dálnice by měla vést až na hranice
s napojením na obchvaty měst.

10. Ne.

* Stanislav Penc lídr Strany zelených

1. Ne.

2. Ne.

3. Ne.

4. Ano.

5. Ano.

6. Ne.

7. Ne.

8. Ne.

9. Bylo.

10. V mezích možností.

* Jiří Hanuš lídr KDU-ČSL

1. Ano.

2. Pokud jsou restaurací myšleny prostory ke konzumaci
jídla, ano.

3. Ne, doživotí je větší trest.

4. Určitě ano.

5. Nikdy.

6. Ne, pokud občané Královéhradeckého kraje nebudou mít
možnost o ní rozhodovat.

7. Ne, pokud nebude změněno financování kulturních památek.

8. Ano, za předpokladu, že nepůjde o stejně gigantickou
stavbu jako na polské straně.

9. Obě věci musí jít souběžně.

10. Ne.

Nahrávka velkým partajím

31.5.2006

Lidové noviny

Tomáš Vystrčil

HORIZONT Platný volební zákon v Česku diskriminuje malé
strany. Musejí překonat nejméně sedm překážek

Parlamentní volby mají být podle ústavy volnou soutěží
politických stran. Ačkoli Ústava České republiky v souladu s Listinou
základních práv a svobod zaručuje občanům právo volit a být volen, volební
zákon jejich právo značně omezuje.

V roce 1995
poslanci parlamentních stran pozměnili volební zákon tak, aby se udrželi ve
sněmovně co nejdéle. Stanovili dalším, především malým stranám pro vstup do
parlamentu jen těžko překonatelné překážky. Senát sice odstranil nejkřiklavější
výstřelky (například třicet osm volebních obvodů), ale většina překážek
zůstala.

Kauce a pětiprocentní hranice

Za právo ucházet se o hlasy voličů v
parlamentních volbách,
tedy za pasivní volební právo, musí
každá strana zaplatit 210 tisíc korun.
Pokud nezíská 1,5 procenta, a nemá tudíž
nárok na příspěvek na volební náklady,
přijde o ně. Kauce tedy funguje jako finanční sankce
neúspěšným politickým
stranám.

Hlasy
těch
stran, které nezískají alespoň 5 procent
voličských hlasů, jsou v takzvaném
skrutiniu rozpočítány mezi ty
úspěšnější. Tím pádem hlasy
některých voličů
(průměrně 11 až 12 procent), přiřkne přepočítávací
mechanismu zákona stranám
jiným. Tedy i hlasy těch, kteří volili
mimoparlamentní pravici, se nakonec
připočítají mimo jiné i komunistické straně.

Otázka
kvora je ostatně sporná. Pětiprocentní bariéra pro
vstup do parlamentu měla
podle autorů zákona zabránit tomu, aby se do parlamentu
dostali zástupci malých
stran, kteří by mohli být jazýčkem na
vahách v rozhodování o zásadních
věcech,
a způsobit takzvané roztříštění
politického spektra, což ale dnes stejně
zastanou i jednotlivci ze stran velkých. Jsou země, a dle
našich měřítek zcela
jistě demokratické, kde tato obava neplatí.

Je pravda,
že i v některých západních demokratických zemích existují volební kauce či
volební kvorum. Ovšem pokud volební kauce existují, pak jen ve formě a výši
jakéhosi administrativního poplatku a nikoliv jako ekonomická likvidační bariéra.
Pětiprocentní hranice pro vstup do sněmovny pak nikde není použita spolu s
kaucemi. Sečtemeli počet těch, které vyřadilo kvorum, s těmi, kteří k volbám
nešli, pak v současnosti téměř 50 procent oprávněných voličů nemá zastoupení v
Poslanecké sněmovně.

Navíc obě
tyto bariéry působí i jako diskriminační prvek vylučující z volitelných pozic
zástupce národnostních či etnických menšin, jejichž rozložení na území
republiky nikde nedosahuje takové koncentrace, aby jejich zástupci měli naději
na zvolení.

Skrutinium a ruinování mimoparlamentních stran

Volební systém výpočtem přidělených mandátů předem
diskvalifikuje ty strany, které neobsadí všechny volební kraje. I absolutní
vítězství v jednom z volebních krajů při neobsazení krajů ostatních nezajišťuje
kvůli volební matematice zisk jediného mandátu, tedy účast v parlamentu. Navíc
nejasné přesouvání počtu mandátů mezi jednotlivými volebními kraji a přesun
zhruba 12 procent takzvaně propadlých hlasů představuje matematický zmatek
přímo implantovaný do zákona. V praxi nemá každý hlas stejnou cenu. Ustanovení
o tom, že politické strany dostanou příspěvek na náklady volební kampaně tehdy,
pokud dosáhnou úspěchu ve výši 1,5 procenta dosažených hlasů, znamená, že
některý hlas, tedy hlasy některých voličů, mají cenu 100 korun a jiné hlasy,
tedy hlasy některých jiných voličů, jsou bezcenné.

Ke
zvýraznění finančních rozdílů mezi stranami parlamentními a těmi, které v takto
pokřivených volbách neuspěly, si poslanci parlamentních stran, tedy sami sobě,
přidělili dalších 900 tisíc korun za každý jednotlivý mandát v Poslanecké
sněmovně či v Senátu.

Ztížený přístup do médií

Systematická informační blokáda praktikovaná v médiích
znemožňuje mimoparlamentním stranám účinně informovat veřejnost a tím i
potencionální voliče se svými názory a programem. K tomu, aby si příslušný
prostor zaplatily, pak v důsledku volebního zákona nemají finanční prostředky.
Nemohou-li však informovat veřejnost, nemohou získat voliče a tím ani potřebná
3 procenta, aby získaly státní příspěvek na činnost. Výsledkem je to, že volby,
alespoň tedy pasivní volební právo, je v této zemi vyhrazeno jen bohatým.

Průzkumy a mediální kampaň

Předvolební průzkumy veřejného mínění ovlivňují veřejnost
mimo jiné v tom smyslu, že některé volební strany – ty pod pětiprocentní
hranicí – nemá cenu volit, protože v takovém případě hlasy voličů propadnou. O
tom, že tato kampaň je zneužitelná, svědčí kuloární informace o zmanipulovaných
průzkumech či porovnání skutečných volebních výsledků s prognózami.

Neposledním
důvodem neúspěchu takzvaně malých stran je
denunciační kampaň, kdy jednak
obecně, zvláště pak při každé zmínce o
každé jednotlivé straně je na závěr
konstatováno, že tato strana se do parlamentu nedostane. Voliči
jsou tak přímo
médii přesvědčováni, že nemá cenu dávat
hlas stranám, které údajně nepřekročí
pětiprocentní hranici, a že tedy jejich hlas propadne.

Současné
působení všech uvedených faktorů silně
zvýhodňuje současné parlamentní strany,
vytváří nerovné podmínky pro svobodnou
soutěž politických stran a slouží
stávajícím politickým stranám k
trvalému zachování jejich mocenských pozic
ve
státě.

Přitom
u
mimoparlamentních stran střední velikosti je toto
varování vysloveně
nepravdivé. Při předpokládané
padesátiprocentní volební účasti
odpovídá 5
procent zhruba 240 000 hlasům. Rozpočítáno na 87 okresů
to představuje 2760
hlasů na okres. Obava z toho, že hlas propadne, tedy není na
místě.

Foto popis| Hlavně se udržet! V roce 1995 poslanci
parlamentních stran pozměnili volební zákon tak, aby se udrželi ve sněmovně co
nejdéle. Stanovili dalším, především malým stranám pro vstup do parlamentu jen
těžko překonatelné překážky. píše publicista Tomáš Vystrčil, jehož článek
vznikl na základě konzultací s představiteli mimoparlamentních stran. Na snímku
z televizního pořadu Otázky Václava Moravce speciál vysílaného 25. května jsou
volební lídři stran v královéhradeckém kraji (zleva) Hana Orgoníková (ČSSD),
Zdeňka Horníková (ODS), Soňa Marková (KSČM), Jiří Hanuš (KDU-ČSL), Stanislav
Penc (Strana zelených) a na promítací obrazovce moderátor Václav Moravec.

Na korupci provokatéry

31.5.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

MF DNES před volbami sondovala názory lídrů pěti
nejsilnějších stran v kraji

Volby 2006

Hradec Králové – Ještě
nevíte, které straně v pátek či v
sobotu dát svůj hlas? Pokud chcete ve volbách do Sněmovny
vybírat podle toho,
kdo z kandidátů je pro zákaz kouření v
restauracích či kdo by se při potírání
korupce přikláněl k nasazení policejních
provokatérů, mohl by vám přijít vhod
poslední ze tří předvolebních testů Mladé
fronty DNES. V něm jsme položili
stejnou sérii otázek lídrům pěti
nejsilnějších stran v
Královéhradeckém kraji.

Korupci odsuzují všichni

Že korupce je nešvar, který
lidé u nás pociťují jako jeden z
nejvážnějších problémů, se
občanští demokraté, komunisté, lidovci,
sociální
demokraté, ba i zelení shodnou bez výjimky.
„Nejsem přesvědčena, že nasazení
provokatérů je v potírání korupce
jediné možné řešení, ale pokud ano,
vyžaduje
vysokou profesionalitu jako ochranu před zneužitím,“
míní lídr ODS Zdeňka
Horníková. Zcela jednoznačně se za institut
policejní provokace přimlouvají
lídr KDU-ČSL Jiří Hanuš i jedničky
kandidátek ČSSD Hana Orgoníková a komunistů
Soňa Marková. Proti se vyslovil lídr zelených
Stanislav Penc.

Ten
záporně
odpověděl i na za otázku, zda by byl pro úplný
zákaz kouření v restauracích.
Pokud by se o tom ve Sněmovně opět jednalo, spojence by našel ve
Zdeňce
Horníkové. „Kouření v restauracích je
věcí majitelů podniků a zákazníků a na to
zákon potřeba není,“ míní
Horníková. Ostatní lídři by naopak dali
přednost
nekuřáckým restauracím.

V čem se
pětice královéhradeckých lídrů shodla bez výjimky, je otázka znovuzavedení
trestu smrti. Jejich vícehlasné Ne nenahlodaly ani těžké hrdelní zločiny,
například nedávný případ „lesního vraha“ Kalivody. „Přiznám se, že
mám obavu z možnosti zneužití trestu smrti,“ odpověděla Soňa Marková z KSČM.
Horníková se u těžkých trestů přimlouvá za doživotí bez možnosti propuštění,
stejně tak lidovec Jiří Hanuš:

„Doživotí
považuji za větší trest, než je poprava.“

Spalovnu raději ne

Pro některé voliče jsou důležité postoje politiků k
regionálním problémům. Například záměr výstavby spalovny odpadu v Opatovicích
nad Labem mezi lídry podporu nenašel. Zatímco Hanuš by rozhodování přenechal
obyvatelům kraje, ostatní volili kategoričtější vyjádření, zejména kvůli obavám
z ekologické a dopravní zátěže v Královéhradeckém kraji.

Chtějí váš hlas: přehled kandidátů

31.5.2006

Mladá fronta
DNES

PRAHA

ODS

Mirek Topolánek 50 let, předseda ODS

Jan Bürgermeister (58)

Lucie Talmanová (38)

František Laudát (46)

Tomáš Dub (38)

ČSSD

David Rath 40 let, ministr zdravotnictví

Miroslav Svoboda (44)

Karel Šplíchal (59)

Stanislav Křeček (68)

Gabriela Kalábková (30)

KDU-ČSL

Cyril Svoboda 49 let, ministr zahraničí

Marián Hošek (55)

Vladimír Říha (57)

M. Koronthályová (54)

Jaroslav Orel (54)

Zelení

Martin Bursík 46 let, předseda strany

Kateřina Jacques (35)

Petr Štěpánek (40)

Jaroslav Hutka (59)

Iva Kotvová (46)

KSČM

František Beneš 61 let, poslanec

Jiří Dolejš (45)

Václav Exner (63)

Marta Semelová (46)

Josef Skála (54)

STŘEDOČESKÝ KRAJ

ODS

Vlastimil Tlustý 50 let, poslanec

Eva Dundáčková (41)

Jan Vidím (41)

Jan Klas (48)

Petr Tluchoř (38)

ČSSD

Milan Urban 47 let, ministr průmyslu a obchodu

Richard Dolejš (35)

Josef Řihák (47)

Jan Hamáček (27)

Lenka Mazuchová (47)

KDU-ČSL

Vlasta Parkanová 54 let, poslankyně

Josef Janeček (53)

Lenka Ptáčková (36)

Jiří Růžek (53)

Josef Vacek (46)

Zelení

Olga Zubová 46 let, ředitelka galerie

Robert Gruzovský (29)

Jiří Čejka (51)

Mojmír Koščo (33)

Daniela Matějková (25)

KSČM

Stanislav Grospič 41 let, poslanec

Jiřina Fialová (56)

Miloslava Vostrá (41)

Václav Frank (62)

Václav Melša (59)

JIHOČESKÝ KRAJ

ODS

Tom Zajíček 57 let, poslanec

Jan Špika (56)

Michal Doktor (38)

Jan Bauer (37)

František Dědič (43)

ČSSD

Vítězslav Jandák 58 let, ministr kultury

Vlasta Bohdalová (48)

Karel Kratochvíle (48)

Jan Babor (57)

Jan Klimeš (50)

KDU-ČSL

Miroslav Kalousek 45 let, poslanec

Jaromír Talíř (55)

Rudolf Vodička (46)

Marie Hrdinová (38)

Václav Rosa (58)

Zelení

Dana Kuchtová 44 let, učitelka, překladatelka

Svatomír Mlčoch (50)

Dalibor Stráský (45)

Miloš Tuháček (31)

Michaela Petrová (26)

KSČM

Vojtěch Filip 51 let, poslanec

Petr Braný (55)

Taťána Jirousová (52)

Tomeš Vytiska (51)

V. Baborová (51)

PLZEŇSKÝ KRAJ

ODS

Jiří Pospíšil 30 let, poslanec

Jiří Papež (40)

Vladislav Vilímec (42)

Zdeněk Prosek (55)

Vladimír Dlouhý (56)

ČSSD

Václav Votava 49 let, poslanec

Jan Látka (52)

Václav Šlajs (53)

Václav Grüner (61)

Milada Emmerová (61)

KDU-ČSL

Jaroslav Lobkowicz 63 let, poslanec

Jiří Vačkář (62)

Jiří Jukl (57)

Jiří Lodr (44)

Marie Čápová (50)

Zelení

Eva Tylová 46 let, konzultantka pro ekologii

Petr Hlávka (57)

Miroslav Ryba (52)

Zdeněk Legát (45)

N. Kopelentová (44)

KSČM

Ivana Levá 55 let, poslankyně

Karel Šidlo (48)

Josef Švarcbek (51)

Jana Bystřická (56)

A. Nágrová (53)

KARLOVARSKÝ KRAJ

ODS

Miloš Patera 44 let, poslanec

Lubomír Suk (45)

Otakar Skala (43)

Jan Bureš (32)

Jaroslav Kočvara (51)

ČSSD

Jaroslav Fiala 50 let, vysokoškolský učitel

Pavel Vanoušek (59)

Zdeněk Berka (55)

Zdeňka Braunová (37)

Jaroslav Bradáč (51)

KDU-ČSL

Jana Křížová 47 let, zdravotní sestra

Josef Malý (52)

Karel Valíček (55)

Marek Poledníček (39)

Jiří Novák (42)

Zelení

Pavel Žlebek 62 let, podnikatel

Ivana Chlapovičová (39)

Petr Hanzík (60)

Milan Gebouský (48)

Alena Tichá (49)

KSČM

Pavel Hojda 53 let, poslanec

Jiří Holan (62)

Jaroslav Borka (53)

Eva Valjentová (41)

František Jurčák (57)

ÚSTECKÝ KRAJ

ODS

Petr Gandalovič 41 let, primátor

Aleš Řebíček (39)

Oldřich Vojíř (44)

Jiří Polanský (55)

Vladimír Šoltys (54)

ČSSD

Jiří Paroubek 53 let, premiér

Jaroslav Krákora (50)

Vlastimil Aubrecht (52)

Petr Červenka (56)

Josef Čerňanský (62)

KDU-ČSL

Jiří Kubínek 49 let, náměstek ministra

František Růžička (47)

Michal Pehr (28)

Miloslav Müller (44)

Petr Hybner (34)

Zelení

Přemysl Rabas 42 let, ředitel zooparku

Džamila Stehlíková (44)

Dušan Oslej (38)

Hana Vacková (33)

Jaroslav Beneš (59)

KSČM

Josef Šenfeld 46 let, poslanec

Zdeněk Maršíček (49)

Vladimír Reiber (58)

Jiří Hlinka (49)

Erika Sedláčková (51)

LIBERECKÝ KRAJ

ODS

Tomáš Hasil 44 let, poslanec

Libor Ježek (44)

Zdeněk Mach (53)

Juraj Raninec (38)

Jan Douděra (56)

ČSSD

Cyril Zapletal 56 let, poradce

Robert Dušek (39)

Jitka Vojtilová (43)

Ilona Lišková (46)

Pavel Ploc (41)

KDU-ČSL

Jaromír Drábek 41 let, prez. hospodář. komory

Ondřej Halama (50)

Pavel Jiran (49)

Tomáš Veber (42)

Petr Šourek (61)

Zelení

Petr Pávek 43 let, starosta

Miroslav Hudec (54)

Martina Pokorná (31)

Jan Korytář (34)

Jarmila Skopová (47)

KSČM

Josef Vondruška 58 let, právník

Stanislav Mackovík (39)

Václav Čížek (58)

Alena Svobodová (58)

Oldřich Panc (40)

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

ODS

Zdeňka Horníková 53 let, poslankyně

David Kafka (57)

Zdeněk Lhota (38)

Josef Ježek (56)

Jozef Kochan (60)

ČSSD

Hana Orgoníková 59 let, poslankyně

Evžen Snítilý (52)

Vladimíra Lesensk&aacaacute; (42)

Robin Böhnisch (29)

Iva Šedivá (51)

KDU-ČSL

Jiří Hanuš 58 let, poslanec

Vladimír Derner (49)

Jiří Vitvar (43)

František Bartoš (53)

Petr Mišoň (60)

Zelení

Stanislav Penc 36 let, ochránce lidských práv

Monika Štayrová (43)

Tomáš Zídek (47)

Petr Briš (50)

Jiří Kulich (45)

KSČM

Soňa Marková 43 let, poslankyně

Vlastimil Dlab (54)

Alois Havrda (59)

Milan Novák (53)

Blanka Bubnová (51)

PARDUBICKÝ KRAJ

ODS

Ladislav Libý 52 let, starosta

Jiří Čepelka (52)

Daniel Petruška (34)

Václav Nájemník (61)

Alena Páralová (57)

ČSSD

Radko Martínek 49 let, ministr

Miroslav Váňa (45)

L. Zelenková (57)

Miloslav Soušek (44)

L. Navrátilová (40)

KDU-ČSL

Pavel Severa 41 let, poslanec

Václav Klička (34)

Pavel Šotola (35)

Iva Vinařová (54)

Marek Výborný (29)

Zelení

Pavel Křivka 45 let, překladatel

Jitka Dosoudilová (40)

Jiří Malík (34)

Jiří Zedníček (33)

Leona Vařechová (44)

KSČM

Václav Snopek 54 let, sociolog

Jitka Gruntová (61)

Jaroslav Fišer (54)

Jana Žítková (47)

Jaroslav Moučka (56)

VYSOČINA

ODS

Miroslava Němcová 53 let, místopředsedkyně PS

Vladimír Hink (49)

Milan Šmíd (54)

Simona Kafoňková (36)

Lenka Šoposká (41)

ČSSD

František Bublan 55 let, ministr vnitra

Karel Černý (41)

Petr Zgarba (46)

Zdeněk Jičínský (77)

Jaromír Schling (59)

KDU-ČSL

Jan Kasal 54 let, místopředseda PSP

Jiří Karas (63)

Jiří Blažek (44)

Jan Málek (46)

Petr Štěpán (44)

Zelení

Jiří Dědeček 53 let, písničkář, básník

Vít Prchal (36)

Marie Hronová (58)

Vladimír Turek (68)

Hana Houzarová (45)

KSČM

Pavel Kováčik 50 let, poslanec

Milan Bičík (56)

Marie Rusová (55)

Pavel Šlechtický (62)

Pavel Hodáč (37)

JIHOMORAVSKÝ KRAJ

ODS

Václav Mencl 63 let, poslanec

Walter Bartoš (45)

David Šeich (29)

Petr Pleva (46)

Pavel Suchánek (54)

ČSSD

Bohuslav Sobotka 34 let, ministr financí

Jeroným Tejc (28)

Michal Hašek (30)

Miloslav Kala (42)

Michal Pohanka (37)

KDU-ČSL

Libor Ambrozek 39 let, ministr živ. prostředí

Milan Šimonovský (57)

Ladislav Šustr (62)

Jan Husák (47)

Jan Grůza (48)

Zelení

Ondřej Liška 28 let, poradce EP

Kateřina Dubská (41)

Jiří Denk (39)

Jasna Flamiková (36)

Dušan Lužný (42)

KSČM

Miroslav Grebeníček 59 let, poslanec

Marta Bayerová (50)

Vojtěch Adam (55)

Antonín Zralý (62)

Zdeněk Koudelka (49)

OLOMOUCKÝ KRAJ

ODS

Ivan Langer 39 let, místopředseda PS

Petr Krill (65)

Radim Fiala (36)

Zdeněk Boháč (48)

Petr Skyva (64)

ČSSD

Miloslav Vlček 45 let, poslanec

Martin Tesařík (51)

Jindřich Valouch (58)

Jiří Krátký (61)

Karel Korytář (56)

KDU-ČSL

Tomáš Kvapil 50 let, poslanec

Ivo Vykydal (41)

Petr Prinz (27)

Milena Novotná (58)

Jindřich Miklas (53)

Zelení

Pavel Andrš 42 let, lékař

Tomáš Hradil (34)

M. Skácelová (36)

Josef Sedláček (55)

Bořivoj Šarapatka (46)

KSČM

Alexander Černý 53 let, poslanec

Ladislav Mlčák (59)

Václav Šmíd (55)

Miroslava Vlčková (55)

Jaroslava Cardová (52)

ZLÍNSKÝ KRAJ

ODS

Petr Nečas 41 let, poslanec

Jaroslav Plachý (54)

Pavel Svoboda (52)

Tomáš Úlehla (41)

Iveta Táborská (44)

ČSSD

Zdeněk Škromach 49 let, místopředseda vlády

Josef Smýkal (51)

František Novosad (58)

Antonín Seďa (45)

Miloš Melčák (67)

KDU-ČSL

Michaela Šojdrová 42 let, poslankyně

Ludvík Hovorka (42)

Václav Mikušek (59)

Jan Škopík (60)

Pavel Studeník (45)

Zelení

František Šulgan 49 let, místostarosta

Miroslav Janík (58)

Jana Hajduchová (44)

Vlastimil Brázda (49)

Věra Stojarová (25)

KSČM

Vlastislav Antolák 64 let, poslanec

L. Štaudnerová (54)

Vladimír Koníček (42)

D. Butnikošarovská (54)

Jaroslav Kučera (58)

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

ODS

Martin Říman 45 let, poslanec

Radim Chytka (46)

Miroslav Krajíček (59)

Jaroslav Krupka (48)

Pavel Hrnčíř (45)

ČSSD

Lubomír Zaorálek 49 let, předseda PS

Alfréd Michalík (61)

Petr Rafaj (44)

Václav Klučka (52)

Hana Šedivá (49)

KDU-ČSL

Jiří Carbol 47 let, náměstek hejtmana

Josef Vícha (56)

Alois Janek (47)

Marcela Staňková (40)

Václav Pomikálek (44)

Zelení

Věra Jakubková 41 let, vedoucí střed. ekol. výchovy

Eva Holubová (50)

Leo Košťál (44)

Petr Orel (46)

Simona Pavlicová (34)

KSČM

Miroslav Opálka 53 let, poslanec

Kateřina Konečná (25)

Karel Vymětal (61)

Karel Svoboda (60)

Svatomír Recman (53)

Ve finiši i známé tváře spoléhají na kroužkování

29.5.2006

Právo

Lukáš Bek

Prošel by Klausův poradce,stínová ministryně ODS Páralová ne
* Oživením by mohli být lídři zelených

Rozdílné průzkumy volebních preferencí nedávají příliš
možností odhadnout, kdo z osobností různých stran se do Sněmovny dostane a před
kým brána zůstane zavřená.

Ve
volbách
navíc budou moci lidé udělovat preferenční hlasy,
které mohou pořadí změnit.
Kroužkování jmen na kandidátce je pro mnohé
známé tváře, odsunuté do pozadí,
poslední možností, jak se ze sněmovní politiky
neztratit.

Počet
mandátů rozdělovaných v jednotlivých
krajích se navíc výrazně liší.
Záleží na
množství odevzdaných hlasů v regionech, takže ve hře je
mnoho neznámých.

Co
ale
ukázaly například krajské průzkumy STEM pro
vysílání speciálů Otázek
Václava
Moravce v České televizi?

Z 200
současných poslanců znovu kandiduje 160, z toho jen 110 se může probojovat
zpátky do lavic ve Sněmovně.

Například v Praze by podle hrubých propočtů občanští
demokraté získali asi jedenáct z celkem 25 křesel. Znamená to, že by ve Sněmovně
zasedl například poradce prezidenta Boris Šťastný, který je na sedmém místě, v
dolní komoře by zůstal i Marek Benda (8), který se v tomto volebním období do
ní vrátil až jako náhradník. Naopak mandát by neobhájila současná poslankyně
Helena Mallotová (14).

V
Pardubickém kraji by skončili poslanci Václav Nájemník (4) a Alena Páralová
(5), která byla stínovou ministryní práce a sociálních věcí.

V Plzeňském
kraji by se za ODS probojoval bývalý primátor Zdeněk Prosek (4), ale naděje by
zhasly šéfovi komise pro kontrolu použití operativní techniky (přezdívané Velké
ucho) Jiřímu Bílému.

Skončili by Kopecký, Čurdová či Turek

Ze soc. dem. poslanců by skončila například Anna Čurdová (7.
na středočeské kandidátce), Robert Kopecký (8. na Ústecku), Ladislav Skopal (8.
na jižní Moravě), Radim Turek (15. v Moravskoslezském kraji), někdejší ministr
školství Eduard Zeman (8. v jižních Čechách) či exministr zdravotnictví Jozef
Kubinyi (14. na severní Moravě). Neprošel by ani předseda děčínské soc. dem.
Jaroslav Foldyna (7. na Ústecku). Na Vysočině spoléhá na preferenční hlasy
doyen Sněmovny Zdeněk Jičínský (4.) a exministr dopravy Jaromír Schling (5.).

Za
komunisty by se do Sněmovny v Praze dostali první tři na kandidátce – poslanci
František Beneš, Jiří Dolejš a Václav Exner. Před branami Sněmovny by zůstala
učitelka a předsedkyně pražské KSČM Marta Semelová, představitelka
konzervativního křídla této strany.

Smůlu
by
mohla mít šestá Zuzka Rujbrová na
jižní Moravě. Jí ale pomáhá
například
předseda Vojtěch Filip, který si na veřejnosti
navléká tričko s jejím jménem.
Mohla by dostat preferenční hlasy.

Na
Olomoucku by z komunistů neprošel poslanec Miroslav Vlček, naopak primátorka
Havířova Milada Halíková by se probojovala v Moravskoslezském kraji.

Lidovci by
podle propočtu získali například ve Středočeském kraji pouze jedno křeslo –
lídrem je poslankyně Vlasta Parkanová, druhý je poslanec Josef Janeček, který
by tedy měl šanci jedině díky preferenčním hlasům.

Bývalý šéf
civilní kontrarozvědky (BIS) Jiří Růžek, jenž je na stejné listině čtvrtý, by
se mezi poslance také nedostal.

Stejná
situace by byla v Jihočeském kraji, kde je jedničkou stranický šéf Miroslav
Kalousek a druhý předseda poslanců Jaromír Talíř. Podobně by tomu bylo i na
Vysočině – lídrem je místopředseda strany Jan Kasal a dvojkou poslanec Jiří
Karas, jemuž i lidovci vyčítají přehnané názory například v boji proti
interrupcím. V Moravskoslezském kraji by neuspěl například bývalý ministr
obrany Vilém Holáň – je až šestý.

Ze Strany
zelených by měli jako novici šanci předseda Martin Bursík v Praze a Kateřina
Jacques, ale čtvrtý písničkář Jaroslav Hutka nebo šestý Petr Uhl rovněž musí
spoléhat na preferenční hlasy.

Projít do
Sněmovny by dále mohli za zelené místopředsedkyně Dana Kuchtová, lídr na jihu
Čech, na Vysočině pak jednička kandidátky a šéf českého PEN klubu Jiří Dědeček
a na Královéhradecku lídr, ekozemědělec a ochránce lidských práv Stanislav
Penc.

Hradecký Aldis pod přísným dohledem

27.5.2006

Právo

Jiří Bednář

Sveřepé obličeje členů ochranky, rentgenové vstupní brány a
pyrotechniky se speciálně vycvičenými psy, čmuchajícími v rozlehlé budově. To
vše vítalo ve čtvrtek zástupy lidí, které se hrnuly do královéhradeckého
kongresového centra Aldis na předposlední díl pořadu České televize Otázky
Václava Moravce Speciál.

Jak Moravec
vysvětlil, opatření měla sloužit především k ochraně zdraví diváků a politiků.
„Stalo se, že se lidé snažili do sálu pronést pepřové spreje a podobné věci,“
řekl Moravec před zahájením přenosu.

K diskusi zasedli krajští lídři stran, které mají podle
aktuálního výzkumu reálnou šanci na vstup do sněmovny. Byli to Hana Orgoníková
(ČSSD), Zdeňka Horníková (ODS), Soňa Marková (KSČM), Jiří Hanuš (KDU-ČSL) a
Stanislav Penc (Strana zelených). Penc přišel před kamery v neformálním
oblečení ekologického hospodáře. Hanušovi, který chce vyhnat kamióny z našich
měst, přinesl Penc darem model náklaďáku, Orgoníková zase vtipkovala na téma
facka dr. Macka a přišla s ochrannou přilbou.

Ačkoliv
měly ženy převahu, zahájily diskusi útočně. „Po volbách bychom se mohli obávat
modré diktatury ODS,“ řekla Orgoníková.

„Já se zase obávám pokračování vlády pana Paroubka,“
kontrovala Horníková.

Marková
poukázala na riziko vzniku velké koalice ODS-ČSSD. „To by znamenalo změnu ústavy,
volebního systému a také demontáž zbytků sociálního státu,“ varovala.

Hanuš je
rozhodnutý „počítat zajíce až po skončení honu“.

Část
diskuse se točila kolem dostavby dálnice D11. Zdržení podle Orgoníkové zavinila
ODS, která nechtěla přijmout tzv. vyvlastňovací zákon, Horníková vidí problém v
neschopnosti úředníků vyhovět majitelům pozemků. Rozdílné názory měli lídři
také na převod dvorské zoo na akciovku či na fungování krajských nemocnic,
rovněž transformovaných na akciové společnosti. Shodli se ale, že v případě
zájmu USA umístit v ČR rakety by mělo být vypsáno referendum. V hlasování
televizních diváků prostřednictvím SMS zvítězila Horníková, když jí svůj hlas
poslalo téměř 45 procent lidí. Marková se umístila druhá (25,5 procent), třetí
byl Hanuš (15,4) a čtvrtá Orgoníková (8,9). Poslednímu Pencovi poskytlo podporu
5,4 procenta diváků. Bleskový výzkum STEM začátkem týdne přinesl jiné hodnoty:
ODS 24,3 %, ČSSD 19,1 %, KSČM 14 %, SZ 10,5 %, KDU-ČSL 5,8 %.

Aby vám Bursík nevyčinil! varoval Moravec Pence

27.5.2006

Mladá fronta DNES
Kraj Hradecký

(Hr)

Hradec Králové – Kdyby měli
hradečtí fotbalisté v ochozech
takovou podporu, jako měli v pořadu Otázky Václava
Moravce speciál lídři
nejsilnějších politických stran v kraji, mohli by
pomýšlet na nejvyšší soutěž.
Lidé, kteří přišli na natáčení
předvolební diskuze, vytvořili svým favoritům
bouřlivé prostředí.

Už
na
takzvané zahřívací kolo, jež přímému
přenosu předchází, bylo všech 250 míst v
sále zaplněno. „Prosím vás, vy v té
růžové košili, mohli byste se prohodit?
Výborně, děkuji!“ usazuje diváky asistent režie.
Moravec pak diváky informuje o
průběhu pořadu, především kdy a jak se budou moci dostat
k položení dotazu
pětici lídrů.

Ačkoli
šlo
o zkoušku, Moravec lídry nešetřil.
„Slyším dobře? Kamiony na dálnice?!“
uťal
jedničku zelených Stanislava Pence, když ho přistihl při
přeřeknutí. „Ti, kteří
chtějí poslouchat, to pochopí,“ nedal se Penc, ale
poslední slovo měl stejně
moderátor: „Já jen, aby vám Martin
Bursík nevyčinil! Oni to převezmou novináři
a bude se říkat, že jako lídr chcete vracet kamiony na
dálnice.“

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – východní Čechy
(hradec králové)

Lídři horovali za dálnici

27.5.2006

Mladá fronta
DNES Kraj Hradecký

JAN HRUDKA

Pět nejsilnějších stran v Královéhradeckém kraji se střetlo
před televizními kamerami

Hradec Králové – Kdyby o
dálnici D11 rozhodovali lídři
nejsilnějších stran v
Královéhradeckém kraji, musela by být
dávno hotová.

Za
urychlení dostavby dálnice z Hradce Králové až na hranici s Polskem totiž
horovali téměř všichni, které do diskusního pořadu Otázky Václava Moravce
speciál vysílaného z Hradce Králové svedl předvolební průzkum agentury STEM.
„Dálnice je klíčem k rozvoji kraje, její dostavba na polské hranice pomůže
rozvoji Trutnovska a Náchodska,“ řekl lídr lidovců Jiří Hanuš.

Rezervovaný postoj k dálnici měl z
pětice lídrů jen
Stanislav Penc za zelené, který Hanušovi věnoval
dětský model kamionu. „Abych
vám připomněl vaše billboardové heslo Kamiony z
našich měst!“ uvedl Penc, který
se obává, že zavedení mýtného odvede
kamiony z hlavních silnic na vedlejší.

Špatný zákon, bránila se ODS

Téma dálnice však přinesla i kontroverzi. Lídr sociální
demokracie Hana Orgoníková napadl poslance ODS, že nepodpořili zákon o
vyvlastnění pozemků. „Pro zákon jsme nehlasovali proto, že je špatný,“ bránila
se její volební soupeřka z ODS Zdeňka Horníková. Lídry, které před kamerami v
sále hradeckého Aldisu sledovalo 250 lidí, doplňovala jednička kandidántky
komunistů Soňa Marková.

Rozdílné
názory padaly v otázce převodu okresních nemocnic či královédvorské zoo na
akciové společnosti. Hanuš přitom zmínil, že považuje za ostudné, že zahrada
dosud nenese jména zakladatele tamního safari Josefa Vágnera, přestože to
krajští zastupitelé schválili.

Krajští
lídři se naopak shodli na tom, že by stát měl pomoci v
záchraně chátrajících
vojenských objektů v památkové rezervaci
Jaroměři-Josefově či že v otázce
případného vybudování americké
raketové základny na území Česka by mělo
rozhodnout
referendum. „Přiznám se, že mě tato otázka trochu
zaskočila. Já to považuji za
tak složitou a citlivou záležitost, že udělat rychlý
soud, aniž bych byla
odborníkem v této problematice, si
nedovolím,“ říkala po skončení přenosu
Horníková, která zvítězila v
hlasování diváků u televizních obrazovek.
Ti
posílali své hlasy jednotlivým lídrům
prostřednictvím SMS zpráv.

(Viz Lidé přišli… str. B3)

Tabulka

* Jak hlasovali diváci procento zaslaných SMS

Orgoníková 8,9

Horníková 44,8

Marková 25,5

Hanuš 15,4

Penc 5,4

Otázky Václava Moravce Speciál z Hradce Králové

26.5.2006

ČT 1

08:00 Zprávy

Naďa ABRAHÁMKOVÁ, redaktorka

——————–

Dostavět dálnici D11 od Poděbrad do Hradce
Králové a
pokračovat severně k Jaroměři a dál k polským
hranicím, to je podle většiny
regionálních lídrů politických stran
největší úkol politiků v
Královéhradeckém
kraji. Vyplynulo to z pořadu Otázky Václava Moravce
Speciál, které Česká televize
včera večer odvysílala z Hradce Králové.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

Předposlední díl pořadu Otázky Václava Moravce Speciál z
Hradce Králové usedly před kamery hned tři ženy, poslankyně ČSSD Orgoníková,
KSČM Marková a ODS Horníková. První z nich si v narážce na nedávný konflikt
Miroslava Macka s Davidem Rathem přinesla ochrannou přilbu.

Hana ORGONÍKOVÁ, lídr kandidátky ČSSD v Královéhradeckém
kraji /ČSSD/

——————–

Jsem původním povoláním stavební inženýrka a když někde mohou
lítat cihly, tak někde zase mohou lítat i facky.

Soňa MARKOVÁ, lídr kandidátky KSČM v Královéhradeckém kraji
/KSČM/

——————–

Nemůžeme chtít asi moc slušnosti od občanů, když se sami
politici chovají neslušně.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

Vážné úvahy vyvolala
otázka z publika na téma, jak se
představitelé stran postaví k případnému
návrhu Spojených států amerických
postavit na území České republiky raketovou
základnu.

Zdeňka HORNÍKOVÁ, lídr kandidátky ODS v Královéhradeckém
kraji /ODS/

——————–

Jsem pro referendum na konkrétně postavenou otázku v
zásadních věcech, a tím je třeba bezpečnost státu.

Jiří HANUŠ, lídr kandidátky KDU-ČSL v Královéhradeckém kraji
/KDU-ČSL/

——————–

Problém třeba ani není v Poslanecké sněmovně, pokud se týká
referenda, hlavně v Senátu, který je obrovským odpůrcem referenda. Možná z
toho, že by si mysleli, že by je někdo mohl zrušit referendem.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

Lídr zelených Stanislav Penc věnoval poslanci Hanušovi model
kamionu, aby mu připomněl lidovecké billboardové heslo Pryč s kamiony z našich
měst.

Stanislav PENC, lídr kandidátky Strany zelených v
Královéhradeckém kraji /nestr./

——————–

Já mám velkou radost z toho, že se tříbějí myšlenky, že to
není jenom vo ideologii a že to možná povede i k tomu, že mladší generace
pochopí, že by měla jít k volbám, že to je především vo nich.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

V čem vidíte ten přínos pro lidi, pro občany, pro voliče?

Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství České televize

——————–

Právě v té možné přímé konfrontaci, že si hledí do očí a
mohou si pokládat otázky za přítomnosti televizních kamer, takže ta
bezprostřednost v tom okamžiku je asi jeden ze silných momentů.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

Poslední pořad z cyklu Otázky Václava Moravce Speciál
odvysílá Česká televize příští týden v pondělí ze Zlína.

Kandidáti z Královéhradeckého kraje

26.5.2006

MF plus

* 1. Jakým argumentem byste přesvědčoval voliče, aby dal
hlas právě vám?

* 2. Jaký krok byste po zvolení poslancem učinil jako první,
abyste pomohl kraji, za nějž kandidujete?

* 3. Měli by v našem státě jako zbraň proti korupci fungovat
agenti-provokatéři? (ano/ne)

* 4. Zvedl byste ruku pro dekriminalizaci marihuany?
(ano/ne)

* 5. Je pro vás přijatelné, aby homosexuální páry adoptovaly
děti? (ano/ne)

* 6. Co je podle vás největší potíž českého zdravotnictví?

* 7. Jste pro legalizaci eutanázie v případech, kdy ji bude
žádat na smrt nemocný pacient? (ano/ne)

* 8. Jste pro úplnou deregulaci nájemného? (ano/ne)

* 9. Myslíte, že by větší zastoupení žen pomohlo české
politice? (ano/ne)

* 10. K jakému evropskému státu máte nejblíže a proč?

SOŇA MARKOVÁ, KSČM

1.
KSČM
nabízí program, který zná
řešení problémů občanů ČR. Naši
zastupitelé na všech
úrovních každodenně dokazují svoji prací,
že KSČM jen neslibuje, ale také plní.

2.
Záleží
na reálném volebním výsledku. Ten
předurčuje sílu případných možných
dalších
kroků. Královéhradecký kraj má velké
problémy s dopravní infrastrukturou a
ohrožením životního prostředí.

3. Ano, i
když je to zneužitelné.

4. Ne, v
žádném případě.

5. Ano.

6. Kontrola
finančních toků.

Schopnost a vůle k dohodě mezi všemi zainteresovanými
subjekty. Snaha narušit právo občanů na dostupnou zdravotní péči ze zdrojů
zdravotního pojištění.

7. Ne.

8. Ne.

9. Ano,
jsem o tom přesvědčena.

10. Ke
Slovenské republice. Slováci k nám mají po všech stránkách nejblíže.

STANISLAV PENC, ZELENÍ

1.
Nevstupuji do veřejných aktivit momentálně a teď před
volbami, aktivně se
zabývám konkrétními případy
porušování lidských práv,
zneužívání moci a
ochranou životního prostředí řadu let.

2.
Prosazení auditů zaměstnanců státní správy tak, aby bylo možné využít
potencionál mladých lidí ve prospěch občanů a demokracie.

3. Ne.

4. Ano.

5. Ano.

6. Stálá
měnnost poměrů a pravidel.

7. Ano.

8. Ne.

9. Ano.

10. Ke
Slovensku, a to proto, že se cítím Čechoslovákem.

HANA ORGONÍKOVÁ, ČSSD

1. Úspěšně
vládneme od roku 1998, zemi vedeme k prosperitě, což znamená jistotu pro
občany.

2. Rozhodně
se budu angažovat u výstavby páteřních komunikací D 11, R 11 a R 35.

3. Ano.

4. Ne.

5. Ne.

6. Obchodní
společnosti, které zřizují ze svých nemocnic krajské úřady.

7. Nelze
odpovědět ano/ne. Očekávám odbornou i všeobecnou diskuzi.

8. Ne.

9. Ano.

10. K
Irsku, které vzniklo tři roky po Československu, je srovnatelné s Českem a
rozumíme si.

ZDEŇKA HORNÍKOVÁ, ODS

1. Voličům
říkám, že vsázím na svou slušnost a na politickou i životní zkušenost. Nikoho
nechci přesvědčovat nebo přemlouvat. Tyto volby jsou šancí a my nabízíme změnu.

2. Snažila
bych se řešit především zdejší dopravní situaci a infrastrukturu. Cesta rovná
se rozvoj.

3. Nejsem
proti agentům, neměli by to však být provokatéři.

4. Ano.

5.
Neuráželo by mne to.

6. Pan
Rath, který se sice snaží o změny, ale dělá je takovým způsobem, že
zdravotnictví více škodí, než pomáhá.

7. Ano.

8. Ano.

9. Nejsem o
tom přesvědčena stoprocentně. Politika je o osobnostech.

10. Určitě
ke Slovensku. Mám ráda zemi i její obyvatele.

JIŘÍ HANUŠ, KDU-ČSL

1. Kvůli
reálnosti našeho programu.

2. Nabídl
bych spolupráci a veškerý možný servis starostům našeho kraje bez ohledu na
jejich stranickou příslušnost.

3. Ano.

4. Ne.

5. Ne.

6.
Neexistují systémová opatření, která by vedla ke standardizaci a konsolidaci
systému, rozhoduje se od stolu.

7. Ne.

8. Ano,
mělo se to stát už v 90. letech.

9. Určitě.

10. K
Polsku. Bydlím u hranic, studoval jsem s polskými spolužáky a docela dobře se
naučil i jazyk.

Otázky V. Moravce speciál z Královéhradeckého kraje

26.5.2006

ČT 1

07:00 Zprávy – Ostrava

Drahomíra RAČÁKOVÁ, redaktorka

——————–

Dostavět dálnici D11 z Poděbrad do Hradce
Králové a
pokračovat severně k Jaroměři a dál k polským
hranicím, to je podle většiny
regionálních lídrů politických stran v
Královéhradeckém kraji největší
úkol
politiků. Hovořili o tom včera v pořadu Otázky Václava
Moravce speciál.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

V předposledním díle pořadu Otázky Václava Moravce speciál z
Hradce Králové usedly před kamery hned tři ženy. Poslankyně ČSSD Orgoníková,
KSČM Marková a ODS Horníková. První z nich si v narážce na nedávný konflikt
Miroslava Macka s Davidem Rathem přinesla ochrannou přilbu.

Hana ORGONÍKOVÁ, poslankyně PSP ČR, lídr kandidátky ČSSD v
Královéhradeckém kraji /ČSSD/

——————–

Jsem původním povoláním stavební inženýrka. A když někde
mohou lítat cihly, tak někde zase mohou lítat i facky.

Soňa MARKOVÁ, poslankyně PSP ČR, lídr kandidátky KSČM v
Královéhradeckém kraji /KSČM/

——————–

Nemůžeme chtít asi moc slušnosti od občanů, když se sami
politici chovají neslušně.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

Zdeňka HORNÍKOVÁ, poslankyně PSP ČR, lídr kandidátky ODS v
Královéhradeckém kraji /ODS/

——————–

Jsem pro referendum na konkrétně postavenou otázku v
zásadních věcech, a tím je třeba bezpečnost státu.

Jiří HANUŠ, poslanec PSP ČR, lídr kandidátky KDU-ČSL v
Královéhradeckém kraji /KDU-ČSL/

——————–

Problém tady je …, není třeba ani v Poslanecké sněmovně,
pokud se týká referenda, hlavně v Senátu, který je obrovským odpůrcem referenda
možná z toho, že by si mysleli, že by je někdo mohl zrušit referendem.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

Lídr zelených Stanislav Penc věnoval poslanci Hanušovi model
kamionu, aby mu připomněl lidovecké billboardové heslo „Pryč s kamiony z
našich měst.“

Stanislav PELC, lídr kandidátky Strany zelených,
Královéhradecký kraj /nestr./ /oprava: Stanislav PENC, lídr kandidátky Strany
zelených, Královéhradecký kraj /nestr.//

——————–

Já mám velkou radost z toho, že se tříběj myšlenky, že to
není jenom o ideologii a že to možná povede i k tomu, že mladší generace
pochopí, že by měla jít k volbám, že to je především o nich.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

V čem vidíte ten přínos pro lidi, pro občany, pro voliče?

Zdeněk ŠÁMAL, ředitel zpravodajství ČT

——————–

Právě v té možné přímé konfrontaci, že si hledí do očí a
mohou si pokládat otázky za přítomnosti televizních kamer, takže ta
bezprostřednost okamžiku je asi to …, jeden ze silných momentů.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

Poslední pořad z cyklu Otázky Václava Moravce speciál odvysílá
Česká televize příští týden v pondělí ze Zlína.

Nechceme, aby se z Opatovic stala spalovna pro část
Evropy

26.5.2006

Právo Východní
Čechy – Královéhradecký kraj, Pardubický kraj

Jiří Bednář

LÍDR ZELENÝCH V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI STANISLAV PENC ŘEKL:

* Které priority byste v případě zvolení do parlamentu jako
poslanec prosazoval pro rozvoj Královéhradeckého kraje?

Základem je
navrácení důvěry občanů v demokratický systém a smysluplnost práce politiků a
státních zaměstnanců. Důležitá věc k dosažení tohoto je zaměstnanecký audit pro
státní správu a jasná a srozumitelná práce poslanců. V kraji je zapotřebí
obnova a bezpečnostní úpravy dopravní infrastruktury. Podpora tvorby krajiny,
obnova rybníků a nádrží, turistické stezky a zázemí. Tyto investice se kraji
vrátí formou přínosu z turistického ruchu a ozdravných pobytů.

* Spor o průmyslovou zónu v
Opatovicích n. L. se dotýká i
obyvatel hradeckého kraje. Jaký máte názor
na nové investice, které mají v zóně
vzniknout?

Je logické,
že města musí myslet na zpracování odpadu, ale podpora spalovny přes odpor
místních obyvatel i většiny politické reprezentace obou krajů je cesta
nesprávným směrem. Nechceme, aby se z Opatovic stala spalovna pro část Evropy,
a budeme podporovat účinnější třídění odpadu a jeho další využití.

* Zelení upřednostňují rychlostní silnice před dálnicemi.
Souhlasíte přesto s požadavkem, aby plnohodnotná dálnice vedla od Jaroměře až k
polským hranicím?

Drahé plány
dálnic, kde dostavba je plánována v horizontu desítek let, je cesta špatným
směrem. Ekologická daňová reforma, která může přinést zásadní omezení přepravy
zboží po silnicích, modernizace a tvorba obchvatů lidských sídel pro nás budou
vždycky prioritou.

* Vidíte ve svém kraji nějaký zásadní problém, o jehož
vyřešení se hodláte během volebního období zasadit?

Náš kraj je
z nejkrásnějších míst naší republiky i Evropy. Skoro 90 procent plochy tvoří
lesy a zemědělská půda. Problém vidím v nedostatečné snaze o záchranu tohoto
území pro další generace.

Pozvání k pořadu Otázky Václava Moravce speciál

25.5.2006

ČT

18:00 Večerník z Čech

Michal SCHUSTER, moderátor

——————–

Jako každý čtvrtek, i dnes večer
vysílá Česká televize
předvolební debatu Otázky Václava Moravce
speciál. Tentokrát z
Královéhradeckého
kraje. Přípravy přímého přenosu sleduje z
Kongresového centra Aldis kolega
Vlastimil Weiner. Dobrý večer, Vlastimile. Kdo se pokusí
přesvědčit o svém
volebním programu diváky?

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

Dobrý večer z Hradce Králové.
Hlavními hosty, hlavními
diskutujícími pořadu Otázky Václava Moravce
speciál z Královéhradeckého kraje
budou leadeři politických stran vybraných podle
výzkumu stranických preferencí.
Diskutovat tedy budou poslankyně ČSSD Hana Orgoníková,
poslanec KDU-ČSL Jiří
Hanuš, poslankyně KSČM Soňa Marková, poslankyně ODS
Zdeňka Horníková a leader
kandidátky Strany zelených, ekozemědělec Stanislav Penc.
Pozor, tři ženy mezi
pěti diskutujícími.

Michal SCHUSTER, moderátor

——————–

A jaká budou témata?

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

Podle Střediska empirického výzkumu považují občané
Královéhradeckého kraje za hlavní problémy ve svém životě nedostatek pracovních
míst, korupci úředníků a nedostatek silničních tahů a obchvatů měst. Zcela
jistě se v debatě bude hovořit o ekonomickém rozvoji kraje. Ten je zcela
průměrný. Patří z tohoto pohledu na osmou příčku mezi všemi kraji celé České
republiky. Pro zajímavost, průměrná mzda je tu ještě o dva tisíce sedm set
korun nižší než celková průměrná mzda z pohledu celé České republiky a pokud
jde o získávání prostředků z fondů Evropské unie, pak tento kraj zcela propadá.
Připomenu tedy, že přímý přenos pořadu Otázky Václava Moravce speciál z
hradeckého Kongresového centra Aldis začne na programu ČT 2 v jednadvacet
hodin.

Michal SCHUSTER, moderátor

——————–

Vlastimile, díky za pozvánku.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

Na slyšenou.

STEM pro ČT: Volby v Královéhradeckém kraji by
vyhrála ODS

25.5.2006

ceska-media.cz

ČTK, autor: hš,
tom, snm, (BoJ)

Praha 24. května (ČTK) – Volby do Poslanecké sněmovny v
Královéhradeckém kraji by vyhrála ODS, kterou by volilo 24,3 procenta lidí.
Druhá by skončila ČSSD, jíž by dalo hlas 19,1 procenta lidí. Třetí KSČM by
volilo 14 procent, čtvrtou Stranu zelených 10,5 procenta a pátou KDU-ČSL 5,8
procenta lidí. Zjistila to agentura STEM v průzkumu pro Českou televizi (ČT),
která dnes zveřejnila jeho výsledky. Pětina lidí v Královéhradeckém kraji ještě
neví, zda půjde volit. Skoro dvě třetiny účastníků průzkumu neznají jméno lídra
strany, kterou budou volit, nebo uvedli špatné jméno. Volební lídři ODS, ČSSD,
KSČM, Strany zelených a KDU-ČSL budou hlavními hosty čtvrtečního diskusního
pořadu ČT Otázky Václava Moravce Speciál. Debatovat budou poslanci ODS Zdeňka
Horníková, ČSSD Hana Orgoníková, KDU-ČSL Jiří Hanuš a KSČM Soňa Marková a
kandidát Strany zelených, ekozemědělec Stanislav Penc. Královéhradecký kraj
patří k menším volebním obvodům – v roce 2002 se tam rozdělovalo 11 mandátů.
Čtyři mandáty získala vítězná ČSSD (27,48 procenta hlasů), druhá ODS si
připsala tři mandáty (26,58 procenta). Po dvoumandátech získali komunisté
(16,05 procenta) a Koalice, v níž společně kandidovaly KDU-ČSL a US-DEU (14,46
procenta). Na dalších místech a bez mandátu zůstaly například Sdružení
nezávislých (3,46 procenta) a Strana zelených (2,27 procenta). Minulých voleb v
Královéhradeckém kraji se zúčastnilo 60,84 procenta voličů, což bylo více než
celostátní průměr (58 procent).

Aktivisté i političtí přeběhlíci

25.5.2006

Právo

Lenka Hloušková

Budoucí možní poslanci ze Strany zelených nejsou v politice
často žádnými nováčky.

Poslanecký
klub zelených, vydržíli současné volební preference, bude patřit věkovým
průměrem 44 let ke střední generaci. Většina jeho členů jsou vysokoškolsky
vzdělaní lidé, kteří překročili čtyřicítku a léta se věnuje ekologické
problematice.

Třetina žen

Třetinu z 24 možných poslanců by tvořily ženy, což je z
pohledu české politiky revoluční poměr. Spojovala by je zkušenost s prací ve
státní správě nebo samosprávě.

Několik z
nich vystřídalo před vstupem do strany i jiné partaje. Změnami politických
postojů v minulosti se nijak netají Martin Bursík. Prošel Občanským fórem,
Svobodnými demokraty a KDUČSL. Mezi zelenými není ale zdaleka sám.

Lídr ve
středních Čechách Olga Zubová byla dva roky členkou ČSSD. „Program soc. dem.
byl pro mne jako podnikatelku příliš levicový a vadil mi příklon ke KSČM, proto
jsem vystoupila,“ řekla Právu ke změně stranické příslušnosti.

U zelených i mluvčí ODA

Středočeská dvojka Robert Gruzovský
zase v 19 letech
vstoupil k Sládkovým republikánům. Vydržel tam dva
roky. Ve stejné straně byli
rovněž další lidé, kteří jsou však
pro červnové volby na kandidátkách zelených
na nevolitelných místech – Jiří Anderle a Zdeněk
Legát na Plzeňsku. Liberecká
jednička, Petr Pávek zastával v letech 1997-1998 post
mluvčího ODA.

Mezi
veřejně známé tváře patří už nyní
vedle Bursíka písničkář Jiří Dědeček,
aktivista Stanislav Penc nebo předseda Hnutí Brontosaurus
Tomáš Hradil.
Jihočeská jednička Dana Kuchtová je dlouholetou členkou
sdružení Jihočeské
matky bojujícího proti jaderné elektrárně
Temelín. Brutální policejní zásah z
1. května zviditelnil i pražskou dvojku Kateřinu Jacques, jež se jako
vysoká
státní úřednice profesně věnuje ochraně
slabých.

Neřízenou
střelou zelených by se mohla ve Sněmovně stát pardubická jednička Pavel Křivka,
proslavený radikálními až přiboudlými výroky.

Lídr lidovců přenos trénoval

25.5.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

KAMPAŇ V PŘÍMÉM PŘENOSU. Pět lídrů politických stran se dnes
večer v královéhradeckém Kongresovém centru Aldis utká v přímém přenosu
předvolební televizní debaty Otázky Václava Moravce speciál.

Hradec Králové –
Občanští demokraté v čele s poslankyní
Zdeňkou Horníkovou mají největší
šanci vyhrát v Královéhradeckém
kraji červnové
volby do Poslanecké sněmovny. Tvrdí to průzkum,
který počátkem tohoto týdne na
objednávku České televize provedla agentura STEM. Průzkum
zároveň určil pětici lídrů
politických stran, kteří se dnes v hradeckém
Aldisu utkají v přímém přenosu
předvolební televizní debaty Otázky Václava
Moravce speciál.

Přenos začne dnes v 21 hodin na ČT 2

Přímý přenos ze sálu Aldisu
začne v 21 hodin na programu ČT
2. „Nervózní? Kdepak, vždyť jsem dvanáct let
řídil jednání zastupitelstva,“
usmíval se v úterý lídr lidovců a
bývalý starosta Červeného Kostelce Jiří
Hanuš. Přesto nenechal nic náhodě a na televizní
přenos se připravoval pod
dohledem kamery. „Absolvoval jsem tříhodinové
sezení před kamerou a víte, že to
bylo to dobré? Hned jsem mohl vidět, kde jsem udělal chybu a co
bych měl
zlepšit,“ uvedl Hanuš.

V debatě, v
níž bude čelit nejen otázkám televizního moderátora, ale i lidí v sále, se
střetne s lídrem zelených Stanislavem Pencem a trojicí žen Zdeňkou Horníkovou
(ODS), Hanou Orgoníkovou (ČSSD) a Soňou Markovou (KSČM). „Čtu si volební
program. Jestli soupeřů? Ne svůj!“ smála se včera nad dotazem, zda se
připravuje na televizní diskusi, Horníková.

Dosavadní poslankyně, která je v ODS
považována za expertku
na bytovou politiku, očekává, že v debatě bude muset
zabrousit i do jiných
témat. „Jako lídr se musím orientovat ve
všem. Bydlení bych samozřejmě zvládla,
ale myslím, že i dopravu, školství, venkov či
zdravotnictví,“ míní
Horníková,
která se v oblasti zdravotnictví přiklání k
zachování nemocnic v kraji jako
akciových společností. „Nemám ráda
téma kriminality a bezpečnosti. To mně moc
nesedí,“ přiznala poslankyně.

Penc slibuje nepříjemné otázky

Zato lídr zelených Stanislav Penc je v těchto oblastech jako
doma. I když se na televizní přenos zvlášť nepřipravoval, mohl by to být právě
on, kdo by do něj mohl vnést trochu vzruchu. „Jen ať se někdo zeptá tří
poslankyň v kraji, jestli někdy vystoupily v parlamentu, jestli někdy udělaly
něco nad rámec stranickosti,“ vyzval muž, který proslul svým angažováním proti
zásahu policistů na loňském CzechTeku a následným telefonátem premiéru
Paroubkovi z rockového festivalu v Trutnově.

„Ke
svým
soupeřům v sále i k divákům u obrazovek budu přistupovat
taková, jaká jsem.
Myslím, že nejjednodušší bude řídit
se vlastním rozumem,“ řekla jednička
kandidátky sociálních demokratů v
Královéhradeckém kraji Hana
Orgoníková.

Ani ona
volební programy soupeřů příliš nestudovala, v argumentaci se prý opírá hlavně
o analýzu stranických programů, kterou zpracovaly odbory. Těší se však, že se
debata stočí na dostavbu dálnice, protože za svou parketu považuje dopravu.

Drahé krajské sídlo jistě přijde na přetřes

„Bylo by
také dobré pohovořit, proč na Královéhradecku nejsou opraveny silnice. Že se
finanční prostředky kvůli krajskému úřadu dávají do přestavby hradeckého
pivovaru, který bude sloužit jen jako další úřednické místo. To není od věci
kritizovat,“ tvrdí Orgoníková.

Protože
proti přestavbě pivovaru vystupují také lidovci i část hradecké veřejnosti, lze
očekávat zajímavý střet. O to ostatně předvolební televizní pořad podle Václava
Moravce usiluje. „Chceme rozpoutat předvolební diskusi v regionu, ze kterého
právě vysíláme, důkladně představit programy stran a oživit zájem lidí o
politiku,“ zdůvodnil Moravec dramaturgický tah České televize vysílat letos
přenosy předvolebních debat poprvé z jednotlivých volebních krajů.

***

* Preference v kraji

ODS 24,3%

ČSSD 19,1%

KSČM 14,0%

Strana zelených 10,5%

KDU-ČSL 5,8%

SNK-ED 1,9%

Nezávislí 1,3%

NEZ/DEM V. Železného 0,7%

Zdroj: STEM pro Českou televizi

Lidi nejvíc trápí nezaměstnanost

25.5.2006

Mladá fronta
DNES Kraj Hradecký

(Hr)

Hradec Králové – Z
předvolebního průzkumu, v němž agentura STEM
oslovila 649 obyvatel Královéhradeckého kraje,
vyplynulo, že k volbám se
chystají tři pětiny z nich. „Zájem o účast v
letošních červnových volbách je v
okresech kraje poměrně vyrovnaný. Nejméně se
hodlají zúčastnit voleb příznivci
Strany zelených, největší zájem o
účast mají sympatizanti ODS a KSČM,“ stojí
ve
zprávě agentury.

Dotázaní se shodli, že vedle
malé nabídky pracovních míst je
v kraji důležitá dostavba dálnice a na ni
navazujících obchvatů měst. „Doprava
v kraji je alfou a omegou. Dalším problémem je
venkov, zejména Broumovský
výběžek potřebuje nová pracovní
místa,“ řekla Zdeňka Horníková z ODS. Lidi v
kraji také trápí korupce úředníků a
špatné podmínky pro malé a střední
podnikatele. Nejznámějšími lídry
kandidátek v kraji jsou Jiří Hanuš (KDU-ČSL) a
Stanislav Penc (Strana zelených), které znala více
něž polovina respondentů.
Soňu Markovou (KSČM) znalo 48 procent dotázaných, Hanu
Orgoníkovou (ČSSD) a
Zdeňku Horníkovou (ODS) 40 procent voličů.

Všichni
jmenovaní budou dnes večer debatovat v královéhradeckém Aldisu v pořadu České
televize Otázky Václava Moravce speciál.

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – východní Čechy
(hradec králové)

V Královéhradeckém kraji má náskok ODS

25.5.2006
Právo str. 03 Zpravodajství

Lukáš Bek

Získala by 24,3 procenta, ČSSD na druhém místě 19,1, třetí
je KSČM se 14 procenty

V Královéhradeckém kraji by volby s náskokem vyhrála ODS s
24,3 procenta. Druhá by skončila ČSSD, které by dalo hlas 19,1 procenta.
Následují se 14 procenty komunisté.

Vyplývá to
z bleskového výzkumu agentury STEM pro pořad České televize Otázky Václava
Moravce speciál, který se bude vysílat dnes od 21 hodin na ČT 2 z
královéhradeckého Kongresového centra Aldis.

Zelení obsadili čtvrté místo

Na čtvrtém místě skončila Strana zelených s 10,5 procenta,
lidovce preferuje 5,8 procenta.

Další
strany by nepřekročily dva procentní body, žádnou stranu neuvedlo 19 procent a
nerozhodnutých je 2,3 procenta.

STEM se mj. ptal na to, co lidi nejvíce ovlivní při
rozhodování ve volbách.

Necelá
polovina (49 %) uvedla vystupování politiků v médiích, na kampaň dá 27 procent
a 24 procent se bude rozhodovat podle přátel.

K volbám chce přijít téměř dvě třetiny lidí

ODS na Královéhradecku vede poslankyně Zdeňka Horníková,
ČSSD její kolegyně z dolní parlamentní komory Hana Orgoníková. Také komunisté
nasadili poslankyni – Soňu Markovou. Lidovce vede poslanec Jiří Hanuš a zelené
aktivista Stanislav Penc.

Voleb se
chce na Královéhradecku zúčastnit 60 procent dotázaných, 18 procent se k urnám
nechystá a 22 procent si není jisto. Průzkum se konal od 22. do 23. května mezi
649 respondenty.

Graf

Stranické preference v Královéhradeckém kraji v % a srovnání
s volebními výsledky

Předpokládaná volební účast

ano 60

ne 18

neví 22

V roce 2002 se voleb zúčastnilo 60,84% oprávněných voličů

výsledek
voleb v kraji v roce 2002 volební
preference v 5/2006

ODS
24,3
26,58

ČSSD
19,1
27,48

KSČM
14,0
16,05

Zelení
10,5
2,27

KDU-ČSL 5,8
14,46
v koalice s US DEU

STEM.PRAVO-ti

Muž, který možná rozhodne o vládě

25.5.2006

Mladá fronta DNES

JAN JANDOUREK

Šéf Strany zelených Martin Bursík znovu usiluje o místo v
parlamentu. Bývalý ministr v Tošovského vládě má šanci

Volby 2006

Spojení politika, byznysmena a ekologického odborníka: tak
přesně tím je Martin Bursík pro jedny. Pro druhé je to politický turista a
demagog. Nová tvář s novými př&iacuiacute;stupy. Stará tvář, protože je v politice od
počátku. Jak ke všem těmto přídomkům přišel?

Je to skutečně paradox. Pro mnohé Martin Bursík představuje
novou tvář v politice. Přitom však jde o muže, který se na politické scéně
pohybuje už řadu let. Nová však určitě bude role, kterou nejspíše po červnových
volbách zaujme. Strana zelených se pod jeho vedením může stát žádanou koaliční
nevěstou, nebo bude přinejmenším opozičním hráčem, na kterého bude třeba brát
ohled.

Do politiky
vstoupil Martin Bursík hned v okamžiku, kdy se vůbec o nějaké politice mohlo
začít mluvit. Již před listopadem 1989 byl aktivistou Hnutí za občanskou
svobodu, jehož prohlášení podepsal v červnu 1989. Hnutí založili členové Charty
77; požadovalo zavedení demokracie a umožnění malého a středního podnikání. Šlo
tedy o požadavky výsostně politické, což byl rozdíl ve srovnání s přístupem
Charty 77. Ta se totiž pokoušela tlačit na režim pomocí pravidel, která on sám
deklaroval, například v oblasti lidských práv a platných zákonů.

Muž na radnici

Toto počáteční
předlistopadové angažmá může dnes Bursíkovi v
něčem pomoci. Když někteří kritici poukazují na to, že
předseda Strany zelených
sotva zvládne tak svérázné jedince, jako je
třeba bývalý disident Stanislav
Penc, může na to Bursík odvětit, že právě Pence
zná už z doby vzniku HOS a o
něco později ze zakládání Občanského
fóra v Praze 4. Právě v Občanském fóru
začalo Bursíkovo putování po politických
stranách, které mu jeho protivníci
předhazují jako politický turismus.

Po
působení
v Občanském fóru, za něž se stal v roce 1990 poslancem
České národní rady, se
objevil u Svobodných demokratů, kde zaujal post
místopředsedy. I od nich
odešel, a to v roce 1996. Na podzim 1998 pak kandidoval do
pražského
zastupitelstva, byl lídrem Unie pro Prahu a kandidátem na
funkci primátora.
Nakonec jeho Unie pro Prahu skončila druhá za ODS a
primátorem se Bursík
nestal, protože tomu zabránila koalice ČSSD a ODS. Jako
zastupitel měl však
prostor k projevování nespokojenosti s primátory
Janem Koukalem a Janem Kaslem.
Kritizoval na radnici především
projednávání územního plánu,
při němž byly
podle něj ignorovány názory občanů a občanských
sdružení, řešení problémů v
dopravě, které nebere v úvahu ekologické aspekty a
konflikty zájmů u
zastupitelů.

V
roce 2001
si stěžoval v rozhovoru s Václavem Moravcem pro BBC, že
zastupitelé sedí v
dozorčích a správních radách
akciových společností, v nichž má Praha
podíl.
Bursík měl pocit, že by to mohlo být v rozporu se
zákonem. Zastupitelé by podle
něj měli zveřejnit, jaké z toho mají požitky a
jaké pobírají peníze. „Jsou tam
podle odhadů radní, kteří mají plat, když se sečte
všechno dohromady, větší než
prezident republiky.“

Komunální
politici mu to nezapomněli a po letech se začali zajímat o to, zda má sám
Bursík, pokud jde o peníze, všechno v pořádku – zda nebyl při restituci svého
rodinného domu nějak privilegován. To sice zatím nikdo neprokázal, ale po každém
takovém obvinění nějaký ten stín pochybností zůstane. Poměry v pražské
komunální politice jsou na druhou stranu pro celostátní politiku jistě dobrý
trenažér.

Politik nového typu

Když se stal v roce 1998 na šest
měsíců ministrem v
Tošovského vládě, už bylo patrné, že si
buduje image „jiného“ politika. V
rozhovorech citoval názory občanů, kteří ho
podporují a říkají mu, jak se diví,
že člověk jako on může být v politice, jež je přece tak
špinavou záležitostí.
Tím dával najevo, že on bude politikem nového typu
a čistým. Faktem je, že
účast ve vládě Josefa Tošovského je v
biografii politika spíše něčím, co dané
osobě prospěje. Tento prozatímní,
krátkodobý kabinet totiž byl u veřejnosti
poměrně oblíbený.

Pokud
jde o
Bursíkovu ministerskou činnost, známá je jeho
kritika stavby Jaderné elektrárny
Temelín. Podporoval využívání
obnovitelných zdrojů energie a z
protitemelínského angažmá dostal anticenu od
stoupenců jaderné energie Ropák.
Anticena je udělována každý rok největším
„škůdcům“ životního prostředí. Pro
ministra životního prostředí je to ocenění jen
zdánlivě paradoxní, protože
právě na tomto postu se lze dopustit činů, které se
některým vrstvám
ekologického hnutí nemusí líbit.
Ropák se poprvé objevil ve filmu Jana Svěráka
z roku 1988 a
označoval bytost, která žije ve velmi
špinavémprostředí. Pro politika
prosazujícího ekologické zásady je to
docela příhodné označení. Svěrákův
ropák
se však živil uhlím a výfukovými plyny, což
nebude Bursíkův případ.

Byl také lidovcem

V roce 1999 se Bursík objevil pod praporem
KDU-ČSL.
Zdůvodňuje to tím, že ho do strany přizval
tehdejší předseda Josef Lux. Lux měl
představu, že z lidovců vytvoří jaksi
„rozkročenější“ stranu, jež nebude plnit
jen funkci jazýčku na vahách. Bursík se
podílel na vytváření ekologických
tezí programu.
Smrtí Josefa Luxe však ambice ohledně
rozkročování u lidovců zřejmě skončila.
Ve straně zůstal až do roku 2003
a svůj odchod zdůvodnil tím, že neměl prostor pro
uskutečňování idejí týkajících se životního prostředí.

V roce 2002
se stal jakožto ministerský poradce pro energetiku spoluautorem návrhu zákona o
obnovitelných zdrojích energie. Vytvořil také návrh ekologické daňové reformy,
která zatím nebyla uvedena do života. Když Klaus odmítl před rokem podepsat
zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, napsal Bursík text nazvaný Deset omylů
prezidenta Klause. Názory hlavy státu v něm označil za neprofesionální a
nevědecké. Bude zajímavé sledovat, jestli si jednou při případném vládním
jmenování Klaus, schopný nové ministry přezkušovat, na Bursíkovu vědeckost
ještě neposvítí.

Návrat na
oběžnou dráhu vysoké politiky začal pro Martina Bursíka v červnu 2004, kdy
vstoupil do Strany zelených. Bylo jasné, že nebude jen jedním z řadových členů.
V září 2004 byl už členem předsednictva. V roce 2005 došlo ve straně k
vnitřnímu konfliktu, který byl zosobněn právě Bursíkem a tehdejším předsedou
Janem Beránkem. Na září téhož roku byl svolán mimořádný sjezd strany: podle
Beránka měla strana utvořit koalici zelených s malými liberálními stranami,
zatímco Bursík chtěl jít do voleb samostatně. Beránek se bál vítězství ODS,
které by mohlo vést ke změně volebního zákona a eliminaci malých stran. Bursík
se naopak strachoval o program strany, který by mohl v takovém uskupení utrpět.
Sjezd dal za pravdu Bursíkovi a zvolil ho předsedou. Poražení oponenti Beránek
a Jakub Patočka ze strany odešli a svými výroky Bursíkovi snahu udržet zelené
pohromadě rozhodně neusnadňují. Jakub Patočka například prohlásil: „Martin
Bursík a jeho skupina, jak jsem je poznal zblízka, prostě nejsou tou alternativou,
za kterou se vydávají. Lidé kteří si myslí, že když budou volit Stranu
zelených, dají hlas slušné politice, žijí v iluzi.“

Ani
bez
vnější opozice by to Bursík neměl
jednoduché. Nedlouho před volbami podepsalo
sedmnáct členů zelených dopis, kde obviňují
vedení strany z nekomunikace se
členskou základnou ohledně kampaně, financování
strany a o změnách na
kandidátkách. Mezi signatáři je i kandidát
zelených Petr Uhl. Bursík bývá
považován za člověka, který na veřejnosti vystupuje jemně
a neagresivně, dokáže
však být i tvrdým vyjednavačem. Nakonec bude muset
ve své straně zvládnout
velmi rozdílné ovečky, třeba právě ty,
které těsně před volbami naruší pracně
budovaný obraz jednoty. Nic jiného mu zřejmě ani
nezbývá.

Zatím se
předseda Strany zelených nenechal nikým vyvést z míry. Uvidíme, jestli mu to
vydrží i po dalších politických přestřelkách.

***

„Martin Bursík a jeho skupina, jak jsem je poznal zblízka,
prostě

nejsou tou
alternativou, za kterou se vydávají.“

Jakub Patočka bývalý člen Strany zelených

* Co také řekl

„Rád bych přiznal barvu, ta barva je zelená.“

„Součástí
strategie našich konkurentů je vytvořit dojem, že Strana zelených je shlukem
sice výrazných osobností, ale že není schopna garantovat, že bude držet i po
volbách jednotnou linii. Podívejte se například na Stanislava Pence. Je
mánička, je focen s kozami a to je prezentováno jako něco divného. My ale
nejsme a nebudeme vyrovnaný klub kravaťáků.“

„V roce 2004 jsem byl spoluautorem zákona na
podporu a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. To byla absolutní
detektivka. Pracovali jsme na tom s kolegy dva a půl roku a poslanci navrhovali
změny, přestože bylo zřejmé, že mnohdy vůbec netušili, o co jde.“

„Nedostal
jsem se nikdy do pozice, že by mě takříkajíc někdo
nachytal na švestkách, že by
se ukázalo, že jsem lhal. Zní to idealisticky, ale
říkat pravdu patří k mým
životním krédům. Mám za sebou skautskou
výchovu a byl jsem tak i v rodině
vychováván. Žádná politická
kariéra či dílčí politický úspěch mi
nestojí za to,
abych slevil ze svých zásad.“

„Chceme
zákaz vytápění tuhými palivy. To je dost nepopulární opatření a prezentovat je
by nám mnozí nedoporučovali. Ale je nutné začít podporovat alternativní zdroje
a úspory energie.“

„I levicová
i pravicová koalice, oba scénáře jsou možné, i když možné je také to, že naše
témata budou pro partnery silným oříškem a my budeme hlídacími psy v opozici.“

„Byli jsme
čtyřicet let odříznuti od materiálních věcí, je těžké vzdát se konzumu.“

Hradecko chce dostavit dálnici a rozvíjet železnici

25.5.2006

iHNed.cz

Lídři nejsilnějších politických stran, které se v
Královéhradeckém kraji budou v červnových volbách ucházet o přízeň voličů se ve
čtvrtečním pořadu Otázky Václava Moravce Speciál v České televizi shodli na
tom, že pro další rozvoj Královéhradeckého kraje je důležitá dostavba dálnice
D11 na polské hranice a také větší podpora železniční dopravy.

Diskuse se zúčastnili Jiří Hanuš (KDU-ČSL), Stanislav Penc
(Strana zelených), Soňa Marková (KSČM), Zdeňka Horníková (ODS) a Hana
Orgoníková (ČSSD). V Královéhradeckém kraji by podle aktuálního průzkumu
agentury STEM pro ČT ve volbách zvítězila ODS (24,3 procenta), druhá by byla
ČSSD (19,1), třetí KSČM (14), čtvrtá Strana zelených (10,5) a pátá KDU-ČSL
(5,8).

Otázky položí v Aldisu

25.5.2006

Právo Východní Čechy – Královéhradecký kraj,
Pardubický kraj

Jiří Bednář

Mezi pěti diskutéry v Hradci zasednou tři ženy

Otázky Václava Moravce Speciál, které se dnes večer vysílají
z královéhradeckého kongresového centra Aldis, budou v jistém smyslu unikátní.

Na pódiu
zasednou k předvolební debatě tři ženy, které jejich strany v hradeckém kraji
nominovaly do čela svých kandidátních listin. Budou to Zdeňka Horníková z ODS,
Soňa Marková z KSČM a Hana Orgoníková z ČSSD.

Sekundovat
jim budou lidovec Jiří Hanuš a Stanislav Penc ze Strany zelených. Kromě Pence
jsou všichni lídři současnými poslanci Sněmovny. Největší zkušenosti má Hana
Orgoníková (59), která drží poslanecký mandát od června roku 1992. Zdeňka
Horníková (53) je ve Sněmovně od roku 1996, Soňa Marková (43) a Jiří Hanuš (58)
završují svá první volební období a šestatřicetiletý Penc se do Sněmovny
pokouší proniknout poprvé.

Dva průzkumy

Pětici lídrů pro dnešní Moravcovy Otázky Speciál vybrali
občané Královéhradeckého kraje ve dvou průzkumech úrovně preferencí, které
provedly agentury SC&C a STEM. Regionální bleskový výzkum, který pro Českou
televizi začátkem tohoto týdne provedl STEM, potvrdil, že v kraji se nejvyšší
oblibě těší ODS (preference 24,3 procenta). Druhá skončila ČSSD (19,1), třetí
jsou komunisté (14,0) a za nimi následuje Strana zelených (10,5). Do Sněmovny
by se dostali ještě lidovci s necelými šesti procenty hlasů.

Na otázky
odpovídalo 649 respondentů a tři pětiny z nich uvedly, že se rozhodně voleb
zúčastní. Lze předpokládat, že kandidáti se střetnou nad žhavými regionálními
tématy, jako je dopravní infrastruktura, problematika enkláv s nadprůměrnou
mírou nezaměstnanosti nebo státní podpora péče o památky.

„Pořad je
rozdělen na tři části. V první bude s krajskými lídry diskutovat moderátor
Moravec, ve druhé části bude klást dotazy publikum a ve třetí dostanou prostor
regionální novináři,“ připomněl dramaturg redakce aktuální publicistiky ČT Aleš
Poledne. Začátek přímého přenosu je ve 21 hodin, diváci budou do Aldisu
vpouštěni již od 19 hodin.

Tváře nové i trochu starší

24.5.2006

Mladá fronta
DNES

VLADIMÍR KUČERA

O straně nejen ekologických představ, ale hlavně voličského
vzdoru

BURSÍKOVI ZELENÍ. Vydrží jim přízeň, kterou jim předpovídají
volební průzkumy?

Je čas volit zelené, stojí na
billboardech s portréty
Martina Bursíka a Kateřiny Jacques. Je to slogan
mnohovýznamný. Tuto
několikavrstevnost potvrzuje v Hospodářských
novinách Václav Havel: „Zeleným
způsobem jsem myslel od mládí, programově jsou mi
blízcí bez ohledu na to, jaké
frakce uvnitř spolu bojují,“ říká Havel a
pokračuje: „Naše politika je trochu
zatuchlá, stále titíž lidé, a zdá se
mi, že trocha čerstvého vzduchu je
zapotřebí a že by se do ní pár nových
lidí mělo dostat.“ Možná nevědomky, ale
spíše cíleně – Havel se ve svých
politických tazích rád tváří jako
přímočarý
naivista – definuje současné postavení Strany
zelených ve zdejším politickém
prostředí. Možná skutečně doba běsnící
tržní ekonomiky a jí odpovídající
prostředí pro život vyvolaly růst strany
hájící udržitelnost této hodnoty. Ale
také, a nejspíš naléhavěji,
přitahují zelení nemalou část společnosti,
nadrženou na jakoukoliv změnu. Ne tedy ani tolik „zelené
myšlení“, ale velmi
neodbytně „čerstvý vzduch“.

Zelená „česká“ cesta

Historie českých zelených je, mírně řečeno, pestrá. Počátkem
léta 1989 vzniklo Ekologické sdružení s cílem změnit se v Československou
stranu zelených. StB toto úsilí zlikvidovala. Strana zelených se tedy ustavuje
9. prosince 1989. Estébáci se tehdy pokusili stranu infiltrovat. Vzpomeňme na
rozšířený slogan: „Jsou to melouni. Navrch zelení, uvnitř rudí.“

Ve volbách
roku 1990 zůstali zelení pod pětiprocentní hranicí. Za dva roky se spojují se
stranami socialistickou a zemědělskou v Liberálněsociální unii. Ta získala 6
procent hlasů, ale brzo se rozpadla. Po dalších peripetiích se v roce 1998
zelení dostávají jen těsně nad jedno procento hlasů. O čtyři roky později však
dosahují téměř 2,5 procenta. Vzestupu si nikdo nepovšiml, tématem bylo senzační
vítězství Špidly nad Klausem. Nicméně nárůst hlasů pro zelené pokračoval. Stále
mimo pozornost politologů, komentátorů a analytiků. Jan Herzmann, ředitel
společnosti Factum Invenio, k tomu v Hospodářských novinách letos v březnu řekl:
„Proč se o nich nepsalo loni na konci roku jako o straně, která se k pěti
procentům blíží? Víme, že statisticky není žádný rozdíl mezi 4,6 a 5,4 procenta
preferencí.“

Když pak
strana v čele s Martinem Bursíkem, vůbec ne novou tváří české politiky, přeskočila
limit zvolitelnosti, stala se pro mnohé zajímavou. Preference dál rostly.
Znervóznily zkamenělou politickou scénu. Podrážděný Jiří Paroubek dokonce na
Bursíka zaútočil a vyčetl mu majetkové poměry.

Sytost místního odstínu zelenosti

Zdejší zájem o ekologii byl
do listopadu 1989 do jisté míry
výrazem nesouhlasu s komunistickým režimem. Posun hodnot
v tehdejším režimu
zastřel skutečnost, že zelení v tradičních
demokratických zemích jsou odpůrci
mnoha tržních zvyklostí a pohybují se často na
hranici anarchistického hnutí
nebo přímo v něm. Časem však
„zaběhnuté“ politické strany
„adoptovaly“ ekologii
do svých programů a představitele zelených, jako
například německého Joschku
Fischera, do svých řad. Vyhraněný politický
ekologismus značně otupěl.

Ovšem v 80.
letech minulého století ještě značka zelených něco znamenala. U nás si
připočetla étos protitotalitní vzpoury. Nicméně, byť by se zdálo, že silná
„zelená strana“ vznikne v osvobozené zemi zcela přirozeně, nedošlo k tomu.
Místním zájmem byl trh, ne sdružení, jež tržní kult podrývá.

Jako
by
dnešní vzestup Strany zelených byl anachronismem.
I u nás se už velké strany
ekologickými tématy začaly zaobírat. Navíc
zájem o životní prostředí zde není
nijak přehnaný. Šéf STEM Jan Hartl před časem v
Právu uvedl: „Levicový
ekologismus je ve společnosti, a to víme i z našich
výzkumů, velmi
nepopulární.“

Proč se tedy zatím zelení?

S velkou dávkou přísnosti navrhněme
hypotézu: zelení mají
více možných voličů než skutečných
programových vyznavačů. Dokončeme Hartlovu
úvahu: „Snaha orientovat se spíše na
středové voličstvo je jediným logickým
výsledkem.“ Ano, Martin Bursík se ukázal
jako brilantní pragmatický politik.
Existuje značná množina lidí, jimž osud země není
lhostejný. Chtějí volit. Jsou
založením liberálové. Nevyhraněně levicoví
i pravicoví. Pro první je sociální
demokracie nepřijatelná skrze buranství okruhu
Jiřího Paroubka a st&aaaacute;tní
mocichtivost; též pro koketování s komunisty.

Druzí
nedůvěřují občanským demokratům pro jejich aroganci
blížící se chování
fotbalových funkcionářů. Přežívá frustrace
z opoziční smlouvy. A zelení se
nabídli: k „tvrdému“ ekologicky
orientovanému jádru přibírají i
volební rebely.
Tak docela je původně programově a ideově neoslovují, ale
politicky a
pragmaticky přitahují. Jim je určena ona část
„zelenosti“, nesená v trendu
„postideologické“ politiky, který v
pozorovatelích vyvolává problém s
levo-pravým usazením strany a nutí hovořit o
hybridu. Je mnoho důvodů, pro něž
řada aktivních nevolí zavedené strany. Proto
přehlížejí, že se zelení chovají v
mnohém stejně jako ony „nepřijatelné“
partaje. Droga neokoralosti tyto
„poklesky“ přebíjí. Možní voliči
zelených nehledí ani na některé body programu,
jež jim osobně nevyhovují: jedněm třeba zahraniční
politika, „evropsky“
vymezená vůči USA, druhým „energetické
tažení“, jen složitě slučitelné s
praktickým životem; tihle by jinak těžko přijali poplatky ve
zdravotnictví,
tamti zase odmítání školného.

I
oprávněné
výhrady k paradoxu „zelené pestrobarevnosti“
jsou v dané atmosféře zpozdilé.
Zda to voliče naopak nepřitáhne? Úvahu rigidních
straníků, že zeleným jejich
různorodost ubírá na spolehlivosti koaličního
partnera, lze smést: co na tom
špatného, že konečně někdo bude hlasovat po svém
svědomí a ne dle instrukcí
sekretariátu? Jaroslav Hutka, jeden ze zelených
kandidátů, v prastaré písni ze
Sušilova sborníku zpívá: „A když bylo
před kostelem, hádala se duše s tělem…“
Do jisté míry to odpovídá stavu Strany
zelených. I to však může být přitažlivé.
Etablované strany „zelená perspektiva“
zlobí. Můžeme však také říci:
„Ještě tam
nejsou!“ Podaříli se však zeleným jejich
sněmovní tažení dovést do konce,
nezbude „starým“ parlamentním partajím
než parafrázovat Fausta: „Vyvolaly jsme
ducha, jehož se nemůžeme zbýti!“

***

S velkou dávkou přísnosti navrhněme hypotézu: zelení mají
více možných voličů než skutečných programových vyznavačů.

* Co slibují zelení

10 slibů volebního programu

1. Snížení celkové daňové kvóty na 35 procent hrubého
domácího produktu.

2. Odstranění byrokratických překážek podnikání – zkrácení
doby nutné k založení firmy na dva týdny.

3. Celoroční zákaz jízdy kamionů o víkendech od pátku
odpoledne do nedělní půlnoci. Podpora železniční dopravy a převedení kamionů na
dráhu.

4. Postupné rušení uhelných elektráren a zavádění
obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor.

5. Zrušení přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy.
Studium na vysokých školách bez školného.

6. Zdvojnásobení státních výdajů na kulturu. Kultura má
vytvářet atmosféru ve společnosti.

7. Přijetí zákona o registrovaném partnerství lidí stejného
pohlaví.

8. Léky na předpis bez příplatků, zato paušální poplatky za
lék na receptu s úlevami pro chronicky nemocné.

9. Regulace prostituce samostatným zákonem. Zákaz nabízení
sexuálních služeb na veřejnosti.

10. Podpora ekologického zemědělství a hospodaření s ohledem
na budoucí generace.

* Tváře kampaně

Jiří Dědeček. Písničkář, básník, spisovatel a překladatel.
Je členem Mezinárodního PEN klubu a vyučuje na Literární akademii Josefa
Škvoreckého.

Dana
Kuchtová. Dlouholetá členka sdružení Jihočeské matky, které bojuje proti
atomové elektrárně v Temelíně. Bývalá překladatelka a učitelka.

Stanislav
Penc. Ochránce lidských práv, ekologický zemědělec. V roce 2000 založil Spolek
přátel koz a pořádá slavnosti v Českém ráji.

Kateřina
Jacques. Ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády,
veřejnost si jí více všimla poté, co ji na demonstraci proti fašismu zmlátil
policista.

* Kdo zmizel

Jakub Patočka. Dlouhou dobu spolu s Janem Beránkem hlavní
tvář Strany zelených. Měl blízko k sociální demokracii Vladimíra Špidly. Ze
strany odešel poté, co ji ovládl Martin Bursík.

Otázky míří do Hradce

24.5.2006
Právo

((jbs)

HRADEC KRÁLOVÉ – Otázky Václava Moravce Speciál, veřejný
předvolební debatní pořad České televize, se tento čtvrtek bude vysílat z
Hradce Králové. V hradeckém kongresovém centru Aldis je pro veřejnost
připraveno 250 míst. „Diskuse, vysílaná v přímém přenosu na ČT 2, začne v devět
večer, obecenstvo budeme vpouštět již od 19 hodin,“ informoval dramaturg pořadu
Aleš Poledne.

Předběžné pozvání obdrželi lídři stran, které mají podle
dosud známých průzkumů v Královéhradeckém kraji šanci překročit pětiprocentní
hranici, nutnou pro vstup do Sněmovny. Jsou to Hana Orgoníková (ČSSD), Jiří
Hanuš (KDU-ČSL), Soňa Marková (KSČM), Zdeňka Horníková (ODS) a Stanislav Penc
(Strana zelených).

„Všichni
zájemci z řad veřejnosti se budou muset podrobit průchodu bezpečnostními rámy,“
upozornil Poledne.

nbsp;

Politici se utkají před kamerami

24.5.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

Hradec Králové – Zatím bez osobní konfrontace odpovídají
lídři pěti stran, kterým předvolební průzkumy v Královéhradeckém kraji
přisuzují vyšší než pětiprocentní zisk potřebný ke vstupu do Sněmovny, na
anketní otázky MF DNES. Zítra však stanou tváří v tvář před televizními
kamerami. Královéhradecký kraj je předposlední v pořadí předvolebních debat
Otázky Václava Moravce speciál. Přímý přenos z hradeckého Aldisu začne v 21
hodin na programu ČT 2.

„Podle
únorového průzkumu agentury SC&C v kraji jsme předběžně pozvali Hanu
Orgoníkovou z ČSSD, za lidovce Jiřího Hanuše a za komunisty Soňu Markovou. ODS
by měla reprezentovat Zdeňka Horníková a zelené Stanislav Penc,“ uvedl
dramaturg pořadu Aleš V. Poledne. Složení hostů debaty by mohlo být upraveno
podle bleskového průzkumu preferencí agentury STEM z počátku tohoto týdne.

Vedle
otázek Václava Moravce a novinářů se politiků budou moci ptát i lidé, kteří
nechtějí předvolební diskusi sledovat z domova. Do Aldisu budou moci přicházet
už od 19 hodin. „V sále, odkud se bude vysílat, je 250 míst,“ informoval
Poledne. Diváci, kteří se na debatu vydají, budou muset projít bezpečnostními
rámy. Televize tím chce zamezit, aby se v sále objevily nežádoucí předměty.

Podle
voličských preferencí CS&C by ve volbách v kraji těsně zvítězila ODS před
ČSSD. Třetí by skončila KSČM a do Sněmovny by se dostali ještě lidovci a
zelení. Aktuální výsledky bleskového průzkumu preferencí agentury STEM v kraji
přineseme v zítřejším vydání MF DNES.

(Viz Lídři maturovali… str. 3)

Jak volební lídři znají svůj kraj?

24.5.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

MATURITA POLITIKŮ. Výsledky svých
stran v posledních
krajských volbách znají lídři
současných kandidátek pro parlamentní volby
téměř
dokonale, na region s největší nezaměstnaností v
Královéhradeckém kraji si však
nevzpomněl ani jeden z nich.

Hradec Králové – Kdyby si
současní maturanti u zkoušky
dospělosti vytáhli otázku, které je
nejvyšší místo v kraji a v jaké
nadmořské
výšce leží nebo které památky v
kraji jsou zapsány na světovém seznamu
kulturního dědictví UNESCO, asi by zajásali. Ne
tak lídři pěti nejsilnějších
stran v Královéhradeckém kraji, jimž Mladá
fronta DNES telefonicky položila sérii
otázek, jež měly prověřit jejich znalosti volebního
regionu.

Krajskou maturitu by složili, ale ne na výbornou

„Tak to jste mě tedy zaskočil!“ byla
častá reakce na otázky
týkající se nezaměstnanosti, průměrného
výdělku či hokejových a fotbalových
klubů hrajících nejvyšší soutěže.
Přesto by volební lídři maturitu ze znalostí
Královéhradeckého kraje zvládli, na
výtečnou by to však nebylo. Většinu otázek
dokázali oslovení politici zodpovědět správně či s
drobnou odchylkou. Například
na dotaz, kolik obyvatel má Královéhradecký
kraj, se správné odpovědi nejvíce
přiblížili Jiří Hanuš (KDU-ČSL) a Hana
Orgoníková (ČSSD), kteří shodně uvedli
550 tisíc, což je jen o necelé dva tisíce
víc, než udává
královéhradecká
pobočka Českého statistického úřadu. K 31.
prosinci loňského roku to bylo
přesně 548 368 obyvatel.

Lídři také
poměrně přesně určili průměrný plat v kraji, nejblíže skutečné částce 16 934
koruny v roce 2005 byla Orgoníková.

Větší
problémy působila lídrům odpověď na otázku, kde je
v kraji nejvyšší nezaměstnanost.
„Určitě to je někde nahoře. Severovýchod kraje?
Nezaměstnanost na vesnicích je
však určitě vyšší než ve městech,“
přemýšlel nad otázkou lídr Strany
zelených
Stanislav Penc. Pak jmenoval Broumovsko, jemuž přisoudil třináct
procent lidí
bez práce.

Na nezaměstnanost na Trutnovsku zapomněli

Na broumovský region vsadili i Zdeňka Horníková (ODS) a Jiří
Hanuš. „Další region s výraznou mírou nezaměstnanosti je Novobydžovsko,“ dodal
lídr lidovců. Soňa Marková (KSČM) jmenovala Jičínsko, ale podle dat statistiků
za poslední čtvrtletí loňského roku byla v kraji nejvyšší nezaměstnanost na
Trutnovsku – 8,45 procenta.

Otázkou
na
cenu jízdného v krajském městě se nechala zaskočit
Zdeňka Horníková, která
jízdní tarif odhadla na šest až osm korun.
„První pásmo stojí dvanáct korun,
pak je tam ještě druhé pásmo, ale kolik
stojí, nevím. Já ho
nepoužívám,“ uvedla
Orgoníková. Přesnou částku 12 korun určili i
zbývající volební lídři.

I když o
Sněžce jako o nejvýše položeném místě kraje nikdo z dotázaných nepochyboval,
její nadmořskou výšku udávanou v současných mapách správně určily jen
Orgoníková a Marková. Horníková a Hanuš o metr přestřelili a Penc bez mučení
přiznal, že si na nadmořskou výšku Sněžky nevzpomíná.

Památky UNESCO politici většinou neznají

Zatímco poslední otázku
testu, která se týkala zastoupení
jejich stran v krajském zastupitelstvu, zvládli
všichni téměř na výbornou (jen
Marková se od skutečného výsledku KSČM
odchýlila o dvě procenta), chytákem se
pro většinu lídrů ukázala být
otázka, které památky v kraji jsou zapsány
na
seznamu UNESCO. „Braunův Betlém? Myslím, že je tam
Litomyšl, ale ta zase není v
našem kraji,“ uvažoval Penc.

Jiříiacute;
Hanuš
přisoudil zápis do světového kulturního
dědictví, na němž je z Česka dvanáct
památek, hned třem pamětihodnostem z kraje: kostelíku ve
Slavoňově na
Náchodsku, Kuksu i Novému Městu nad Metují. Na
Nové Město vsadila i Marková,
Orgoníková na Kuks. Jediná správná
odpověď zazněla od lídra ODS Horníkové: Z
památek v Královéhradeckém kraji
není na seznamu UNESCO ani jedna.

„V našem
kraji je pouze jedenáct národních kulturních památek,“ uvedl Milan Smolík z
oddělení kultury a památkové péče krajského úřadu.

Pokud si zájemci budou chtít prohlédnout některou z
pamětihodností zapsaných UNESCO, nejblíže jsou zámek v Litomyšli a historické
jádro Kutné Hory.

Ve sportu se většina dotázaných orientuje

Podobným chytákem byla
otázka, které fotbalové a hokejové
kluby v kraji hrají nejvyšší soutěž.
„Hradečtí hokejisté hrají první ligu
a
fotbalisté Hradce druhou ligu. Hned za nimi jsou ve třetí
lize náchodští
fotbalisté,“ říkala Horníková.

Marková
přiznala, že neví, Hanuš a Orgoníková
věděli, že žádný hokejový ani fotbalový
klub v kraji nejvyšší soutěž nehraje. Ve fotbale,
kde je nejvyšší soutěží první
liga, hraje Hradec druhou ligu a v hokeji
(nejvyšší je extraliga) bojují
hradečtí hokejisté v první lize).

***

* Otázky MF DNES

1. Kde je v Královéhradeckém kraji nejvyšší nezaměstnanost a
kolika dosahuje procent?

(na Trutnovsku 8,45 % – duben 2006)

2. Jaký byl vloni v kraji průměrný plat?

(16 934 Kč – rok 2005)

3. Kolik lidí v kraji žije?

(548 368 – k 31.12.2005)

4. Kolik stojí základní jízdné v městské hromadné dopravě v
krajském městě?

(12 Kč)

5. Který je největší zaměstnavatel v kraji?

(Fakultní nemocnice Hradec Králové)

6. Které je nejvýše položené místo v kraji a kolik má metrů
nad mořem?

(Sněžka, 1602
m n. m.)

7. Které památky v kraji jsou na seznamu dědictví UNESCO?

(žádné)

8. Vyjmenujte okresy v kraji.

(Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou,
Trutnov)

9. Které fotbalové a hokejové kluby v kraji hrají nejvyšší
soutěž?

(žádné, hradečtí fotbalisté – 2. liga, hradečtí hokejisté –
1. liga)

10. Kolik procent hlasů získala vaše strana v posledních
krajských volbách a kolik má křesel v krajském zastupitelstvu?

Zdeňka Horníková

lídr ODS

Nezaměstnanost: Broumovsko, 9 %

Průměrný plat: 16 300 Kč

Počet obyvatel: 530 tisíc

Jízdné v Hradci Králové: 6 nebo 8 Kč

Největší zaměstnavatel: nevím

Nejvýše položené místo: Sněžka, 1603 m n. m.

Památky UNESCO: žádné

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad
Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: hradečtí fotbalisté – 2.
liga, hradečtí hokejisté – 1. liga

Výsledek strany v krajských volbách: 38,39%, 21 mandátů
(přesně 39,28 %, 21)

Hana Orgoníková

lídr ČSSD

Nezaměstnanost: Novobydžovsko, okolo 10 %

Průměrný plat: téměř 17 tisíc Kč

Počet obyvatel: 550 000

Jízdné v Hradci Králové: 12 Kč

Největší zaměstnavatel: Fakultní nemocnice Hradec Králové

Nejvýše položené místo: Sněžka, 1602 m n. m.

Památky UNESCO: Kuks

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jič&iiacute;n, Náchod, Rychnov nad
Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: žádné

Výsledek strany v krajských volbách: 11,97%, 6 mandátů
(správně 11,97%, 6)

Soňa Marková

lídr KSČM

Nezaměstnanost: Jičínsko, přes 9%

Průměrný plat: necelých 16 tisíc Kč

Počet obyvatel: přes 500 tisíc

Jízdné v Hradci Králové: 12 Kč

Největší zaměstnavatel: Škoda Auto Kvasiny

Nejvýše položené místo: Sněžka, 1602 m n. m.

Památky UNESCO: Nové Město nad Metují

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad
Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: žádné

Výsledek strany v krajských volbách: okolo 18%, 8 mandátů
(správně 16,66%, 8 mandátů)

Stanislav Penc

lídr Strany zelených

Nezaměstnanost: Broumovsko, asi 13%

Průměrný plat: okolo 15 tisíc Kč

Počet obyvatel: 500 000

Jízdné v Hradci Králové: 12 Kč

Největší zaměstnavatel: nevím

Nejvýše položené místo: Sněžka, nevím

Památky UNESCO: Braunův Betlém

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad
Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: fotbalisté a hokejisté Hradce

Výsledek strany v krajských volbách: 2,5%, žádný mandát
(správně 2,5 %, 0)

Jiří Hanuš

lídr KDU-ČSL

Nezaměstnanost: Broumovsko, okolo 10%

Průměrný plat: 15 600 Kč

Počet obyvatel: 550 000

Jízdné v Hradci Králové: 12 Kč

Největší zaměstnavatel: Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Nejvýše položené místo: Sněžka, 1603 m n. m.

Památky UNESCO: Slavoňov, Nové Město nad Metují, Kuks

Okresy v kraji: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad
Kněžnou, Trutnov

Kluby hrající nejvyšší soutěž: žádný

Výsledek strany v krajských volbách: okolo 10,3%, pět
mandátů (přesně 10,35%, 5)

Zelení mají stranické noviny

23.5.2006

Lidové noviny

bit

Graficky celkem zdařilé klipy nabízejí zelení. Vždy jde o
jakési stranické noviny, v zeleno-bílém provedení, v nichž se fotografie hýbou
podobně jako ve zfilmované pohádce Harry Potter. Úvod spotu ale vyznívá snad až
příliš chlubivě. Zelení říkají, že jsou zastoupeni v 16 evropských parlamentech
a sebevědomě tvrdí, že v Česku jejich „preference přesahují 10 procent“. Že to
říkají jen některé průzkumy, je ponecháno stranou. Klip je podkreslen
nevtíravou hudbou a ústřední ženský hlas působí příjemně.

Po
sebevědomém začátku se v hlavní novinové fotografii začnou proměňovat hlavy
jednotlivých lídrů Strany zelených. Pak ženský hlas vyzve vždy jednoho z nich,
aby promluvil o tématu, které ho trápí nejvíce.

„Stanislav
Penc z Královehradeckého kraje nám odpovídá, proč volit zelené,“ oznamuje hlas.
Když Penc mluví o bezpečnosti a lidských právech, objevují se záběry z loňského
policejního zásahu na CzechTeku. Zelení v klipu také využili zákrok policie
proti své kandidátce Kateřině Jacques. U ostatních lídrů převažují ekologická
témata. Místy jsou ale podávána až příliš emotivně.

Bublan se nechce vzdát inspekce

23.5.2006

Lidové noviny

PRAHA O budoucí podobu české policie se včera ostře střetli
ministr vnitra František Bublan (za ČSSD) a občanský aktivista a sněmovní
kandidát Strany zelených Stanislav Penc. Spor o to, kdo by měl v budoucnu
kontrolovat práci policistů, se odehrál přímo na Bublanově tiskové konferenci,
kam Penc přišel jako člen Syndikátu novinářů.

Bublan
odmítá, aby policisty kontroloval nezávislý orgán, podřízený například
ministerstvu spravedlnosti. „Přivítal bych ale, aby Inspekce ministra vnitra
podléhala veřejné kontrole, například prostřednictvím parlamentu,“ řekl včera
Bublan.

Penc
práci
inspekce dlouhodobě kritizuje, vadí mu například, že
dosud nebyl potrestán
žádný z policistů, zasahujících na
loňském CzechTeku. „Policejní odbor kontroly
a stížností dostává ročně kolem
šesti tisíc stížností, kladně ale
vyřídí jen
desetinu,“ upozornil Penc. Fakt, že ministerstvo vnitra a policie
v případě
CzechTeku nereflektovaly usnesení parlamentu, branně
bezpečnostních výborů a
ombudsmana, je podle Pence ukázkou politické manipulace s
policií.

Bublan: Inspekce se nevzdám

23.5.2006

Lidové noviny

Robert Malecký

Bublan
odmítá, aby policisty kontroloval nezáaacute;vislý orgán, podřízený například
ministerstvu spravedlnosti. „Přivítal bych ale, aby Inspekce ministra vnitra
podléhala veřejné kontrole, například prostřednictvím parlamentu,“ řekl včera
Bublan.

Penc
práci
inspekce dlouhodobě kritizuje, vadí mu například, že
dosud nebyl potrestán
žádný z policistů, zasahujících na
loňském CzechTeku. „Policejní odbor kontroly
a stížností dostává ročně kolem
šesti tisíc stížností, kladně ale
vyřídí jen
desetinu,“ upozornil Penc. Fakt, že ministerstvo vnitra a policie
v případě
CzechTeku nereflektovaly usnesení obou komor parlamentu, branně
bezpečnostních
výborů a ombudsmana, je podle Pence ukázkou
politické manipulace s policií.

Převedení
pravomocí inspekce pod ministerstvo spravedlnosti požaduje rovněž Ivan Langer
(ODS), o němž se mluví jako o možném Bublanově nástupci. „Vedle toho musí
policejní odbor kontroly fungovat tak, aby skutečně řešil stížnosti občanů,
místo aby je zametl pod koberec,“ řekl LN Langer.

Podle
opozice je podivné, když ministr vnitra začne řešit koncepci policejního sboru
dva týdny před volbami. „Zdá se, že se pan ministr konečně probudil. Otázka je,
proč nedělal, co měl, po dva roky ve funkci a proč nyní opisuje od opozice,“
prohlásil Langer. Kandidát zelených Penc upozornil, že se Bublan rozhodl
prezentovat svou koncepci rozvoje policie dva dny poté, co ho Strana zelených
kritizovala za nekoncepčnost. Bublan ve svém návrhu předpokládá například
přijetí služebního zákona, který by policistům přinesl navýšení platů o 4 až 5
tisíc korun. Chce zlepšit i materiální vybavení policie, například zavedením
internetu do každé služebny.

Martin Bursík: Všimli jste si? Zelení jsou
nechtěnými dětmi české politiky

22.5.2006

iHNed.cz

MARTIN BURSÍK, šéf Strany zelených:

Všimli jste si? Zelení jsou nechtěnými dětmi
české politiky

Vážení
čtenáři, přinášíme vám první
ze série předvolebních rozhovorů s lídry pěti
nejsilnějších politických stran, kteří by
po volbách mohli nejvýrazněji
ovlivňovat dění v zemi. Další velká
profilová interview najdete na těchto
stránkách po celý tento týden.

Martin Bursík vede Stranu zelených sedmý měsíc, za tu dobu
se její volební preference zvedly ze dvou a půl na deset procent. Přesto
demoskopové opakovaně upozorňují, že voličské sympatie k jeho straně jsou
„mělké“ a skutečný volební výsledek se může od dnešních odhadů
výrazně lišit.

Budoucnost zelených je nejistá, a přitom klíčová –
konkurence se teprve letos na jaře začala vůči nim vymezovat, přitom ale
aktuální data naznačují, že právě úspěch či neúspěch zelených rozhodne, kdo
sestaví příští vládní koalici.

HN: Tři týdny před volbami se na veřejnost dostal dopis,
ukazující na spory uvnitř vaší strany, to nesvědčí o velké politické
vyzrálosti.

Byl to spíš projev vnitrostranické diskuse, po níž byla
veliká poptávka. Tahle dychtivost po svobodné komunikaci a dialogu má kořeny v
minulosti, kdy byla demokracie uvnitř strany omezována. Proto je to delikátní
věc: lidé, kteří napsali ten dopis, jsou na takové věci extrémně citliví.
Obsahově jde přitom o banality, jako když na záchodě stranického sekretariátu
nefunguje splachovadlo. Jsou to věci běžného provozu strany, budeme to řešit po
volbách.

Vnitřní problémy neřeším, to má na starosti
kolegyně

HN: To může být už pozdě, volby jsou za dveřmi.

Máte pravdu, že to nevypadá dobře, schází nám jistá
politická zkušenost. V tom smyslu, že je to čistě provozní záležitost a vlastně
se nic neděje, přesto se to dá v kampani interpretovat: „zelení se
hádají“. Lidé, kteří podepsali ten dopis, se toho v zápětí lekli a druhý
den mi přistál v počítači e-mail, kde vyvrátili, že jde o politickou rozepři.

HN: Tlačil jste na ně?

Ne, vůbec ne, bylo to zcela spontánní, vyšlo to od nich, já
jsem s nimi vůbec nemluvil.

HN: Vy jste s nimi nemluvil?

Ne, jenom někomu jsem poslal e-mail, osobně jsme se ale
nesešli.

HN: Všechny redakce ten dopis dostaly faxem a e-mailem. Kdo
tu vnitřní zprávu o „rozbitém splachovadle“ pustil do médií?

Nemám ponětí.

HN: Vás to nezajímá?

Já na to nemám čas. Vnitrostranické věci řeší Dana Kuchtová,
ona je má kompetenčně na starosti.

HN: Nezdá se vám to jako hazardování? Nechtěl byste si s
těmi lidmi promluvit?

Já si s nimi o tom promluvím, ale ještě jsem se k tomu
nedostal.

HN: I tuhle laxnost leckdo může chápat jako politickou
nevyzrálost, přitom se po volbách chcete podílet na vládě?

To není otázka nezralosti, je to otázka míry
profesionalizace strany. V ostatních stranách jsou sekretariáty,
profesionálové, analytici, informatici. My máme ve straně a během volební
kampaně v podstatě jen tři profesionály v hlavní kanceláři, jinak všechno
jedeme způsobem, jakým se dělají kampaně ve Spojených státech, ve stranách
„volebního typu“, tedy na bázi sítě dobrovolníků. Pak pochopitelně
občas něco kulhá.

HN: Myslíte, že to voliče nezajímá? Chcete být přece ve
vládě, nebudete i tam nezralí a neprofesionální?

Já se musím ohradit vůči tomu, že vy to rozbité splachování
na toaletě interpretujete tak, že celý dům má mělké základy a že se celý
otřásá. To není pravda.

Paroubek se chybně snaží vrážet do zelených
klíny

HN: Vám opravdu nevadí, že tím dáváte do ruky zbraně
soupeřům?

To se pochopitelně stalo. Ale třeba způsob,
jakým to využívá
premiér Paroubek, podle mého názoru ČSSD
spíše uškodí. Jestli Paroubek kalkuloval
s tím, že znovu přetáhne zpět k sociálním
demokratům ty voliče, kteří mu
utíkají k zeleným, pak o tom mám
velké pochybnosti.

To, že si tím uzavírá některé varianty, že si zužuje
manévrovací prostor pro koaliční vyjednávání, že hraje náhle vabank a že
spoléhá na menšinovou vládu podporovanou komunisty, tak to je jeho fatálně
chybné rozhodnutí.

Jestli kalkuluje s tím, že tahle porucha „splachovacího
mechanismu“ snížila moji pozici a že by mohl vrazit klínek mezi mě a
Stranu zelených, aby Strana zelených byla ochotna jít s ním do menšinové vlády
s podporou komunistů, tak na to může úplně zapomenout.

Tak siln&yyacute; mandát, jaký on dostal teď na sjezdu v Praze, jsem
dostal i já na sjezdu v Pardubicích – a od té doby naše strana v preferencích
vyrostla ze dvou a půl procenta na deset procent.

HN: Paroubek hraje daleko vyšší hru: on vás chce totálně
zdiskreditovat, abyste se do parlamentu vůbec nedostali.

To jsem samozřejmě pochopil a vůbec to nepodceňuji. Ale
kvůli jednomu dopisu, který zneužívá soupeř, přece nezměním styl řízení strany,
a jestli se to tomu jednomu procentu našich straníků nelíbí, budou se muset
zařídit jinak. Ve chvíli, kdy mi na stole přistála jejich omluva a vysvětlení,
jsem ovšem pochopil, že to byla jen politická naivita sedmnácti lidí. Naše
strana má kolem dvou tisíc členů a do parlamentu míří úplně jiná skupina, lidé
na čele kandidátek, ta elita naší strany, jsou spolehliví a loajální.

ODS si mus&iaiacute; vyřešit problém pražského křídla

HN: Vidíte nějakou souvislost mezi zveřejněním onoho dopisu
a Paroubkovým útokem na sjezdu ČSSD? Premiér mimo jiné mluvil i o vašich
skandálních majetkových poměrech?

Všimli jste si toho, že Strana zelených je nechtěné dítě,
které si nikdo z partnerů vlastně nepřeje?

HN: Ale ODS vás určitě chce, jste teď pro ni dokonce jedinou
šancí, jak se dostat k vládě, nechce-li se blamovat s velkou koalicí.

Tuhle tezi bych možná bral, kdyby na mě pražské vedení a
primátor Bém pořád neútočili a kdyby ODS dokázala odstřihnout pupeční šňůru k
Václavu Klausovi. Ale jinak: vy jste si opravdu nevšimli, že jsme nechtěné dítě
české politiky? Nechtějí nás ani velké, ani malé „zavedené“ strany.
Ale nejen ony.

Myslíte, že ČEZ má radost ze zelených? Že z nás má radost
Česmad Bohemia? Nebo uhlobaroni? Mnoho velkých hráčů si velmi intenzivně přeje,
abychom se do politiky nedostali, proto je tlak na diskreditaci mé osoby tak
enormní. Je větší než na ostatní politické strany. A to vede k tomu, že i deník
Právo před volbami klidně pustí celostránkový rozhovor s bývalým členem strany
Jakubem Patočkou, který jim pěkně vysvětlí, jak hrozné to s naší stranou je.

Právo v jednu chvíli zcela změnilo způsob
psaní

HN: Jak si to vysvětlujete? Je to kampaň proti vám?

No – Právo opravdu v jednu chvíli úplně změnilo svůj způsob
referování o Straně zelených. Z mého pohledu tam zjevně nějaká politická
motivace musela být, to se nedá jinak vysvětlit.

HN: Proč by to v Právu dělali?

Právo je blízké sociální demokracii, to přece všichni víme.

HN: Vy za tím vidíte režii Lidového domu?

Takhle přímo to nedokážu říct.

HN: Premiér na vás zaútočil kvůli restitučním a dalším
sporům kolem vašeho domu, nepodcenil jste trochu situaci, když jste se
rozhodoval, že půjdete do politiky? Nemohl jste ty spory vyřešit už dřív?

Já se nemohu bránit jinak, než že všechno vysvětluji, což
jsem také udělat. Tenhle dům je trnem v oku všem poslancům, protože každý den
chodí kolem něj do práce. Já ho nemůžu vzít a přestěhovat ho někam jinam.
Omlouvám se, ale já nemám jiná slabá místa, kterým by se mohli věnovat, tak si
vybrali tohle a hrají to na lidskou závist. Co mi poradíte jiného?

Já jsem naprosto důvěryhodný člověk, který nabyl majetek v
dobré víře v rámci restitucí, majetek, který nám komunisti ukradli. Do toho
majetku jsme investoval a budu ho předávat příštím generacím. Ten dům jsem
neprodal, žádné nájemníky jsem nevyhnal, chovám se slušně, se sousedy se
nehádám, dbám na to, abychom dům opravovali za dozoru památkářů, aby si uchoval
svůj historický charakter, mám stavební povolení. Co k tomu mám říct víc?

To, že ODS v Praze prověřuje, jestli jsem v roce 1991 měl
povolení k předělávce topení, a nakonec zjistili, že měl, co na to mám říct?
Hledají, co mohou – a nenašli nic.

HN: A co vaše podání k Ústavnímu soudu, snažíte se změnit
jeho výrok, což by se mohlo dotknout i některých jiných restituentů. Jistě,
bráníte svá práva, ale spousta voličů to bude číst tak, že myslíte jen na sebe.
Proč jste si to nevyřešil už dávno?

Čtete to moc jednoduše. No, on je to spíš spor pro právníky,
ne pro novináře, ale pro vás je všechno, vy si můžete vzít cokoliv…

HN: …to přece není útok na vás, chceme se v tom jenom
vyznat, spousta voličů si to může vysvětlit právě takto.

Já to vysvětlím, i když mě poškozuje už to, že o tom
mluvím…

HN: …jste politik, chcete vládnout, měl byste být otevřený.

Proti tomu nic nemám, politik musí pustit veřejnost i do
osobních věcí, ale to neznamená, že ztratí práva bránit se v některých sporech
soudně. Co byste mi doporučovali, aby si to voliči nevysvětlili špatně? Mám
prodat veškerý majetek, svléknout se donaha, a jít na veřejnost? To je přece
absurdní!

HN: Vstoupil jste do problematického restitučního sporu a už
nejste privátní osoba, jste předseda strany, která možná bude vládnout.

Je to celé jinak. Na začátku 90. let stát formou restituční
zákona definoval okruh oprávněných osob, kterým může být vrácen majetek. Mezi
nimi byl i můj otec. Já a můj bratr jsme zdědili ten nárok a ta nemovitost nám
byla vydána.

My jsme do toho domu investovali peníze,
potom stát nálezem
Ústavního soudu změnil pravidla hry.
Rozšířil okruh oprávněných osob o
další
osoby blízké mému otci, kterým by se teď
mohl majetek převést. Pravidla se ale
podle ústavy a evropských pravidel nesmí měnit
zpětně, to je prostě
nemyslitelné. Do tohoto problému jsem Českou republiku
nedostal já, ale Ústavní
soud dvěma konkrétními nálezy.

Problém je v tom, že jsme se – ono se mluví o rodině, ale my
jsme se nikdy s druhou stranou sporu neviděli – nemůžeme dohodnout o vyrovnání.
A tento čistě privátní a principiální spor, do kterého nikomu nic není, se teď
dostal do politiky a někdo se to snaží zneužít.

Jsem čestný muž s nadprůměrným kreditem

HN: S tím se asi dalo počítat.

Ano, ale to není nic, co by mě
handicapovalo, protože já mám
čistý štít a chovám se v tom čestně. Co
já si počítám, je moje vlastní
svědomí,
a to, jestli se chovám čestně, nebo ne. A za celou tu kampaň,
která je proti
mně vedena, se jedinkrát neprokázalo, že bych se zachoval
nečestně nebo v
rozporu s dobrými mravy.

Já jsem si vědom, že jsem vstupoval do politiky s kreditem,
který je v českém politickém niveau nadprůměrný, a to je něco, co si hodlám
obhájit, a tento typ útoků mně to nemůže nijak ztížit.

HN: Vyčetl vám někdo uvnitř strany, že tyhle spory nepřímo
ohrožují její volební výsledek, třeba i vstup do parlamentu?

Ne, tak to přece není. Kdybych měl
nějaký šrám z minulosti,
kterého bych se bál, protože mě může položit, tak bych do
toho nešel. Kdyby se
mi i přesto do toho strašně moc chtělo jít, konzultoval
bych to předem s lidmi
ze strany. Ale já nic takového nemám. Nikdo mi to
nevyčítá, bráním přece svá
práva.

HN: Vraťme se k nevyzrálosti vaší strany. Petr Uhl například
tvrdí, že byste v případě zvolení měli zůstat v opozici, parlamentně vyzrát a
pak teprve usilovat o vstup do vlády. Tak to třeba bylo se Zelenými v Německu,
na tom může něco být.

Promiňte, ale na tom není vůbec nic. Tyhle
výroky
nedokládají nic jiného než politickou nevyspělost
Petra Uhla. Je to infantilní,
naivní a hloupé. Petr Uhl je možná
známý člen Strany zelených, ale rozhodně
není významným členem dnešního
týmu vedení, který stranu chce reprezentovat v
parlamentu. On je na šestém, nevolitelném
místě kandidátky. Já si Petra Uhla
nesmírně vážím za jeho postoje v dobách
komunismu, ale také jsem už dávno
pochopil, že Petr Uhl je víc demokrat než politik, vždycky se mu
něco nelíbí,
ať se děje, co děje.

Ale my přece jdeme do politiky proto, abychom zelená témata
nejenom vnesli do politického diskursu, aby se o nich vážně mluvilo, ale
abychom je i prosadili! Přece nemůžeme jen tak říct: „My si jdeme sednout
do opozice“.

Chtít jenom sedět v opozici není zodpovědné

HN: Práce v opozici se vám zdá být nezajímavá?

To rozhodně ne, i tam se dá udělat hodně
důležité práce,
když to tak dopadne, budeme prosazovat program v opozici. Ale chceme-li
opravdu
něco udělat, něco prosadit, mus&iaciacute;me ovlivňovat vládu. Je
to v logice věci, cílem
každé politické strany je podíl na
vládnutí. To znamená ovlivňování
každodenní
politiky.

To vy se jenom snažíte vytvořit dojem, že dopis sedmnácti
lidí ukazuje, že nebudeme schopni podílet se na vládě, že jsme nezralí. Ale já
si třeba myslím, že jsem zralý dělat politiku na nejvyšší úrovni a něco za
sebou mám. A nejsem tam jediný, jsou tam další lidé.

HN: Z toho, co o vás řekl premiér a novopečený šéf ČSSD Jiří
Paroubek, je asi zřejmé, že vašimi jedinými možnými koaličními partnery, pokud
budete ve sněmovně, budou ODS a KDU-ČSL.

Proč je to zřejmé?

Já opravdu nevím, nevím, jestli mně osobně ty Paroubkovy
výpady vadí, to je spíš jeho problém. Partneři, kteří neumějí čistě konkurovat
programem, osobnostmi, vizemi, se vždycky uchylují k jiným útokům a jedou
negativní kampaň. Já to beru realisticky. Mně to neimponuje, já to nedělám. Ani
zelení v kampani žádného politického soupeře napadat nebudou.

HN: Jenom sami sebe…

(smích) Paroubkovy výpady mě opravdu nějak moc nevadí.

HN: Trochu jsme předpokládali, že si svým chováním Paroubek
k vám zavřel dveře.

Já se úplně neorientuji v tom, kdo všechno to proti
Bursíkovi teď hraje. Ale premiér Paroubek trochu vypadnul z role, v níž se
prezentoval při první televizní debatě se mnou. Tam mu poradili, aby byl věcný
a klidný, a on to potom evidentně nevydržel – a dělá chybu.

HN: Jinými slovy si necháváte otevřené dveře ke všem
stranám?

Rozhodnou voliči, bude záležet na tom, jak to rozdají.

HN: Říkáte, že chcete do vlády, proč jste voličům
nepředstavili lidi, kteří by do vlády za vás šli? Jak si to máme představit:
Bursík na ministerstvo životního prostředí nebo na zahraničí, Kuchtová
energetika, Pávek na místním rozvoji, Penc na vnitru nebo na zemědělství?

Vůbec nejsme takhle daleko. Vůbec tyhle debaty nevedeme. Já
nevím, jestli ty podivné hry na stínové vlády vůbec mají nějaký smysl, nikdo
pořádně neví, jak to funguje…

HN: …v Británii je to celkem
přehledné, lidé, kteří se v
opozici starají o příslušný resort,
nabízejí své služby místo současných
ministrů.

Ano, to je v Británii, víte, my máme trochu jinou politiku.

Ministr nemusí mít stranickou legitimaci

HN: Spíše to vypadá, že ty lidi nemáte a budete je hledat až
po volbách.

My ty lidi samozřejmě máme, a nemusí to vůbec být lidé,
kteří jsou na kandidátkách a nemusí to být straníci, na našem programu se
podílela celá řada nestraníků a externistů. Kdybychom ty lidi neměli, nebyli
bychom schopni dát dohromady takto univerzální program a postavit a vybavit stranu
takovým obsahem. Nechceme zapadnout do tradičního představy, že nám jde víc o
křesla než o to, co ti lidé ve vládě budou dělat. Naše politika je jiná, my
tomu říkáme, teď nevím, jak to přesně říct česky a nechci používat anglická
slova…

HN: …řekněte to klidně anglicky…

…my tomu říkáme „target oriented
policy“, tedy
politika zaměřená, směřovaná na konkrétní
cíle. Taková politika je riskantní,
protože úspěch a neúspěch je tu přesně měřitelný.
Prostě je pro nás důležitější
napsat pořádné vládní
prohlášení, které by nebylo souborem
obecných prohlášení,
jejichž plnění nelze pořádně kontrolovat a které
se později bude vykládat
všelijak. My bychom chtěli to povolební
jednání vést co nejkonkrétněji. To je
nejdůležitější – ne to, kdo bude mít jaký
post.

HN: Skvělý program se ale bude bez konkrétních lidí dost
špatně plnit, to jsou spojité nádoby politiky.

To určitě, ale my začínáme u programu, já už určitou
představu o případném personálním obsazení mám, ale nechtěl bych předbíhat
událostem. Ale zase: to, že nemluvíme o postech, dokazuje to, že jsme nezralí,
nebo to, že myslíme více na obsah politiky?

HN: Byl byste pro britskou praxi, aby vláda každý rok
předkládala jakýsi plán konkrétních zákonů, které chce prosadit?

Už jsem říkal, že nám vadí vágnost programového prohlášení,
my chceme opravdu prosadit co nejkonkrétnější formulace, aby se politické
strany potom nemohly vykrucovat, že nic takového nechtěly. Ten příklad, který
jste uvedli, se mi docela líbí. Konkrétní legislativní plán by určitě pomohl.

Martin Bursík očima komentátorů HN

Lenka Zlámalová

hlavní analytička listu

Ekonomická erudice

Spojuje
roli ekologa a byznysmena. Nejen tím bourá jedno z letitých klišé české
politiky: ekonomové a ekologové jsou největší soupeři. Na rozdíl od svých
předchůdců se nesnaží chránit životní prostředí zákazy a vyhláškami, ale chce
prosadit, aby se ekologické chování lidem prostě vyplácelo. Tímto směrem jde
jeho ekologická daňová reforma. Mezi lídry stran patří v hospodářských tématech
mezi kompetentnější polovinu. Zatím působí jako ekonomický liberál.

Tomáš

Němeček

komentátor

Zahraničněpolitický rozhled

Bursíkovi
zelení budou všude, kde půjde o lidská práva: jde jim to lépe a věrohodněji než
kterékoli jiné straně. Nesoustředí se jen na Čínu, Kubu, Rusko, ale oproti
havlovské tradici se pustí i do Ameriky, Izraele, Turecka či třeba Polska.
Převzali v tom instantní názory západoevropských zelených, bohužel nekriticky.
Bursík brzdí kolegy, kteří staví „evropské bezpečnostní síly“ do
protikladu k NATO. Není pacifista, ale těžko by schválil vojenskou akci bez
mandátu OSN.

Jan

Macháček

komentátor

Politická dovednost

Technologie
moci mu není cizí: necelý rok po vstupu do strany
se stal jejím předsedou,
necelý rok po zvolení ji nejspíše přivede
do sněmovny, možná dokonce do vlády.
Pytel blech, který jeho strana připomíná,
zatím jakž takž zvládá. Řídit a
vyžadovat kázeň a dodržování politických
dohod u lidí jako Petr Uhl nebo
Stanislav Penc, kteří se nebáli Husákova
kriminálu, je opravdu téměř nemožné. Pod
vlídnou tváří se ale skrývá
druhá tvář tvrdého vyjednávače. Takže
uvidíme.

Petr Fischer

vedoucí kulturní rubriky

Kultura vyjadřování

Martin Bursík se na veřejnosti vyvaruje zbytečné útočnosti,
snaží se působit kultivovaně, přátelsky, klidně, vstřícně a hlavně informovaně.
Řečí těla dává najevo vyrovnanost, otevřenost, ale i jistou intelektuální
převahu. Jakmile se jedná o citlivé osobní otázky, stahuje se do obranné
pozice, je to jediná chvíle, kdy se v jeho osobnosti objevuje náznak
agresivity. Není-li si v některých tématech úplně jistý, hledá oporu v
ekologických souvislostech, kde je doma.

PETR PLACÁK: Do politiky? Jen jako podkoní Jeho
Veličenstva!

19.5.2006

Víkend HN

JIŘÍ
LESCHTINA

Ve svých textech dokáže hromovat,
klít a spílat spoluobčanům
až do »hlavořití«. Jen o kus dál ale
ztišeně píše, že cesta k bližnímu je to
největší dobrodružství, jaké lze snad na
tomto světě zažít. Jaká je jeho pravá
tvář, stíněná anarchistickým kloboukem?
Kdosi ho nazval donem Quijotem, který je
svým vlastním Cervantesem. »Myslím, že
nejsem nenávistný člověk. V poslední
době mi vadí čím dál míň věcí. Ale
možná už také nastupuje senilita,«
říká
historik, spisovatel, novinář a monarchista Petr Placák.

* V dětství jste bydlel přímo v areálu Ústřední vojenské
nemocnice, kam byl váš otec, chirurg, nadirigován počátkem padesátých let při
nahánění odborníků do armády. Nebylo to deprimující prostředí?

Vůbec
ne,
lampasáci nám byli k smíchu. Jednou jsme s
kamarádem namalovali dvoumetrovými
písmeny na plochu nemocničního nádvoří:
»Szabo je idiot.« To byl šéf nemocnice.
Na likvidaci nápisu povolal četu vojáků. Pamatuji se na
věčné konflikty s
vrátnými u vchodu. Moji starší sourozenci
doma pořádali bouřlivé večírky, na
které se stahovaly máničky z celé Prahy. Při
jednom zvlášť vydařeném mejdanu
zazvonil u dveří rozlícený lampasák. Když
mu otevřel otec, který neměl problém
pohybovat se v prostředí našich někdy dost
divokých kamarádů, překvapený oficír
začal blekotat a nakonec pozval tátu na skleničku.

* Hltal jste jako dítě dobrodružnou literaturu?

Dobrodružné
knihy jsem miloval stejně jako cestopisy nebo středověké kroniky. Skrz tohle si
člověk uvědomoval věci jako kamarádství, že se nedělají podrazy, nebo že na
tomhle světě nejde jen o chléb náš vezdejší – jeden je za všechny a všichni za
jednoho. To byly věci, o nichž komunisté pochopitelně nemluvili. Pro ně čest
byl třídně nepřátelský pojem, který buržoazie používala na oblbování
proletariátu.

* Na co jste si jako děti hráli?

Klasicky na
indiány, ale také na gestapo a partyzány.

* V jakých rolích jste vystupoval?

Když šlo o
to namlátit žalobníčkovi, tak na to byla nejvhodnější role gestapáka…

* Že by zasuté sympatie k zlosynům?

Ale ne,
žalobníček byl většinou vzorný pionýr. Byla to reakce na tehdejší režim, který
se stavěl jako antifašistický. Což samozřejmě byla lež od a do zet. Mýtus, s
n&iiacute;mž komunisté po válce vyhráli volby. Z komunistických antifašistických
tradic, stejně jako ze sovětských válečných filmů, jsme si v té klukovské partě
dělali legraci – ostatně jako ze všeho, co nám režim předkládal k víře.

* To už jste svět vnímali takhle politicky?

O co jde,
jsem začal vnímat hned. Můj první silný dětský zážitek jsou ruské tanky v srpnu

šedesát osm, kdy mně byly čtyři roky, a to mě provázelo celé
dětství. Od útlých let jsem Rusáky a komunisty nenáviděl, jak to jen dítě
dokáže – byli pro mě zosobněním zla z pohádek. A nebylo to ani pod vlivem otce,
kterého vyhodili ze střešovické nemocnice, když jako bývalý partyzán v roce
1969 na srpnových oslavách SNP veřejně prohlásil, že žádný národ se nikdy
nemůže smířit s jakoukoli okupací.

Kdo nebo co
vás nejvíc ovlivňovalo?

* Viselo to ve vzduchu jako olověný mrak a
člověk by musel
být úplně blbej a nebo zblblej, aby to nevnímal.
Hodně jsem pochytil od bráchy,
který byl o šest let starší, a měl
tudíž o šest let víc jasno než já. Velkou
roli v tom později hrála třeba rocková hudba, což byl
svět úplně mimo jakýkoli
komunismus.

Co pro vás
znamenalo, že otec patřil k partyzánům, na něž jste si hrávali?

* Otec byl součáaacute;stí mých
dětských dobrodružství. Pořád jsem
se ho vyptával, kolik Němců za slovenského
povstání oddělal. Ale odpovídal, že
střílel do vzduchu. Že partyzánská válka
měla spíš psychologický význam, při
vytváření chaosu v zázemí a podobně, což mě
– pochopitelně -vždy dost
zklamalo.

Říkal vám
úplnou pravdu?

* Ano, neměl duši vojáka. Byl to lékař, v civilu stejně jako
na vojně, kde léčil nejen vlastní lidi, ale i zajaté německé důstojníky.

Je pravda,
že po válce nafackoval Gustávu Husákovi?

* Říkalo se to. Faktem je, že na prvním partyzánském bále v
Lucerně, myslím, že to bylo v roce 1946, se Gustáv Husák opil a střílel do
stropu. A otec ho vyvedl ven. Jestli přitom padla nějaká facka…

Myslíte, že
si na něj Husák vzpomněl, když otce degradoval na vojína?

* Je možné, že to Gustáv udělal s gustem – českých lékařů v
povstání na Slovensku zas tak moc nebylo a Husák Čechy nenáviděl obecně.

Zatímco
otec se pak stal chartistou, vy jste se vydal dost jiným směrem. Na jaře 1988
jste sepsal manifest Českých dětí, který mystickým, poetickým jazykem volal po
obnově království. Jak ten nápad vznikl?

* My jsme se chtěli nějak vymezit právě
proti starším
opozičníkům z charty. Vadilo nám, že se obracejí
na Husáka, na vedení státu. Že
se chtějí bavit o lidských právech s režimem,
který je postavený na popření
veškerých lidských a občanských
práv. My jsme se s naším
prohlášením neobraceli
na režim, ale na kamarády a širší
veřejnost. A literární forma manifestu měla
vyjádřit to, že ideologické cancy nás
nezajímají a snaha »bojovat« za určité
politické principy pro nás vždycky bude mít
»svazácký« podtext.

Jak na vás
ale režim zareagoval?

* Skvěle. My přišli s něčím, co bylo
pro bolševika naprosto
nepochopitelné. Estébáci samozřejmě po tom skočili
a nechali manifest uveřejnit
v Rudém právu. Aby si lidé udělali obrázek,
co jsme zač. A tak tam mezi
prohlášeními brigád dojiček a
socialistických úderníků najednou stálo, že
my,
České děti, vyhlašujeme, že České
království trvá, připravujeme se na příchod
českého krále, což je náš
nejvyšší cíl, a tak dále. Byl to
trochu infantilní
text, ale v tom kontextu to bylo skoro geniální a
samozřejmě to mělo opačný
efekt: po těch šílených rudoprávních
kydech manifest na mnohé lidi působil
osvobozujícím dojmem, České děti se staly
populární…

Jak
manifest přijali chartisté?

* Exkomunisti z nás lezli po zdi. Vážně nám vytýkali, že
znevažujeme politickou opozici, ačkoli řada mých přátel měla za to, že ji
znevažují naopak oni. Z levičáků nás podpořil jen Petr Uhl – manifest asi v
něčem polechtal anarchistickou část jeho osobnosti. A liberálové kolem Václava
Havla to brali jako takové oživení opoziční scény, asi spíš poetické než
politické…

Různé akce
a pochody za obnovení monarchie děláte dodnes. Kolik je v tom recese a kolik
vážně míněné činnosti?

* Recese v tom není žádná, ale legrace spousta, a taky hodně
svobody. Je to bezvadný pocit pochodovat po Praze se žluto-černými prapory s
Franz Josefem a zpívat Zachovej nám Hospodine – vysmívat se zdejší blbosti,
malosti a národním mindrákům. Jinak dědičné monarchii dávám přednost před
republikou s voleným oligarchou.

Byl byste
ochoten monarchistickou ideu prosazovat politicky?

* Já jsem dokonce po listopadu založil monarchistickou
stranu Koruna česká, která dodnes existuje a žije si dál svým životem. Já ale
rád vystupuji jen sám za sebe, jsem stoupenec Českého království na volné
noze.

Vymezovali
jste se proti starší generaci, disidentským otcům, provokovali jste… V čem
vůbec jste viděli smysl disentu?

* Ale v mnoha věcech. Úplně nejdůležitější byla jeho úloha v
konkrétních případech pomoci lidem pronásledovaným režimem, stejně jako bylo
důležité seznamovat svobodný svět s osudem politických vězňů a jejich rodin…
Disent udržel nezávislé myšlení a umění v komunistické diktatuře a zachoval
kontakt s předkomunistickou či mimokomunistickou společností, a také s českým
exilem. A pak hlavně sehrál velkou úlohu při přechodu od totality k demokracii.
I když se zvoralo, co se dalo, představa, že by tady nebyly žádné opoziční
struktury a s komunistickou mocí by vyjednávali nějací reformní estébáci, je
představa děsivá…

Vy jste ale
Koordinační radu Občanského fóra po dvou měsících opustil, proč?

* Dva měsíce? Myslím, že jsem tam byl čtrnáct dní. Poslední
kapka byla, když jsem přišel s návrhem, že by se měla zastavit výstavba
Temelína a Gabčíkova, a tehdy to zastavit šlo. Komunisté, kteří megalomanské
stavby postavili – jako všechno – s neuvěřitelnou arogancí, by v porevoluční
atmosféře, kdy nevěděli, co s nimi bude, odhlasovali cokoli. Jenže lidé ve
vedení OF nebyli revolucionáři, ale byrokraté – najednou začali říkat, že je to
příliš složité, že se na to musí zřídit komise, a tak dále. Bylo mi jasné, že
takhle to bude úplně se vším a že je čas vypadnout.

Už ve
dvaadvaceti jste napsal velmi ceněný román Medorek a po listopadu vydal
pozoruhodné povídky. Proč jste se vlastně nenašel ve spisovatelské profesi
alespoň tak jako váš kamarád Jáchym Topol?

* Já jsem libero. Vystudoval jsem po
listopadu historii,
vydávám revue Babylon, chystám další
knížku, ale necítím se být historikem,
novinářem ani spisovatelem. Možná tak
nanejvýš básníkem, což je ale
spíš
životní postoj než profese, i když profese to vlastně taky je.

Před časem
jste vydal knihu rozhovorů s šestnácti českými básníky. Většinu z nich spojuje,
že byli v undergroundu, nebyli na vojně a prošli blázincem. Bylo i tohle
kritériem vašeho výběru?

* Kritérium výběru… tak to prostě bylo. Jsou to moji přátelé
a tou knížkou jsem si vlastně mapoval terén, ve kterém jsem se pohyboval. Ty
rozhovory vyjadřují životní postoje bytostně svobodných lidí, s nimiž se
ztotožňuji. Někteří se sice vztekali, že jsem z nich udělal blbce, ale to je
hloupost. Mám tuhle knížku moc rád.

Básník
Jiří
Krchovský napsal: »Hlídám své
šílenství v únosných mezích/
střídavě pobývám na
obou březích.« Uhlídali své
šílenství všichni, s nimiž jste mluvil?

* Asi ne, lidská psychika je citlivá
a zranitelná. Znám pár
lidí, kteří se nechali zavřít do blázince
kvůli modré knížce a vylezli odtamtud
jako skuteční cvoci. Prostě se jim to přesmyklo jinam a
nedokázali se vrátit do
normálních kolejí. Aby tohle úskalí
člověk uhlídal, musel mít určitou vnitřní
sílu, vůli. Chaoti s tím mají přirozeně
problém, blázinec neblázinec.

Ujasnil
jste si při rozhovorech s těmito zvláštními osobnostmi, zda básnění je výsledkem
osobitého bláznovství, nebo jestli psaní bláznovství spíš umocňuje?

* Nevím, asi jak u koho. Já si třeba psaní s bláznovstvím
vůbec nespojuji. Mě k psaní nutí racionální rovina vědomí, z níž potom vyrůstá
euforie, radost, uvolnění. Proto jsem také nikdy neměl rád drogy, kromě
chlastu. Pro mě je

* Zdají se vám neprozíraví lidé, kteří už odmítají propadat
strachu z dnešní KSČM, jejž přiživují některé strany hlavně proto, aby dostaly
co nejvíc hlasů?

Nezdají,
oni neprozíraví jsou. Když někdo, koho nemám
rád, začne tvrdit, že se máme
komunistů bát, určitě nepoběžím a nebudu jim natruc
nabízet koláče. Komunisté
sice v současné době nemají možnost provést
mocenský převrat, ale jejich
destrukční potenciál je neztenčen. Myslím, že
bychom se nestačili divit, v jak
krátké době by komunisté ve spojení se
socialisty dokázali různými plíživými
opatřeními a omezeními život v této zemi
otrávit, usměrnit a sešněrovat.
Vlastně to můžeme vidět už teď, a to je teprve začátek.

* V letošních volbách kandiduje do sněmovny jako jeden z
vůdců Strany zelených váš souputník z undergroundu Stanislav Penc. Jak to
vnímáte?

Nevadí mi
to. Už v undergroundu jsme byli každý sám za sebe. Standa Penc je profesionální
kverulant a dovede dobře mluvit, takže v parlamentu se určitě neztratí –
myslím, že by tam z něj mohli být pěkně nešťastní. S těmi zelenými… Vůbec
nechápu, proč na ně obě nejsilnější strany tak útočí. Vždyť přítomnost zelených
v parlamentu by umožnila sestavit vládu, ať již pravicovou nebo levicovou,
která by vyšachovala z rozhodování komunisty. A o to by přece demokratům mělo
jít především.

* Tak vidíte, jak se pěkně zaplétáme do politiky. Neskončíte
v ní přece jen jednou také?

Jedině jako
podkoní Jeho Veličenstva. Pořád si myslím, že je strašně důležité podávat
svědectví o době, v níž člověk žil. Což mohu dobře dělat pomocí historie,
publicistiky i literatury. Teď se chystám vydat esej, která se bude jmenovat
Fízl. Inspirovala mě k ní dochovaná část spisu, který si na mě vedla StB. Bude
na tom, myslím, dobře vidět, jak celý ten systém fungoval. Takže jde mi o to
být svědek – řekněme Jehovův. Protože Jahve v tom je od počátku věků. *

Znám pár lidí, kteří se nechali zavřít do blázince kvůli
modré knížce a vylezli odtamtud jako
skuteční cvoci.

Já třeba s bláznovstvím psaní vůbec nespojuji. Mě k psaní
nutí racionální rovina vědomí, z níž potom vyrůstá euforie,
radost,uvolnění.

Foto popis| PETR PLACÁK (*1964) Narodil se v Praze. Vyučil
se mechanikem a v roce 1984 maturoval na strojní průmyslovce. Živil se jako
studnař, hlídač v metru, lesní dělník. Po listopadu 1989 studoval historii na
Filozofické fakultě UK, kde promoval v roce 2000. Na jaře 1986 sepsal manifest
Českých dětí, v němž volal po obnově království. V devadesátých letech založil
roajalistickou stranu Koruna česká, z níž později vystoupil. Koruna česká
působí dodnes, účastní se i letošních voleb. Po revoluci působil krátkou dobu v
Nezávislém tiskovém středisku a v týdeníku Respekt. Jako dvaadvacetiletý zaujal
čtenáře samizdatu románovým debutem Medorek (1985) a v roce 1987 básnickou
sbírkou Obrovský zasněžený hřbitov. Od roku 1995 vede studentský časopis
Babylon. V roce 2001 vydal knihu povídek Cestou za dobrodružstvím a sborník rozhovorů
s šestnácti českými básníky Kádrový dotazník.

v jednotlivých krajích

19.5.2006

Hospodářské noviny

Volby v číslech

O dvě strany méně

Kandiduje 26 politických stran, hnutí a koalic. O dvě strany
méně než v roce 2002.

Ubylo tisíc kandidátů

Strany a hnutí do voleb nominovaly přesně 5007 lidí. Před
čtyřmi lety jich bylo 6157. Na jedno z 200 poslaneckých křesel připadá v
průměru 25 uchazečů, o pět méně než minule.

Čtvrtina žen

Voliči na kandidátkách najdou 3616 mužů a 1391 žen. Muži
dohromady tvoří 73 procenta všech kandidátů, žen oproti minulým volbám znovu
nepatrně přibylo.

Čtyři z deseti jsou bezpartjiní

Ubylo naopak nestraníku – na kandidátních listinách je jich
necelých 40 procent. Nejvíc lidí se stranickou legitimací je na hlasovacích
lístcích ODS.

Průměrný věk: 46

Uchazeči o poslanecká křesla o něco zestárli. Průměrný věk
kandidáta je 46 let. Nejmladším kandidátům bude ke dni voleb 21 let (takových
je několik desítek). Nejstaršímu je 87 let.

Největší výběr je na jižní Moravě

Celkem 18 politických stran kandiduje ve všech 14 volebních
krajích. Zbylých osm celou republiku pokrýt nedokázalo. Největší výběr budou
mít voliči v Jihomoravském kraji, kde kandiduje 23 stran.

Česká pravice nasadila jen 14 lidí

Nejvíc kandidátů, 343, do voleb poslaly shodně KDU-ČSL,
KSČM, SNK-ED, Strana zelených a US-DEU. Nejméně (14) jich přihlásila Česká
pravice (stejně jako v roce 2002 Balbínova poetická strana).

100 korun za hlas

Letošní volební kampaň bude nejspíš nejdražší v historii,
protože strany mají k dispozici nejvíc peněz. Každá strana, která získá aspoň
1,5 procenta hlasů, dostane za každý hlas 100 korun státní dotace. Vítězná ČSSD
tak v roce 2002 díky tomu inkasovala 144 miliónů. Strany, které získají alespoň
tři procenta hlasů, mají nárok na roční státní příspěvek do 10 miliónů korun.

***

Kraj Praha

Mirek Topolánek

David Rath

František Beneš

Cyril Svoboda

Martin Bursík

Středočeský kraj

Vlastimil Tlustý

Milan Urban

Stanislav Grospič

Vlasta Parkánová

Olga Zubová

Jihočeský kraj

Tom Zajíček

Vítězslav Jandák

Vojtěch Filip

Miroslav Kalousek

Dana Kuchtová

Plzeňský kraj

Jiří Pospíšil

Václav Votava

Ivana Levá

Jaroslav Lobkowicz

Eva Tylová

Karlovarský kraj

Miloš Patera

Jaroslav Fiala

Pavel Hojda

Jana Křížová

Pavel Žlebek

Ústecký kraj

Petr Gandalovič

Jiří Paroubek

Josef Senfeld

Jiří Kubínek

Přemysl Rabas

Liberecký kraj

Tomáš Hasil

Cyril Zapletal

Josef Vondruška

Jaromír Drábek

Petr Pávek

Olomoucký kraj

Alexander Černý

Ivan Langer

Miloslav Vlček

Tomáš Kvapil

Pavel Andrš

Královéhradecký kraj

Zdeňka Horníkova

Hana Orgoníková

Soňa Marková

Jiří Hanuš

Stanislav Penc

Jihomoravský kraj

Václav Mencl

Bohuslav Sobotka

Miroslav Grebeníček

Libor Ambrozek

Ondřej Liška

Pardubický kraj

Ladislav Libý

Radko Martínek

Václav Snopek

Pavel Severa

Pavel Křivka

Zlínský kraj

Petr Nečas

Zdeněk Škromach

Vlastislav Antolák

Michaela Šojdrová

František Šulgan

Moravskoslezský kraj

Martin Říman

Lubomír Zaorálek

Miroslav Opálka

Jiří Carbol

Věra Jakubková

Kraj Vysočina

Miroslava Němcová

František Bublán

Pavel Kováčik

Jan Kasal

Jiří Dědeček

Lidé by zakázali kouření, politici ne

18.5.2006

Mladá fronta
DNES

JANA BLAŽKOVÁ

CIGARETY V RESTAURACÍCH. Už padesát
procent lidí v průzkumu
SC&C pro MF DNES žádá, aby politici zakázali
kouření v restauracích.
Přinášíme další díl
předvolebního seriálu témat, o nichž politici před
volbami
nemluví.

Praha – Snaha lidoveckého poslance Josefa Janečka připomíná
boj s větrnými mlýny. Už dvanáct let se marně snaží prosadit zákon, který by
zakázal kouření v restauracích. Předkládá ho pravidelně dvakrát do roka. Jenže
většina jeho kolegů je vždycky proti.

Janeček prý
přesto nepoleví.

„Ten zákon předložím znovu hned po volbách. Už mi kvůli
tomu, aby se kouření v restauracích zakázalo, pravidelně volají a píší nejen
zákazníci restaurací, ale dokonce i sami hospodští,“ upozorňuje Janeček.

Že
lidé,
kteří požadují úplný zákaz
kouření v restauracích, začínají mít
ve společnosti
většinu, vyplynulo i z čerstvého průzkumu společnosti
SC&C pro MF DNES. Aby
se všechny restaurace proměnily v nekuřácké, v něm
požaduje už polovina lidí. A
proti je jen 41 procent. Nejvíce jednotní jsou v tomto
ohledu voliči právě Janečkovy
KDU-ČSL. Restaurace bez cigaretového dýmu by
uvítalo 65 procent z nich. Není
divu: právě mezi lidoveckými voliči je totiž
nejméně kuřáků – „jen“ 33 procent.

Jenže
lidé
se toho, po čem volají, nejspíše hned tak
nedočkají. Háček je v tom, že mezi
politiky zatím převažuje opačný poměr sil než ve
společnosti. Na kouření v
hospodách lidem sáhnout nechtějí většinou
ani politici-nekuřáci, jako je třeba
poslankyně za ODS Alena Páralová. „Myslím,
že po volbách budou důležitější věci
k řešení. Pro takové zákazy rozhodně
hlasovat nebudu,“ říká Páralová.

Bublan v ilegalitě na vlastním ministerstvu

Ostražitý je k úplnému
zákazu kouření v restauracích i lídr
ČSSD na Vysočině, ministr vnitra František Bublan. Sám
kouří a přiznává, že
nedodržuje ani nynější zákaz kouření ve
státních institucích. Ve své
kanceláři
na nekuřáckém ministerstvu vnitra čas od času otevře okno
a kouří.

„Na vládě
to většinou vydržím, protože zasedání teď netrvají tak dlouho. Ale na
ministerstvu, kde je to také zakázané, trávím čas od rána do noci. Takže mi
nezbývá než to porušovat,“ svěřil se Bublan.

Osobně
by
hlasoval jen pro kompromis mezi zavilými kuřáky a
zapřisáhlými nekuřáky. „Úplný
zákaz by byl složitá věc. Ale podpořil bych, aby měly
restaurace přísně
oddělené kuřácké a nekuřácké
prostory. A hospody, kde to není technicky možné,
by měly být nekuřácké,“ míní
Bublan. Jenže vůbec není jisté, zda by ho kolegové
s tímto návrhem podpořili. ČSSD, za kterou kandiduje,
nemá nic takového ve svém
programu. Stejně ilegálně jako Bublan – s tajně zapálenou
cigaretou na vlastním
nekuřáckém ministerstvu – si na kandidátce Strany
zelených musí připadat i
jeden z volebních lídrů, Stanislav Penc, který je
také náruživý kuřák.

Jeho zelení mají jako jediná strana přímo v programu, že
zakážou kouření. Ale Penc se pro nic takového hlasovat nechystá. „Zákazy k
ničemu nejsou,“ vysvětluje lidem na mítincích, proč jeho strana něco slibuje a
on to nehodlá splnit.

Ekologické
principy ve vztahu ke kouření zásadně dodržuje jen v jediné věci: nedopalky
cigaret nikdy neodhazuje na zem. Pečlivě z nich vydrolí zbytky tabáku a pak si
je ukládá do kapsy, kde zůstávají, než „potká“ odpadkový koš.

„Zakazovat
lidem, aby si neničili zdraví, nemá smysl. Ale nedopalky odhozené na zem ničí
přírodu, protože se rozkládají desítky let,“ vysvětluje svou zásadu.

Mnohé voliče zelených musí jeho slova těšit. Strana, která
chce kouření v restauracích zakázat, má totiž ve své voličské základně vůbec
nejvíce kuřáků: konkrétně 48 procent.

„Přiznávám,
že mě to poněkud překvapuje. Snad to je tím, že nás
chtějí volit hlavně mladí
lidé, kteří kouří z nerozumu. Jinak je to proti
zásadám zelených,“ diví se
mluvčí odborné sekce zelených pro
zdravotnictví Džamila Stehlíková.

„Zakázat kouření? Co by na to řekli chlapi v hospodě?“

Hned po zelených má, jak průzkum ukázal, nejvíce kuřáků ve
svém elektorátu komunistická strana. Je jich 47 procent. Šéf poslaneckého klubu
KSČM Pavel Kováčik se s takovým „stigmatem“ nechce smířit.

„To
musí
být nějaká divná náhoda,“ komentoval
průzkum. Hned vzápětí však svým
voličům-kuřákům
poslal uklidňující vzkaz: ani jeho strana stejně jako
ČSSD a ODS úplný zákaz
kouření v restauracích po volbách rozhodně
nezavede. „Vůbec si nedovedu
představit, jak by se něco takového prosazovalo třeba ve
vesnických hospodách,
kam jsou chlapi zvyklí si po práci skočit na pivo a
cigaretu,“ vysvětluje.
Matku dvou malých dětí Alici Přikrylovou z Berouna
však takový argument pořádně
štve. Když chce vzít své děti za odměnu do
restaurace na oběd, nemá s nimi ve
městě kam jít. „Není tu ani jedna
nekuřácká restaurace. Každý ví, že i
pasivní
kouření lidi zabíjí. Nechápu, proč politici
pořád nemají odvahu zákaz
schválit,“ říká Přikrylová.

Tabulka

* Češi a kouření Kouříte?

ano, pravidelně
26 %

ano, svátečně
15 %

ne 59 %

příznivci politických stran ano

ODS
44 %

ČSSD
39 %

KSČM
47 %

Strana zelených

48 %

KDU-ČSL
33 %

Jste pro zákaz kouření v restauracích?

ano

kuřáci nbsp;
22 %

nekuřáci
72 %

kuřáci
70 %

nekuřáci
19 %

nevím

kuřáci
8 %

nekuřáci
9 %

příznivci politických stran ano

ODS
51 %

ČSSD
51 %

KSČM
50 %

Strana zelených

51 %

KDU-ČSL 65
%

podle věku
ano

18-29 let
46 %

30-44 let
47 %

45-59 let
47 %

60 let a více
61 %

podle pohlaví
ano

muži
45 %

ženy
55 %

Poznámka: odpovídalo 3166 lidí

Zdroj: Průzkum SC& C pro MF DNES

Můj majetek? Neřeknu

17.5.2006 Mladá
fronta DNES

JAROSLAV
KMENTA

MF DNES provedla majetkový test. Lídři ČSSD a KSČM nebyli
příliš sdílní

Praha – „Chceme majetková přiznání politiků,“ prohlašovali
ještě nedávno zejména levicoví poslanci z KSČM a ČSSD. A dodávali, že jen tak
se dá dělat otevřená politika. Jenže realita je úplně jiná. S jistou dávkou
nadsázky se dá říct, že tito politici „kážou vodu, ale pijí víno“.

Z
velkého
předvolebního testu MF DNES totiž nyní
vyplývá, že zejména levicoví politici
nemají chuť odkrýt své majetkové poměry. MF
DNES oslovila krajské lídry
rozhodujících politických stran
kandidující v červnových volbách a
požádala je
o vyplnění majetkového dotazníku. Drtivá
většina politiků, kteří nechtěli
sdělit, kolik mají bytů, domů, aut nebo jak velké
mají platy či úspory, pochází
právě z KSČM a ČSSD. „Podívejte se do katastru
nemovitostí,“ odbyl dotazník
lídr ČSSD v Karlovarském kraji Jaroslav Fiala. A na
otázku, jaký je jeho roční
příjem, odpověděl: „Můj příjem je takový, že
dostačuje na to, abych část svých
příjmů uspořil.“

Lídr KSČM v
Olomouckém kraji Alexander Černý odmítl dotazník vyplnit úplně. „KSČM
předkládala zákon o majetkových přiznáních a až na výjimky ho nikdo nepodpořil.
Jsme připraveni odpovědět, ale v rámci nějakých pravidel, která jsme bohužel
neprosadili,“ řekl. Jeho odpověď je spíše výmluvou, protože někteří jiní
komunističtí lídři odpověděli, byť jen částečně.

Přiznávání
majetku u politiků je důležité proto, aby si voliči mohli kontrolovat, zda
poslanci či ministři během svého mandátu morálně neselhali a nevzali si
úplatek. Takový způsob kontroly je v demokraciích obvyklý.

Většina
politiků ODS, lidovců či zelených projevila v testu větší otevřenost. Dvojka na
kandidátce ODS na Karlovarsku Vladimír Hink přidal ke svým odpovědím i výpisy z
katastru nemovitostí a fotografii svého více než pětimilionového domu. Výjimku
u občanských demokratů představuje lídr Středočechů Vlastimil Tlustý a Tomáš
Hasil z Libereckého kraje.

„Naprostá
většina informací je uložena v čestných
prohlášeních v Senátu a ve veřejně
přístupných registrech,“ odbyl
veškeré dotazy Tlustý, který nebere v potaz
to,
že obyčejný člověk nemusí mít na
„lítání“ po úřadech čas.
(Tlustý v minulosti
už „proslul“ tím, že nechtěl odtajnit, kdo mu v
polovině devadesátých let
půjčil část peněz na výstavbu jeho domu.)

Hasil si
dokonce myslí, že dotazy na jeho majetek „přesahují hranici slušnosti a dobrých
mravů“. (Nutno dodat, že většina jeho kolegů smysl majetkových přiznání
pochopila a dotazník vyplnila.)

Lídr
středočeské kandidátky ČSSD, ministr průmyslu Milan
Urban, nejdříve dotazník
vyplnit nechtěl, ale když se dozvěděl, že by u jeho jména byla
napsána
nelichotivá poznámka, že „odpovědi bez
vysvětlení nedodal“, dotazník poslal.
Přitom v jeho případě nejde o žádný
problém: má dům, chalupu a v rodině dvě
auta. Takové poměry má drtivá většina
kandidátů. Z testu také vyplynulo, že
politici, kteří chtějí vstoupit do Sněmovny, jsou
šetrní -řada z nich přiznává,
že má na účtech několikasettisícové
úspory a někteří i milionové. Mezi nejlépe
situované politiky patří lídr ODS na jižní
Moravě Václav Mencl a šéf Strany
zelených Martin Bursík.

***

Co přiznávají lídři

Václav Mencl – lídr ODS na jižní Moravě: Po rodičích zdědil
podíly ve čtyřech činžovních domech. Má ještě byt a chalupu. Jezdí ve starém
voze Jaguar X2d. V podílových fondech má 3,4 milionu korun a úspory na účtu
dosahují dvou milionů korun. (Patří k nejotevřenějším a zároveň nejmajetnějším
kandidátům do Sněmovny.)

Bohuslav Sobotka – lídr ČSSD na jižní Moravě: Nemovitosti
nemá, žije v pronajatém bytě. Letos si koupil novou Škodu Octavia, protože
starou mazdu mu v Praze ukradli.

Stanislav Penc – lídr Strany zelených v Královéhradeckém
kraji: Žije na statku, má traktor a na účtu 1300 korun.

Vlasta Parkanová – lídr KDU-ČSL ve středních Čechách: Žije v
rodinném domě, má dvě starší auta a v podílových fondech a listech asi 600
tisíc korun. „Nejcennější hodnotou našeho života jsou láskyplné vztahy v rodině
a naše kočka. Hodnota obojího je v penězích nevyčíslitelná,“ uvedla.

Dana Kuchtová – lídr zelených
v jižních Čechách: Je
majitelkou poloviny domu v Českém Krumlově, vlastní
třináct let starou Škodu
Favorit a větší hotovost na účtech nemá.
„Naopak, občas bývám po zaplacení
poplatků v minusu a využívám služby kontokorentu,“
uvedla.

Pavel Hojda – lídr KSČM na Karlovarsku: Vlastní dům a jeho
manželka ještě byt. Má dva automobily, splácí hypotéku a nemá úspory. (Z
komunistů odpověděl nejdůkladněji.)

O majetku lídrů ve vašem kraji čtěte ve vaší regionální
příloze

Krajští lídři odkryli své majetky

17.5.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

Hradec Králové – Žádní
chuďasové to nejsou, ale že by na
politice výrazně zbohatli, se také říct
nedá. Alespoň, co se týče čtyř z pěti
volebních lídrů nejsilnějších stran v
Královéhradeckém kraji. Ti se totiž své
křeslo ve Sněmovně rozhodlo obhájit, jediným
nováčkem by mezi nimi byl v případě
zvolení Stanislav Penc za zelené.

Mladá
fronta DNES položila volebním lídrům pěti stran,
které by podle volebních
průzkumů měly v kraji dosáhnout pěti a více
procentního volebního zisku, stejné
otázky, aby zjistila, s jakým majetkem jdou do
nynějších voleb. „Platím si
pronájem bytu v Hradci Králové, děti jsou
dospělé a zodpovídají samy za sebe,“
říká lídr volební kandidátky
sociálních demokratů v kraji Hana
Orgoníková,
která se ve Sněmovně pohybuje od roku 1992. Lídr ČSSD
má vlastní byt v Přibyslavi
na Havlíčkobrodsku, odkud pochází a kde před
vstupem do politiky pracovala jako
vedoucí odboru výstavby na místní radnice.
Poslanecký plat jí podle dotazníku
stačí na přiměřené úspory, ale i na to, že se na
svém kontě nemá dluhy. Auto si
Orgoníková zatím nepořídila. Lídr
lidovců poslanec Jiří Hanuš jezdí ve čtyři
roky staré Škodě Octavii, když však vyjedou na
silnice jeho volební soupeřky
Zdeňka Horníková (ODS) či Soňa Marková (KSČM),
pomalu aby se bály o technické
průkazy. „Vlastním osm let staré auto,“
tvrdí Horníková a Marková
dodává:
„Velmi starý Renault Clio.“

Obě volební
rivalky nespojují jen ojetiny, ale obě bydlí v panelových bytech. „Žádný luxus
to není,“ říká o svém družstevním bytě Horníková.

Pokračování na str. C3

MAJETEK POLITIKŮ. Lídři čtyř nejsilnějších stran, které
podle předvolebních průzkumů chtějí lidé v Královéhradeckém kraji vyslat do
Sněmovny, mají srovnatelné příjmy. Vstupem do Sněmovny by si vylepšila domácí
rozpočet pouze jednička Strany zelených.

Pokračování ze str. C1

Horníková však přiznává, že až odejde z politiky, ráda by
uvažovala o výstavbě vlastního rodinného domku.

Co se týče
nemovitostí Hanušově stavební parcele a zahradě může konkurovat farmář a
chovatel koz Stanislav Penc. Asi desetihektarový pozemek bude však ještě tři
desetiletí splácet, to by mu vstup do Sněmovny mohl výrazně ulehčit.

Penc
totiž
přiznává nynější roční příjem
okolo sta tisíc, řadoví poslanci si ve hrubé mzdě
přijdou na nejméně šestkrát tolik. I to je
téměř o polovinu méně, než udává
lídr sociálních demokratů v sousedním
Pardubickém kraji Radko Martínek, který
si díky ministerskému platu vydělá ročně 1 177
tisíc.

***

Zdeňka Horníková lídr ODS

Bydlení: Družstevní byt, 72 m2.

Nemovitosti: Garáž pro osobní vůz.

Auto: Honda Accord, rok výroby 1998.

Firmy: Podíly ve firmách nevlastním, část úspor mám uloženu
v akciích a část na účtech.

Příjem: V průběhu své funkce jsem
měla poslanecký plat,
jehož výše se řídí zákonem a je
veřejně známá. O svých peněžních a
majetkových
poměrech podávám každoročně písemnou zprávu
předsedovi Senátu, potom je veřejně
k nahlédnutí. Každoročně též
odevzdávám daňové přiznání
Finančnímu úřadu v
Náchodě.

Půjčky, dluhy: Nemám.

Úspory: Výše úspor se odvíjí od mého poslaneckého platu.

Manžel, děti: Manžel, dcera i syn pracují. Jsou to dospělí
samostatní lidé, kteří o svém soukromí a svých příjmech rozhodují sami.
Nepřísluší mi zveřejňovat tyto informace, respektuji jejich soukromí.

Hana Orgoníková lídr ČSSD

Bydlení: Mám pronajatý byt v Hradci Kr&aacuaacute;lové. Moje děti jsou již
dospělé a zodpovídají samy za sebe, je nutno vznést dotaz k nim.

Nemovitosti: Vlastním jeden z devíti bytů v bytovém domě v
Přibyslavi a 1/9 společných prostor tohoto bytového domu.

Auto: Nevlastním žádné auto.

Firmy: Nevlastním žádné podíly ve firmách ani žádné akcie, o
dětech platí bod 1.

Příjem: Podle zákona o platu ústavních činitelů, jiné příjmy
nemám. Půjčky, dluhy: Žádné.

Úspory: Přiměřené.

Manžel, děti: Jsem rozvedená. Děti jsou již dospělé, je
nutno se zeptat jich.

Soňa Marková lídr KSČM

Bydlení: Bydlím se svými dětmi v šestém patře panelového
domu na sídlišti v Náchodě.

Nemovitosti: Malá dřevěná chata bez vody a elektřiny v
Jilemnici.

Auto: Velmi starý Renault Clio.

Firmy: Nevlastním žádné podíly ve firmách, pouze drobný
pozůstatek kuponové privatizace.

Příjem: Hrubý roční příjem odpovídá poslaneckému platu,
žádný další jiný příjem nemám.

Půjčky, dluhy: Mám půjčku na porozvodové vypořádání
společného jmění manželů a na výše zmíněné auto.

Úspory: Bohužel žádné.

Manžel, děti: Jsem rozvedená, dcera studuje na gymnáziu, syn
na vysoké škole. Obě děti jsou v mé péči.

Stanislav Penc lídr Strany zelených

Bydlení: Žijeme na statku na polosamotě v Milkovicích u
Starých Hradů. Rodiče mí i mé partnerky bydlí ve vlastních rodinných domech v
Praze a v České Skalici.

Nemovitosti: Obě rodiny vlastní rekreační chatu.

Auto: Partnerka má 10 let staré auto Subaru, k hospodářství
máme traktor.

Firmy: Já ani partnerka nevlastníme žádné podíly ani akcie,
rodiče vlastní běžné akcie z kuponové privatizace.

Příjem: Výdaje a příjmy nepřesahuji 100 tisíc korun ročně.

Půjčky, dluhy: Ke statku máme na 30 let splatný dluh za
zhruba 10 hektarů
pozemků. Roční splátka činí 35 tisíc korun.

Úspory: Partnerka má založeno
stavební spoření. Momentální
úspora je 35 tisíc korun. Momentální
zůstatek na dvou účtech, které používáme,
je 1 200 a
1 350 korun.

Manželka, děti: Partnerka je v domácnosti a její dcera chodí
do mateřské školy.

Jiří Hanuš lídr KDU-ČSL

Bydlení: Družstevní byt 1+3 postavený v roce 1977 svépomocí.

Nemovitosti: Zahrada v zahrádkářské kolonii zhruba 380 m2 s chatkou. Neobývaný
byt 1+3 vydaný za transformační podíl v zemědělském družstvu, toho času v
rekonstrukci. Stavební parcela zhruba 800 m2.

Auto: Škoda Octavia, rok výroby 2002.

Firmy: Žádné.

Příjem: 654 tisíc korun.

Půjčky, dluhy: Žádné.

Úspory: Úspory ani větší hotovost žádné, fondy žádné,
zůstatek na běžném účtu do 50 tisíc korun.

Manželka, děti: Manželka je zaměstnána v Hospici Anežky
České, dcera Lidmila je učitelkou na Základní umělecké škole v Červeném
Kostelci, dcera Miloslava je zaměstnána na Finančním úřadě v Náchodě a syn Jiří
studuje doktorandské studium na Mendlově zemědělské a lesnické univerzitě v
Brně. O jejich příjmech nejsem oprávněn informovat.

Otázky MF DNES V jakém domě či bytě
bydlí vaše rodina? Jaké
vlastní vaše rodina nemovitosti? Jaké a jak
staré vlastníte auto? Jaké
vlastníte vy a členové vaší rodiny
podíly ve firmách včetně akcií? Jaký je
váš
roční hrubý příjem? Jaké máte půjčky
či dluhy? Jaké máte další úspory
(fondy,
hotovost, zůstatek na účtě)? Co dělá vaše
manželka, děti a jaké mají příjmy?

Gangsteři pražské policie

15.5.2006

Respekt

JAROSLAV
SPURNÝ

Berdychův proces je mimo zájem, za oponou vládne radost

Justiční stráž má
práce nad hlavu, pečlivě kontroluje
každého z třicítky advokátů,
přicházejících do jednací síně
Vrchního soudu v
Praze, kde se právě schyluje k další rundě v
procesu se zločinnou skupinou,
které policie a média přiřkla podle jedné z
výrazných postav jméno Berdychův
gang. Magistři a doktoři práv odevzdávají
mobilní telefony, stráž jim pečlivě
kontroluje tašky, zda v nich nemají diktafon nebo
jiné nahrávací zařízení. Toto
kolo má proběhnout s vyloučením veřejnosti a ze
síně nesmí uniknout žádná
informace. V tajném jednání budou vypovídat
detektivové, kteří během pěti let
vyšetřovali, jak je gang propojený s vysoce
postavenými policisty. Vyloučení
veřejnosti přitom působí trochu komicky: na proces s Berdychem
už dávno
docházejí prakticky jenom obvinění a jejich
advokáti. Lze to pochopit: ve změti
kusých informací a nerozpletených nitek je
těžké udržet pozornost. To ale nic
nemění na tom, že v „berdychovském“ procesu
vůbec nejde o potrestání několika
figurek z galerky.

Jsou všude

Když počátkem roku zahajoval soudce Petr Franc proces s
Berdychovým gangem, věřil, že se mu podaří vynést rozsudky do konce dubna. Dnes
je skeptičtější. „Možná do léta,“ přibližuje datum možného konce, ale ani to
není zaručeno. Proces se šestatřiceti obžalovanými, který může odhalit nebývalé
zločinecké spiknutí policie a kriminálního podsvětí, zatím věci spíše
komplikuje, než objasňuje. To, co je možné slyšet z výpovědí obviněných i
svědků, vyráží často dech, ale neodpovídá na otázku, kde je pravda. Jde jen o
lži kličkujících zločinců, říkají jedni. Ne, to je obraz bahna, do kterého
upadla zdejší policie, tvrdí druzí. Nejde přitom o náhodné diváky procesu, ale
o úvahy lidí, kteří se nějakým způsobem účastnili pátrání po zločinech
Berdychova gangu.

Připomeňme
si pro ilustraci pár svědectví z procesu.
„Policisté zadávali gangu úkoly,
nešlo jen o přepadení, třeba před šesti lety jsme
pro ně ukradli z trezoru
jednoho podnikatele papíry týkající se jeho
smluv s firmou Čepro,“ říká jeden
obviněný. A je pravda, že dokumenty byly tehdy ukradeny, nikdy
se ale nenašly a
obvinění policisté popírají, že by s
krádeží měli něco společného.
„Vyšetřovatelé mě nutili, abych křivě obvinil
Berdycha z vraždy a mučení, prý
dostanu menší trest. Už tušili, že jim teče do bot
a chtěli to všechno na něj
hodit, přitom šéfové akcí byli oni,“
ř&iaciacute;ká další obviněný. „Nemohu
říct pravdu,
mám strach o život, s gangem spolupracovaly desítky
policistů z celé republiky,
a nebyl bych bezpečný ani v kriminálu,“ zní
zdůvodnění dalšího člena Berdychova
gangu, který odmítá popsat okolnosti jednoho
únosu. Pro dokreslení
nepřehlednosti – letos na jaře byli v jiných procesech odsouzeni
dva významní
policisté z celostátního útvaru,
kteří před třemi lety prošetřovali propojení
pražských detektivů na Berdychův gang, oba tvrdí, že byli
obviněni proto, aby
jim bylo zabráněno v odhalování spolupráce
gangsterů a policistů z pražské
policejní správy. Další známý
fakt – policejní prezident Jiří Kolář rozpustil
už před dvěma lety pražský odbor pro boj s organizovaným
zločinem kvůli
podezření ze spolupráce se zločinci a
nadřízený tohoto útvaru Zdeněk Janíček
spáchal krátce nato sebevraždu – z dodnes
nevypátraných důvodů. Zjednodušeně
řečeno, jde o směs docela strašidelných indicií,
výpovědí a důkazů o tom, že se
ti nejvlivnější pražští detektivové
věnovali více zločinu než boji proti němu.
Pomůže proces s Berdychovým gangem prokázat, jak to
opravdu bylo?

Zničte Mari

Pro aspoň částečné pochopení
toho, co se děje, se musíme
vrátit do minulosti a popsat hlavní figury
případu. V dubnu 2001 získává David
Berdych páté místo v celostátní
soutěži kulturistů a je to jeho poslední
sportovní úspěch. V tu dobu už byl minimálně
šest let ústřední postavou gangu.
Nešlo o žádnou jednotně řízenou organizaci, ale o
několik partiček tvrdých
kriminálníků, kteří se účelově
scházeli k různým akcím. Přepadení
poštovního
vozu, únosy a vraždy podnikatelů, obchod s lidmi, krádeže
starožitností, podle
toho, kdo měl jaké tipy. V tu dobu byli policisté Petr
Vojtěchovský a Radek
Čermák úspěšnými pátrači
celostátního útvaru pro odhalování
organizovaného
zločinu. Josef Opava, Petr Koňařík a Jiří Žofčín
zase významnými policisty
pražského odboru pro boj s organizovaným zločinem – ale
zároveň zadavateli
úkolů pro Berdychův gang. Všichni zmínění
policisté už v tu dobu měli co do
činění s Berdychovým gangem: první po jeho
zločinech pátrali vážně, druzí v
rámci své práce naoko, ve skutečnosti jej kryli.

Dva měsíce
po poslední Berdychově kulturistické produkci prozradil jeden z agentů
Vojtěchovského podřízeným, kdo přepadl v Chebu německého důchodce a obral ho
asi o půl milionu korun. To byla první stopa. Vojtěchovského podřízení z
karlovarské expozitury nasadili odposlechy, sledování a do roka se Berdych a
několik jeho kumpánů ocitli ve vězení. Ale to byl jen začátek. V tu dobu už
vedl Radek Čermák dva roky spis s názvem Mari, který se snažil dokumentovat
spolupráci policie se zločinci. V roce 2003 se informace ze spisu Mari protnuly
s indiciemi, které karlovarská expozitura získala při vyšetřování aktivit
několika lidí z Berdychova gangu. Vznikl vyšetřovací tým Mari, do jeho čela byl
jmenován Petr Vojtěchovský.

Tým
Mari
skončil práci po půl roce. Vojtěchovský byl zatčen a
obviněn ze šesti závažných
trestných činů včetně korupce a zločinného
spolčení. Podle neoficiálních
informací stačil tým před svým koncem napsat
zprávu, která prokazovala, že
napojení na Berdychův gang mají například
někdejší šéf pražského odboru pro
boj
s organizovaným zločinem Josef Kutek, někteří lidé
z celostátního útvaru pro
odhalování organizovaného zločinu, ale třeba i
tehdejší šéf inspekce Mikuláš
Tomin a také Žofčín, Koňařík a Opava. Co se se
zprávou stalo, není možné
zjistit. Vedení policie se k ní vytrvale
odmítá vyjadřovat, nic nechce říct ani
Vojtěchovský. Toho ostatně soud mezitím zprostil
všech obvinění, dostal jen
banální trest za nepředpisové
vyřízení zbrojního pasu pro svého
informátora.
Takže šéf Mari mohl být obviněn účelově,
aby se před třemi lety zabránilo
odhalením zločinů jiných policistů. Kauzu Berdych, včetně
dopadení dnes
obviněných šesti policistů (jejichž totožnost tým
Mari tehdy dávno znal),
dodělal jiný tým z útvaru pro
odhalování organizovaného zločinu – Uniforma -,
který se soustředil hlavně na zločiny, při kterých
lidé z Berdychova gangu ve
falešných uniformách zastavovali a kradli kamiony
se zbožím. Původní obvinění
šesti zmíněných policistů se prakticky
týkalo jen toho, že sháněli pro gang
uniformy. Teprve při dalších
výsleších vyšlo najevo, že s gangem
spolupracovali
na únosech a že jim zadávali akce.

Nedá se

„Výpovědi obžalovaných je
nutné brát s rezervou, při
obhajobě mají právo i lhát a já
neznám žádné další důkazy,
které by usvědčovaly
nějakého dalšího policistu,&ldquldquo;
říká na svědectví vyslovovaná před soudem
policejní prezident Vladimír Husák, kterého
před nástupem na prezidium
zaměstnávala pražská správa, útvar, jehož
špičky poznamenalo zapletení s
gangstery asi nejvíce. Naprosto stejně jako Husák
hodnotí věc ministr Bublan. A
co opozice? „Pokud zůstanou viset ve vzduchu tak
závažná obvinění s tím, že se
nedají došetřit, policie důvěru
nezíská,“ říká stínový
ministr vnitra zelených
Stanislav Penc. Bezpečnostní expert ODS Ivan Langer naopak
přiznává, „že neměl
příliš času se o případ blíž
zajímat“.

Díky, poslanci

Případ Berdychova gangu zasáhl i do tvorby zákonů České
republiky. Když před rokem a půl schválila poslanecká sněmovna znění tzv.

eurozatykače, odmítla, aby měl zpětnou
platnost. Tedy aby
postihoval lidi, kteří spáchali čin přede dnem platnosti
zatykače. Šlo o
nepochopitelné, poslanci nevysvětlené a v Unii zcela
unikátní řešení, jehož
skandálnost v následných debatách
nejlépe dokumentoval případ Maroše Šuleje.

Tento člen Berdychova gangu, obviněný z vraždy a únosu, žije
v Irsku, jeho adresa je známa, ale Irsko nám jej nemohlo vydat právě kvůli
české verzi „neretroaktivního“ zatykače. Šulejův případ nakonec donutil
sněmovnu, aby letos na jaře své rozhodnutí změnila a od 1. července bude i v
Česku platit standardní eurozatykač. Šulej bude moci být vydán, pokud do té
doby nezmizí v jiné, méně právně dostupné zemi.

Já jsem demokrat, žádný anarchista

15.5.2006

iHNed.cz

Já jsem demokrat, žádný anarchista

Nebýt Jiřího Paroubka, zůstal by Stanislav Penc na své kozí
farmě a dál by znepokojoval establishment „kritikou zvenku“. Místo
toho je v čele královéhradecké kandidátky Strany zelených.

„Paroubek v tom sehrál zásadní roli, není přece možné,
aby někdo zneužil policejní moc proti lidem, kteří nejsou extremisti, jako se
to stalo na CzechTeku,“ vysvětluje Penc, který si řekl, že je na čase
proti zvůli podniknout něco víc než pár demonstrací: „Mně vadí, že ta
partička, co tu teď vládne, nemá demokratické smýšlení.“

Za posledních patnáct let vstoupil Penc jako aktivista do
4500 kauz, v nichž se zastával práv občanů, od narkomanů, kteří nejsou dealery,
až po zemědělce, kteří nechtěli prodat pozemky kvůli výstavbě dálnice. Teď se
rozhodl přejít na druhou stranu a „měnit systém zevnitř“. „Já
jsem demokrat, žádný anarchista, smyslem mé činnosti není předvést, že nic
nefunguje, ale ukázat, jak se to dá všechno měnit.“

Stanislav Penc se nakonec prosadil v
primárkách Strany
zelených. Zamířil sem i kvůli Martinu Bursíkovi, s
nímž se zná od listopadové
revoluce, byli spolu v Občanském fóru. „Jsme
dlouholetí přátelé,“
potvrzuje vztah k Pencovi Bursík. I předseda zelených se
teď snaží vysvětlit
veřejnosti, že jejich lídr v
Královéhradeckém kraji není
bláznivý solitér,
nýbrž týmově pracující člověk – Pencova
image „poslední máničky v
Čechách“ by mohla leckoho odradit.

Pencovi jako Bursíkovi nejvíce vadí, že česká politika
ztratila vizi a lidé ji dělají jen pro své výhody. „Tohle chceme změnit,
politici musí mít dlouhodobou představu, musí vědět, co připravují svým dětem a
vnukům.“

Předvolební průzkumy ukazují, že zelení sbírají velké
procento protestních hlasů. Nebudou Bursíka a Pence volit kvůli dobrému
programu, nýbrž proto, že je vládnoucí strany zklamaly. „To mi teda dost
vadí,“ stěžuje si Penc, „to totiž ukazuje, že i šestnáct let po
revoluci je politika vnímána jako hnus a ne jako důležitá věc.“

V parlamentu by se Stanislav Penc chtěl věnovat bezpečnostní
problematice, o fungování policie a justice toho ví za poslední léta dost.
Iluze si nedělá. „Korupce je v některých soudních případech přímo
vidět.“ Jak se tedy například zbavit korupce – finanční i mocenské – v policii?

„Každý policista musí vědět, že když něco provede,
půjde. Policii ale musí kontrolovat nezávislý orgán, spadající buď pod
ombudsmana, nebo pod parlament,“ líčí své plány lídr královéhradeckých
zelených. Vůbec první věc, která se musí provést, je podle něj personální audit
státní správy. „Za komunistů tady bylo o sedm tisíc policajtů míň, a to
jsme měli o pět miliónů obyvatel víc.“

Lidi v Královéhradeckém kraji
trápí problémy s dopravou,
přetížené silnice chce Penc, který se programově
cítí být skrz naskrz zelený,
vyčistit pod heslem „kamióny na silnice“. Proti dostavbě
dálnic nic
nemá, ale nesmí se to dělat za pomoci
vyvlastňování. A ještě jedna věc lídra
Pence tíží: způsob, jakým vláda
pomáhá velkým a zanedbává
malé – všude rostou
supermarkety, živnostníci krachují.

„Podívejte na Nošovice. Kdyby dala vláda čtvrt miliónu
každému podnikateli v kraji, bude to jiný rytmus, ale oni radši dají miliardy
jihokorejské partičce, která je podezřelá z uplácení politiků. To není ani v
Hondurasu.“

Stanislav Penc

Věk: 36 let

Vzdělání: vyučil se zedníkem

Zaměstnání: disident, občanský aktivista, stál u zrodu klubu
Johna Lennona a Občanského fóra

Rodinné poměry: rozvedený, bezdětný

Pozice ve straně: kandiduje jako nestraník

Zelení hrají všemi barvami

12.5.2006

MF plus

David Klimeš

Škoda, že si heslo „Spojeni v různosti“ pro sebe zabrala už
Evropská unie. Žádné by se totiž nehodilo lépe pro černého koně letošních
parlamentních voleb -Stranu zelených.

Prvotní cíl se podařil.

Z kandidátek na nás
shlížejí lidé s nepopiratelným
morálním
(a často mediálním) étosem v kombinaci s
cílevědomými komunálními politiky a
aktivisty. Jiří Dědeček tak už může stáhnout z
repertoáru verše: „Málo
slušnejch lidí, málo slušnejch lidí
/ žije mezi náma, žije mezi náma / posteskla
si včera, posteskla si včera večer moje máma.“ Nyní
se jako lídr kandidátky
zelených na Vysočině zařadil do předvolebního šiku
s pozoruhodnou personální
skrumáží -Jaroslavem Hutkou, levicovým
občanským aktivistou Petrem Uhlem,
Jihočeskou matkou Danou Kuchtovou, stavitelem větrníků Petrem
Pávkem,
chovatelem koz Stanislavem Pencem či šéfem
Podkrušnohorského zooparku Přemyslem
Rabasem.

Aby se mezi kandidáty opravdu nedala najít žádná pojítka, ze
zadních řad na lídry dohlížejí bývalí republikáni Zdeněk Legát a Robert
Gruzovský. Této nesourodé, ale nadšené kombinaci pro volby 2006 šéfuje Martin
Bursík, který už od rozpadu Občanského fóra bloumá po různých politických
stranách.

HLAVNĚ NE MONOLIT

U poukazu na revoluční Občanské
fórum je vhodné se zastavit.
Zelení bezesporu opět do povědomí
přinášejí někdejší disidenty a
aktivisty. Od
levičáka Uhla přes anarchistu Pence až k protirežimnímu
písničkářství Hutky a
Dědečka. Ne náhodou už před minulými eurovolbami podpořil
zelené (ještě se
starým vedením Patočka-Beránek) Václav
Havel. Máloco má blíže k jeho
„nepolitické politice“ jako právě tato
strana. Jejich odmítání pravolevého
soupeření, přílišné ideologizace politiky
(nepočítaje zelená témata) a
respektování často protichůdných názorů ve
straně připomíná sen Václava Havla o
řízení společnosti prostřednictvím občanské
samosprávy. Kdyby nebylo této těžko
naplnitelné ideje a permanentního opomíjení
životního prostředí ze strany
nynějších elit, zelené by jen těžko něco udrželo
pohromadě. Petr Uhl od 60. let
atakuje mocné levicovými koncepty, Penc chová
kozy, štve Paroubka a razí trochu
anarchistická hesla. Napravo jezdí na řvoucí
motorce někdejší mluvčí
konzervativní pravicové ODA a nynější
stavitel větrníků v Jindřichovic&iiacute;ch pod
Smrkem Petr Pávek. I nejvyšší post
patří konzervativnímu politikovi – Martin
Bursík přes Občanské fórum a strany Jiřího
Dienstbiera doplul až do náruče
pravicové KDU-ČSL. Staronový typ
nezávislých osobností v politice ale
láká.
Jakkoliv nepolitická politika vždy zkrachovala a utopila se v
nelegitimních
rozhodnutích, zelení opět úspěšně
lákají k volbě kandidátky všech
možných
názorů na vývoj společnosti. Různorodost názorů
dokazuje i nepříliš silná
názorová loajalita k vedení strany.

„Většinou se s nimi shoduji, ale různost není na závadu.
Politická strana ani budoucí poslanecký klub nemohou být monolit. To bývalo,“
vysvětlil MF Plus Petr Uhl.

„Různost osobností je oblíbenou námitkou, jako by ,stejnost´
měla být kladem. Ale já vidím sílu právě v té různorodosti a četnosti pohledů.
Strana jako monolit už tu byla a bohužel ještě přežívá. Shodnu se s ostatními
lídry SZ velmi dobře. Jsou to inteligentní a tolerantní lidé, zrovna tak dobře
se s nimi budu přít, až bude zapotřebí,“ dodává volební lídr na Vysočině,
písničkář Jiří Dědeček.

„To, že jsme každý jiný, je
zákonité. Máme svá povolání,
své
odbornosti, své názory.

Vstupujeme do politiky z reálného
života a motivuje nás
společný cíl vnést do politiky nový
styl,“ doplňuje středočeská lídryně Olga
Zubová. Evu Tylovou, hlavní kandidátku
Plzeňského kraje, už tato otázka trochu
štve: „To už začíná být
nálepka, které vůbec nerozumím. Jiné strany
snad
nereprezentují rozličné osobnosti? Pokud vím,
vytýká se jim právě stranická
konformita a ony se ústy svých politiků
brání, že nejsou jen uvědomělé stranické
stádo, ale že mají osobnosti. Nám se ovšem
najednou předhazuje, že jsme příliš
rozliční, příliš osobití. Ale proč by
osobnosti a osobití lidé nemohli najít
kompromis? Nebo se už na to ani nevěří?“ Stranickou
demokratičností argumentuje
i jeden ze severočeských lídrů Přemysl Rabas, ředitel
Podkrušnohorského
zooparku: „Bylo by divné, a vypadali bychom tak trochu
jako stádo ovcí, kdyby
naše názory na všechny problémy společnosti
byly identické.“

LEVICE A PRAVICE UŽ NENÍ

Není divu, že se hvězdy zelených
pravolevému rozlišování
brání. Pro ně je hlavním heslem „kvalita
života“ a trvale udržitelný rozvoj.
Zelení sice mohou oslňovat média svojí
mravní minulostí, jejich program však
zůstává nejasný. Kromě ekologické daně a
konkrétních opatření proti kamionové
dopravě je kombinací hot a čehý. Celkovou daňovou
kvótu by nám oproti
socialistům příliš nesnížili, zato by ale
výslovně podpořili spíše pravicí
navrhovanou reformu důchodů. Školné by nebylo, za
léky by se ale víc platilo.
Dělení na pravicové a levicové je tudíž
podle zelených hloupost.

„S neplacením školného
souhlasím stejně jako s poplatkem za
recept, pokud odpadnou příplatky na léky a pokud od
poplatku budou osvobozeni
chronici a důchodci. Zdá se mi to sociální či
vaším slovníkem ,levicové´.

Důchodová reforma je nezbytná, naše představy se příliš
neliší od kompromisu mezi stranami, který byl na spadnutí,“ říká Uhl. Pro jeho
kolegy je ale pravolevé soupeření červeným hadrem. „Dělení na levé a pravé
řešení problémů je umělé a dávno do politiky nepatří. Přitažlivost SZ je v tom,
že jako první od tohoto anachronismu ustoupila,“ tvrdí Přemysl Rabas. Další
lídr Jiří Dědeček už po soupeření levice a pravice ani nevzdechne.

„Asi víte, že jsme přestali dělit politické prostředí v jeho
společensky přijatelné části spektra na pravici a levici (i v té nepřijatelné
se nám extrémy stýkají), a tak se budeme držet toho, co je podle našeho mínění
správné a užitečné z hlediska dlouhodobého udržení kvality života v téhle zemi
a na téhle Zemi.“

S KÝM PO VOLBÁCH?

Pro voliče je tak trochu záhadou, s kým by nakonec zelení do
Strakovy akademie zašli.

Pro ně je to samozřejmě výhodné – jejich „koaliční
potenciál“, jak se učeně říká povolební chytristice, je velký. Jejich volič,
který skutečně uvěří zelenému receptu na trvale udržitelný rozvoj, ale příliš
netuší, jestli budou zelené přísady míchat k rovné dani, nebo k socialistickému
rovnostářství. Z hlavních postav stojí asi nejvíce nalevo šestka na pražské
kandidátce Petr Uhl. Už v roce 1968 holdoval jako vedoucí Hnutí revoluční
mládeže socialistickým představám o společnosti a za normalizace koketoval s
trockismem a jinými sociálními utopiemi. Zúčastnil se všech důležitých
protihusákovských revolt a odseděl si za to celkem devět let. Po revoluci
prostřídal OF a Občanské hnutí. Načas se usadil v křesle generálního ředitele
ČTK. Potom nastálo zakotvil v levicovém Právu. Jeho poslední občanské angažmá
se konalo pod křídly socialistické vlády. Na přelomu tisíciletí byl předsedou
Výboru pro národnosti vlády ČR a zmocněncem vlády ČR pro lidská práva.

Vedle tichých koalic s KSČM se mu tak příliš nelíbí ani
případné paktování s ODS.

„Podle mne by naše strana neměla jít do koalice s KSČM, ne
kvůli její minulosti, ale proto, že KSČM je nacionalistická, xenofobní,
protievropská a paternalistická. Ze všech stran je od zelených nejdále. Já si
ale vlastně nedovedu představit ani účast ve vládě s ODS, pro mne je moc
asociální.

S ČSSD a lidovci by bylo třeba vyhádat
společný minimální
vládní program, což bude obtížné.“
Ostatní jsou také opatrní a jediné, co
radikálně odmítají, je spolupráce s
komunisty. Problémem ale může být i to, zda
vůbec zelení (pokud nevznikne velká koalice) do
vlády chtějí.

„Strana zelených půjde do koalice s tím, kdo ji umožní
prosadit co nejvíce z jejího programu. Pokud bychom v koalici pro náš program
nenašli dost podpory, pak je lépe zůstat v opozici,“ říká například Přemysl
Rabas. Úplně odlišný názor než Uhl by pak zřejmě zastával pravicový liberál a
šéf strany Martin Bursík.

LÍDREM BUDEŠ TŘEBA TY

Vezměme ale v potaz i zelená pozitiva.

Pokud mají strany reprezentovat celé společenské spektrum,
tak na to jde SZ dobře. Písničkáři, chovatelé koz, učitelé, ředitelé, studenti,
ekozemědělci…

Na druhou stranu o mnohých z nich se
ještě včera nevědělo,
že v politice holdují zelené barvě. „Zatím
jsem je podvakrát volil, kdykoli
bylo potřeba, hrál jsem pro ně.“ Tolik stačí
Jiřímu Dědečkovi k pozici lídra na
Vysočině. Trochu déle je ve straně Petr Uhl: „Ve Straně
zelených jsem od
listopadu 2002, předtím jsem v žádné
politické straně nebyl.“ Ve straně jsou
ovšem i tváře, u kterých se o erudici v
zelených tématech nedá pochybovat.
Plzeňská lídryně Eva Tylová prošla postem
náměstkyně ministra životního
prostředí i ředitelováním České inspekce
životního prostředí. Na rozdíl od
občanských tváří zelených
nabízí vize, které k zeleným patří.
„Životní
prostředí všeobecně, energetika, a
především nakládání s odpady, to je
velký
problém současnosti a musíme si dát pozor, aby to
nebyl stále větší problém v
budoucnosti,“ říká na otázku, co je
její prioritou ve straně.

Žádný sociolog si dnes příliš neodváží tvrdit, co chtějí
voliči, kteří dle nedávných průzkumů nadělili zeleným přes 10 procent přízně.

Pokud to není jen truc proti Paroubkovi, Topolánkovi,
Kalouskovi a Filipovi, co si příznivci Strany zelených doopravdy přejí?

Jedna věc je sympatie se známými
tvářemi na krajských
kandidátkách. Druhá věc je pochybnost, zda se ony
tváře dokáží shodnout na
konkrétních řešeních ekonomických a
politických problémů. Zatím to vypadá, že
Strana
zelených kráčí k branám poslanecké
sněmovny s bianco šekem od voličů.

Pět selhání policie a volby

9.5.2006

aktualne.cz

KAREL
HVÍŽĎALA

Analýza – Možná je dobře, že těsně před volbami nadporučík
policie Tomáš Čermák brutálně zbil právě ředitelku sekce Úřadu vlády Kateřinu
Jacques, která protestovala proti pochodu neonacistů.

Navíc za přítomnosti ostatních nečinně přihlížejících
policistů, kamer a fotoreportérů.

Voliči totiž postoj jednotlivých politických stran k
incidentu, za který by musel ve staré Evropě ve většině zemí odstoupit nejspíš
tentýž den ministr vnitra i ředitel policie, protože tito muži jsou odpovědni
za každého policistu, může usnadnit předvolební rozhodování.

Připomeňme, že tomu není tak dávno, kdy v Belgii odstoupil
příslušný ministr okamžitě poté, co tam spadl most, i když nebyl postaven za
jeho funkčního období. Odpovědnost ve starých civilizacích má vždy i svůj
symbolický rozměr. Státní moc tím svým občanům transparentně demonstruje, že za
každé selhání je odpovědný nejen dotyčný policista, ale i systém, který něco
takového umožní.

A tady začíná problém se
způsobem, jak se ministerstvo
vnitra, ale zatím i vláda, k brutálnímu
zásahu nadporučíka Tomáše Čermáka,
který slouží u policie již skoro dvacet let,
staví. O tom, že musí psychicky
narušený jedinec být podle dosud
známých informací a zveřejněného
zásahu
postaven před soud a řádně potrestán, snad už nikdo
rozumný nepochybuje.

Horší ale je, že se z
vyšetřování, ale i z médií, zcela
vytrácejí ty nejzásadnější
systémové chyby, ke kterým došlo, a
které by mohly –
kdyby byly napraveny – v budoucnu podobných krutostem zcela
zamezit.

5x policejní selhání

Připomeňme si pět základní selhání české policie, která se
týkají události z 1. máje 2006:#infobox

Za prvé: demonstraci, kterou policie
chránila, ohlásil na
magistrátu pan Jiří Tůma jako pochod za práva
dělníků a demokratické mládeže.
Ale již v den demonstrace, tedy na 1. máje, lustrovala policie u
Průhonic při
vjezdu do Prahy osazenstvo jednoho autobusu, kde bylo čtyřicet
lidí, kteří se
do Prahy na demonstraci sjížděli, a pět z nich obvinila pro
podezření ze
spáchání trestného činu podpora a propagace
hnutí směřující k potlačení práv a
svobod: měli u sebe a na svém těle hákové
kříže a jiné fašistické insignie. Dá
se z toho tedy usuzovat, že policie měla vědět, že za
demonstrací je organizace
zvaná Národní odpor, která je na
oficiálním seznamu extrémistických
organizací.
Tuto skutečnost měla okamžitě nahlásit magistrátu a ten
by panu Tůmovi musel
neprodleně sdělit, že mu odnímá právo na
demonstraci. To se podle informací z
tiskové konference primátora Béma nestalo.
Policie, aniž předložila důkazy o
opaku, tedy kopie hlášení s přesným datem a
hodinou, to popírá. Zřejmě i
spolupráce s tajnými službami selhala. Tajné
služby, které přesun tolika
neonacistů monitorovaly, si snad prověřily, kdo za
ohlášenou demonstrací s tak
evidentně krycím názvem stojí. Podle
policejních hlášení bylo
perlustrováno v
ten den 260 osob. A nejde o maličkosti: za 16 let bylo
zaregistrováno 4000
extrémistických pogromů a 24 mrtvých.

Za druhé: v místnosti, kde byla
paní Jacques na policejní
služebně umístěna a podle jejího zástupce
Stanislava Pence připoutána k tyči a
dále mlácena, nebyla umístěna videokamera, aby
mohla policie dokumentovat, že s
ní bylo zacházeno jinak, než dnes tvrdí. Tato
skutečnost je v příkrém rozporu s
vnitřními předpisy Policie České republiky. Toto
porušení předpisů ohlásila
paní Jacques i ministru vnitra, který další
brutální jednání policistů už na
služebně při všech rozhovorech s médii zamlčel.

Za třetí: složka, jež brutalitu policisty i závažné selhání
jeho kolegů, kteří mu v takovém jednání nezabránili, ač měli, vyšetřuje, spadá
opět pod ministerstvo vnitra, jmenuje se inspekce MV. V čele stojí pan Miroslav
Borník, který sám v roce 1989 protiprávně postupoval proti zmlácenému
demonstrantovi D.K. (viz svědectví Výboru pro nespravedlivě stíhaných číslo
895). Je tedy zcela nedůvěryhodným člověkem, o čemž svědčí i čísla: Na policii
bylo podáno asi šest tisíc stížností a dodnes bylo uzavřeno jen tisíc a tresty
se týkaly většinou jen pozastavení povýšení či srážek z platu.

Za čtvrté: touto skutečností
Česká republika nedodržuje
smlouvy, které podepsala a které ji zavazují, aby
kontrola nad policií byla
svěřena jinému orgánu než složce ministerstva vnitra.
Takovýto orgán by měl být
v podobném postavení jako třeba
Nejvyšší kontrolní úřad či
Úřad na ochranu
osobních údajů a ředitele by měla jmenovat Sněmovna.

Za páté: Podle videozáznamu (který si můžete prohlédnout
ZDE), má jeden z přihlížejících policistů dokonce při napadení paní Jacques
vytaženou pistoli z pouzdra. To je věc, která v Čechách po čtyřiceti letech
totality a po Czechteku u Mlýnce na Tachovsku nevzbuzuje stále žádné mimořádné
pohoršení, ale v civilizované zemi by jen tato událost stačila k tomu, aby z
policie museli odejít všichni velící důstojníci za podobnou akci zodpovědní.

Item: Brutální a trestuhodné
napadení paní Kateřiny Jacques
a vztah k němu jednotlivých politických stran nám
může právě v této době, kdy
řada lidí se ptá, koho má volit, posloužit jako
orientační maják. Pouhý, byť i
hodně vysoký trest pro policistu Tomáše
Čermáka, nic neřeší a má jen zastřít
nebezpečnou skutečnost, že policie je ze strany státu stale
vnímána jako
represivní orgán a ne jako instituce, která
má naopak občanům sloužit stejně
jako čistírny či pošty. Pokud se tento postoj
státu k policii nezmění, nejde o
policii, ale stále o Veřejnou bezpečnost, která pro
občany představuj předem
nevypočitatelné ohrožení.

Autor je novinář a spisovatel

Prověrku na vnitru?

9.5.2006

blisty.cz

Karel Dolejší

Nemám osobně důvod sympatizovat s
příslušníky České policie,
spíše naopak. Viděl jsem dokonce kamarády
poznamenané jejich „péčí“ o
zákonnost při zcela nenásilných akcích.
Když jsem si však přečetl prohlášení
Strany zelených nazvané „Potřebujeme policii,
které můžeme věřit“,
napadly mě okamžitě výhrady.

Před pár lety, když jsem usedal za volant při řidičské
zkoušce, komisař dopravního inspektorátu na zadním sedadle otevřel mé papíry a
ironicky prohlásil: „Á, filozof!“ Krátce poté jsem byl nucen
vyslechnout dlouhou samolibou tirádu o tom, že je vlastně jedno, jestli lidé
čtou Platóna a Aristotela, nebo Stalina – prý každá doba sebou nese jiné pindy,
člověk to musí zkousnout a hledět si svého… Zrudnul jsem vzteky a jízda se
změnila v adrenalinový sport končící zabočením do jednosměrky. Nechci se
vymlouvat, ale žvanění komisaře tehdy podstatně přispělo k tomu, že jsem
zkoušku dělal napodruhé. Když o tom teď zpětně přemýšlím, nebyl to ten nejhorší
způsob, jak nakouknout za oponu Policie ČR…

Vzpomínám také na to, jak jsem ještě v 90. letech po svém
zmlácení tlupou ze Šlapanic (v té době hnízdo brněnských skinheadů) čekal na
podání výpovědi na služebně v Běhounské. Bylo vpravdě surreálným zážitkem vidět
dva dohola ostříhané řízky, jak listují Novým Zákonem. Pak jeden z nich zvedl
telefon a zpovídal kohosi na druhém konci drátu. Zavěsil a pronesl ke kolegovi:
„Další vloupačka – to mají tu svou zasranou demokracii“. Vyšetřovatel
byl ovšem korektní a evidentně ho mrzelo, že se nepokusím nastoupit do pracovní
neschopnosti, protože jen to by mu umožnilo zahájit trestní stíhání
pachatelů…

Proč tím vším obtěžuji: Nemám osobně důvod sympatizovat s
příslušníky České policie, spíše naopak. Viděl jsem dokonce kamarády
poznamenané jejich „péčí“ o zákonnost při zcela nenásilných akcích.
Když jsem si však přečetl prohlášení Strany zelených nazvané „Potřebujeme
policii, které můžeme věřit“, napadly mě okamžitě výhrady. Zaprvé, reformu
policie určitě potřebujeme, ale systémovou, při níž personální otázky leží až v
druhém plánu; zadruhé, policie už během pár let zmlátila jak Stanislava Pence,
který mi zprávu poslal, tak Kateřinu Jacques, takže by se oběma mělo dostat
zadostiučinění, ale o nestrannosti jejich pohledu na věc bych měl jisté
pochybnosti; zatřetí, politické kampaně se vždy nejlépe vedou proti konkrétním
osobám – v tomto případě proti ministru Bublanovi a šéfovi inspekce Borníkovi
(jichž se tímto nezastávám) – a nikoli ve jménu abstraktních, emocionálně
nepříliš působivých systémových řešení.

„Cestou, jak vrátit postupně důvěru
veřejnosti v
policii, je provést důslednou prověrku mravní integrity a
profesionální
vybavenosti policistů, především
řídících pracovníků a povolat do
řídících
funkcí bezúhonné pracovníky, kteří
nejsou spojeni s předlistopadovou SNB. Je
nutné předložit nový model fungování
moderního policejního sboru, který bude
sloužit primárně k ochraně zdraví a životů občanů a k
prevenci, nikoli
represi“, cituje prohlášení Zelených
předsedu strany Martina Bursíka.
Přiznám se, že první věta mě značně znepokojuje. Řeči o
spojení určitých osob v
policii s předlistopadovým Sborem národní
bezpečnosti jsou pro mě znamením
toho, že se celá záležitost kolem zbit&iacutiacute; Kateřiny
Jacques postupně vřazuje do
kontextu probíhajícího antikomunistického
honu na čarodějnice, který nepovažuji
za záruku kvality případných změn, ba
spíše naopak. Tak jako dejme tomu v
případě kontroly obchodu se zbraněmi, ani zde totiž
vyřazení osob spojených s
minulým režimem automaticky nezmění pravidla hry, ale
může vést prostě jen k
tomu, že zneužívání moci bude prováděno
jinými a jinak. Kromě toho je
soustředění pozornosti na několik konkrétních osob
schopno přitáhnout pozornost
veřejnosti výhradně k personálním
opatřením, která lze provést ze všeho
nejsnáze a – pozorujeme-li reakce premiéra – mohou
být v rámci předvolební
kampaně provedena římskou formou decimace („vinnej, nevinnej,
však on si
to pánbu srovná…“).

A ještě jedna věc mě znepokojuje:
Mám sice jistou zběžnou
představu o tom, jak lze asi nestranně zhodnotit
profesionální schopnosti
příslušníků policie, ale naprosto
netuším, jak změřit jejich mravní integritu.
Jak se to udělá? Podle toho, zda sloužili za minulého
režimu? Ale co když
skutečně neudělali nic špatného? Nebo – měli by
policisté před případnou
prověrkou (protentokrát, místo Stalina) memorovat Listinu
základních práv a
svobod, případně výše zmíněný
Nový Zákon? Z jistého pohledu je možná
skutečně
jedno, jestli policisté čtou a memorují Stalina,
Aristotela, Poppera nebo
Rawlse – pokud něco čtou proto, že to číst musejí, aniž
by viděli reálný přínos
pro svou práci. Tihle lidé stejně jako všichni
ostatní žijí v zemi, kde se
každých dvacet let vše obrátí naruby – a
jsou bohužel zvyklí dělat, co se jim
zrovna přikáže, bez hlubšího přesvědčení.
Nesouhlasím s nimi, ale neznám je,
abych je soudil. Policejního sboru tvořeného Mirky
Dušíny se zřejmě nedočkáme.
Kolik je v tom dnešním těch, kteří po třiceti
letech služby dokáží české
demokracii spíše prospět než škodit? Nevím.
A o jejich mravní integritě možná
něco tuší jejich zpovědník, mají-li
jakého; jenže ten, jak známo, je vázán
zpovědním tajemstvím a ani mě, ani pracovníkovi
ministerstva vnitra by neměl
sdělit, co se dozvěděl…

K požadovaným změnám na vnitru
mám dvě poznámky, přičemž v
té první pouze zopakuji, co už jsem jednou napsal.
Inspekce ministerstva vnitra
by měla být nahrazena nezávislým orgánem
typu britské Nezávislé komise pro
vyšetřování stížností na policii,
protože jen tak bude zajištěno jednak řádné
vyšetření stížností občanů, jednak
rezistence vůči objednávkám exekutivy na
ohledně padání hlav. Máme již
Nejvyšší kontrolní úřad a
máme ombudsmana, jejich
nezávislost nikdo nezpochybňuje – neměl by tedy být
problém zřídit další
instituci tohoto druhu.

Zadruhé: Úcta policistů k občanům
bude zaručena nikoli po
prozkoumání jejich mravní integrity, ale pouze
tehdy, pokud budou vědět, že je
koneckonců v jejich vlastním zájmu postupovat
zmíněným způsobem. Toho se
samozřejmě nedosáhne snadno. Kromě trestání
prohřešků je třeba i pozitivní
motivace. Jednou z možností je mimo jiné položit důraz na
human rights training
– podle tvrzení bývalého policejního
důstojníka pracujícího nyní pro
Mezinárodní sekretariát Amnesty International, od
nějž jsem před třemi lety
získal zběžné informace o tomto know-how, rutinní
součást výcviku britské
policie. Cílem tréninku není
memorování kanonických textů, ale naopak
předání
dovedností, které v konkrétních
praktických situacích prostřednictvím
tlumení
prevence či tlumení probíhajícího konfliktu
skutečně zefektivňuje policejní
práci. Zkušenosti britských policistů a jejich
vysoký kredit u tamní veřejnosti
hovoří jasně – a bezpochyby se o tyto zkušenosti
rádi podělí. (Poznámka na
okraj: Česká Amnesty International podobný trénink
nezajišťuje, nemá pro to
personální kapacity.)

Zmíněná opatření, pokud věci trochu rozumím, by mohla
postupně přinést potřebné změny ve fungování Policie ČR – spíše než personálně
zahrocená a ve svém důsledku (třeba nezáměrně) do kontextu antikomunistické
štvanice vplouvající kampaň Strany zelených. Ta totiž může skončit na půli
cesty, odvoláním několika konkrétních osob – a to ještě ne vždy těch, které si
to skutečně zasluhují.

Nevěřím, že právě to by Zeleným stačilo k tomu, aby prostě
jen demonstrovali svůj rostoucí politický vliv.

autor je bývalý spolupracovník brněnské pobočky Hnutí Duha a
nyní spolupracovník české pobočky Amnesty International

Strana zelených: potřebujeme policii, které můžeme
věřit

8.5.2006

blisty.cz

tiskovou zprávu rozeslal Stanislav Penc

Strana zelených oceňuje rychlost, se kterou
inspekce ministra
vnitra shromáždila a ověřila důkazy, na podkladě kterých
podala trestní
oznámení na policistu Tomáše Čermáka
pro podezření ze spáchání trestního
činu
zneužití pravomoci veřejného činitele a
ublížení na zdraví v souvislosti s
brutálním napadením Kateřiny Jacques.

Vyjadřujeme znepokojení nad
skutečností, že se doposud nikdo
ze zodpovědných nevyjádřil k sérii
selhání, která dokládají, že
nešlo o
ojedinělý exces policisty, ale o projev
neprofesionálního řízení policie.

Strana zelených, jejíž členka a kandidátka Kateřina Jacques
byla zbita při poklidném vyjádření nesouhlasu s neonacismem, konstatuje, že
ministr vnitra František Bublan se doposud nevyjádřil k níže uvedeným selháním
Policie ČR:

1) policie neinformovala Magistrátní
úřad hl.m. Prahy o tom,
že ohlášení demonstrace za práva
dělníků demokratické mládeže Jiřím Tůmou je
ve
skutečnosti ohlášením demonstrace hnutí
„Národní odpor“. Toto hnutí
je přitom vedeno na seznamu extrémistických
organizací – jde tedy velmi
pravděpodobně o selhání tajných služeb. V den
demonstrace přitom policie
monitorovala příjezd demonstrantů a pět z nich obvinila z
propagace fašismu
ještě před příjezdem na území hl.m. Prahy,
konkrétně v Průhonicích. Vedení
policie oznámilo, ze magistrátním
úředníkům informace předalo. Magistrát toto
popírá.

Stanovisko SZ: demonstrace neonacistů neměla být
Magistrátním úřadem hl.m. Prahy povolena a Policie ČR měla její případné
účastníky zajistit. Kdo nese odpovědnost za to, že policie neposkytla
magistrátu informace o tom, že ohlášená demonstrace za práva dělníků bude ve
skutečností demonstrací neonacistů a demonstrace proto nebyla zakázána? Vedení
policie buď nemělo potřebné a kvalitní informace, nebo nemluví pravdu.

2) podle policejního mluvčího Ladislava Bernáška Kateřina
Jaques „narušovala oznámený a klidný pochod neonacistů“.
„Dostala několikeré výzvy, kterých neuposlechla, proto ji policisté
předvedli,“ řekl mluvčí. Jacques podle Bernáška „kladla odpor“,
proto policisté použili donucovací prostředky: „Na místním oddělení podala
vysvětlení k přestupku a byla propuštěna.“

Stanovisko SZ: policejní mluvčí Bernášek použil
nepřijatelnou formulaci o tom, že Kateřina Jacques „narušovala oznámený a
klidný pochod neonacistů“. Informoval nepravdivě, když konstatoval ve
zprávě zveřejněné na internetu po 15 hodině, že Kateřina Jacques byla
propuštěna (byla propušěna až večer) a především mystifikoval veřejnost
infromací, že Kateřina Jacques kladla odpor a proto policisté použili
donucovací prostředky.

Policejní mluvčí projevil falešnou lajalitu, o které v ČT
mluvil policejní prezident Husák, a vědomě nejméně dvěma nepravdivými
infromacemi klamal veřejnost a poškodil dobré jméno Kateřiny Jacques. Proč se
policejní mluvčí za své selhání neomluvil Kateřině Jacques a veřejnosti, proč
zůstává ve funkci, kdo za to nese odpovědnost?

3) v místnosti policejní služebny místního oddělení Nové
Město, Praha 2, Vyšehradská 20 byla Kateřina Jacques připoutána k tyči a
mlácena. Případ dokládá, že v zákoně o policii ČR chybí mechanismus dozoru a
kontroly v případě užití donucovacích prostředků nebo svévolného jednání
policie . Konkrétně, v tomto případě nebyla v místnosti umístěna videokamera
ani jiné záznamové zařízení.

Ministr vnitra popřel skutečnost, že byl o brutálním jednání
policisty na služebně informován, ačkoli byl informován odpoledne telefonicky
předsedou SZ Martinem Bursíkem a tentýž den večer přímo Kateřinou Jacques.

Stanovisko SZ: Kdo nese odpovědnost za skutečnost, že
zajištěný nemá reálnou možnost doložit jednání policie na služebně protože služeby
nejsou monitorovány? Ministr vnitra by měl věrohodným způsobem zdůvodnit, proč
v rozhovoru v Hospodářských novinách popřel, že by měl infromace o bití
Kateřiny Jacques na služebně, ačkoli to není pravda. Kalkuloval snad s vědomím,
že samo svědectví Kateřiny Jacques bez existence důkazů je bezpředmětné?

Je zřejmé, že Inspekce ministra vnitra
nepostupuje nezávisle
a reaguje na politickou objednávku. V případě
loňského Czech Teku odložila
inspekce podání pro podezření ze zneužití
pravomoci veřejného činitele v řadě
případů, kdy se policisté dopustili brutality proti
mladistvým. Naopak nyní,
před volbami, v případě napadení ředitelky sekce
Úřadu vlády, vyšetřila případ
během mimořádně krátké doby a sdělila
obvinění z trestného činu. „V
budoucnu nemůže deliktní jednání policie
prošetřovat Inspekce ministra vnitra,
ale samostatný vyšetřovací orgán,
který nebude svazován falešnou profesní
solidaritou a přáními ministra vnitra“, řekl Stanislav
Penc, který
nezákonné chování policistů dlouhodobě
sleduje.

Ministr vnitra František Bublan vstupoval do funkce s
vyjádřením, že mezi hlavní priority jeho práce bude patřit změna inspekčních a
kontrolních mechanismů práce policie, tj. Inspekce ministra vnitra. Nejen, že
tento slib nesplnil, ale ředitelem Inspekce ministra vnitra následně jmenoval
Miroslava Borníka, který v roce 1989 protiprávně postupoval proti zmlácenému
demonstrantovi D.K. (viz svědectví Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných č.
895). „Borník z tohoto důvodu není důvěryhodným ředitelem Inspekce
ministra vnitra“, řekl Stanislav Penc. „Inspekce ministra vnitra se
stala nástrojem trvalélo alibismu rezortu vnitra, kterým je obhajováno
neobhajitelné“, řekla Kateřina Jacques.

„Policie musí chránit veřejnost před pravicovými
extremisty a ne pravicové extremisty před veřejností. Musí důsledně rozlišovat
mezi pachatelem a obětí“, řekla Kateřina Jacques.

Strana zelených žádá ministra
vnitra o urychlené zaujetí
stanoviska ke třem výše uvedením
systémovým selháním policie.
Žádá odvolání
policejního prezidenta a policejního mluvčího a
vyvození osobní odpovědnosti
dalších řídících pracovníků
policie. Stejně tak požadujeme vyšetření všech
zdokumentovaných případů zneužití pravomoci a
brutálního chování policie z
posledních let.

„Očekáváme, že ministr vnitra
zadá vypracování návrhu
systémových změn v řízení PČR, které
budou minimalizovat rizika zneužívání
pravomocí policistů. Ministru vnitra pak doporučujeme, aby
zvážil, zda jeho
setrvání v úřadě může přispět k
navrácení důvěry veřejnosti v práci policie ČR.
Podle našeho názoru nikoli“, řekl Martin Bursík,
předseda Zelených.

Obvinění policistů

6.5.2006

ČRo 1 – Radiožurnál

12:10 Týden v Česku

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka

——————–

Prvomájové protesty se ani letos
neobešly bez incidentů.
Inspekce ministerstva vnitra vyšetřovala zákrok policisty
Tomáše Čermáka. Ten
údajně brutálně napadl šéfku
vládní sekce pro lidská práva Kateřinu
Jacques.
Ministerská inspekce ho navrhuje obvinit ze dvou
trestných činů. Premiér Jiří
Paroubek očekává, že budou potrestáni i
další policisté, kteří podle něj
incidentu nečinně přihlíželi. Případ sledoval redaktor
Pavel Otto.

Pavel OTTO, redaktor

——————–

Jiří PAROUBEK, premiér /ČSSD/

——————–

Kdo způsobil, že se do zásahu, který byl jinak těžkooděnci,
si myslím, kvalitně prováděn, se připletli speciálně nevycvičení policisté,
včetně policisty Čermáka a některých jeho kolegů.

Pavel OTTO, redaktor

——————–

Premiér Paroubek očekává, že trestní stíiacute;hání nemine i další
čtyři nebo pět policistů. Nelze ale vyloučit, že v jejich případě padnou jen
kázeňské tresty. Blízký spolupracovník napadené Kateřiny Jacques, Stanislav
Penc ze Strany zelených, je se závěry ministrovy inspekce spokojen. Pochybuje
ovšem, že by navrhla obvinit policistu Čermáka, pokud by nebyly k dispozici
záběry incidentu, které má jeho strana k dispozici.

Stanislav PENC, kandidát Strany zelených

——————–

Dokážeme si všichni představit, že by videozáznam nebyl? Jak
by to dopadlo? S největší pravděpodobností by dneska policie říkala:
„Kateřina Jacques napadla policisty, proto policisté zasáhli.“ To, co
je verze policisty. Už by možná stálo za to si říct, že by bylo dobře, abychom
mohli policii důvěřovat.

Pavel OTTO, redaktor

——————–

Podezřelý policista Čermák tvrdí, že při zákroku postupoval
v souladu se zákonem. Do konce vyšetřování byl postaven mimo službu, nyní je
podle svého obhájce v pracovní neschopnosti, protože byl na demonstraci údajně
zraněn.

Nebudeme vyrovnaný klub kravaťáků

6.5.2006

Mladá fronta DNES

VILIAM BUCHERT

Rozhovor s předsedou zelených Martinem Bursíkem o jeho
předvolebním desateru i Václavu Havlovi

Sobotní rozhovor

Nováčkem v Poslanecké sněmovně se už za měsíc může stát
Strana zelených. Její předseda si je tím dokonce jistý. „Jsem o tom bytostně
přesvědčen,“ říká volební lídr zelených Martin Bursík v rozhovoru pro MF DNES.

* Pane předsedo, vaši soupeři o minulém prodlouženém víkendu
objížděli mítinky, ale vy jste mi říkal, že si chcete najít i čas na kolo. To
jste si tak jistý, že se do Sněmovny dostanete, že jezdíte místo mítinků na
kole?

Čas na kolo
jsem si nakonec nenašel. A na prvního máje jsem byl na mítinku v Brně, který
jsme částečně absolvovali na kolech. Součástí politiky zelených je i politika,
která dává lidem možnost, aby si užili volného času aktivním způsobem. Je to
radost, spojit politickou práci s kolem.

* Jste si skutečně jistý, že se zelení do Sněmovny dostanou?

Jsem
bytostně přesvědčen. Naším největším soupeřem bylo dlouho magických pět procent
nutných pro vstup do Sněmovny. Lidé měli obavy dát nám hlas, protože by to byl
hlas ztracený. Dnes je situace jiná. Ale sedíme na zemi a pokora zůstává. Naším
hlavním cílem je vstoupit do Sněmovny a probourat betonový monolit čtyř
stávajících politických stran.

* Nejste sice Mojžíš, který
vyvedl Izraelity z Egypta do
země zaslíbené, vy však plánujete
vyvést zelené do zaslíbené Sněmovny…

To zní na
mě příliš mesianisticky.

* Když jsem hovořil o Mojžíšovi,
zkusím na vás obdobu Božího
Desatera. Takové zelené desatero podle Bursíka.
Přikázání první zní:
„Nebudeš
mít jiné bohy kromě mne.“ Jak zaručíte, že
když vstoupíte do Sněmovny, nezbude
ze zelených několik rozhádaných skupinek?

Kampaň je
tvrdá a my za sebou nemáme desítky milionů korun a profesionální agentury.
Součástí strategie našich konkurentů je vytvořit dojem, že Strana zelených je
shlukem sice výrazných osobností, ale že není schopna garantovat, že bude držet
i po volbách jednotnou linii. Podívejte se například na Stanislava Pence. Je
mánička, je focen s kozami a to je prezentováno jako něco divného. My ale
nejsme a nebudeme vyrovnaný klub kravaťáků.

* Dnes kravatu máte.

Ano,
ale
zelení jsou rozkvetlá louka a mají různé
názory. Podívejte se jinam: ČSSD má frakce,
které vážným způsobem bojují uvnitř strany.
ODS má zjevné frakce.

* ODS to popírá.

My frakce
nemáme, ctíme však názorovou pluralitu. Léta jsme měli problémy s vnitřními
vztahy, dnes všichni vystupujeme jednotně podle programu. Myslím, že v tom mi
dáte za pravdu.

* Nejsem tady od toho, abych vám dával za pravdu. Ptám se.

Není mi
blízká silná ruka, ale vedl jsem hodně týmů a jsem schopen garantovat, že se
budeme chovat i po volbách stejně.

* Pojďme k druhému přikázání: „Nevezmeš jména Božího
nadarmo.“ Máte mechanismy, jak zabránit tomu, aby vaši případní poslanci ve
Sněmovně pouze netlachali a neschvalovali zmetky?

Podstata
těch zmetků je dána systémem práce Sněmovny.
Neočekávejme od poslanců, že budou
experti ve všech oblastech. Odborné zázemí,
které mají naši zákonodárci, je
chudé. Chtěl bych profesionálnější
zázemí. Změnit by se měla i procedura
přijímání zákonů. V roce 2004 jsem byl
spoluautorem zákona na podporu a výrobu
elektřiny z obnovitelných zdrojů. To byla absolutní
detektivka. Pracovali jsme
na tom s kolegy dva a půl roku a poslanci navrhovali změny, přestože
bylo
zřejmé, že mnohdy vůbec netušili, o co jde.

* Třetí přikázání: „Pomni, abys den sváteční světil.“
Nebudou i někteří vaši poslanci mít neděli každý den? Ve Sněmovně se najdou i
lidé, kteří tam téměř nepromluvili.

Takoví
poslanci jsou k ničemu. Mnoho lidí ani nezná žádného poslance ze svého
volebního obvodu. Léta si kladu otázku, co vlastně ten politik chce? A nedokážu
si na ni často odpovědět. Profesionalita politiky je u nás nižší než ve starých
zemích EU. Odpovědnost za to, že jejich poslanci se pouze vezou a surfují na
nějaké vlně, mají předsedovéeacute; stran. To oni jim promíjí a tolerují slabou práci.

* Jak to chcete řešit?

Sezvu
poslanecký klub a požádám naše poslance, aby si každý vzal nějaké téma a na něm
čtyři roky systematicky pracoval. Výsledky jeho práce pak budou jedním z
kritérií pro primární volby za čtyři roky, pokud se budou znovu ucházet o
funkci poslance.

* Jsem zvědav, jak dlouho vám to vydrží. Čtvrté přikázání:
„Cti otce svého i matku svou, abys dlouho živ byl a dobře se ti vedlo na zemi.“
Dnes se strany vznášejí v oblacích, pak na své sliby zapomenou a je jim skoro
jedno, jak se žije na zemi mezi volbami. Jak budete ctít svůj program?

Pokud
se
některé z priorit programu stanou součástí
programového prohlášení vlády, tak
to jistě bude kompromis. Ale pouze v rámci našeho
programu. Máme jej sestavený
tak, abychom se nemuseli podbízet a abychom jej mohli splnit.
Proto nebudeme
mít problém jej i ctít.

* Páté přikázání: „Nezabiješ.“

Fascinuje
mě, co zde máte. Jsem skutečně zvědav co u tohoto přikázání přijde.

* V tomto případě jsem na to skutečně musel jít velkou
oklikou. Takže pro vás: Kam až má jít omezení poslanecké imunity?

Naši
experti říkají, že prebendy a výhody
českých poslanců patří k největším v
Evropě. Imunita má být aplikována pouze v
souvislosti se svobodou slova po dobu
výkonu mandátu. Druhý princip působí
zdánlivě jako detail: Ochránit poslance po
dobu zasedání Sněmovny či Senátu. Aby nemohl
být vyreklamován v souvislosti s
nějakou žalobou či řízením a třeba předvolán na
policii. Aby se mohl zúčastnit
jednání a aby měl právo být na schůzi. Něco
jiného je, když je sám stíhán či
obviněn.

* O zrušení některých výhod se vám osobně bude hlasovat
lehce. Víte, kolik kroků je to od dveří vašeho domu k hlavnímu vchodu do
Sněmovny?

Nevím.
Můžeme to odkrokovat, až skončíme rozhovor.

* Už se stalo. Je to 15 kroků. Žádné výhody na dopravu
nebudete potřebovat.

Podporuji
výhody, které vedou k používání
hromadné dopravy. Podporoval bych zrušení
v&sscaron;ech
výhod, ale tam jsou obrovské rozdíly. Já to
mám 15 kroků, ale někdo třeba šest
hodin. Poslanci mají mít takový plat, aby si
dopravu zajistili sami.

* To znamená, že bez výhod, ale s vyšším platem?

Do toho
bych nešel. Problém je, že poslanci jsou odtrženi od reality, nevědí například,
jak vypadá trh s byty, protože jim to hradí Sněmovna. Oni žijí v akváriu, ve
své výlučnosti.

* Šesté
přikázání:
„Nesesmilníš.“ Jste si jistý, že
žádný váš
poslanec by nepodpořil tichou koalici ČSSD s komunisty? Že by se v
tomto směru
nespustil?

Je to
usnesení naší republikové rady a má velkou váhu a bylo přijato drtivou
většinou. Je to změna definice zelených, protože předtím jsme byli přimknuti k
ČSSD. Kdyby to někdo nedodržel, tak by se takový člověk politicky v té straně
zlikvidoval. Nemohu ručit za každého, ale nedokážu si to představit.

* Sedmé přikázání: „Nepokradeš.“ Premiér Paroubek v
posledních týdnech pod tlakem okolností čistí řady ČSSD od lidí podezřelých z
nezákonného jednání. Budete v podobných případech také nekompromisní?

Budu
naprosto zásadový a důsledný. Správné je pozastavit takovému člověku členství
ve straně, což se dá udělat rychle. Nemůžeme v podobných případech krýt vlastní
lidi a kopat všechno pod koberec. Tím by se snížila naše důvěryhodnost.

* Osmé přikázání: „Nepromluvíš křivého svědectví.“ Můžete
voličům otevřeně říci do očí, že vždy říkáte pravdu? Že, jak je v politice
časté, nemanipulujete s fakty?

Nedostal
jsem se nikdy do pozice, že by mě takříkajíc někdo
nachytal na švestkách, že by
se ukázalo, že jsem lhal. Zní to idealisticky, ale
říkat pravdu patří k mým
životním krédům. Mám za sebou skautskou
výchovu a byl jsem tak i v rodině
vychováván. Žádná politická
kariéra či dílčí politický úspěch mi
nestojí za to,
abych slevil ze svých zásad.

* To znělo jak z hollywoodského filmu.
Přikázání deváté:
„Nepožádáš manželky bližního
svého.“ Nehovořím samozřejmě o žádném
žádání
manželek svých kolegů, ale máte jako zelení
etická pravidla, s nimiž chcete v
nejvyšší politice působit?

Schválili
jsme etický kodex a ten je závazný pro
všechny naše kandidáty na jakékoli
úrovni. I na místní. Obsahuje několik principů.
Například, že zástupci zelených
budou dávat dobrovolně majetková přiznání,
a to včetně svých blízkých rodinných
příslušníků. Naši zastupitelé, i
krajští, se v dozorčích a správních
radách
zříkají jakékoli odměny v těchto orgánech,
maximálně mohou dostat refundaci
mzdy. To, co se děje dnes, je politická korupce. Firmy si
kupují loajalitu
zastupitelů.

* Poslední přikázání:
„Nepožádáš statku bližního
svého.“ Už
jste o tom hovořil, ale jaké další mechanismy
máte, aby se zelení vyhnuli
epidemii korupce?

Česká
republika má „obchodní značku“ na korupci, která je největší brzdou modernizace
země. My máme šest sedm návrhů, jak korupci řešit.

* To říkají všechny strany.

Ostatní
o
tom pouze žvaní před volbami. My navrhujeme
posílení kompetence finančních
úřadů – pokud si někdo zjevně žije nad své poměry, tak
má on, ne stát
dokazovat, kde k penězům a majetku přišel. To, že se politici
brání majetkovým
přiznáním, je pro mě důkazem, že tam korupce a
klientelismus jsou. Dále se má
posílit kompetence Nejvyššího
kontrolního úřadu, aby se díval i na
hospodaření
krajů. Má se zvětšit policejní útvar
pracující na případech korupce. Upravili
bychom zákon 106 o právu na informace, aby měl
každý lepší přístup ke
zprávám o
průhlednosti zakázek. Zastupitelstva by měla také
přijmout zásady nulové
tolerance a učinit ihned první krok: úředníci by
nesměli přijímat žádné dary.
Ani žádné lístky na fotbal či koncerty.

* Když jste tak principiální, podívejme se na problémy,
které se objevily v posledních týdnech. Otázka restituce vašich nemovitostí a
obvinění, že jste dostal od města Prahy podivně rychle dotaci na rekonstrukci
domu, když jste byl zastupitelem. Vyšetřuje ty případy někdo?

Jsou to
samé nesmysly. Je to součást špinavé předvolební kampaně proti zeleným. Nikdo
mě nevyšetřuje, nikdo mě nekontaktoval. A ta rekordně krátká doba na dotaci, o
níž hovořil pražský primátor Pavel Bém, trvala šest a deset měsíců.

* Další problém: Na vašich kandidátkách se objevili lidé,
kteří byli předtím u republikánů. To vám nevadí?

Věnoval
jsem té věci velkou pozornost a netěší mě to.

* Proč jsou tedy na vašich kandidátkách?

Nemám
pravomoc někoho sestřelit z kandidátky. Jeden z nich se od toho veřejně
distancoval a omluvil se, viděl jsem v tom určité pokání. Ten druhý člověk se
neomluvil a s tím určitý problém mám, ale rozhodla o nich naše republiková
rada.

* Pokud jde o pokání, jak se díváte na slova vašeho lídra v
Pardubickém kraji Pavla Křivky: „Toleruji, že Strana zelených asi bude v
programu stěhovat vepřín, integruje Cikány, je kasárensky proevropská,
antivlastenecká…“ Ani to vám nevadí?

Strašně mi
to vadí.

* Stejná otázka jako před chvilkou: Proč je lídrem vaší
krajské kandidátky?

Je to asi
největší problém, který jsem v poslední době ve straně měl. Hýbat s kandidátkou
už ale nejde. Málokdy zvyšuji hlas, ale s panem Křivkou jsem měl velice ostrý
rozhovor. On vydal prohlášení, kde se za to omluvil. Bylo to nevhodné. Za ta
vyjádření se ho nezastávám. Doufám, že už s podobným jednáním skončil.

* Na závěr několik osobních otázek. Vaše současná partnerka
Monika je dcerou polistopadového šéfa diplomacie Jiřího Dienstbiera. Radíte se
s ním o politice?

Ne.
Máme
přátelské vztahy, ale vidíme se málo,
navíc máme odlišné politické
postupy.
Jiříiacute; má blízko k sociální
demokracii. Ale Monika s ním o některých
problémech
hovoří často a pak mi to reprodukuje.

* Pořád opakujete, že se s politiky jiných stran nescházíte.
Nedávno jste se však sešel s expremiérem Josefem Tošovským, v jehož vládě jste
v roce 1998 působil. Co vám poradil?

Vážím si
Tošovského. Hovořili jsme o mnoha věcech, dal mi i jednu poněkud hořkou radu:
připravte se na špinavou kampaň a vezměte si na sebe nějaký pogumovaný kabát a
po něm nechte stékat ty nejrůznější výpady.

* Už máte podobný gumáček?

Snažím se
pořád učit, jak reagovat. Chce to vnitřní sílu, aby se to dalo překonat, ale
daří se mi to.

* V nedávné debatě bývalý prezident Václav Havel řekl, že
zelení jsou alternativa k současným parlamentním stranám. Víte, co se traduje,
když Havel někoho podpoří?

Že je to
polibek smrti.

* Nemáte strach, že vás podobný polibek zabije?

Doposud
byla podle mne vyjádření Václava Havla v tomto
směru taková neurčitá. Možná se
dostává do situace, kdy se odhodlává k
nějakému jasnějšímu vyjádření.

* Vy už víte, že vás před volbami podpoří?

Nevím. Jen
si myslím, že se k podobnému rozhodnut&iacuiacute; odhodlává. Já bych si toho vážil.

Mnoho lidí ani nezná svého poslance. Odpovědnost za to, že
někteří z nich se jen vezou na vlně, mají předsedové stran.

Česko má „obchodní značku“ na korupci, která je největší
brzdou modernizace země. Máme návrhy, jak korupci řešit.

* Martin Bursík

Narodil se 12. srpna 1959 v Praze.

Vystudoval ochranu životního prostředí na Přírodovědecké
fakultě Univerzity Karlovy.

1990-1992 byl poslancem České národní rady za Občanské fórum
(Občanské hnutí).

1994-2002 byl členem zastupitelstva hlavního města Prahy.

V roce 1998 byl ministrem životního prostředí v Tošovského
vládě.

Od června 2004 je členem Strany zelených, od září 2005 je
jejím předsedou.

Je spolumajitelem a ředitelem poradenské firmy Ecoconsulting.

Je rozvedený, má dvě dcery.

Inspekce navrhne stíhání policisty kvůli napadení Jacques

5.5.2006

ČRo – izurnal.cz

Pavel Otto,Vilém
Janouš

Inspekce ministra vnitra navrhne
státnímu zástupci, aby
obvinil policistu Tomáše Čermáka za zákrok
vůči šéfce vládní sekce pro lidská
práva Kateřině Jacques při prvomájové demonstraci.
Premiér Jiří Paroubek
očekává, že obvinění nemine ani
další policisty, kteří incidentu nečinně
přihlíželi.

Předseda vlády požádal prezidenta
Václava Klause, aby
pozastavil ohlášené povýšení
policejního šéfa Vladislava Husáka z
plukovníka na
generála. Klaus oznámil, že Paroubkovi vyhoví. Ten
zároveň chce, aby ministr
vnitra František Bublan vyvodil z celého případu
personální závěry, zejména
vůči veliteli zásahu.“Kdo způsobil, že se do zásahu,
který byl jinak
těžkooděnci, myslím, kvalitně prováděn, připletli
speciálně nevycvičení
policisté včetně policisty Čermáka a některých
jeho kolegů,“ řekl
Paroubek. Premiér očekává, že trestní
stíhání nemine další čtyři nebo pět
policistů. Nelze ale vyloučit, že v jejich případě padnou jen
kázeňské
tresty.Blízký spolupracovník Kateřiny Jacgues
Stanislav Penc ze Strany zelených
je se závěry ministrovy inspekce spokojen. Pochybuje
ovšem, že by navrhla
obvinit policistu Čermáka, pokud by nebyly k dispozici
záběry incidentu, které
má jeho strana k dispozici.“Dokážeme si všichni
představit, že by
videozáznam nebyl? Jak by to dopadlo? S největší
pravděpodobností by dnes
policie říkala: Kateřina Jacgues napadla policisty, proto
policisté zasáhli.
To, co je verze policisty. Už by možná stálo za to si
říct, že by bylo dobře,
abychom mohli policii důvěřovat,“ řekl Penc.Podezřelý policista
Čermák
tvrdí, že při zákroku postupoval v souladu se
zákonem. Do konce vyšetřování byl
postaven mimo službu a nyní je podle svého obhájce
v pracovní neschopnosti,
protože byl na demonstraci údajně zraněn.

Inspekce navrhne stíhání policisty kvůli napadení
Jacques

5.5.2006

ČRo 1 – Radiožurnál

18:00 Ozvěny dne

Eva ZILIZIOVÁ, moderátorka

——————–

Pavel OTTO, redaktor

——————–

Jiří PAROUBEK, předseda vlády /ČSSD/

——————–

Kdo způsobil, že se do zásahu, který byl jinak těžkooděnci,
myslím, kvalitně prováděn, připletli speciálně nevycvičení policisté, včetně
policisty Čermáka a některých jeho kolegů.

Pavel OTTO, redaktor

——————–

Premiér Paroubek očekává, že trestní stíhání nemine i další
čtyři nebo pět policistů. Nelze ale vyloučit, že v jejich případě padnou jen
kázeňské tresty. Blízký spolupracovník napadené Kateřiny Jacques Stanislav Penc
ze Strany zelených je se závěry ministrovy inspekce spokojen. Pochybuje ovšem,
že by navrhla obvinit policistu Čermáka, pokud by nebyly k dispozici záběry
incidentu, které má jeho strana k dispozici.

Stanislav PENC, blízký spolupracovník napadené Kateřiny
Jacques /Strana zelených/

——————–

Pavel OTTO, redaktor

——————–

ČT1: Události, komentáře policejního prezidenta Husáka

4.5.2006
blisty.cz str. 00

Štěpán Kotrba

Policejní prezident Husák se domnívá, že nepřípustné matení
vyšetřování trestné činnosti policistů a nebránění trestné činnosti policistů
druhými policisty je součástí firemní kultury jím řízené policie. Kolegialita.
Solidarita.

Bohužel, má pravdu. Britské listy
mají množství poznatků z
minulosti i přítomnosti o rozsáhlé
kriminální činnosti uniformovaných i
tajných
policistů a vyšetřovatelů, ale i státních
zástupců a soudců. Uniformovaní i
tajní policisté porušují zákon o
policii i další zákony, včetně trestního,
na
většině demonstrací v Praze v posledních pěti
letech.

Na zásahy přicházejí bez čitelného identifikačního označení
nebo s označením zakrytým různými součástmi výstroje a jejich velitelé jim to
tolerují, souhlasí s tím, bagatelizují to a omlouvají to. Upozornění na tyto
nezákonosti přehlížejí a ignorují, přestože hovoří do záznamu, který je později
zveřejněn. Beztrestnost je nakažlivá. Bezdůvodně perlustrují pod falešnými
záminkami demonstranty a pokusili se několikrát i o perlustraci novinářů (v mém
případě bez úspěchu).

Neuniformovaní i uniformovaní
policisté se dopouštějí
bezdůvodného fyzického násilí vůči
demonstrantům. Policisté svou agresivitou a
výhrůžkami šikanují demonstranty,
zvláště ty mladší a
nezkušenější. Zastrašují
před zásahy i při nich i novináře (v mém
případě bez úspěchu) pod záminkou
„varování“. Někteří se „varovat“ dají…
Pak čteme v
novinách články, k nimž většinu komentáře
dodala „exkluzivně“
policejní mluvčí. Já těmto novinářům
říkám policajtoreportéři. Někdy policajti,
jindy reportéři.

Policisté neseznamují
zadržené s jejich zákonnými právy,
pokud by si tím ztížili vyšetřování.
Využívají právní nezkušenosti
občanů.
Policisté se vědomě dopouštějí křivých a
účelových obvinění zadržených.
Policisté vědomě křivě svědčí před soudci. Trestní
oznámení na policisty státní
zástupci odkládají jako nedůvodná.

Policisté se pokoušejí
znevěrohodňovat svědky proti sobě či
obviněné nepřípustnými a nelegálně
získanými důkazy. Pokud pořizují záznamy
událostí, pak účelovým způsobem tak, aby
svědčily v jejich prospěch. Ty záznamy
a důkazy, které svědčí v neprospěch obžaloby,
nenávratně mizí – někdy i ze
spisů, uložených u soudu. Někdy zase nejsou soudci ani
připuštěny. Policisté
jsou v kontaktu s podsvětím, které
využívají vydíráním či
zastrašováním k
provokacím a získávání
informací a svědectví. Ty pak tvoří páteř
obžaloby.

Policejní mluvčí i velitelé zásahů vědomě lžou, jindy
podávají neúplné nebo zkreslené informace a klamou média a tím i veřejnost.

Státní zástupci a soudci
nevěnují pozornost důkazům,
působícím ve prospěch obhajoby osob, proti kterým
svědčí policisté. Státní
zástupci přehlížejí podvržené a
policií zfalšované důkazy a vydávají
je za
věrohodné. Státní zástupci trvají na
obviněních, i když se prokáže, že skutek,
který žalují, se nikdy nestal. Soudci proto někdy
soudí nikoliv v souladu se
zákony, Stížnosti takto postižených se automaticky
„odkládají“ –
hážou do koše. U soudů se zamítají.

Taková je realita činnosti policie a spravedlnosti, které
jsem poznal za několik let novinářské a fotoreportérské práce v Britských
listech. Bylo jedno, kdo řídil resort vnitra a spravedlnosti, zda to byla
KDU-ČSL, ODS, US-DEU, či ČSSD. Nyní nechtěné přiznání policejního prezidenta
jen dotvrzuje stav, který Vladislav Husák v pořadu Události, komentáře ČT 1
nazval firemní kulturou. Policejní prezident má pravdu: je to otázka výchovy.
Začněme proto policisty, vyšetřovatele, státní zástupce i soudce vychovávat. Je
na čase.

doslovný přepis pořadu Události, komentáře ČT 1 ZDE

ČT 1, Události, komentáře. 2. 5. 2006 – 22:30

Jan NĚMEC, moderátor : Policista,
který na prvomájové
demonstraci extremistů na Palackého náměstí v
Praze surově zakročil proti
volební kandidátce Strany zelených Kateřině
Jacques, je postavený mimo službu.
Jeho totožnost velení pražské policie tají.
Inspekce ministra vnitra Kateřinu
Jacques vyslechla a s policistou zahájila trestní
řízení kvůli zneužití
pravomocí a ublížení na zdraví.
Trestní oznámení na něj navíc podala i sama
Kateřina Jacques.

Karel ROŽÁNEK, redaktor : Policista, který Kateřinu Jacques
zbil, pracuje u policie devatenáct let, od roku 87.

Jan NAVRÁTIL, ředitel policejního obvodu Praha 2 : Pracoval
jak na ulici, tak potom na zpracování jednoduchých spisů. Byl samozřejmě
odměňován za těch devatenáct let, ale byl i kázeňsky řešen.

Karel ROŽÁNEK, redaktor : Za nějaké násilné činy?

Jan NAVRÁTIL, ředitel policejního obvodu Praha 2 : Nebyly
tam ale žádný násilný činy.

Karel ROŽÁNEK, redaktor : Vedení pražské policie stále
tvrdí, že Kateřina Jacques narušovala veřejný pořádek, a proto byla předvedena
na policejní služebnu.

Jan NAVRÁTIL, ředitel policejního obvodu Praha 2 : Podle
těch prvních informací, co jsem dostal, tak je tam to, ten paragraf čtyřicet
sedm jedna A, to je to neuposlechnutí výzvy.

Kateřina JACQUES : Já to absolutně kategoricky vylučuju a
považuju to za jako velmi neférové jednání.

Karel ROŽÁNEK, redaktor : Jestli byla paní Jacques opravdu
zbita, musí teď prokázat vyšetřování Inspekce ministra vnitra.

Josef SVÁROVSKÝ, vedoucí odboru vnitřní kontroly pražské
policie : Pokud by se prokázalo, že ji bil, no tak asi by to nebyl signál jenom
pro mě, ale především by to byl signál pro státního zástupce. Asi by se tam
sdělilo obvinění a ten člověk asi by u policie rozhodně dále nebyl.

UKÁZKA

záběry Michala Vlka, fotografa Britských listů

Karel ROŽÁNEK, redaktor : Zásah policie proti Kateřině Jacques
natočil na kameru Michal Vlk.

Michal VLK : Tam v bezprostředním okolí to lemovalo pět
zhruba dalších policistů, jejichž v podstatě jedinou starostí bylo zabránit mně
ve focení.

Kateřina JACQUES : Nikdo z těch přihlížejících policistů
nezasáhl, což já považuju za zásadní problém.

Čestmír PASTYŘÍK, ředitel pořádkové a železniční policie
Policejního prezidia : Inspekce ministra vnitra převzala tento případ kompletně
jako celek a bude se zabývat všemi skutečnostmi, které na místě nastaly a
jednání všech policistů, kteří se toho zúčastnili.

Karel ROŽÁNEK, redaktor : Podle opoziční ODS by kvůli tomuto
incidentu měl odstoupit ministr vnitra.

Miroslava NĚMCOVÁ, místopředsedkyně ODS : To, jak násilně si
počíná policie, je tím, že jí to dovolil i v minulosti. Nechal ji, aby řádila
na CzechTeku.

František BUBLAN, ministr vnitra /nestraník/ : Tady jde
skutečně o selhání jednotlivce a to se musí tak nějak řešit jednotlivě, to není
možné svalovat na celou policii.

Jiří PAROUBEK, předseda vlády /ČSSD/ : Ten policista, který
ten zákrok provedl, prostě selhal. Zřejmě se jednalo o psychické selhání.

Karel ROŽÁNEK, redaktor : Inspekce ministra vnitra má případ
Kateřiny Jacques vyřešit co nejdříve. Ministr vnitra František Bublan věří, že
to bude uzavřeno do konce tohoto týdne.

BESEDA

Jan NĚMEC, moderátor : A ve studiu už vítám policejního
prezidenta Vladislava Husáka, dobrý večer.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Dobrý večer.

Jan NĚMEC, moderátor : A zvali jsme pochopitelně i Kateřinu
Jacques. Ta je ale v pracovní neschopnosti a vpodvečer nám oznámila, že se
necítí dobře. Takže jí zdravím v tuto chvíli pouze po telefonu, dobrý večer i
vám.

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné
příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených : Dobrý večer, děkuji vám.

Jan NĚMEC, moderátor : Můžete říct, jak se teď cítíte a
případně jaká máte zranění?

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro
lidská práva a rovné
příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany
zelených : Tak já si zaprvé cením
toho, že jsem dostala celou řadu takových jako soucitných
esemesek, zpráv. Lidé
z celé republiky mi vyjadřovali podporu, ale zároveň mi
také sdělovali, že to,
co se stalo mně, je jim povědomé, že už o tom slyšeli.
Některým se to osobně
stalo. A to je to, co mě na to znepokojuje, protože já jsem
veřejně známá
osoba, tudíž se mi dostává náležité
mediální pozornosti a také zřejmě i to,
způsob toho vyšetřování věřím tomu, že bude
korektní. Ale z toho, co mi ti lidé
sdělují, tak to tak nemusí být vždycky.

Jan NĚMEC, moderátor : Dobře, vrátím se k té své otázce. Jak
se tedy cítíte a jaká máte zranění?

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro
lidská práva a rovné
příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany
zelených : Tak já mám pohmožděniny
po celém těle, modřiny, mám pohmožděné
zápěstí pravé především od těch
pout, za
které mě vláčel ten policista. Mám silně
naražená žebra, pomlácená záda,
koleno, a teda bohužel i, nechce se mi to říkat, ale i v oblasti
genitálií mám
jako značné podlitiny, protože ten policista mě udeřil
cíleně do rozkroku, a to
dvakrát.

Jan NĚMEC, moderátor : Policie trvá na tom, přestože třeba
přiznala, že ten zákrok nebyl přiměřený, že jste neuposlechla několikeré výzvy.
Je to pravda?

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro
lidská práva a rovné
příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany
zelených : Já se proti tomu musím
zásadně ohradit. Já musím říct, že tam to
nebylo zřejmě centrálně řízeno. My
jsme dostali první pokyn, ta naše pokojná skupinka
demonstrantů s malým vkusným
transparentem, že máme vyčkat dostatečného rozestupu za
těžkooděnci a abychom
se nemohli přiblížit k té skupině těch
pochodujících neonacistů. My jsme
samozřejmě těch pokynů dbali. Přešli jsme dokonce tak, jak
nám řekli, na druhý
chodník. Tam jsme stáli. Když neonacisté
odešli opravdu z dohledu za zatáčku na
Karlově náměstí, tak těžkooděnci v podstatě předali
naši skupinu těm policistům
normálně uniformovaným. Ti nám řekli, ať
ještě chvíli vyčkáme. A najednou se
tam, já přesně nevím, v jakém okamžiku, zjevil
teda člověk značně agilní, který
dal opačný pokyn, že okamžitě máme zmizet, něco v tom
smyslu, vypadněte,
nedělejte problémy. Já jsem mu řekla, že v
žádném případě z naší strany
žádné
problémy nehrozí, že teda chceme vyjádřit
pokojný protest tak, jak je to běžné
i jinde ve světě. V ten okamžik on do mně prostě vrazil. Já jsem
se ohradila
proti tomu fyzickému kontaktu. A to byl spouštěč k
úplně brutálnímu ataku na
mou osobu. Narazil mě nejdřív na dům protilehlý, pak mě
srazil na zem, pak je
to, co je teda částečně, byť ne moc foto, fotograficky
zdokumentováno, protože
údajně ti ostatní policisté místo, aby tomu
ataku zabránili, tak skutečně spíš
se starali o to, aby to nikdo příliš nefotografoval.
Já jsem ležela na té zemi.
On se snažil mi nasadit ta pouta, což jsem samozřejmě nechtěla, ale
kladla jsem
takový řekla bych odpor v mezích těch možností.
Možná, že jsem měla i možnost
vykopnout tu nohu, ale opravdu jsem si to hlídala, abych mu
nezpůsobila já
žádné zranění a vnitřně jsem doufala, že je to
otázka sekund, kdy ho ti jeho
kolegové odtrhnou. A moje zděšení právě …

Jan NĚMEC, moderátor : Paní Kateřino Jacques, já vám …

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné
příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených : Narůstalo tím, že nikdo
z nich nezasáhl a nechali ho tento brutální čin jako dokonat.

Jan NĚMEC, moderátor : Ano, my se k tomu za chvilku vrátíme.
Já vám pro tuto chvíli děkuji. Pane prezidente, dnes vás citovala Mladá fronta
DNES: „Kateřina Jacques v tuto chvíli byla pro mé muže zcela anonymní.
Neuposlechla výzev policie …,“ a tak dále. Chcete tím říct, že by byl
rozdíl, kdyby byla a nebyla anonymní? Že je rozdíl v tom, jak se chová policie
k běžnému občanovi a jak třeba k veřejně známé osobě? Možná vám to uniklo
bezděčně.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Vůbec ne, samozřejmě
přístup policie jaksi je ke všem občanům stejný. Ta otázka, která takto byla
komentována, víceméně hovořila o tom, zda ten policista jednal směrem k
příslušnici Strany zelených nebo nějaké konkrétní strany. Z toho důvodu já
vylučuju, že by, že by někdo rozlišoval, jestli je to člověk, který sympatizuje
s tou či onou politickou stranou.

Jan NĚMEC, moderátor : Víte přesto, pane prezidente, zřejmě
nejenom já budu mít pocit, že kdyby to nebyla veřejně známá osoba, nebyla by
zvláštní vyšetřovací skupina Inspekce ministra vnitra, nebylo by tak, nebyl by
takový tlak, aby to bylo do konce týdne a tak dále, a tak dále. Možná by se to
ani nešetřilo.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident
: Já si nemyslím, že by
se to nešetřilo. Já jsem přesvědčen o tom, že naše
kontrolní mechanismy jsou
nastaveny správně. Já bych chtěl požádat
všechny, kdo má jakýkoliv problém s
policií, kdo si myslí, že při jakémkoliv
zákroku policie nepostupovala
korektně, aby využil všechna možná, všechny
možné kanály a tu informaci nám
dal. Já z tohoto místa jsem se chtěl vám,
paní Jacques, omluvit za to, co se
stalo. Já jsem se snažil v&aaaacute;s dneska nějakým
způsobem nakontaktovat, nepodařilo
se mi to. Doufám, že se mi to podaří v
dalších, v dalších dnech, protože oba
dva máme stejný zájem. Oba dva máme
zájem chránit zákon a chránit právo.
Já se
domnívám, že …

Jan NĚMEC, moderátor : Proč třeba v tuto chvíli tajíte
totožnost toho policisty?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : My ho netajíme.
Samozřejmě je to osobní údaj a my nejsme oprávněni sdělit tento údaj. Ale podle
mých informací jsem zaznamenal na jedné z televizí, že jeho jméno proniklo.

Jan NĚMEC, moderátor : Poté, jak jste během dneška získával
informace, váš osobní názor na přiměřenost zásahu.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Já jsem se vrátil v
průběhu včerejšího večera a v noci jsem s panem ministrem Bublanem a s dalšími
kolegy na toto téma diskutoval. Já tak, jak dnes vidím celou situaci, tak se
domnívám, že ten zákrok byl nepřiměřený.

Jan NĚMEC, moderátor : Jak hodnotíte třeba zadržení
fotografa jenom proto, že fotil příslušného policistu tak, jak to třeba bylo na
videozáznamu na Britských listech?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Tady je ta situace o
něco složitější vzhledem k tomu, že záznamy policistů z místa se jaksi, jsou v
rozporu s tím, co tvrdí ten dotyčný novinář. Ale podle toho …

Jan NĚMEC, moderátor : Tam nejde o to, co tvrdí, viděl jsem
videozáznam, který jasně říká, a ten policista o tom mluví, „jenom proto,
že jste mě fotil, já vás teď předvedu.“

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : To samozřejmě není
správný postup. A tak jako v případě řešení té události s paní Kateřinou
Jacques, tak i v tomto případě s tímto novinářem prošetřujeme celou událost,
celý incident. Já vím, že ten dotyčný člověk je v úzkém kontaktu s našimi
kontrolními orgány. A velice aktivně spolupracuje. Já jsem za to chtěl
samozřejmě poděkovat, protože vnese celou řadu informací do tohoto případu.

Jan NĚMEC, moderátor : Ministr Bublan, koneckonců i premiér
Paroubek, tvrdí, že to je selhání jednotlivce. Pokud inspekce řekne, že zásah
byl nepřiměřený, není to otázka i špatného přístupu těch policistů, kteří byli
kolem, ať už na ulici, nebo na služebně?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Víte, ten problém je trošku
širší. Ta skupina byla víceméně určena nahodile. Bylo to zhruba deset
policistů, kteří měli tu skupinu, v níž byla paní Kateřina Jacques, nějakým
způsobem odklonit …

Jan NĚMEC, moderátor : Ale, pane prezidente, o to přeci
nejde, zda …, pokud by zásah …

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Když mě necháte
domluvit, já vám to vysvětlím.

Jan NĚMEC, moderátor : Promiňte, ale pokud byl zásah
nepřiměřený, oni viděli, že se chová nepřiměřeně, neměli zakročit?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident
: Já vám chci říct, že
ta skupina se navzájem neznala. To byli anonymní
policisté. Celá záležitost se
strhla nebo seběhla poměrně rychle. A já mám informace,
že nejméně tři z nich
vyzývali toho jejich kolegu, který, kterého viděli
poprvé, aby zanechal toho
svého jednání. Máme na to dnes
úřední záznamy, v kterých se celá
situace řeší a
vysvětluje. Je mi to nepříjemné, protože já, když
jsem viděl ty záznamy, tak
samozřejmě bych očekával, že se mohli podstatně aktivněji
zúčastnit toho celého
…

Jan NĚMEC, moderátor : To by asi občan předpokládal.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Ale jestliže se to
seběhne v takové rychlosti, potom je docela problém zareagovat. Samozřejmě
nepopírám, je tady možné hovořit o určité falešné solidaritě, ale to je otázka
…

Jan NĚMEC, moderátor : A není běžná u policie?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Já si myslím, že ona
je běžná ve všech strukturách, ale je to otázka výchovy, aby měla určitou mez.
Já jsem pro to, aby se pěstovala firemní kultura, ale všechno má určitou mez a
v tomto případě jaksi ta mez byla překročena. A tak, jak jsme se dohodli s mými
kontrolními orgány i ve vztahu k těmto lidem, budeme prověřovat, zda se
dopustili porušení nějaké normy a nebo zákona.

Jan NĚMEC, moderátor : My se teď podíváme na další případy,
kdy zasahovala policie. Danielo.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka :
Vládního ochránce práv
nezbili policisté poprvé. V roce 1999 podal
trestní oznámení na policisty
Stanislav Penc, tehdejší člen Rady pro lidská
práva. Stěžoval si na to, že ho
policisté zbili při kontrole dokladů. Policisté to
popřeli. Penc měl naražená
žebra, podlitiny na hlavě a musel zůstat v pracovní
neschopnosti. Trestní
oznámení už tradičně padají po
setkání technařů. Naposledy po loňském CzechTeku
na Tachovsku. Excesem čtyř policistů, kteří bili a kopali
mladíka povaleného na
zem, se zabývala Inspekce ministra vnitra.
Porušení zákona ale neshledala a
jejich případ odložila. Teď je další postup v
rukou Nejvyššího státního
zastupitelství. Policejní zásah kritizoval i
ombudsman Otakar Motejl. Podle něj
byl nepřiměřený. Občanské právní
hlídky, které monitorují činnost policie,
poukazují na to, že vedle osob vyjadřujících
menšinové názory při demonstracích
jsou dalšími z nejčastějších obětí
policejního násilí Romové, uživatelé
drog a
cizinci. Hlídky při monitorování
demonstrací taky upozorňují, že strážci
zákona
nejsou zdaleka tak razantní při srazech skinheadů, kde
účastníci různými
způsoby porušují zákony. Za všechny akce
uveďme například koncert neonacistů v
Senohrabech u Prahy v roce 2001, kde policisté proti skinům
provolávajícím
rasistická hesla nijak nezasáhli. Kromě přístupu
ke skinheadským srazům bývá
policie taky kritizována za své postupy při
ohlášených demonstracích skinů,
které často hrozí střety s anarchisty. Na
prvomájových oslavách v Praze v roce
1999 dokonce přerostla snaha policie zabránit těmto střetům až v
souboj s
anarchisty. Proti nim tvrdě zasáhla. Skiny
provolávající fašistická hesla
nechala v klidu projít městem.

Jan NĚMEC, moderátor : Pane prezident, máte třeba v úmyslu
měnit nějak přístup policie k pravicovému extremismu? Ty výtky jsou poměrně
časté.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Víte, ten průřez tak,
jak tady vaše paní kolegyně zmínila, je skutečně hodně moc zpátky, hodně moc
let zpátky. Já, když se podívám …

Jan NĚMEC, moderátor : Myslíte, že se to mění?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident
: Já jsem o tom, já
jsem o tom hluboce přesvědčen. Když se podívám zhruba půl
roku zpátky, tak
jakýsi mezník byla akce neonacistů v Křtěticích,
kde jsme byli poměrně razantně
kritizováni za nečinnost. Já jsem tehdy potrestal několik
poměrně vysoce
postavených služebních funkcionářů v rámci
jihočeské krajské správy a od té
doby jsem přesvědčen, že proběhly desítky, desítky
akcí neonacistů a celá řada
z nich byla z popudu policie ukončena. Myslím, že to je ten
správný směr a já
jsem zaslechl v minulosti určité vyjádření, že v
České republice se jednoduše
hajlovat nebude. A já jsem příznivcem tomu, aby to tak
bylo.

Jan NĚMEC, moderátor : Vy jste říkal do hluboké minulosti.
Pojďme k CzechTeku. Ombudsman řekl, že zásah byl nepřiměřený, Inspekce ministra
vnitra ale nic neshledala. Jak je to možné?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : To byste se asi měli
ptát na Inspekci ministra vnitra, ne, ne mě. Samozřejmě domnívám se, že
CzechTek …

Jan NĚMEC, moderátor : Ale jistě na to máte názor.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Jistě, mám na to svůj
názor.

Jan NĚMEC, moderátor : Jaký?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : CzechTek se domnívám,
že rozdělil společnost na dvě poloviny. Jedna schvalovala, jedna neschvalovala.
Ale určitě hovoříte …

Jan NĚMEC, moderátor : Ano, podle vás byl přiměřený nebo
…?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Určitě hovoříte o
zákroku těch čtyři policistů. Já podle mého soudu si myslím, že tady byla
použita zbytečná síla. Jsem o tom …

Jan NĚMEC, moderátor : Takže nepřiměřený zákrok.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident
: Jsem o tom
přesvědčen, samozřejmě, ale nelze vytrhovat jenom ten konec z
celého kontextu
dalšího dění. A je možné, já
nevím, jak inspekce postupovala, z jakých všech
informací vycházela, ale je potřeba skutečně se na to
podívat z celé šíře. To
znamená i to, co předcházelo a ne, nevyseknout pouze ten
…

Jan NĚMEC, moderátor : Dobře, ale ten jednotlivec se asi na
to nepodívá z celé šíře, ale …

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Rozumím tomu, ale
nevyseknout pouze ten, ten jeden záběr.

Jan NĚMEC, moderátor : Pane prezidente, já vám děkuji za
návštěvu a počkáme si na výsledky tohoto případu.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Budou velice rychlé a
razantní, spolehněte se.

Jan NĚMEC, moderátor : Na shledanou.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident : Děkuju

Může se stát jen v Absurdistánu

4.5.2006

politikon.info

Martin Stín

Psáno pro Politikon 4.5.2006 jako 107.sloupek

Věnováno Michaele K.

První máj letošního roku možná vstoupí do historie Policie
České Republiky jako významný den, protože jej poznamenal kousek, na jaký se
nezapomíná: neurvalý policista zbil před objektivy fotoaparátů a videokamer
ženu, manifestující proti neonacismu, tedy vystupující ve shodě se státní
ideologií proti představitelům jednoznačně protirežimního hnutí. Obětí
policejní brutality se paradoxně stala profesionální ochránkyně lidských práv
Kateřina Jaques, vrchní ředitelka sekce lidských práv a rovných příležitostí
Úřadu vlády ČR, kandidující do Poslanecké sněmovny na kandidátní listině Strany
zelených. To zde ještě nebylo: až dosud si výtržníci v uniformách PČR vybíjeli
své zvrhlé násilnické pudy na
bezvýznamných občanech, po prvé jim přišla
pod ruku vysoká vládní úřednice. Je
škoda, že zběsilec se nevrhl přímo na ministra vnitra
nebo – ještě lépe – na
Jiřího N. Paroubka. Snad by pak konečně do povědomí
politických špiček proniklo
poznání, že policejní brutalita je skutečný
problém, který je navzdory malé
četnosti výskytu společensky neúnosný a
navíc těžce škodí mediálnímu obrazu
policie tím, že zastiňuje v očích občanů
každodenní poctivou práci slušných
policistů.

Ačkoli Kateřina Jaques nepatří k
úplně nejvyššímu patru
státní hierarchie a postavení uchazečky o
parlamentní křeslo jí neposkytuje
zvláštní ochranu, i tak její
nepříjemný zážitek vyvolal velkou pozornost
médií
a přilákal na policejní služebnu, kam byla převezena,
několik známých osobností,
jako Annu Šabatovou, Stanislava
Pence a
Johna Boka. Soukromě se angažoval i ministr vnitra František
Bublan, kterému
ovšem šlo spíše o to, aby napadená
svůj zážitek příliš
„nerozmazávala“. Obvyklá
kouzla, směřující k ututlání ostudy, se
proto polici nedařila tak jako v
dřívějších případech. Díky tomu byl
uniformovaný násilník rychle postaven mimo
službu a hrozí mu propuštění ze služby.

Přesto považuji reakci ministra vnitra a
velení PČR za
nedostatečné a jsem nucen vytknout také pasivitu
Obvodního státního
zastupitelství pro Prahu 2, pilného při
nezákonném soudním stíhání
„katarského
prince“ a souvisejícím obtěžování
ministra spravedlnosti. Skutek se stal v
obvodu jeho působnosti a státní zastupitelství
má povinnost ze zákona jej
stíhat. Všechny zmíněné složky se
tváří, že se vlastně nic zvláštního
nestalo,
neboť šlo jen o náhodný „úlet“
jednotlivce.

Ve skutečnosti se v tomto skandálu
odrážejí všechny
nežádoucí deformace policejního
myšlení a jejich dlouhodobé
tolerování
politickým vedením státu, výrazné
zejména od nástupu Stanislava Grosse neblahé
paměti do úřadu ministra vnitra. Jedná se tedy v
každém případě o závažnou
událost, která svým významem daleko
překračuje meze individuálního pochybení,
neboť není v chování PČR osamělým a
náhodným jevem bez dalších
souvislostí. Je
to jen jedna z metastáz rakoviny, zarostlé do
kolektivního povědomí policistů.

Odráží se v něm především zmatená posttotalitní ideologická dezorientace PČR. Velení
PČR je zejména na vyšších postech
prošpikováno „nepostradatelnými
odborníky“, převzatými z represních
orgánů
protiprávního předlistopadového režimu. Ti byli
zvyklí na soustavné ideologické
ovlivňování, které formovalo jejich
myšlení podle jednotného střihu a
umožňovalo jim orientovat se v nejrůznějších
situacích jediným přípustným
směrem. Nový režim jejich ideologické převýchově
nevěnoval pozornost a pod
záminkou respektu k apolitičnosti a nezávislosti policie
je ponechal jejich
zmatkům. Kolektivní vědomí fašistické,
nacistické a komunistické policie má
společné rysy: srozumění s vládou pevné
ruky, sklon k nadřazování policie nad
ostatní společenské struktury, ke svévoli,
používání bezohledného násilí
proti
obyvatelstvu, smířlivost k vlastním nedostatkům. Odtud
lze vysvětlit přirozené
sympatie policistů ke skinheadům a pravicovému
extrémismu, neboť tato sebranka
také tíhne k vládě pevné ruky a
násilí proti změkčilým demokratům jí
není proti
mysli. Ideologické zmatení vede k tomu, že
policisté v konkrétní situaci v
duchu apolitičnosti nadřadí práva protirežimních
neonacistů nad práva občanů,
kteří obětovali svůj čas, energii a bohužel i osobní
bezpečnost, aby aktivním
protestem chránili stát před – byť
vzdáleným, ale přece jen existujícím –
nebezpečím uchopení moci fašizující
chátrou. Skupina lidí kolem Kateřiny
Jacques nebránila násilně pochodu neonacistů, ani je
fyzicky nenapadala,
policie proto měla dbát o jejich bezpečnost více než o
pochodující neonacisty.
Bránit stát před ohrožením extrémisty je
nezadatelným občanským právem, které
policie musí ctít spíše než právo
extrémistů na vyjádření jejich
zvrácených
názorů. To, co policie předvedla 1. května na Palackého
náměstí, není projev
apolitičnosti, ale podpora politice pravicového
extrémismu, tedy jednání
výsostně politické, namířené proti
zájmům státu.

V události z 1.
května
se odráží snaha zejména velitelských
kádrů s předlistopadovou minulostí domoci
se znova postavení společenské skupiny, nadřazené
nad civilní obyvatelstvo,
oprávněné šlapat po občanských
právech a chráněné beztrestností za
neoprávněné
zásahy do nich až do toho okamžiku, kdy by nešťastnou
náhodou poškodili
příslušníka vládnoucí oligarchie. Ve
vztahu k policejní brutalitě se tato snaha
projevuje v dlouholetém tolerantním přístupu k
násilným excesům policistů.
Mnozí máme ještě v paměti brutalitu zásahů
Pořádkového pluku SNB proti
demonstrantům v letech 1988 a
1989 a
byli jsme zděšeni, když jsme se s podobnou zvrhlostí
policejního chování
setkali znova v době konání konference
Mezinárodního měnového fondu a Světové
banky při zásazích proti demonstrantům, či častěji proti
náhodným chodcům,
které policie „přibrala“ ke skutečným
účastníkům protestů. Policie si tehdy
vysloužila hanlivou přezdívku „grosstapo“,
evokující krutost nacistického
represního aparátu. Podobné výstřelky se
pak znova opakovaly při různých příležitostech,
nejvýrazněji při zásazích proti
účastníkům CzechTeku. Za zdmi policejních
služeben, mimo pozornost
veřejnosti, dochází ojediněle, ale přece, k
použív&aacuaacute;ní fyzického násilí
při
běžných výsleších. Svědkem již před
Kateřinou Jaques byl známý ochránce
občanských práv Stanislav Penc. Vše jako
za starých dobrých bolševických časů, v
kterých se represivní orgány skvěly na
výsluní úcty „strany a vlády“.
V duchu
těchto zvrhlých totalitních tradic je policejní
násilí – pokud je nelze před
veřejností utajit – vydáváno za
jednání ve shodě se zákonem, a když už je v
některých konkrétních případech
uznána jeho nezákonnost, viník není nikdy
nalezen a potrestán. Žádný z uniformovaných
srabů dosud nenašel tolik cti v
těle, aby se ke své zvrhlosti přiznal. A jeho
demoralizovaní kamarádi mlčí v
duchu stavovské solidarity a pocitů nadřazenosti nad civilisty,
nikdo ho
„nepráskne“, nikdo nepomůže odstranit z těla policie
páchnoucí vřed. Dlouhodobé
uplatnění tohoto přístupu k nezákonnému
jednání policistů nese své jedovaté
plody: násilí se opakuje a jeho brutalita stoupá.
Kateřina Jaques si může
blahopřát, že dopadla poměrně dobře: neutrpěla probodnutí
plicních hrotů
přeraženými žebry jako dívka, zbitá při Czech Teku
(o které se vůbec v médiích
nemluví, což ledacos vypovídá o
„ohnutelnosti“ novinářské obce). Měla by
přemýšlet, zda ze svého úředního
postu udělala skutečně vše, co je v jejích
silách, aby se podobné případy důsledně
vyšetřovaly a trestaly. Snad její
nemilá zkušenost ovlivní její
nadřízené a vyburcuje je k hledání
koncepčního
postupu nápravy.

Příznačné pro postoj PČR k
útoku na Kateřinu Jaques je
zamlčení odpovědnosti velitelských kádrů a
spoluodpovědnosti policistů, kteří
byli svědky brutálního zákroku. Policie je
organizovaná síla. Za situaci na
místě incidentu odpovídal velitel zásahu.
Nevím, zda událost viděl, nicméně
jeho úkolem mimo jiné bylo dohlížet na
zákonnost postupu jeho podřízených.
Pokud svou roli nezvládl, je to jeho soukromý
problém. Má nárok na trestní
stíhání stejně jako útočník.
Totéž platí o přihlížejících
policistech. Slušný
muž by se měl zastat mlácené ženy, i kdyby neprodělal
policejní výcvik a neměl
právní vzdělání, umožňující
rozeznat nezákonnost jednání
útočníka. Jejich
mravní povinností bylo zastavit řádění
uniformovaného výtržníka. Je to modelová
situace, která se opakovaně vyskytla při zásazích
na CzechTeku, ve služebnách v
Praze 3 a 9 a
jinde. Snahy ministra
vnitra a policejního prezidenta odvést pozornost od
spolupachatelů zločinného
jednání útočníka a zúžit rozsah
problému na individuální selhání
jedince jsou
scestné a oba pánové by měli
přemýšlet, zda svá místa
zastávají právem.

Projevem politiky prosazování
nadřazenosti policie nad
civilní obyvatelstvo a tolerance k policejní
svévoli byla první vyjádření
policejního mluvčího a velitelských kádrů
policie včetně policejního
prezidenta. Blábolení o tom, že policisté použili
prostředků, jež jim povoluje
zákon, je zřejmě nepravdivé a připomíná
obdobné klamání obyvatelstva orgány
totalitního režimu při manifestacích z let 1988-9. Na
rozdíl od tehdejší
situace díky televizi a internetu se do každé
poslední chýše dostaly autentické
záběry z místa činu a celý národ ví,
jak to ve skutečnosti bylo. Informovat o
události způsobem, jenž zvolilo velení policie, lze proto
považovat za slabomyslnost.
Nepřijatelné je stanovisko ministra vnitra Františka
Bublana, jenž brutální
násilí proti Kateřině Jaques označil za
„úlet.“ Jeho výrok dokonale zapadá do
dlouhé řady lží a asertivního
popírání pochybení PČR, která začala
jeho
vystoupeními během aféry kolem Grossova
specielního policejního týmu
„Mlýn“, a
zatím vyvrcholila jeho vystoupeními k zásahu
policie proti účastníkům CzechTeku
u Boněnova. František Bublan pokračuje v slabomyslné
politice svého předchůdce,
utvrzujícího velitelské kádry policie v
nárocích na policejní výlučnost. Na
rozdíl od svého předchůdce pan ministr dbá
formální zdvořilosti, je hladký jako
úhoř a neuchopitelný jako kouř, jímž se občas
snaží zastírat selhání policie.
Nemá smysl požadovat jeho demisi, protože je pár
dní před volbami. Jinak za
normálních okolností v kterékoli ze
starých zemí EU by po podobném incidentu,
jakým byl útok na Kateřinu Jaques, ministr vnitra nečekal
na výzvu novinářů a
bez zbytečných průtahů by nabídl demisi. Je
nejvyšší čas, aby šel, protože
jinak se skutečně časem dočkáme toho, že další
policejní neurvalec někde zmlátí
předsedu vlády nebo někoho z jeho blízkých.

Policista bil ženu, teď se hájí: Napadala mě

4.5.2006

Mladá fronta DNES

JAKUB POKORNÝ

Policistův právník: Strhla mu odznak * Zmlácená: Je to
nesmysl

Praha – Policista Tomáš Čermák, který na demonstraci zbil
Kateřinu Jacques ze Strany zelených, se hájí. V protokolu o akci vypovídá, že
žena odmítala poslechnout jeho pokyny a napadala ho.

Podle
policisty a jeho kolegů se celá situace odehrála takto: Čermák upozornil
skupinku ze Strany zelených, aby se nepřibližovala ke skinům při pochodu
extremistické organizace Národní odpor.

„Kateřina
Jacques mu odpověděla, že tím překračuje svoji pravomoc a že jí to nemá co
zakazovat,“ parafrázuje Čermákovu výpověď Luděk Dytert z velitelství pořádkové
policie v Praze II.

„Jelikož
žena nerespektovala výzvy, dopouštěla se v ten moment přestupku. Upozornil ji,
že ji může předvést na oddělení. Načež ona měla prohlásit, ať ji tedy klidně
předvede,“ popisuje Dytert a dodává, že když chtěl Čermák Kateřinu Jacques
zatknout, postavila se mu na odpor.

Podle protokolu pak Čermák chtěl použít „hmaty a chvaty“,
aby vládní úřednici zadržel a vzal ji k autu, které by ji odvezlo k výslechu.
Jenomže ona se bránila, takže do sebe začali strkat. „Dokonce mu strhla
odznak,“ vypráví Čermákův právník Jaroslav Janeček.

V tom okamžiku podle policejní verze Kateřině přispěchali na
pomoc spolustraníci a jeden napadl Čermáka. Ostatním zahradili cestu Čermákovi
kolegové. Čermák s Jacques spadli a policista ji bil, i když ležela na zemi.
Čermákův šéf Luděk Dytert přiznává, že to už se Čermákovi zákrok „vymkl z
rukou“. „Zřejmě jeho psychiku vyprovokovalo to, že byl předtím sám raněn,“
uvedl Dytert.

Kateřina
Jacques označuje Čermákovu výpověď za
„nesmysl“. „Klidně jsem stála, a když mi
policie chtěla bránit jít dál, už byl průvod
dávno daleko před námi,“ říká.
„A
odznak jsem mu nestrhla. Dokazuje to fotografie, kde na mně
klečí a odznak
ještě má.“

Osmatřicetiletý
Čermák je nyní postaven mimo službu. Pracuje na obvodním oddělení v Praze na
Smíchově jako „zpracovatel spisů“ v kanceláři. Na májovou demonstraci ho
odveleli, protože měl zrovna službu.

Stranický kolega Kateřiny Jacques, Stanislav Penc,
kritizoval včera pražský magistrát, že demonstraci neonacistických skinheadů
dopustil. Jakoukoli demonstraci však podle magistrátního mluvčího Jiřího Wolfa
stačí ohlásit a organizátoři už na sebe nemusí prozrazovat, že zastupují krajní
pravici. „Pokud dodají předepsané informace, kde se třeba bude akce konat,
nemůžeme ji zakázat,“ vysvětlujeWolf.

Situace, kdy se účastníci demonstrací střetnou s policií a
demonstrant (na rozdíl od lépe vystrojeného policisty) je zraněn, se nestávají
jen v České republice. Při letošních studentských bouřích kvůli kritizovanému
zákonu o zaměstnávání mladých byli zraněni demonstranti i ve Francii. „Odborová
centrála pak obviňovala policii z brutality. Policisty začala vyšetřovat
inspekce ministerstva vnitra, ale nakonec je k soudu neposlala s tím, že
jednali ve víru akce a nemohli jinak,“ popisuje mluvčí francouzského
velvyslanectví v Praze Phillip Ray. I ve Francii je podle Raye policie
oprávněna použít sílu, pokud demonstrant klade odpor. Ale vždycky musí s
násilím začít protestující.

Na práci
českých policistů si loni stěžovalo pět tisíc lidí. Policie za oprávněné uznala
jen 653 stížností. Kolik lidí kritizovalo přímo brutalitu policejního zásahu,
však není jasné.

Trestní
oznámení na policistu, jenž ji zmlátil, ale i na
ty příhlížející, nyní podavá
i
Kateřina Jacques.

„Kozenky už nerozdojím“

3.5.2006

Mladá fronta
DNES

JANA BLAŽKOVÁ

Nový seriál MF DNES * Jak dělá kampaň lídr zelených Stanislav Penc

VOLBY 2006

Milkovice, Náchod – Ve světě politiky působí jako zjevení. A
není to jen tím, že má i na billboardech dlouhé vlasy. Lídr zelených v
Královéhradeckém kraji Stanislav Penc totiž mluví zcela přímočaře. „Chci tu
kartičku,“ vysvětluje například voličům, proč jde do voleb.

Na mysli má
poslanecký průkaz. „Ta kartička otevírá dveře úřadů. Už mě nebudou moci z
radnice vyhodit, když budu chtít informace, na které mám právo. Budu prudit
úředníky ještě víc než teď. Zamávám před nimi průkazem a už mě neodbudou.
Rozhodně ho ale nechci, abych v autobuse jezdil zadarmo,“ říká známý ochránce
lidských práv.

Za přírodu i svobodu kouření

Do postele na své farmě v Milkovicích teď pravidelně uléhá
až kolem třetí hodiny ráno. A vstává v devět. Přes den jezdí po okolí a
přesvědčuje voliče, aby mu dali svůj hlas. Pak dlouho do noci vyřizuje dotazy,
které mu chodí na jeho internetovou stránku kozy.cz. Jak taková kampaň v podání
Stanislava Pence vypadá? Na kozí farmě na okraji Milkovic nedaleko Jičína
vládne ranní pohoda. Stádo patnácti kozlů a dvanácti koz spokojeně snídá na
louce nad domem. Zatímco kozy spásají trávu, Penc se krmí rohlíkem.

Za
hodinu
má být v Hradci Králové na
natáčení předvolebního rozhovoru. Cesta tam
však
trvá hodinu a půl. Pence, který vede zelené do
voleb jako nestraník, hrozící
zpoždění nerozhází.

„Nasnídat se musím. Zavolám jim,“ říká. Poprvé po pěti
letech, co tu hospodaří, stádo zanedbává.

„Kozenky jsem ještě ani nerozdojil, není čas. Jsem teď víc
venku než doma, ale je to pro dobrou věc,“ říká.

Že v
kampani nevypustí ani okamžik, dokazuje, hned jak vstoupí do královéhradecké
budovy Českého rozhlasu. Ve dveřích se sráží se svou protikandidátkou z ODS:
poslankyní Zdeňkou Horníkovou.

„Vy jste poslankyně Horníková? Proč jste za ty čtyři roky ve
Sněmovně vystoupila jen jedinkrát?“ vybafne na ni Penc. Energicky vypadající
žena rázem znejistí. Rozhlasový rozhovor je hotov za pár minut. „Doplatky ve
zdravotnictví? Jsem pro, aby se lidé mohli připojistit. Ale nesmí to ohrozit
sociálně slabší,“ nastiňuje Penc své vize.

O hodinu
později už brouzdá po březích řeky Orlice v nedalekých Třebechovicích. S
kolegou Martinem Hanouskem se radí, co by mohl udělat pro záchranu zdejší
přírody.

„Chceme,
aby se Poorličí stalo chráněnou krajinnou oblastí.
Je to unikátní území se
spoustou ohrožených druhů živočichů,“ vysvětluje mu
Hanousek. „Vím, že jestli
se do parlamentu dostanu, budou to čtyři roky nevolnictví.
Dělám to kvůli
takovýmhle věcem a také proto, že po zásahu
policistů proti CzechTeku se vážně
bojím, že se sem vrací policejní
stát,“ vysvětluje Penc, když se shýbá pro
kus
igelitu, který tu kdosi odhodil. Jenže na ekologii a CzechTek se
o dvě hodiny
později v nedaleké Přibyslavi na vernisáži v
Rodinném výčepu Rýgrových nikdo
neptá. Hosté chtějí od Pence slyšet něco
úplně jiného. „Dám hlas zeleným,
jestli zakážete kouření. Jak to s vámi je?“
vyptává se Eva Poláčková, která sem
přijela až z Prahy.

Pro
Pence
je to ožehavé téma: Zelení sice mají v
programu zákaz kouření v restauracích,
ale jejich královéhradecký lídr s
tímto bodem nesouhlasí. „Já pro tenhle
zákon
hlasovat nebudu. Zákazy k ničemu nevedou,“ vysvětluje.
Upřímnost na paní
Poláčkovou zabírá. „Je to sice nefér,
když to máte v programu a vy to přitom
nechcete splnit, ale aspoň to – na rozdíl od ostatních
politiků – přiznáte,“
chválí ho.

Ženu zbil někdejší člen pohotovostního pluku

3.5.2006

Lidové noviny

Václav Drchal

PRAHA Policista, který v pondělí zbil sekční ředitelku úřadu
vlády a volební kandidátku Strany zelených Kateřinu Jacques, sloužil před
listopadem 1989 u pohotovostního pluku – v elitní jednotce na rozhánění
protikomunistických demonstrací. Včera na to upozornil Stanislav Penc, který
Kateřinu Jacques v kauze zastupuje. Nadřízení policisty to potvrdili, ale
jestli skutečně proti demonstrantům zasahoval, nevědí.

„Přišel od
pohotovostního pluku. Nemohu ale potvrdit, že byl někdy nasazen. Slibuji ale,
že to brzy zjistím,“ potvrdil Jan Navrátil, šéf policistů v Praze 2, a tedy nadřízený policisty
se služebním odznakem číslo 232036.

Odborníci
o
určení pohotovostního pluku nepochybují. Podle
historika Pavla Žáčka zřídil
režim pluk v sedmdesátých letech jako
„profesionální policejní útvar
určený k
potlačování masových projevů
nespokojenosti“. Pohotovostní pluk byl tedy
elitním útvarem. „Je nutné vyvrátit,
že každý příslušník SNB prošel
pohotovostním
plukem,“ uvedl Žáček před časem pro LN.

Jestli
byl
pondělní zásah proti Kateřině Jacques
oprávněný a jestli bude někdo potrestán,
policie zatím neřekla a chce počkat až na výsledky
šetření Inspekce ministra
vnitra. Podle Navrátila měla policie důvod „nějakým
způsobem“ zasáhnout.
Provinění političky mělo přitom podle něj spočívat v tom,
že se držela příliš
blízko odcházejících ultrapravičáků
z Národního odporu. Proč ale policisté
zasáhli právě proti Jacques, a ne třeba proti anarchistům
a neonacistům, kteří
na sebe házeli odpadky, nevysvětlil.

Inspekce se
tak podle Navrátila zaměří hlavně na to, jak se policisté chovali na služebně.
Tam ovšem nejsou svědci ani kamery a provinění půjde dokázat jen těžko.

Politici takové ohledy na policistu, který Jacques zbil,
nemají a už ho de facto odepsali. Velmi tvrdá slova zvolil například premiér
Jiří Paroubek, který se včera s Jacques setkal. „Zasahující policista jednal
zřejmě v přechodném pominutí mysli, to, co provedl, je neomluvitelné a myslím
si, že by měl odejít od policie,“ uvedl premiér.

Tvrdě se
vyjádřil i ministr vnitra František Bublan, který očekává, že jeho inspekce
případ rychle uzavře. „Do konce týdne by to mohlo být hotové,“ řekl Bublan ČTK
s tím, že pokud se vina policisty prokáže, „bude propuštěn“.

Důkazy
zatím mluví spíš v neprospěch policisty s odznakem číslo 232036. Nejlépe o tom
svědčí video, které natočil fotograf serveru Britské listy Michal Vlk. Na nich
policista Jacques táhne k autu a pak ji dovnitř doslova „namlátí obuškem“.

Policie má
co vysvětlovat i ve vztahu k Vlkovi. Toho totiž další policista na záznamu
opakovaně a zvýšeným hlasem upozorňuje, že se dopouští „nedovoleného
fotografování“. Tedy přestupku, který neexistuje. Policisté pak Vlka předvedli
na stanici. Vlk tvrdí, že kvůli jeho fotografování. Policisté argumentují tím,
že jim nechtěl ukázat občanku.

Policista
zbil Jacques 1. května na demonstraci proti Národnímu odporu. Včera ji
vyslechla Inspekce ministra vnitra. Jacques už na policistu podala trestní
oznámení.

***

Jednal v přechodném pominutí mysli Premiér Jiří Paroubek
policistu už odepsal. „Jednal zřejmě v přechodném pominutí mysli… myslím, že
by měl odejít od policie,“ řekl premiér.

Václav Drchal: Ženu zbil někdejší člen
pohotovostního pluku

3.5.2006

ceska-media.cz

Publikováno v
deníku Lidové noviny, str. 1, rubrika: Titulní strana, autor: Václav Drchal,
(jka)

Policista, který v pondělí zbil sekční ředitelku úřadu vlády
a volební kandidátku Strany zelených Kateřinu Jacques, sloužil před listopadem
1989 u pohotovostního pluku – v elitní jednotce na rozhánění
protikomunistických demonstrací. Včera na to upozornil Stanislav Penc, který
Kateřinu Jacques v kauze zastupuje. Nadřízení policisty to potvrdili, ale
jestli skutečně proti demonstrantům zasahoval, nevědí. „Přišel od
pohotovostního pluku. Nemohu ale potvrdit, že byl někdy nasazen. Slibuji ale,
že to brzy zjistím,“ potvrdil Jan Navrátil, šéf policistů v Praze 2, a tedy nadřízený policisty
se služebním odznakem číslo 232036.Jednal v přechodném pominutí mysli. Premiér
Jiří Paroubek policistu už odepsal. „Jednal zřejmě v přechodném pominutí
mysli… myslím, že by měl odejít od policie,“ řekl premiér.Celý článek v
deníku LN, str. 1.Robert Břešťan, Radek Kedroň, Vojtěch Blažek: Paroubek
urovnává případ Jacques (3.5.2006)Robert Břešťan, Radek Kedroň, Vojtěch Blažek:
Na zákony jsme tu my, míní řada policistů (3.5.2006)MF DNES: Policistům hrozí
trest za útok na Jacques (3.5.2006)Jan Gazdík: Paroubek: Policista se asi
zbláznil (3.5.2006)Viliam Buchert: A kdyby Jacques nebyla Jacques? Bylo by
ticho (3.5.2006)Ivan O. Štampach: Naše policie: úderná pěst na občany
(3.5.2006)Václav Drchal: O zelené jsme se báli. Proto jsme zasáhli
(3.5.2006)Lidové noviny: Bublan měl okamžitě podat demisi (3.5.2006)Bob Fliedr:
Prvomájové facky slušným lidem (3.5.2006)Vojtěch Blažek: Bublan: Případ
vyšetříme do konce týdne (3.5.2006)Novinky: Jacques: Bil mě v autě i na
oddělení. Bil mě i do rozkroku. (3.5.2006)

Ženu zbil někdejší člen pohotovostního pluku

3.5.2006

lidovky.cz

Václav Drchal

Včera na to upozornil Stanislav Penc, který Kateřinu Jacques
v kauze zastupuje. Nadřízení policisty to potvrdili, ale jestli skutečně proti
demonstrantům zasahoval, nevědí. „Přišel od pohotovostního pluku. Nemohu ale
potvrdit, že byl někdy nasazen. Slibuji ale, že to brzy zjistím,“ potvrdil Jan
Navrátil, šéf policistů v Praze 2,
a tedy nadřízený policisty se služebním odznakem číslo
232036.

Odborníci o určení
pohotovostního pluku nepochybují. Podle
historika Pavla Žáčka zřídil režim pluk v
sedmdesátých letech jako
„profesionální policejní útvar
určený k potlačování masových projevů
nespokojenosti“. Pohotovostní pluk byl tedy elitním
útvarem. „Je nutné
vyvrátit, že každý příslušník SNB
prošel pohotovostním plukem,“ uvedl Žáček
před časem pro LN.

Jestli byl pondělní zásah proti
Kateřině Jacques oprávněný a
jestli bude někdo potrestán, policie zatím neřekla a chce
počkat až na výsledky
šetření Inspekce ministra vnitra. Podle Navrátila
měla policie důvod „nějakým
způsobem“ zasáhnout. Provinění političky mělo
přitom podle něj spočívat v tom,
že se držela příliš blízko
odcházejících ultrapravičáků z
Národního odporu.
Proč ale policisté zasáhli právě proti Jacques, a
ne třeba proti anarchistům a
neonacistům, kteří na sebe házeli odpadky, nevysvětlil.
Inspekce se tak podle
Navrátila zaměří hlavně na to, jak se policisté
chovali na služebně. Tam ovšem
nejsou svědci ani kamery a provinění půjde dokázat jen
těžko.

Policista je zatím postavený mimo službu

2.5.2006

ČT 1

22:30 Události, komentáře

TÉMA DNE

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Policista, který na
prvomájové demonstraci extremistů na
Palackého náměstí v Praze surově zakročil proti
volební kandidátce Strany
zelených Kateřině Jacques, je postavený mimo službu. Jeho
totožnost velení
pražské policie tají. Inspekce ministra vnitra Kateřinu
Jacques vyslechla a s
policistou zahájila trestní řízení kvůli
zneužití pravomocí a ublížení na
zdraví. Trestní oznámení na něj
navíc podala i sama Kateřina Jacques.

Karel ROŽÁNEK, redaktor

——————–

Policista, který Kateřinu Jacques zbil, pracuje u policie
devatenáct let, od roku 87.

Jan NAVRÁTIL, ředitel policejního obvodu Praha 2

——————–

Pracoval jak na ulici, tak potom na zpracování jednoduchých
spisů. Byl samozřejmě odměňován za těch devatenáct let, ale byl i kázeňsky
řešen.

Karel ROŽÁNEK, redaktor

——————–

Za nějaké násilné činy?

Jan NAVRÁTIL, ředitel policejního obvodu Praha 2

——————–

Nebyly tam ale žádný násilný činy.

Karel ROŽÁNEK, redaktor

——————–

Vedení pražské policie stále tvrdí, že Kateřina Jacques
narušovala veřejný pořádek, a proto byla předvedena na policejní služebnu.

Jan NAVRÁTIL, ředitel policejního obvodu Praha 2

——————–

Podle těch prvních informací, co jsem dostal, tak je tam to,
ten paragraf čtyřicet sedm jedna A, to je to neuposlechnutí výzvy.

Kateřina JACQUES

——————–

Já to absolutně kategoricky vylučuju a považuju to za jako
velmi neférové jednání.

Karel ROŽÁNEK, redaktor

——————–

Jestli byla paní Jacques opravdu zbita, musí teď prokázat
vyšetřování Inspekce ministra vnitra.

Josef SVÁROVSKÝ, vedoucí odboru vnitřní kontroly pražské
policie

——————–

Pokud by se prokázalo, že ji bil, no tak asi by to nebyl
signál jenom pro mě, ale především by to byl signál pro státního zástupce. Asi
by se tam sdělilo obvinění a ten člověk asi by u policie rozhodně dále nebyl.

/ukázka – záběry Michala Vlka, fotografa Britských listů/

Karel ROŽÁNEK, redaktor

——————–

Zásah policie proti Kateřině Jacques natočil na kameru
Michal Vlk.

Michal VLK

——————–

Tam v bezprostředním okolí to lemovalo pět zhruba dalších
policistů, jejichž v podstatě jedinou starostí bylo zabránit mně ve focení.

Kateřina JACQUES

——————–

Nikdo z těch přihlížejících policistů nezasáhl, což já
považuju za zásadní problém.

Čestmír PASTYŘÍK, ředitel pořádkové a železniční policie
Policejního prezidia

——————–

Inspekce ministra vnitra převzala tento případ kompletně
jako celek a bude se zabývat všemi skutečnostmi, které na místě nastaly a
jednání všech policistů, kteří se toho zúčastnili.

Karel ROŽÁNEK, redaktor

——————–

Podle opoziční ODS by kvůli tomuto incidentu měl odstoupit
ministr vnitra.

Miroslava NĚMCOVÁ, místopředsedkyně ODS

——————–

To, jak násilně si počíná policie, je tím, že jí to dovolil
i v minulosti. Nechal ji, aby řádila na CzechTeku.

František BUBLAN, ministr vnitra /nestraník/

——————–

Tady jde skutečně o selhání jednotlivce a to se musí tak
nějak řešit jednotlivě, to není možné svalovat na celou policii.

Jiří PAROUBEK, předseda vlády /ČSSD/

——————–

Ten policista, který ten zákrok provedl, prostě selhal.
Zřejmě se jednalo o psychické selhání.

Karel ROŽÁNEK, redaktor

——————–

Inspekce ministra vnitra má případ Kateřiny Jacques vyřešit
co nejdříve. Ministr vnitra František Bublan věří, že to bude uzavřeno do konce
tohoto týdne.

BESEDA

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

A ve studiu už vítám policejního prezidenta Vladislava
Husáka, dobrý večer.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Dobrý večer.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

A zvali jsme pochopitelně i Kateřinu Jacques. Ta je ale v
pracovní neschopnosti a vpodvečer nám oznámila, že se necítí dobře. Takže jí
zdravím v tuto chvíli pouze po telefonu, dobrý večer i vám.

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné
příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených

——————–

Dobrý večer, děkuji vám.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Můžete říct, jak se teď cítíte a případně jaká máte zranění?

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné
příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených

——————–

Tak já si zaprvé cením toho,
že jsem dostala celou řadu
takových jako soucitných esemesek, zpráv.
Lidé z celé republiky mi vyjadřovali
podporu, ale zároveň mi také sdělovali, že to, co se
stalo mně, je jim
povědomé, že už o tom slyšeli. Některým se to
osobně stalo. A to je to, co mě
na to znepokojuje, protože já jsem veřejně známá
osoba, tudíž se mi dostává
náležité mediální pozornosti a také
zřejmě i to, způsob toho vyšetřování věřím
tomu, že bude korektní. Ale z toho, co mi ti lidé
sdělují, tak to tak nemusí
být vždycky.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Dobře, vrátím se k té své otázce. Jak se tedy cítíte a jaká
máte zranění?

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné
příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených

——————–

Tak já mám pohmožděniny po celém těle, modřiny, mám
pohmožděné zápěstí pravé především od těch pout, za které mě vláčel ten
policista. Mám silně naražená žebra, pomlácená záda, koleno, a teda bohužel i,
nechce se mi to říkat, ale i v oblasti genitálií mám jako značné podlitiny,
protože ten policista mě udeřil cíleně do rozkroku, a to dvakrát.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Policie trvá na tom, přestože třeba přiznala, že ten zákrok
nebyl přiměřený, že jste neuposlechla několikeré výzvy. Je to pravda?

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné
příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených

——————–

Já se proti tomu musím
zásadně ohradit. Já musím říct, že
tam to nebylo zřejmě centrálně řízeno. My jsme dostali
první pokyn, ta naše
pokojná skupinka demonstrantů s malým vkusným
transparentem, že máme vyčkat
dostatečného rozestupu za těžkooděnci a abychom se nemohli
přiblížit k té
skupině těch pochodujících neonacistů. My jsme samozřejmě
těch pokynů dbali.
Přešli jsme dokonce tak, jak nám řekli, na druhý
chodník. Tam jsme stáli. Když
neonacisté odešli opravdu z dohledu za zatáčku na
Karlově náměstí, tak
těžkooděnci v podstatě předali naši skupinu těm policistům
normálně
uniformovaným. Ti nám řekli, ať ještě
chvíli vyčkáme. A najednou se tam, já
přesně nevím, v jakém okamžiku, zjevil teda člověk značně
agilní, který dal
opačný pokyn, že okamžitě máme zmizet, něco v tom smyslu,
vypadněte, nedělejte
problémy. Já jsem mu řekla, že v žádném
případě z naší strany žádné
problémy
nehrozí, že teda chceme vyjádřit pokojný protest
tak, jak je to běžné i jinde
ve světě. V ten okamžik on do mně prostě vrazil. Já jsem se
ohradila proti tomu
fyzickému kontaktu. A to byl spouštěč k úplně
brutálnímu ataku na mou osobu.
Narazil mě nejdřív na dům protilehlý, pak mě srazil na
zem, pak je to, co je
teda částečně, byť ne moc foto, fotograficky
zdokumentováno, protože údajně ti
ostatní policisté místo, aby tomu ataku
zabránili, tak skutečně spíš se starali
o to, aby to nikdo příliš nefotografoval. Já jsem
ležela na té zemi. On se
snažil mi nasadit ta pouta, což jsem samozřejmě nechtěla, ale kladla
jsem
takový řekla bych odpor v mezích těch možností.
Možná, že jsem měla i možnost
vykopnout tu nohu, ale opravdu jsem si to hlídala, abych mu
nezpůsobila já
žádné zranění a vnitřně jsem doufala, že je to
otázka sekund, kdy ho ti jeho
kolegové odtrhnou. A moje zděšení právě …

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Paní Kateřino Jacques, já vám …

Kateřina JACQUES, ředitelka sekce pro lidská práva a rovné
příležitosti Úřadu vlády, kandidátka Strany zelených

——————–

Narůstalo tím, že nikdo z nich nezasáhl a nechali ho tento
brutální čin jako dokonat.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Ano, my se k tomu za chvilku vrátíme. Já vám pro tuto chvíli
děkuji. Pane prezidente, dnes vás citovala Mladá fronta DNES: „Kateřina
Jacques v tuto chvíli byla pro mé muže zcela anonymní. Neuposlechla výzev policie
…,“ a tak dále. Chcete tím říct, že by byl rozdíl, kdyby byla a nebyla
anonymní? Že je rozdíl v tom, jak se chová policie k běžnému občanovi a jak
třeba k veřejně známé osobě? Možná vám to uniklo bezděčně.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Vůbec ne, samozřejmě přístup policie jaksi je ke všem
občanům stejný. Ta otázka, která takto byla komentována, víceméně hovořila o
tom, zda ten policista jednal směrem k příslušnici Strany zelených nebo nějaké
konkrétní strany. Z toho důvodu já vylučuju, že by, že by někdo rozlišoval,
jestli je to člověk, který sympatizuje s tou či onou politickou stranou.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Víte přesto, pane prezidente, zřejmě nejenom já budu mít
pocit, že kdyby to nebyla veřejně známá osoba, nebyla by zvláštní vyšetřovací
skupina Inspekce ministra vnitra, nebylo by tak, nebyl by takový tlak, aby to
bylo do konce týdne a tak dále, a tak dále. Možná by se to ani nešetřilo.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Já si nemyslím, že by se to
nešetřilo. Já jsem přesvědčen o
tom, že naše kontrolní mechanismy jsou nastaveny
správně. Já bych chtěl požádat
všechny, kdo má jakýkoliv problém s
policií, kdo si myslí, že při jakémkoliv
zákroku policie nepostupovala korektně, aby využil
všechna možná, všechny možné
kanály a tu informaci nám dal. Já z tohoto
místa jsem se chtěl vám, paní
Jacques, omluvit za to, co se stalo. Já jsem se snažil
vás dneska nějakým
způsobem nakontaktovat, nepodařilo se mi to. Doufám, že se mi to
podaří v
dalších, v dalších dnech, protože oba dva
máme stejný zájem. Oba dva máme
zájem
chránit zákon a chránit právo. Já se
domnívám, že …

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Proč třeba v tuto chvíli tajíte totožnost toho policisty?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

My ho netajíme. Samozřejmě je to osobní údaj a my nejsme
oprávněni sdělit tento údaj. Ale podle mých informací jsem zaznamenal na jedné
z televizí, že jeho jméno proniklo.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Poté, jak jste během dneška získával informace, váš osobní
názor na přiměřenost zásahu.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Já jsem se vrátil v průběhu včerejšího večera a v noci jsem
s panem ministrem Bublanem a s dalšími kolegy na toto téma diskutoval. Já tak,
jak dnes vidím celou situaci, tak se domnívám, že ten zákrok byl nepřiměřený.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Jak hodnotíte třeba zadržení fotografa jenom proto, že fotil
příslušného policistu tak, jak to třeba bylo na videozáznamu na Britských
listech?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Tady je ta situace o něco složitější vzhledem k tomu, že
záznamy policistů z místa se jaksi, jsou v rozporu s tím, co tvrdí ten dotyčný
novinář. Ale podle toho …

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Tam nejde o to, co tvrdí, viděl jsem videozáznam, který
jasně říká, a ten policista o tom mluví, „jenom proto, že jste mě fotil,
já vás teď předvedu.“

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

To samozřejmě není správný postup. A tak jako v případě
řešení té události s paní Kateřinou Jacques, tak i v tomto případě s tímto
novinářem prošetřujeme celou událost, celý incident. Já vím, že ten dotyčný
člověk je v úzkém kontaktu s našimi kontrolními orgány. A velice aktivně
spolupracuje. Já jsem za to chtěl samozřejmě poděkovat, protože vnese celou
řadu informací do tohoto případu.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Ministr Bublan, koneckonců i premiér Paroubek, tvrdí, že to
je selhání jednotlivce. Pokud inspekce řekne, že zásah byl nepřiměřený, není to
otázka i špatného přístupu těch policistů, kteří byli kolem, ať už na ulici,
nebo na služebně?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Víte, ten problém je trošku širší. Ta skupina byla víceméně
určena nahodile. Bylo to zhruba deset policistů, kteří měli tu skupinu, v níž
byla paní Kateřina Jacques, nějakým způsobem odklonit …

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Ale, pane prezidente, o to přeci nejde, zda …, pokud by
zásah …

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Když mě necháte domluvit, já vám to vysvětlím.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Promiňte, ale pokud byl zásah nepřiměřený, oni viděli, že se
chová nepřiměřeně, neměli zakročit?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Já vám chci říct, že ta
skupina se navzájem neznala. To byli
anonymní policisté. Celá záležitost se
strhla nebo seběhla poměrně rychle. A já
mám informace, že nejméně tři z nich vyzývali toho
jejich kolegu, který,
kterého viděli poprvé, aby zanechal toho svého
jednání. Máme na to dnes úřední
záznamy, v kterých se celá situace
řeší a vysvětluje. Je mi to nepříjemné,
protože já, když jsem viděl ty záznamy, tak samozřejmě
bych očekával, že se mohli
podstatně aktivněji zúčastnit toho celého …

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

To by asi občan předpokládal.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Ale jestliže se to seběhne v takové rychlosti, potom je
docela problém zareagovat. Samozřejmě nepopírám, je tady možné hovořit o
určitém, určité falešné solidaritě, ale to je otázka …

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

A není běžná u policie?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Já si myslím, že ona je běžn&aaacute; ve všech strukturách, ale je
to otázka výchovy, aby měla určitou mez. Já jsem pro to, aby se pěstovala
firemní kultura, ale všechno má určitou mez a v tomto případě jaksi ta mez byla
překročena. A tak, jak jsme se dohodli s mými kontrolními orgány i ve vztahu k
těmto lidem, budeme prověřovat, zda se dopustili porušení nějaké normy a nebo
zákona.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

My se teď podíváme na další případy, kdy zasahovala policie.
Danielo.

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka

——————–

Vládního ochránce práv
nezbili policisté poprvé. V roce 1999
podal trestní oznámení na policisty Stanislav
Penc, tehdejší člen Rady pro
lidská práva. Stěžoval si na to, že ho policisté
zbili při kontrole dokladů.
Policisté to popřeli. Penc měl naražená žebra, podlitiny
na hlavě a musel
zůstat v pracovní neschopnosti. Trestní
oznámení už tradičně padají po
setkání
technařů. Naposledy po loňském CzechTeku na Tachovsku. Excesem
čtyř policistů,
kteří bili a kopali mladíka povaleného na zem, se
zabývala Inspekce ministra
vnitra. Porušení zákona ale neshledala a jejich
případ odložila. Teď je další
postup v rukou Nejvyššího státního
zastupitelství. Policejní zásah kritizoval i
ombudsman Otakar Motejl. Podle něj byl nepřiměřený.
Občanské právní hlídky, které
monitorují činnost policie, poukazují na to, že vedle
osob vyjadřujících
menšinové názory při demonstracích jsou
dalšími z nejčastějších obětí
policejního násilí Romové, uživatelé
drog a cizinci. Hlídky při monitorování
demonstrací taky upozorňují, že strážci
zákona nejsou zdaleka tak razantní při
srazech skinheadů, kde účastníci různými způsoby
porušují zákony. Za všechny
akce uveďme například koncert neonacistů v Senohrabech u Prahy v
roce 2001, kde
policisté proti skinům provolávajícím
rasistická hesla nijak nezasáhli. Kromě
přístupu ke skinheadským srazům bývá
policie taky kritizována za své postupy
při ohlášených demonstracích skinů,
které často hrozí střety s anarchisty. Na
prvomájových oslavách v Praze v roce 1999 dokonce
přerostla snaha policie zabránit
těmto střetům až v souboj s anarchisty. Proti nim tvrdě zasáhla.
Skiny
provolávající fašistická hesla
nechala v klidu projít městem.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Pane prezident, máte třeba v úmyslu měnit nějak přístup
policie k pravicovému extremismu? Ty výtky jsou poměrně časté.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Víte, ten průřez tak, jak tady vaše paní kolegyně zmínila,
je skutečně hodně moc zpátky, hodně moc let zpátky. Já, když se podívám …

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Myslíte, že se to mění?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Já jsem o tom, já jsem o tom hluboce přesvědčen. Když se
podívám zhruba půl roku zpátky, tak jakýsi mezník byla akce neonacistů v
Křtěticích, kde jsme byli poměrně razantně kritizováni za nečinnost. Já jsem
tehdy potrestal několik poměrně vysoce postavených služebních funkcionářů v
rámci jihočeské krajské správa a od té doby jsem přesvědčen, že proběhly
desítky, desítky akcí neonacistů a celá řada z nich byla z popudu policie
ukončena. Myslím, že to je ten správný směr a já jsem zaslechl v minulosti
určité vyjádření, že v České republice se jednoduše hajlovat nebude. A já jsem
příznivcem tomu, aby to tak bylo.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Vy jste říkal do hluboké minulosti. Pojďme k CzechTeku.
Ombudsman řekl, že zásah byl nepřiměřený, Inspekce ministra vnitra ale nic
neshledala. Jak je to možné?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

To byste se asi měli ptát na Inspekci ministra vnitra, ne,
ne mě. Samozřejmě domnívám se, že CzechTek …

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Ale jistě na to máte názor.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Jistě, mám na to svůj názor.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Jaký?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

CzechTek se domnívám, že rozdělil společnost na dvě
poloviny. Jedna schvalovala, jedna neschvalovala. Ale určitě hovoříte …

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Ano, podle vás byl přiměřený nebo …?

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Určitě hovoříte o zákroku těch čtyři policistů. Já podle
mého soudu si myslím, že tady byla použita zbytečná síla. Jsem o tom …

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Takže nepřiměřený zákrok.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Jsem o tom přesvědčen, samozřejmě, ale nelze vytrhovat jenom
ten konec z celého kontextu dalšího dění. A je možné, já nevím, jak inspekce
postupovala, z jakých všech informací vycházela, ale je potřeba skutečně se na
to podívat z celé šíře. To znamená i to, co předcházelo a ne, nevyseknout pouze
ten …

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Dobře, ale ten jednotlivec se asi na to nepodívá z celé
šíře, ale …

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Rozumím tomu, ale nevyseknout pouze ten, ten jeden záběr.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Pane prezidente, já vám děkuji za návštěvu a počkáme si na
výsledky tohoto případu.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Budou velice rychlé a razantní, spolehněte se.

Jan NĚMEC, moderátor

——————–

Na shledanou.

Vladislav HUSÁK, policejní prezident

——————–

Děkuju.

Policisté zbili vládní ochránkyni lidských práv

2.5.2006

Lidové noviny

JAKUB MRAČNO,
VÁCLAV DRCHA

PRAHA Policie včera napadla a zbila ředitelku
sekce lidských
práv a rovných příležitostí Úřadu
vlády, kandidátku strany zelených Kateřinu
Jacquesovou.

Ta se včera
spolu s několika přáteli ze Strany zelených a svými dvěma dětmi zúčastnila
protestu proti shromáždění ultrapravicových extremistů z organizace Národní
odpor.

Policista
jí podle vlastních slov vytrhl transparent, narazil jí na dveře domu, srazil na
zem, kopal a nasadil pouta. Za pouta ženu údajně vláčel asi 20 metrů. Měl na ní křičet
a za použití obušku pak vstrčit do automobilu. Na služebně prý Jacquesovou
připoutal k tyči.

„Jsem
potlučená a hlavně naprosto šokovaná z toho, co se stalo. Už jsem déle než dvě
hodiny na policii, kde mě systematicky urážejí a vyhrožují mi násilím,“ řekla
LN ze služebny na pražském Novém Městě.

„Pocit
zoufalství, naprostá beznaděj, dokonce jsem byla připoutaná k nějaké tyči na
chodbě stanice, nedali mi napít, naopak mi opakovaně chtěli brát osobní věci.
Nikdy by mě nenapadlo, že se něco takového vůbec může stát, nedovedu si
představit, jaké by to bylo pro úplně obyčejného člověka, o kterého se nikdo
nezajímá,“ dodala rozrušeně.

Jacquesová
se dožadovala toho, aby jí odvezli do nemocnice. Má šrámy, naraženiny a
pohmožděniny. Po vyšetření se vrátila na služebnu. I poté na ní byli policisté
údajně ironičtí a hrubí.

K incidentu došlo podle poté, co se skinheadi i protestující
anarchisté vydali z Palackého náměstí na naplánované pochody Prahou.

„Seběhlo se
to hrozně rychle, ta skupinka už odcházela od hlavního průvodu, když se tam
najednou strhla nějaká hádka a strkanice. Sledoval jsem, co se děje a viděl,
jak odvlékají mladou ženu v poutech, ostatní ze skupiny se snažili ji bránit,
ale policista jí nakonec odtáhl a přes odpor natlačil do auta, celé to trvalo
jen několik minut,“ popisuje zásah asi pětadvacetiletý svědek incidentu, který
nechtěl být jmenován.

Sama
Kateřina Jacquesová, pracovnice úřadu vlády a dvojka na kandidátce Zelených
byla včera z incidentu v šoku. Na služebnu ve Vyšehradské ulici ji policie
odvezla přímo z místa incidentu, z ulice Na Moráni.

„Lékař mi
doslova řekl, že mám smůlu. Jsem totiž jen potlučená, což je podle něj mnohem
horší, než kdyby mi třeba zlomili ruku. Potvrzeno mám pohmoždění kolena a
žeber,“ popisuje Jacquesová.

Na služebnu
přijela za Jacquesovou i Anna Šabatová z kanceláře ombudsmana. „Mám podezření,
že nemuselo být všechno podle zákona,“ řekla Šabatová LN. Jacquesovou na
služebně doprovázel také aktivista Stanislav Penc.

„Odcházeli
jsme za průvodem ve skupince asi deseti lidí, včetně mých dvou dětí. Poté, co
nás vyzvali, abychom přešli na druhou stranu nás v ulici Na Moráni zastavil
uniformovaný policista a bránil nám v cestě. Když jsem se ohradila, že do mě
nemá strkat, během chvilky mě surově napadl, spoutal, napadal mě obuškem a
odvlekl na nedalekou stanici. Zdálo se mi, že je úplně v afektu, na zemi do mě
ještě kopal a nepřestal ani při cestě na stanici, obuškem jsem dostala i do břicha,
na místě jsem přišla o brýle a tašku. Teprve,když zjistili, že se o mě někdo
zajímá, zmíněný policista zmizel, ostatní na stanici pokračovali v ponižování.
Jeden z policistů dokonce v úsměšku prohodil na adresu toho útočníka, že to
trochu přehnal,“ líčila situaci LN Jacquesová.

Policie ale
vidí situaci jinak. „Žena narušovala oznámený a klidný pochod neonacistů.
Dostala několikeré výzvy, kterých neuposlechla, proto ji policisté předvedli,“
říká policejní mluvčí Ladislav Bernášek. Žena podle něho kladla odpor, proto
policisté použili donucovací prostředky v souladu se zákonem. To je ale podle
napadené političky naprosto absurdní výklad.

„Strana zelených už požádala svého právníka, aby zjistil
informace o zásahu od policie. „Zároveň bude Strana zelených požadovat
vysvětlení od ministra vnitra Františka Bublana,“ sdělila mluvčí Strany
zelených Eva Rolečková. Policejní mluvčí Bernášek také uvedl, že s Jacquesovou
byl na akci mladý muž, který při jejím předvádění napadl jednoho z policistů.

„Zdálo se mi, že je úplně v afektu, na zemi do mě ještě
kopal a nepřestal ani při cestě na stanici,“ líčí Jacquesová.

Policie zmlátila ředitelku sekce pro lidská práva
úřadu vlády

1.5.2006

iHNed.cz

Kateřina Jacques ze Strany zelených nesla s kolegy
transparent s protineonacistickým heslem.

Nová zpráva (19:30):

Kateřina Jacques stále zůstává na policejní služebně ve
Vyšehradské služebně, kam se dostavil Stanislav Penc, který ji bude během
vyšetřování jako její zmocněnec zastupovat.

Rovněž se zde objevili zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová a
John Bok ze spolku Šalamoun. Dostavila se i inspekce ministerstva vnitra
(inspektor Šťovíček). Kateřina Jacques obviňuje mimo jiné policisty z toho, že
nečinně přihlíželi agresivnímu chování svého kolegy.

Předchozí zpráva:

Policie fyzicky napadla Kateřinu Jacques, Vrchní ředitelku
Sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády ČR a vedoucí
sekretariátu vládního zmocněnce pro lidská práva.

Čtyřiatřicetiletá Jacques, která figuruje na druhém místě
pražské kandidátky Strany zelených za lídrem strany Martinem Bursíkem, nesla
spolu s dalšími deseti kolegy z Palackého náměstí na Moráň transparent s
protineonacistickým heslem.

Svědek incidentu tvrdí, že policisté postupovali proti
Kateřině Jacques a dalším zeleným nepřiměřeně. Kateřina Jacques, která prý
policistům nekladla odpor, měla být mlácena obuškem i po zatčení během převozu
na policejní stanici.

Podle policie však Kateřina Jacques narušovala oznámený a
klidný pochod neonacistů. „Dostala několikeré výzvy, kterých neuposlechla,
proto ji policisté předvedli,“ řekl ČTK policejní mluvčí Ladislav
Bernášek.

Žena podle něho kladla odpor, proto policisté použili
donucovací prostředky v souladu se zákonem. „Na místním oddělení podala
vysvětlení k přestupku a byla propuštěna,“ dodal mluvčí.

Bernášek uvedl, že s Kateřinou Jacques byl na akci mladý
muž, který při jejím předvádění napadl jednoho z policistů. Údajně ho kopal a
poničil mu uniformu. Proti muži policie vede trestní řízení pro podezření z
útoku na veřejného činitele, dodal policejní mluvčí.

Kateřina Jacques nesla spolu s dalšími členy Strany zelených
z Palackého náměstí směrem k Moráni transparent v podobě prostěradla s nápisem
„Zelení proti neonacistům“.

„Neonacisté přitom od nás byli oddělení kordonem
policistů a k ničemu nemohlo dojít,“ uvedla telefonicky pro redakci
iHNed.cz Kateřina Jacques.

Policisté skupinku zelených zastavili a zabránili jim v
dalším průchodu. „Tito těžkooděnci se vzápětí prohodili s policisty v
běžných uniformách,“ tvrdí svědek incidentu Michal Uhl.

Jeden z policistů se pak podle Uhla Kateřiny Jacques nejprve
několikrát dotknul, ta se proti tomu ohradila. Policista podle svědka stále
zvyšoval hlas a začal být agresivní, poté Kateřinu Jacques srazil k zemi a
nasadil jí pouta.

Svědek dále vypověděl, že policista neměl po celou dobu
zásahu připevněné služební číslo. To se mělo na jeho uniformě objevit až na
policejní služebně.

Během zatýkání policista Kateřinu Jacques za pouta vlekl a
navíc je přetočil tak, aby se – jak popisovala sama Jacques – bolestivě
zařezávala do zápěstí. Policista odvlekl Jacques na křižovatku kam přijelo
policejní auto a žena byla odvezena na služebnu.

„Zde jsem byla ke svému zděšení uzavřena do místnosti a
připoutána k topení. Navíc jsem zde byla s policistou, který se ke mně předtím
choval tak surově,“ vypověděla stále otřesená Kateřina Jacques. Až na
zásah jedné z policistek tento agresivní policista opustil místnost.

Jacques, která byla ošetřena na
chirurgii ve Fakultní
nemocnici na Karlově náměstí, redakci iHNed.cz popsala,
že je po incidentu
podrápaná na břiše a má roztrhané
tričko. Zásahu policistů přihlížely její dvě
malé děti.

„Kdyby mě zmlátili neonacisté, tak to chápu, ale že se
do mě pustili naši policisté, to mě šokovalo,“ řekla Jacques.

NEJSME PYTEL BLECH

27.4.2006

Reflex

ODS chce rovnou
daň, my říká

Takhle blízko to ještě žádný šéf zelených do Parlamentu
neměl. Vlastně nikdo z politiků. Není řeč jen o preferencích, byť i jejich
náhlý vzestup mnohým vrtá hlavou. Ale někdejší poslanec a ministr MARTIN BURSÍK
(46) bydlí v domě přímo naproti sněmovně. V tom domě, který se už také stal
součástí kampaně.

Nelitujete toho, že jste zpátky v politice? Teď, když noviny
probírají ze všech stran například kauzy spojené s vaším restituovaným
majetkem?

Učím se ty
útoky brát tak, jako by se mě netýkaly. Měl jsem asi před měsícem rozhovor s
Josefem Tošovským. Řekl mi: Připravte se na to, že na vrcholu kampaně to bude
tak, že když o vás někdo bude mluvit, tak první dvě věty budou pravda a zbytek
nepravda. Musíte to po sobě nechat sklouznout, jako byste měl gumový plášť. Tak
se to tak snažím dělat.

* Vedete spor o značný majetek se vzdáleným příbuzným. Musel
jste počítat s tím, že se to v kampani projeví.

Máte
pravdu. Ale stejně mě to překvapilo. Byť jsem věděl, že jsme nechtěné dítě a že
si nás nikdo z té politické scény nepřeje. Protože karty jsou teď najednou
rozdané jinak. Nemají z nás radost ani velké strany, ale ani velké korporace.
Vnášíme do politiky témata, která je ohrožují. Týká se to zejména
automobilových dopravců a elektrárenských společností.

* Chcete říct, že za kampaní proti vám může být například
ČEZ?

Takto
nespekuluji. Ale samozřejmě není náhoda, že někdo vytáhne jedenáct let starou
dotaci na okapy a střechu. To se už přece jednou v médiích hrálo a já to
všechno vysvětlil. Co mě překvapuje, jak se k tomu ochotně vyjádřili politici
ODS.

* Myslíte asi primátora Pavla Béma. Jak si ten jeho útok
vysvětlujete?

Vysvětluju
si to tak, že to ODS nemá uvnitř rozmyšlené. Není to homogenní politická
strana. Jsou v ní různé zájmy a to vyjádření Pavla Béma koresponduje s jedním z
nich.

* Konkrétně?

Vytvořit
podmínky pro sestavení velké koalice, a tedy co nejpříznivějšího prostředí pro
opětovnou volbu Klause.

* Zelení Klause nepodpoří?

K tomu jsem
se už několikrát vyjádřil a jsme v tom jako strana naprosto čitelní. Máme
dlouhodobě zcela jiný pohled na svět. Ale je celkem jedno, koho bychom
podpořili, protože principiálně jsme pro přímou volbu. Je demokratičtější. O
hlavě státu v ní rozhodují přímo voliči a lze se vyhnout spekulacím, které
provázely volbu minulou. Tedy jakými hlasy a proč byl prezident zvolen. Ze
stejného důvodu jsme pro přímou volbu i hejtmanů a starostů.

* Před týdnem jste řekl, že váš program má nejblíže k ČSSD.
Byla to odveta za Bémovy výroky?

Tak
jednoduché to není. Ale byl to samozřejmě částečně vzkaz Topolánkovi, aby si to
ve straně dal dohromady. My nemůžeme a nechceme věčně hrát neutrály, usmívat se
na všechny strany a přitom po sobě házet kamení.

* Takže jste to tak nemyslel? Váš program nemá nejblíž k
tomu sociálně demokratickému?

To bylo
vyjádření, které bezprostředně reagovalo na jejich nátěr programu na zeleno.
Vím, jak jejich ekologický manifest vznikal. Sociální demokraté náš program
brutálně opsali, a to včetně názvů kapitol. Ale když odhlédnu od té metody, tak
věcně mi to nevadí. Jen to dokazuje, že díky podpoře lidí už máme fakticky vliv
na politiku. Když jsem mluvil o přiblížení s ČSSD, tak jsem tím chtěl vyjádřit
i to, že podobný posun nevidím u ODS.

* S kým je tedy pravděpodobnější povolební koalice?

Budeme se
rozhodovat na základě věcných jednání s experty za zády.

* Takže do koalice půjdete s tím, kdo vám nabídne víc?
Zvolíte jako bývalý lidovec tedy lidoveckou cestu?

Proč by to
měla být lidovecká cesta? Budeme postupovat stejně jako v minulých volbách
Zelení v Německu. Ti položili na stůl svoje priority a řekli: Buď berte, anebo
neberte.

* Dnes to vypadá, že vládu se jako první pokusí sestavit
ODS. Myslíte, že se s ní můžete dohodnout?

Záleží na
tom, jak rychle se budou chtít dohodnout na té velké koalici. Nepochybně se to
budou snažit komentovat tak, že si buď zelení, anebo lidovci kladou moc velké
požadavky. Ale my si žádné požadavky klást nebudeme. Ano, půjdeme do jednání s
tématy, která jsou v politice nová a jež budou od našich partnerů vyžadovat
určitou flexibilitu.

* Bavme se konkrétně. Jaká flexibilita je možná, co se týče
daní? me, že je třeba spotřební daně diferencovat, aby se zvýhodnily výrobky,
které mají menší zátěž na životní prostředí.

* ODS tvrdí, že bez rovné daně s nikým nepůjde.

On spíš
nikdo nepůjde s nimi. A ODS to dobře ví. Proto rovnou daň prosazuje. Je to
dobrý tah, jak získat voliče. Části z nich je politika lógr, ale vždycky je
zajímá, jaké jsou daně. A když jim ODS nabídne rovnou daň … kolik to je?
Devatenáct procent?

* Patnáct.

Tak vidíte.
Řeknou: Tohle bereme!

* Nám politika lógr není, ale patnáctiprocentní daň bychom
brali taky.

Já taky!
Ale nevolil bych ODS, protože vím, že to s nikým neprosadí.

* Počkejte, když byste to bral, tak by to mohla prosadit s
vámi.

Bral bych
to, ale uvědomuju si, že je to nerealistický komplex. Jak psala redaktorka
Zlámalová v Hospodářských novinách, oběd zadarmo pro všechny neexistuje.
Spočítala, že by to rozpočet stálo 270 miliard za čtyři roky.

* Vaším hlavním zdrojem informací je paní Zlámalová?
Existují ekonomické studie, podle nichž je ten koncept realistický.

Nevím,
jsou
různé modely a ať je lidé posoudí sami.
Snížení daní před volbami nabízejí
všechny strany. To je sexy. Zelení na rozdíl od
ostatních nemluví jen o dani z
příjmu, ale o celém balíku včetně
nepřímých daní, sociálního a
zdravotního
pojištění. My navrhujeme snížení
zaměstnaneckých odvodů, což ve výsledku bude
znamenat víc peněz ve výplatním sáčku. A
kde na to vezmeme? Použijeme na to
výnosy ze spotřebních daní z energií.

* Vy se vůbec budete těžko domlouvat s ostatními stranami.
Pro ČSSD bude zase nepřijatelný váš požadavek, aby lidé připláceli u lékaře
nebo aby bylo zavedené školné.

Ono
je v
tom hrozně ideologie. Strany se vymezují, aby bylo jasné,
kdo je vpravo a kdo
vlevo. Pravice říká platit a levice neplatit. Ale my se
to snažíme řešit úplně
jinak. Například ve zdravotnictví chceme jít
rakouskou cestou a zavést paušální
poplatek za každý předepsaný lék. To vede k
určité seberegulaci, protože lidé
pak nechodí k lékaři bezdůvodně a běžné
léky si kupují v lékárně. A v důsledku
je ten systém i sociálnější, protože
nemocní pak za drahé léky neplatí
vysoké
příplatky. Podobně je to ve školství. To
navrhované školné deset tisíc korun
ročně je v podstatě symbolické. Dnes mnoho lidí vysokou
školu nestuduje,
protože se z nějakého důvodu nedostali na tu, o kterou měli
zájem. Nejsou dobří
v matematice nebo jsou trémisté anebo prostě měli smůlu.
Tohle my chceme naším
systémem odstranit.

* Takže se znovu ptáme, s kterou z velkých stran se spíše po
volbách dohodnete.

Třeba se
žádnou. My jsme ve výhodné pozici. Vidím to, když se teď v různých debatách
setkávám s ostatními předsedy. Všichni hrajou o to, jestli stranu dostanou do
vlády. Kalousek, Paroubek i Topolánek. Když se jim to nepovede, tak končí. Když
Bursík dostane zelené do Parlamentu, bude mimořádně úspěšný. My do vlády
nemusíme. Nám stačí, když politiku budeme ovlivňovat.

* Jak si vysvětlujete, že se vám tak najednou zvedly
preference? Vladimír Železný vás obvinil, že jste si výsledky zaplatili.

Pokud by to
tak fungovalo, tak nerozumím tomu, proč si je nezaplatil i on.

* Tak jak si ten vzestup vysvětlujete?

Je to
souhra mnoha fakorů. Vy asi tušíte, že jednoduchá odpověď neexistuje a že to
není jen proto, že jsme nabídli dobrý program anebo že končí Unie svobody.
Nevím, jakou přesně mají jednotliví voliči motivaci. Ale jedno je zřejmé. Že
nad těch pět procent nás museli vytáhnout lidé, kteří nás byli ochotni volit i
přesto, že jejich hlas ve volbách propadne. Ty my považujeme za kmenové voliče
a spoléháme na ně.

* Ale jak to, že jich najednou bylo pět procent?

Protože
se
strana dala dohromady. Nenabízela reálnou alternativu.
Původně byla
neviditelná, pak zase moc radikální. Za Patočky
navíc úzce navázána na
sociální
demokracii a chtěla společně s ní reformovat komunisty. To byli
jiní zelení než
dnes. Nejde jen o to, že je strana poprvé jednotná. Ona
také vůbec poprvé
nabízí univerzální politický
program.

* Zmínil jste Jakuba Patočku. Je stále členem strany?

Odešel.
Bývalý předseda Beránek zatím zůstal členem, ale není o něm slyšet.

* Část bývalého vedení prý chce založit nové zelené.

Odešlo asi
dvacet lidí a založili nějaké hnutí. Ale to je naprosto okrajová věc. Mým
prvním úkolem loni v září po zvolení předsedy bylo stranu sjednotit. Podařilo
se to rychleji a lépe, než jsem čekal.

* Nevzniknou další spory? Máte ve svých řadách přece jen
velmi kontroverzní osobnosti.

Mně tyhle
řeči přijdou jako strašné klišé. Vy teď budete jmenovat lidi jako Uhl, Penc,
Hutka, Dědeček, Pávek. A budete tím chtít naznačit, že Strana zelených je
pytlem blech.

* To říkáte vy. Ale jak chcete vystupovat jednotně, když
budete mít v Parlamentu lidi jako Stanislav Penc?

Vidíte, a v
tom se mýlíte. Já znám Standu Pence dvacet let. On byl v minulém režimu v Hnutí
za občanskou svobodu a pak jsme spolu v Praze 4 zakládali Občanské fórum. Když
uspěl v primárkách a přišel za mnou, bylo mé první překvapení, jakým je
absolutně týmovým hráčem. Jeho role ve vedení strany je přesně opačná, než
byste si mysleli. Možná je mánička, ale na to si všichni budou muset zvyknout.
Včetně Paroubka, kterému se máničky nelíbí.

* Říkáte, že současní politici jsou vyhořelí.

Ano.

* Ale vy už také hoříte celkem dlouho. V devadesátých letech
jste byl poslancem i ministrem, vystřídal jste několik politických stran.

Naší
prioritní motivací není vystřídat staré politiky. Že bychom říkali: Vy jste
tady už dlouho, my jsme noví, tak se seberte a běžte pryč. Takhle banální to
není. My jdeme s politickým obsahem. A samozřejmě i stylem.

* Čím se liší od současného stylu?

Nevymezujeme
se negativně, neútočíme na konkurenty, snažíme se být maximálně věcní.

* Zpátky k vám. Jsou zelení vaší poslední politickou
stranou?

Kdo chce,
může o mně napsat, že jsem politický turista. Počátkem devadesátých let jsem
byl postupně ve čtyřech stranách, ve skutečnosti to však byla stále jedna s
různými názvy. Pak mě Josef Lux pozval k lidovcům, protože chtěl stranu otevřít
a prosazovat princip sociálně tržního a ekologického hospodářství. Pak Lux
zemřel a já z politiky odešel. Vrátil jsem se, když byla šance proměnit zelené.

* Jako zastupitel na pražském magistrátu jste měl jen
padesátiprocentní účast. Bude vás to v Parlamentu bavit víc?

Myslím, že
jsem byl v opozici na magistrátu celkem vidět a že jsem tam toho udělal dost.
Problém je v tom, že zastupitelé mají velmi omezenou kompetenci. Jen schvalují
rozpočet a rozhodují o prodeji či nabytí majetku. To znamená, že se tam na
programu řeší i prodej dvoumetrové přístavby manželům v Dolních Počernicích. Já
si vybíral to, co jsem považoval za důležité.

* Takže pokud se dostanete do sněmovny, budete mít lepší
účast?

Určitě.
Koneckonců to mám od dveří asi jen dvacet kroků.

Rozhovor s Petrem Uhlem

26.4.2006

Frekvence 1

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dnešní host Press klubu na Frekvenci 1 – kandidát do
Poslanecké sněmovny za Stranu zelených Petr Uhl, ještě jednou dobrý večer.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Dobrý večer.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Kandidujete do sněmovny a píšete s podtitulkem novinář pro
Právo, je to korektní?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

No, to záleží na
šéfredaktorovi a ten mě právě, s tím jsem
se právě domluvil, že po období dvou měsíců nebudu
v pracovním poměru s
akciovou společností Borgis, která vydává
deník Právo a budu nabízet jednotlivé
články tak, jako to nabízejí například i
jiní kandidáti do Poslanecké sněmovny.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Jasně, ale u vás je napsáno, autor je novinář.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Ano, u nich také vždycky.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Jste novinář nebo politik?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Já se považuji zatím za novináře, a pokud voliči usoudí, že
bych měl být politik, tak to nějakým způsobem vyjádří a já budu v Poslanecké
sněmovně a budu samozřejmě politik.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Mezi novinářem a politikem byl původně jaksi propastný,
výrazný rozdíl, nemělo by to tak zůstat, aby občan věděl, na čem je?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Nebyl takový rozdíl, to přinesla až dnešní doba a bylo
spousta lidí, počínaje Karlem Havlíčkem Borovským a konče Karlem Čapkem, kteří
vystupovali veřejně v politickém slova smyslu, pokud politikou máme ovlivňování
věcí veřejných …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, ale, ale nekandovali tedy za žádnou stranu do
parlamentu? Karel Čapek, tedy pokud vím, nekandidoval …

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Karel Čapek nekandidoval, ale možná, že mezi poslanci by se
nějací spisovatelé a novináři našli.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Vy jste označován jako marxista a člověk s krajně levicovými
názory, proč nejste u komunistů?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Komunisté podle mě nejsou ta pravá levice tak, jak já si ji
představuji a krajní levice třeba už vůbec ne. Oni mají celou řadu nedostatků
jiných než na té čáře levice – pravice, například jsou nacionalističtí, jsou
protievropští a jenom ta protievropskost a xenofobie, to znamená obavy ze všeho
cizího, by mi bránila jim dát i hlas, natož pak za ně kandidovat. Moje
levicovost pochází z Francie, ze západní Evropy, je daná mým marxismem a je to
prostě něco jiného, rozhodně to není nic stalinského a já nechci současné
komunisty urážet, abych jim říkal, že jsou stalinisti, nicméně oni se zcela
nerozešli se stalinismem, jak formálně ve své činnosti, tak někdy dokonce i v
myšlení.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, ale Marx například vyzýval k násilnému odnětí
majetku, s tím souhlasíte?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Nesouhlasím, protože to není pravda …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

V Komunistickém manifestu je to pregnantně řečeno, já jsem
si to četla a je to tam.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Ano, ano, ale je to tam jako věc, která se, která se stane,
ale ne, že by to byla výzva lidem, aby to dělali, to je trochu něco jiného …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

No, a proč by to jinak psal než, než jako výzvu, když se to
jmenuje Komunistický manifest?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu zelených,
novinář

——————–

Když si to přečtete, tak, znova, tak
uvidíte, že celá ta
záležitost, která se týká
třídního boje, s kterým já jsem se ale
rozešel, a to
pro mě není podstata marxismu …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A co je pro vás podstata marxismu?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Podstata marxismu je pochybovat, je skepse, je sociálně
spravedlivá společnost, je to sociální stát …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

To je ten ideál, který je vám nejbližší, sociální stát?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Ano, ano, sociální stát, nikoliv jako příliš pečovatelský
stát, založený na individualitě, na, na právu každého člověka a z těch lidí se
teprve sestává společnost, není to naopak, ale to už zdůrazňoval i Marx.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, lze takový ideál uvést do praxe?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Ideály se uvádějí do praxe tak, že se uvádějí částečně, ale
vždyť přece částečně ten sociální stát máme, jde o to jenom ho nevyprodávat a
nezvyšovat rozdíly sociální …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Sociální stát, ne socialismus, rozumím tomu dobře, anebo
socialismus?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Já se k socialismu hlásím v tomto smyslu, já se nehlásím k
socialismu, který by, který by byl stalinského typu, ale ani nějakého jiného
zglajšaltovaného typu …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Funguje někde, funguje někde socialismus jako takový?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Ne, ne a také nefungoval, no, tak Švédové a další sociální
demokrati západní samozřejmě říkají, že funguje, že je to tam u nich a já se s
nimi hádat o to nebudu, protože je to taková kombinace mezi kapitalismem a
socialismem, nebo, chcete-li, mezi tržní ekonomikou a sociální spravedlností v
zemi a o to mi také jde s důrazem na tu sociální spravedlnost.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, takže třídní nenávist, která tedy v tom Komunistickém
manifestu byla, tu, tu vy nepodporujete, nebo podporujete, nenávidíte
kapitalisty?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Já, já se domnívám, že tam nebyla, a pokud tam náznaky toho
byly, tak mi to bylo vždycky cizí i před těmi čtyřiceti lety, kdy jsem se tím
marxistou stával.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Myslíte si, že třeba pan Bursík se svými nemovitostmi by
mohl tedy jaksi fungovat i s těmito majetky v socialistickém státě podle vašich
představ?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Já bych ten stát nenazýval socialistický, já se znova proto,
proti tomu ohrazuji, ale přece mnozí marxisté byli velmi bohatí lidé, na tom
přece vůbec nezáleží, jaký má člověk sám majetek a myslím si, že Martin Bursík
splňuje ideály demokratického, ale také sociálně orientovaného politika tak,
jak jej vidím já.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A shodnete se s panem Bursíkem, pokud jde o vaše marxistické
ideály, mluvili jste o tom?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Ale my o tom nehovoříme a já se ho …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Proč ne?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

… na to nějak není čas, ani se to nehodí, vy se mě na to
vyptáváte, novináři, já jsem nebyl nikdy v komunistické straně, ani v žádné
jiné straně Národní fronty, dokonce ani v žádné jiné politické straně …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, ale na Marxe se odvolávají hlavně komunisté.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Ale na Marxe se odvolává celá západoevropská sociální
demokracie, Socialistická internacionála, že, to tak není, jenom tady se o tom
jako nesmí mluvit, protože to je tabu, protože vyléváme samozřejmě …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Tady strašně moc lidí ale taky trpělo za násilné prosazování
Marxových myšlenek, tak možná proto je to tady větší tabu než tam, kde za to
lidi netrpěli, není to tak?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Já si nemyslím, že by to bylo prosazování Marxových
myšlenek, s tím násilím s vámi souhlasím, ale já jsem generace, mně už je přes
šedesát let, která toto koncem čtyřicátých let a začátkem padesátých let
nezažila. Já jsem seděl devět let, seděl jsem také za ten marxismus, za
revoluční marxismus, pak jsem seděl za Chartu, celkem teda to bylo těch devět
let a mně to stačí a mám na to svůj názor a nepovažoval jsem ani tehdy, ale ani
dnes bohužel, a říkám dnes bohužel, komunistickou stranu za skutečně levicovou,
socialisticky orientovanou stranu v moderním slova smyslu.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Říká Petr Uhl, kandidát Strany zelených, v Press klubu na
Frekvenci 1. Zelení mají ve svých řadách, pane Uhle, velmi pestrou tedy směsku
lidí, od krajní levice, začněme u vás, před obdivovatele …

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Já se nehlásím dneska ke krajní levici, ne …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dneska se, ne, dneska jste jenom levice?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Ano, ano, to bylo, prosím vás, v šedesátých letech, a to je
teda čtyřicet, padesát let.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře a proč nejste krajní levice, ale jenom levice, kde
nastala ta změna?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

No, protože, protože to slovo se užívá právě pro ty
násilnější radikální formy levicové a já jsem se s tím rozešel.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Takže od levice …

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Ano.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

… přes obdivovatele Miloševiče, jak jsem se dočetla, až po
bývalé republikány. Ale řekněte mi, co je spojuje, tyto velmi tedy pestře
rozmístěné lidi v politickém spektru, co je spojuje do těch zelených?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

No, já si myslím, že je spojuje základní myšlenka – zlepšení
kvality života takovým alternativním způsobem, který se odlišuje od současné
politiky parlamentních stran a současných vlád. Je to odpor ke klientelismu,
ale také k paternalismu, je to odpor ke xenofobii …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A není to jen touha dostat se do sněmovny?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Já si myslím, že ne, já většinu těch kandidátů znám osobně,
alespoň těch, kteří jsou na prvních místech těch čtrnácti kandidátek a myslím
si, že jsou to slušní lidé, kteří se do Strany zelených vejdou, i když někteří
tam nejsou členy, jako třeba Stanislav Penc, anebo, nebo Jiří Dědeček, nebo
Jaroslav Hutka v Praze, ale Jaroslava Hutku jsem já přemluvil, aby, přemluvil,
prostě jsem ho umluvil, aby souhlasil s tou kandidaturou, považuji ho za
člověka, nikdy jsem nepřemýšlel, jestli je levicový, nebo pravicový, ale
každopádně slušný, alternativní, svůj, se svým vlastním názorem a přečtěte si
třeba jeho fejetony, které psal z Nizozemska, ty byly samozřejmě velikou
kritikou tamních poměrů tehdy.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Kritizovat a spolupodílet se na nějaké vládě, to je ale dost
rozdílná věc a spousta lidí za těch posledních nějakých sedmnáct let v tom
selhalo? Kde berete jistotu, že to dokáže?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

No, tak my se, nejsem si tak úplně jist,
zda se budeme
podílet na nějaké vládě, protože samozřejmě, že
nám přísluší především
místo v
opozičních lavicích, ale pokud vznikne taková
situace …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Vy byste byl radši v opozici než ve vládě?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Já bych, já se přiznám, ale nerad to říkám voličům, protože
nechci, abych byl obviněn, že jsem zradil ten politický nebo ten volební
program, protože smyslem toho volebního programu je ho přece prosadit. No, a to
je možno prakticky jenom ve vládě, ale to znamená, že se nezříkám té
odpovědnosti a budu rád, když Strana zelených dostane tu příležitost, ale ještě
radši bych byl, kdyby zůstala v opozici, protože by dozrála, vnitřně by
dozrála.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Říká se, že zelení jsou vlastně takovým pokusem oprášit
Občanské fórum, ale Občanské fórum zemřelo na rozdílnost názorů, nebojíte se,
že se ve vaší straně ta rozdílnost názorů projeví, až budete ve sněmovně?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

No, spíš Občanské hnutí, protože Občanské fórum nezemřelo,
to se rozštěpilo na dvě hlavní skupiny …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Ano.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

… a Martin Bursík a já jsme patřili právě do toho
Občanského hnutí, to nás také spojuje samozřejmě, a to Občanské hnutí zaniklo
na to, že nepřistoupilo na tu politickou, stranickou, stranicko-mocenskou
politiku a my jsme si …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A vy na ni přistoupíte, budete hlasovat jednotně podle toho,
jak se usnese klub?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Ne, ale to snad kluby jednotně až na malé
výjimky ani
nehlasují a dokonce až na malé výjimky to nikdo po
nich nechce, paní Obzinová,
to je omyl zvnějšku, vezměte si hlasování o
jednotlivých zákonech, až na malé
výjimky to nejde tak, že by se nenašel nikdo, kdo by se
zdržel nebo byl
opačného hlasování a já jsem pro
umírněnou disciplinu, to znamená skutečně v
zásadních věcech, na kterých stojí
náš politický program, já nevím,
třeba
nepřipustit další rozšiřování
jaderné energie nebo vyloučit …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, já se ptám na to, jestli bude Strana zelených opravdu
spolehlivým partnerem, pokud dojde k nějakým politickým dohodám, jestli potom
budete schopni vy, kteří se dostanete za Stranu zelených do parlamentu,
zvednout tu ruku jednotně?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Myslíte politické dohody jako programové prohlášení vlády?

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Třeba.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

No, tak to samozřejmě buď ta Strana zelených to programové
prohlášení přijme a pak to bude muset respektovat, anebo to nepřijme. To bude
záležet na tom, jaké požadavky budou mít ti, ti druzí. Ale jinak tam přece
žádné dohody obecné nejsou a kluby, vnitřní demokracie klubů se také měří tím,
do jaké míry nechávají volnost svým poslancům odlišně hlasovat než většina
klubu. Já mám dojem, že z tohohle toho hlediska je třeba nejdisciplinovanější
Komunistická strana Čech a Moravy a musím se přiznat, že i to mi na ní vadí.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Říká Petr Uhl, kandidát Strany zelených, v Press klubu na
Frekvenci 1. Přestože říkáte, že byste se radši viděl v opozici, co byste
udělal jako premiér strany, která by získala ústavní většinu, co byste udělal
nejdřív? Umíte si to představit?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

No, to, to je otázka, která není z tohoto světa politického
…

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Pět priorit nedokážete vyjmenovat …

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

… ústavní většina, to znamená tři pětiny, tři pětiny
mandátů, to znamená tři pětiny hlasů …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Tím myslím, kdybyste prostě mohl ovlivnit dění v této, v
této republice, jakých pět priorit byste zvolil?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Pokud bych měl, pokud bych měl možnost se vyslovovat třeba i
ne jako poslanec, ale k ústavním změnám v naději, že projdou, no, tak
samozřejmě, že ústava potřebuje nějaké změny, týká se to zejména třeba přímé
volby prezidenta republiky, nebo nezvyšování jeho pravomocí a takových věcí se
tam najde ještě víc …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Nějaká zásadní změna volebního zákona?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Já jsem spokojen s tím, že v
Poslanecké sněmovně je systém
poměrný, lze uvažovat i o tom, že každý by měl dva hlasy,
jako je to v Německu
nebo v Maďarsku a jednou teda volí vlastně většinově
jednoho kandidáta v malých
volebních okrscích a podruhé volí,
volí do poměrného systému. O co bych já
velmi stál, to by byla ne snad zrušení, ale
transformace Senátu, že ta druhá
komora by možná nemusela být ani přímo
volená a sestávala by se ze zástupců
krajů, kteří by měli právo veta a vracet tedy ten
zákon Poslanecké sněmovně se svými
závažnými námitkami, čili lze to také
označit vlastně za zrušení Senátu,
protože ho nepovažuji i vzhledem k nákladům, které
společnost platí na jeho
provoz, za instituci příliš potřebnou a užitečnou.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

257400999, na tomto čísle můžete pokládat vaše dotazy Petru
Uhlovi ze Strany zelených, to ale v závěru Press klubu na Frekvenci 1.
Esemeskové číslo pro vaše dotazy je 9001210 a ty můžete posílat už teď. Tak ve
volebním programu Strany zelených je několik věcí, které docela zahýbaly
veřejností, například sankce za topení uhlím, je to i, je to i váš …

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Ty sankce tam nejsou, neříkejte to, když to
tam není, je tam
zákaz, v českém právním řádu je
celá řada zákazů, které nejsou doprovázeny
sankcemi, je to asi chyba a zákaz je například
překračovat rychlost, jezdit na
červenou a podobně …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Za to jsou sankce, když se poruší, to je pokuta.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Ale jsou také jiné situace, kdy je zákaz například užívání
šlechtických titulů, za který není žádná sankce.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, takže vy zakážete topit uhlím a nedáte za to lidem
žádnou sankci, takže budou topit dál.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

My asi nic nezakážeme, my budeme usilovat o to …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Kdyby se vám to podařilo.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

… aby se v domácnostech, prosím, ne v elektrárnách, tam
připravujeme omezení a postupnou redukci, netopilo uhlím.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Proč by vás měli lidé poslechnout ale?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

No, protože jim dáme především možnost toho, že stát připlatí
na změnu toho zdroje tepelného tak, aby bylo přebudováno například na biomasu,
na, na dřevo, anebo alespoň na plyn a kromě toho to, co stát nezaplatí, tak na
zbytek oni si budou moci vzít výhodnou půjčku, měli by nás poslouchat také
proto, že daňově jinak upravíme, třeba pomocí DPH, nebo i cenově ceny těch
surovin, čili budou to spíše nástroje ekonomické a ten zákaz je tam podle mě ne
právě nejšťastnější slovo, protože nikdo nikdy od nás nepředpokládal, že by se
domácnostem měly dávat sankce, tresty, pokuty za to, když to nesplní.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Volební právo teenagerům?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

No, volební právo …, já
jsem se přimlouval pro to, aby
bylo sníženo to aktivní volební právo na
sedmnáct let, šestnáct let se mi zdá
být příliš nízká hranice a bude to
jistě věcí diskuse.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A proč, proč těch sedmnáct let?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Já si myslím, že
dnešní mladí lidé mají daleko
lepší přístup
k informacím, než tomu bylo před deseti lety, jsou společensky
vyzrálejší, i
když nám starším to tak nepřipadá, jsou
zase vyzrálí na jiný způsob a je třeba,
je možno jim tuto odpovědnost dát. Kromě toho nikoliv na
parlamentní, ale na
úrovni samosprávy existuje celá řada zemí,
už v sousedním Rakousku, kde to
právo volební má věkovou hranici
nižší.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Už za chvíli vám bude k dispozici na čísle 257400999 v Press
klubu na Frekvenci 1 Petr Uhl, ale teď třicet sekund na cokoliv, co chcete říci
bez otázky, máte slovo.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

No, já si myslím, že pokud by, já jsem tady jako kandidát
do, do Poslanecké sněmovny v Praze na šestém místě, a pokud by lidé chtěli dát
Straně zelených svůj hlas nejenom v Praze, že by měli uvážit, že jsme
plnokrevná strana, která se nezabývá pouze ekologií a ochranou životního
prostředí, ale všemi problémy, a to samozřejmě dopravou, daněmi, zahraniční
politikou, všechno, co chcete, zabývá se zejména také ochranou lidských práv a
jsme alternativou, my jsme alternativou.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Vašich třicet sekund uplynulo a na řadě jsou živé
telefonáty. Zástupce zelených Petr Uhl, dnešní host Press klubu na Frekvenci 1,
odpovídá na vaše dotazy, dobrý večer prvnímu posluchači.

posluchač

——————–

Dobrý večer, tady Zbyněk Horvát ze Zlína, já jsem se, prosím
vás, chtěl pana Uhla zeptat, proč nekandiduje nebo dávno nevstoupil do
Komunistické strany Čech a Moravy, protože já čtu jeho příspěvky v Rudém právu
a připadá mi, že opravdu tahle strana je pro něj jak stvořená a …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Mluvili jsme o tom, pardon, mluvili jsme o tom na začátku,
ale odpovězte prosím …

posluchač

——————–

Já bych měl dotaz …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Ano, ano.

posluchač

——————–

… já bych měl tedy dotaz kratičký, jestli si pan Petr Uhl
neuvědomuje tu situaci, že vlastně poškozuje mimoparlamentní stranu, která v
podstatě by měla šanci se etablovat na naší politické scéně a já bych si moc
přál, aby se tam některá dostala a právě díky takovým osobám nebudu rozhodně
volit Stranu zelených, na shledanou.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Poškozujete?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Já si myslím, že nepoškozuju,
já jsem vysvětlil svůj velmi,
velmi kritický vztah ke komunistické straně v minulosti,
když mě teda její
vedení na devět let zavřelo, který se v podstatě nezměnil
vzhledem k té minulé
komunistické straně a svůj relativně kritický vztah k
současné komunistické
straně, nemám s ní nic společného, ideály
humanistické mám společné i s jinými
stranami, nejenom s komunistickou.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Esemeska: „Jste občan Slovenské republiky nebo České
republiky?“

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Jsem občanem obou republik, mám dva cestovní pasy a trvalý
pobyt mám v České republice, na Slovensko jezdím volit, teď budu volit
korespondenčně, vyboxoval jsem si to u Ústavního soudu České republiky před asi
sedmi roky, když jsem vyhrál svůj proces o to, zda mohu být také českým
občanem, pak jsme ještě změnili zákon.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Poslechneme si další telefonický dotaz, dobrý večer, Press
klub Frekvence 1.

posluchač

——————–

Dobrý večer, chtěl bych pozdravit pana Uhla a jsem rád, že
se dal na politiku a že hezky vysvětluje lidem, co je to pravá levice, protože
u nás lidi, když se řekne levice, tak už si myslí asi to samé, co paní
redaktorka a otázka zní, jak se srovnáte s rovnou daní?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Já se s rovnou daní nesrovnám v žádném případě a doufám, že
…, nebo jsem přesvědčen o tom, ne doufám, vím, že se s ní nesrovná ani Strana
zelených, to je v podstatě jedna z mála nepřekonatelných překážek, druhá je
Evropská unie a vztah ODS k Evropské unii, nepřekonatelných překážek toho, proč
Strana zelených nemůže být ve vládě s ODS, ale ODS to může změnit a může od
toho ustoupit, takže já neříkám ani na tuto stranu ne.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Je tady jedna ostřejší esemeska: „Je to paradox, pane
Uhl, byl jste to vy, kdo první záměrně zveřejnil falešnou zprávu o smrti studenta
Šmída a nyní obhajujete marxismus, co si máme myslet?“

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

No, to píše asi někdo, kdo je také jako marxista, ale asi
nějaký jiný marxista než já, já jsem se za to omluvil a vysvětlil jsem celému
národu na Letné v listopadu 89, že jsem to neudělal záměrně, že jsem to udělal
v dobré víře a ty okolnosti jsou takové, že kdyby se ten posluchač nebo
posluchačka seznámili s průběhem, tak by mi dali zapravdu, že bylo možno tomu
svědectví, které bylo tehdy doloženo o té smrti Martina Šmída, přikládat víru,
já se znova tedy ještě, po sedmnácti letech ještě jednou omlouvám, a to
samozřejmě i těm, kteří jsou také marxisti jako já, ale mají zcela jiné
politické zaměření.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Další telefonický dotaz, dobrý večer, Press klub Frekvence
1. Ztište si, prosím pěkně, rádio a ptejte se, dobrý večer.

posluchač

——————–

Haló?

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Ano, ptejte se.

posluchač

——————–

Musím říci, že jsem teda za volantem a ze slov pana Uhla
jsem musel teda zastavit pomalinku, chtěl bych se zeptat, jak to myslel s tím,
že bude podporovat plyn, aby měli v těch domech, jak to odnesou ti, co už ten
plyn tam mají a co už prostě ekologicky myslí, na ty zase zapomene?

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Ne, ne, ti samozřejmě budou zvýhodněni DPH, protože DPH za
plyn bude nižší než za naftu a nebudou mít žádné náklady k tomu, nebudou mít
žádné náklady s přestavbou toho zařízení pro vytápění toho domu, na ty se
samozřejmě nezapomene.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Tolik Petr Uhl, dnešní host Press klubu na Frekvenci 1,
díky, že jste přišel a hezký večer.

Petr UHL, kandidát do Poslanecké sněmovny za Stranu
zelených, novinář

——————–

Hezký večer, na shledanou.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Na vás už čeká Rande na Frekvenci 1 a Karel Rychlý, ale teď aktuální
zprávy.

POLITIKA: Konec zeleného snu a orákulum

24.4.2006
neviditelnypes.cz

Martin Mařák

Ideologicky protikladný, a tedy pravicový pohled na pohyb
lidské civilizace prostorem a časem by u nás teoreticky měla zosobňovat ODS
prezidenta současného vzniklá v dobách porevolučního kvasu díky iniciativě lidí
z bruntálské frakce OF, protože svou politickou vizi staví na občanovi,
svobodném a zodpovědném jednotlivci, jenž se o sebe dokáže postarat sám a který
je alfou i omegou společnosti občanů.

Strana zelených pod vedením Martina
Bursíka se před několika
týdny dostala do nezvykle velké mediální
pozornosti, což ji zákonitě vyneslo
mezi horké favority příštích voleb.
Její posun vpřed je zároveň doprovázen
údajnou ztrátou pozic KDU-ČSL, jež se dostala až pod
fatální hranici pěti
procent, tedy alespoň virtuálně podle jakýchsi průzkumů
veřejného mínění. Jak
už to tak v životě chodí, nic není zadarmo a strmý
vzestup s sebou přináší
nejrůznější úskalí. To se stalo
osudným i Martinu Bursíkovi, nové hvězdě na
politické scéně naší země,
sympaťákovi, jenž je jiný než ostatní a rád
by to tu
pročistil. Mimořádně zvláštně se z toho
úhlu jeví informace o tom, jak nestandardním
způsobem mu stát, tedy daně platící občané,
věnoval nejen peníze ke koupi druhé
části luxusního domu v centru Prahy, jenž má dnes
hodnotu tři sta miliónů
korun, ale také k jeho renovaci. To vše se navíc
událo v době, kdy sám zasedal
na pražské radnici.

Řekl bych, že není podstatné, jakým způsobem se tyto pomluvy
dostaly na veřejnost. Význačný politolog Jiří Pehe o koupi onoho „bytu“ sice
může spřádat nejrůznější fantasmagorické teorie ve stylu za vším stojí Václav Klaus , nicméně
nejasnosti, které by šlo vysvětlit během několika minut, zůstávají již
podezřele dlouho nezodpovězené, což i ta nejlepší konspirační teorie nezakryje.
A to je u muže, který byl médii postaven na piedestal nového čistého politika,
docela zvláštní jev. Intriky a podpásové rány k politice prostě patří, tomu se
nemůže nikdo divit. Ve hře jsou velké zájmy a ještě větší peníze.

Myšlenka Strany zelených je mi docela sympatická a je škoda,
že se v Evropě tak zdiskreditovala politickým amatérismem, věčnými vnitřními
boji, naprosto nereálným odporem proti jaderné energii v době, kdy cena jiných
energií stoupá a jejich přirozené zdroje se ztrácejí, silným antisionismem a
sympatiemi s extrémní levicí. Vzhledem k tomu, že se u nás zelení doposud
nedostali k moci, mohou vypadat nově a zajímavě, pokud však Martin Bursík
nějakým opravdu jasným argumentem nedokáže, že všechny ty pomluvy kolem něj a
jeho nemovitostí jsou opravdu pomluvami, pochybuji, že by se Strana zelených
letos mohla dostat do parlamentu.

Jak už jsem podotkl výše, podle
průzkumů veřejného mínění se
prý lidovci letos propadnou do hlubin zapomnění.
Nevím, jestli je za podobnými
výsledky skryt nějaký úmysl, myslím si
však, že podobné zprávy voliče lidovců
ještě více zmobilizují k tomu, aby se v co
největším počtu dostavili k volebním
urnám. Spojuje je totiž křesťanská víra, se kterou
jen tak nějaká sonda do
volebních preferencí určitě nepohne. O KDU-ČSL si
nedělám žádné iluze, neboť
vím, že jsou to také pěkní pragmatici,
kteří dobrým místem u koryta rozhodně
nepohrdnou. Na druhé straně si však uvědomuji, že ono
zdravé křesťansko
konzervativní jádro společnosti a jeho pevné a
nehybné postoje (nevěstinec paní
Barkové, zákon o registrovaném
partnerství….) určitě dráždí
nejrůznější
volnomyšlenkáře napříč celým
politickým spektrem. Vůbec by mne nepřekvapilo,
kdyby jim jejich nepochopitelná nehybnost v případě
některých morálních
principů, těch evolučním vývojem vytvořených
prostředků adaptace na budoucí
neznámo, vytvářela hodně nepřátel.

Celý humbuk kolem toho, kolik lidí
chce volit tu, či onu
stranu, mi opravdu připadá jako hotová pakárna.
Nejedná se totiž o žádné
relevantní poznatky, vždyť to ani nejde. Jak chcete třeba i
přibližným způsobem
zjistit. kdo a jak půjde volit, to je přece naprosto nemožné. Co
se týče
tendencí, ty jsou zatím celkem jasné a
ukazují na sestup ČSSD a zároveň na
vzestup a pád nové strany, do které vkládal
Václav Havel tolik nadějí. Do voleb
se však může stát ještě tolik
nepředvídatelných věcí a všechno může
být úplně,
ale úplně jinak. Jako milé osvěžení vedle těch
seriózních výzkumů mi připadá
nový národní sport naštvat Jiřího
Paroubka pomocí sms hlasování v televizi i
když podle posledních nedělních zpráv konečně
jedno hlasování vyhrál. Sláva!

Na závěr i já svým způsobem přispěji ke všeobecnému zmatení
smyslů. Moje informace má sice stejnou hodnotu jako všechny ty sondáže, neboť
svět plyne do rozumem neuchopitelného neznáma, tedy hodnotu naprosto nulovou,
ale přesto se s vámi o ni podělím. Jelikož doma nemám křišťálovou kouli ani
sadu tarotových karet a ve věštění z kávové sedliny se nevyznám, vyrobil jsem
si za pomoci stříbrného řetízku a krystalu křišťálu malé kyvadélko, zkameněl
jsem coby sfinga vystupující z písečných dun a má duše se s nelidským
soustředěním vznesla až do sféry věcí příštích, do nedaleké budoucnosti.

Zde jsou výsledky mé pouti:

ODS 34%, ČSSD 23%, KSČM 15%, KDU-ČSL 15%, NEZDEM 6%, —– (
SZ 3% ).

MINULÝ TÝDEN

24.4.2006

Respekt

Kvůli zdravotním problémům byl v
Ústřední vojenské nemocnici
hospitalizován slavný pilot a hrdina 2. světové
války František Peřina (95).
Strany dostaly čísla pro nadcházející
volby. Cena ropy vyšplhala na rekordních
73 dolarů za barel a benzin na 32 korun za litr. Evropský
bezpečnostní systém
by měl být kromě vojáků složen z policie, hasičů a
záchranářů, prohlásil
bezpečnostní expert Strany zelených a jeden z
jejích volebních lídrů Stanislav
Penc, když vysvětloval, jak si jeho strana představuje svůj
návrh, aby
bezpečnost Evropy do budoucna negarantovalo NATO, ale
„evropské bezpečnostní
síly“. Káju Saudka postihl těžký infarkt.
Společné hlasování sociálních
demokratů a komunistů protlačilo sněmovnou zákoník
práce. Stoupla cena letenek.
Statistikové oznámili, že podle podaných
žádostí neustále klesá zájem
azylantů
hledat pomoc nebo záchranu v České republice.
Desítky českých veřejných
osobností včetně bývalého prezidenta
Václava Havla, někdejšího velvyslance v
Rusku Luboše Dobrovského či senátora
Jaromíra Štětiny podepsaly otevřený dopis
na obranu ruského politického vězně Michaila
Chodorkovského, jehož v pracovním
táboře na Dálném východě zranil nožem na
obličeji násilnický spoluvězeň, a tak
vyšlo najevo, že úřady vystavují
nepohodlného Chodorkovského daleko od lidí a
sdělovacích prostředků těžké šikaně. Ano,
odpovědělo 48 procent Čechů na dotaz
agentury ScandC „Mají mít komunisté
podíl na moci?“; zbytek byl proti. V
olomouckém hotelu Sigmia oslavila ODS patnácté
narozeniny. Zemřel Rudolf
Slánský. Alžběta II. oslavila osmdesáté
narozeniny. Vedení automobilky Hyundai
vzkázalo do Česka, že se zřejmě opozdí stavba nové
montovny, na kterou už firma
dostala pozemky v Beskydech, ostře předtím na majitelích
vymožené úřady
Moravskoslezského kraje; problémy Hyundai pramení
z toho, že šéfové podniku
byli doma obviněni z rozsáhlé korupce a policie jich
většinu pozatýkala; zbytek
manažerů má v Koreji domácí vězení a nemůže
nikam vycestovat. V lesích
vystrčily klobouky první houby. Byl to jen humbuk pro
zahraničí, prohlásil
předseda Výboru pro odškodnění obětí
romského holocaustu Čeněk Růžička poté, co
vláda oznámila, že na žádost ministra kultury a
jihočeského volebního lídra
Vítězslava Jandáka vzdává svoji
několikaměsíční halasně proklamovanou snahu
vykoupit vepřín stojící na místě
někdejšího koncentračního tábora pro Romy v
Letech u Písku. Ministerstvo sociálních
věcí zjistilo, že v Česku je 330
romských ghett a stále přibývají
další. Mirka Čejková oznámila v
novinách, že
se po letech sňatků, rozvodů a zmatků vrací zpět do televize.
Ministr zahraničí
Cyril Svoboda navrhl zákon, který ve snaze po
větší bezpečnosti v ulicích a
viditelnější policii přikazuje
příslušníkům policejního sboru chodit v
uniformě
i po práci „všude s výjimkou
koupaliště“. Šéfem Národního
bezpečnostního úřadu
byl jmenován zástupce ředitele středočeské policie
Petr Hostek. Protože se
přestupek stal při jízdě z kopce na bezpečném
místě, zkoušel jsem se ohradit –
řekl jsem mu, že za takovou sumu bych mohl strávit
týdenní dovolenou v
Chorvatsku; on mi ale s úsměvem ukázal ceník pokut
s konstatováním, že kdybych
jel rychleji o dvacet kilometrů v hodině, zaplatil bych jako za
dovolenou v
Karibiku, popsal publicista a překladatel Jaroslav Veis
Hospodářským novinám,
co se stalo, když během nedávné cesty po Norsku překročil
jednou povolenou
rychlost o deset kilometrů v hodině a policie mu za to dala pokutu ve
výši osm
tisíc korun. Kvůli stále častějším padělkům
zavedly obchodní řetězce ve svých
prodejnách zákaz přijímat bankovky
vyšší než 50 eur. Pět evropských kupců
projevilo zájem o eBanku. Brněnská radnice se rozhodla
vyhnat automobily z historického
jádra metropole a tvrdě regulovat dopravu na tamní
pěší zóně. Po nedávném
vyhoštění českého diplomata z Havany musel Prahu
předčasně opustit atašé
kubánské ambasády Manuel Angel Baltar Charnicharo,
čímž se počet kubánských
diplomatů v Česku snížil na dva. Do kin přišlo V jako
Vendeta. Vědci zveřejnili
poslední výzkum, z něhož vyplynulo, že bohaté ženy
chtějí čím dál častěji jenom
hezké muže. Agentura Stem/ Mark oznámila, že podle jejích průzkumů považují
zahraniční turisté Prahu za druhé nejatraktivnější místo Evropy – hned po
Paříži.

Martin Mařák: Konec zeleného snu a orákulum

24.4.2006

ceska-media.cz

Publikováno na
serveru www.neviditelnypes.cz dne: 24. 4. 2006, autor: Martin Mařák, (msl)

Volební pozorovatelna

24.4.2006

Týden

Martin Fendrych

Koalice ODS + ČSSD: čím popíranější, tím pravděpodobnější

Koho volit?
Aby se ta strana, když už si ji člověk vybral, dostala do sněmovny. A aby pak
nevyvedla něco, co volič předtím nečekal.

Zkuste
říct
nahlas před svými známými, komu dáte v
červnu hlas. Třeba: „Budu volit ODS.“
Odpověď: „Jsi normální? Nevidíš, jak
z nich přímo kape, že si chtějí nahrabat?“
Jiná varianta: „Budu volit socialisty.“ A zase:
„Přišels o rozum? To je to
samé, jen ještě pustíš k moci
komunisty!“ Další pokus: „Volím
lidovce.“ Ozve se
zděšené: „Ty ses zbláznil! Tuhle zastaralou,
nepřitažlivou, antimoderní
partaj?“ Zkusíte tedy zelené, ti teď frčí,
hlasy se jim jen hrnou. „Máš to v
hlavě v pořádku?

Volit ideology? Víš, co s námi provedou, až přijdou k moci?“
Takže nabídnete komunisty. A už vám navlékají svěrací kazajku. Věru nás letos
čeká těžké volení.

Nedávno si
MF Dnes objednala průzkum, jak že ty volby asi dopadnou.

Agentura SC&C se dotázala 3166 lidí. Jen těch, kteří
chtějí jít volit.

Třetina z nich odpověděla, že neví, komu dá hlas. To je
vysoký počet aktivních váhavců. Na co čekají? Na znamení shůry? Co jim kdo
naslibuje?

Přitom ono „nevím“ věrně odráží naše okolí. Mnoho lidí nemá
favorita, ba ani stranu, které by odevzdali svůj hlas z rozumu. Myslí si, že je
to jedno, stejně se nic nezmění.

Nepříjemně
po těle musí být lidovcům. Podle výše
zmíněného průzkumu by do sněmovních lavic
poprvé po revoluci nezasedli. Předseda Miroslav Kalousek
podobné nálezy
bagatelizuje, zdají se mu „totálně
nevěrohodné“. Spíše asi věří agentuře
Factum
Invenio, která lidovcům nadělila 12,3 procenta.
Následoval ale průzkum STEM –
opět pod pět procent! Co kdyby se KDU opravdu do sněmovny nedostala?
Nebyla by
jí škoda? Funguje jako brzda pokroku. Brzdí to
moderní, zpochybňuje, co většina
považuje za přirozený vývoj. Potraty. Lidovec varuje:
„Je to vražda.“ Svatby
mužů s muži. Lidovec volá: „Je to proti bohu i
přírodě.“ A vyvolá debatu.
Klonování. Modernista by to tu všecko naklonoval
pětkrát do zásoby. Lidovec
hrozí: „Nevíte, co to udělá!“ Prostě
brzda. Jenže bez brzdových pedálů se nedá
jet. Kdo z nelidoveckých poslanců najde odvahu zpochybňovat
směr, kterým se
vrháme?

Tenhle typ
zpomalovače by v politice, která čím dál více zalézá do pozadí mas, citelně
chyběl. Problém KDU vězí ovšem v tom, že ji chce Kalousek „znormálnit“,
odbrzdit. Tím ji zbavuje původní chuti a mate ty katolíky, kteří by KDU-ČSL
hlas jinak bez váhání odevzdali.

Může
se
stát, že jedny ideology – lidovce – vystřídají
jiní: zelení (SZ). Mají mrštného
předsedu Martina Bursíka. Nejdřív se blížil
modrým, protože oranžovočervení to
chtěli dát dohromady s rudými. Před týdnem ale
zrůžověl: program ČSSD se prý SZ
blíží více než program ODS. Důvod obratu?
Zelený předseda vrací úder, který mu
uštědřil primátor Pavel Bém (ODS): zpochybnil
Bursíkovu čistotu a obvinil ho ze
střetu zájmů. Bém má blízko k
Václavu Klausovi. Klausovi by nejvíc prospěla
velká koalice (měl by pak velkou šanci vydržet na Hradě
dalších pět let). K
velké koalici by nedošlo, kdyby se ODS po volbách
mohla spojit se zelenými. A
zelení odmítají Klause coby prezidenta.
Prosté, že?

Pikantní by
bylo spojení ODS + SZ + KDU. Pragmatici plus uvědomělá modernita plus uvědomělé
staromilství. Představte si, že se ve vládě sejde královéhradecký lídr SZ Stanislav
Penc s předsedou lidovců Kalouskem a premiérem Mirkem Topolánkem. Dohadují
legalizaci marihuany. Kalousek bude musel říct: „Jedině přes mou mrtvolu.“
Topolánek: „Mně je to jedno.“ Penc: „Pokud to nepovolíte, jdeme z vlády.“ K
debatě o slavné rovné dani ani nedojde. Podobně složité by bylo dohadování tria
ODS + SZ + KDU.

Když
si
začnete modelovat povolební koalice – ať už zelení a
lidovci do sněmovny
projdou nebo ne -čím dál v&iiacute;ce vám
dává smysl ta hladká-snadná,
modro-červená:
ODS + ČSSD, tedy spojení bez ideologů, bez těch zaťatých,
co všechno jen
komplikují. Dnes tohle řešení obě velké
strany zuřivě popírají, ale omluva se
vždycky najde. Paroubek a Topolánek někdy v srpnu unisono
prohlásí: „Dáváme
zelenou (pozn.: aby tam ta moderní barva zůstala i bez
jejích nositelů)
důchodové reformě; to je náš hlavní
úkol pro další čtyři roky.“ Za kulisami to
pak půjde jako po drátkách: kdo obsadí
premiéra, vedení parlamentu,
ministerstva, kdo si vezme šéfa
Nejvyššího kontrolního úřadu, kdo
povede
antimonopolisty, koho dát do pozemkového fondu, no a koho
nechat na Hradě.

Takže: volte srdcem!

Konec zeleného snu a orákulum křišťálového kyvadla

23.4.2006

virtually.cz

Martin Mařk

Termín občanská společnost, jenž tak
rád používá náš bývalý
prezident, lze velice dobře demonstrovat na existenci Strany
zelených, která je
vlastně jeho dokonalou inkarnací. Je jejím věrným
obrazem a to jak na poli
ideologickém, ve kterém klade důraz na společnost coby
„žijící“ celek, nebo-li
sociální stát, který se o nás občany
k naší velké radosti dobře postará, tak i
v reálném životě, neboť nesourodý slepenec
nejrůznějších protikladných postojů,
jímž můžeme zelené charakterizovat v evropském
prostoru, se nevyhnul ani naší
zemi. Co může spojovat lidi jako jsou vězeň svědomí marxista
Petr Uhl s jeho
prapodivnými postoji v kauze Vladimíra Hučína
odkrývajícího prorůstání
levicového extremismu ve státní správě,
antikomunistický senátor Jaromír
Štětina, volnomyšlenk&aaacute;řský
multimilionář Martin Bursík , či premiéra
provokující recesista Stanislav Penc?Ideologicky
protikladný a tedy pravicový
pohled na pohyb lidské civilizace prostorem a časem by u
nás teoreticky měla
zosobňovat ODS prezidenta současného vzniklá v
dobách porevolučního kvasu díky
iniciativě lidí z bruntálské frakce OF, protože
svou politickou vizi staví na
občanu, svobodném a zodpovědném jednotlivci, jenž se o
sebe dokáže postarat sám
a který je alfou i omegou společnosti občanů. Strana
zelených pod vedením
Martina Bursíka se před několika týdny dostala do
nezvykle velké mediální
pozornosti, což ji zákonitě vyneslo mezi horké favority
příštích voleb. Její
posun vpřed je zároveň doprovázen údajnou
ztrátou pozic KDU-ČSL, jež se dostala
až pod fatální hranici pěti procent, tedy alespoň
virtuálně podle jakýchsi
průzkumů veřejného mínění. Jak už to tak v životě
chodí, nic není zadarmo a
strmý vzestup s sebou přináší
nejrůznější úskalí. To se stalo
osudným i Martinu
Bursíkovi, nové hvězdě na politické scéně
naší země, sympaťákovi, jenž je jiný,
než ostatní, a rád by to tu pročistil. Mimořádně
zvláštně se z toho úhlu jeví
informace o tom, jak nestandardním způsobem mu stát, tedy
daně platící občané,
věnoval nejen peníze ke koupi druhé části
luxusního domu v centru Prahy, jenž
má dnes hodnotu tři sta miliónů korun, ale také k
jeho renovaci. To vše se
navíc událo v době, kdy sám zasedal na
pražské radnici.Řekl bych, že není
podstatné, jakým způsobem se tyto pomluvy dostaly na
veřejnost. Význačný
politolog Jiří Pehe o koupi onoho „bytu“ sice může
spřádat nejrůznější
fantasmagorické teorie styl za vším stojí
Václav Klaus, nicméně nejasnosti,
které by šlo vysvětlit během několika minut,
zůstávají již podezřele dlouho
nezodpovězené, což i ta nejlepší
konspirační teorie nezakryje. A to je u muže,
který byl médii postaven na piedestal nového
čistého politika, docela zvláštní
jev. Intriky a podpásové rány k politice prostě
patří, tomu se nemůže nikdo
divit. Ve hře jsou velké zájmy a ještě
větší peníze.Myšlenka strany
zelených je
mi docela sympatická a je škoda, že se v Evropě tak
zdiskreditovala politickým
amatérismem, věčnými vnitřními boji, naprosto
nereálným odporem proti jaderné
energii v době, kdy cena jiných energií stoupá a
jejich přirozené zdroje se
ztrácejí, silným antisionismem a sympatiemi s
extrémní levicí. Vzhledem k tomu,
že se u nás zelení doposud nedostali k moci, mohou
vypadat nově a zajímavě,
pokud však Martin Bursík nějakým opravdu
jasným argumentem nedokáže, že všechny
ty pomluvy kolem něj a jeho nemovitostí jsou opravdu pomluvami,
pochybuji, že
by se Strana zelených letos mohla dostat do parlamentu.Jak už
jsem podotkl
výše, podle průzkumů veřejného
mínění se prý lidovci letos propadnou do hlubin
zapomnění. Nevím, jestli je za podobnými
výsledky skryt nějaký úmysl, myslím si
však, že podobné zprávy voliče lidovců
ještě více zmobilizují k tomu, aby se v
co největším počtu dostavili k volebním
urnám. Spojuje je totiž křesťanská
víra, se kterou jen tak nějaká sonda do volebních
preferencí určitě nepohne. O
KDU-ČSL si nedělám žádné iluze, neboť vím,
že jsou to také pěkní pragmatici,
kteří dobrým místem u koryt rozhodně nepohrdnou.
Na druhé straně si však
uvědomuji, že ono zdravé křesťansko konzervativní
jádro společnosti a jeho
pevné a nehybné postoje ( nevěstinec paní
Libuše Barkové, zákon o registrovaném
partnerství…. ) určitě dráždí
nejrůznější volnomyšlenkáře napříč
celým
politickým spektrem. Vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby jim jejich
nepochopitelná
nehybnost v případě některých morálních
principů, těch evolučním vývojem
vytvořených prostředků adaptace na budoucí
neznámo, vytvářela hodně
nepřátel.Celý humbuk kolem toho, kolik lidí chce
volit tu, či onu stranu, mi
opravdu připadá jako hotová pakárna.
Nejedná se totiž o žádné relevantní
poznatky, vždyť to ani nejde. Jak chcete třeba i přibližným
způsobem zjistit
kdo a jak půjde volit, to je přece naprosto nemožné. Co se
týče tendencí, ty
jsou zatím celkem jasné a ukazují na sestup ČSSD a
zároveň na vzestup a pád
nové strany, do které vkládal Václav Havel
tolik nadějí. Do voleb se však může
stát ještě tolik nepředvídatelných
věcí a všechno může být úplně, ale
úplně
jinak. Jako milé osvěžení vedle těch
seriózních výzkumů mi připadá nový
národní
sport naštvat Jiřího Paroubka pomocí sms
hlasování v televizi i když podle
posledních nedělních zpráv konečně jedno
hlasování vyhrál. Sláva!Na závěr i
já
svým způsobem přispěji ke všeobecnému
zmatení smyslů. Má informace má sice
stejnou hodnotu, jako všechny ty sondáže, neboť svět
plyne do rozumem
neuchopitelného neznáma, tedy hodnotu naprosto nulovou,
ale přesto se s vámi o
ni podělím. Jelikož doma nemám křišťálovou
kouli, ani sadu tarotových karet a
ve věštění z kávové sedliny se
nevyznám, vyrobil jsem si za pomoci stříbrného
řetízku a krystalu křišťálu malé
kyvadélko, zkameněl jsem coby sfinga
vystupující z písečných dun a má
duše se s nelidským soustředěním vznesla až do
sféry věcí příštích, do
nedaleké budoucnosti.Zde jsou výsledky mé poutě:
ODS
34%, ČSSD 23%, KSČM 15%, KDU-ČSL 15%, NEZDEM 6%, —– ( SZ 3% ).

NATO a zelení? Naivita, říká ODS

22.4.2006

Mladá fronta DNES

JAKUB POKORNÝ

Praha – „Budeme usilovat o to, aby
evropské bezpečnostní
síly v budoucnu mohly nahradit NATO v Evropě.“ Ve
volebním programu Strany
zelených čítajícím 74 stran je to
jediné souvětí, ale s obsahem
„výbušným“. V
Česku si totiž ještě nikdy žádná
demokratická strana s ambicí vládnout
nedovolila na Severoatlantickou alianci „sáhnout“.

Zeleným by
proto mohl tento záměr zkomplikovat případné povolební koaliční dohody. Větu
doposud schovanou ve volebním programu vyslovil poprvé nahlas volební lídr
zelených na východě Čech Stanislav Penc.

Zelení
museli okamžitě vysvětlovat, že nechtějí Severoatlantickou alianci ani zrušit,
ani aby z ní Česká republika vystoupila.

Stínový ministr zahraničí zelených Ondřej Liška pak program
včera vyložil tak, že zelení si přejí, aby čeští vojáci působili více v budoucí
„evropské armádě“ než v NATO, případně tam částečně přešli.

„Evropské
bezpečnostní síly by měly být schopny plnit
samostatně třeba mise v bývalé
Jugoslávii,“ míní Liška.
Nelíbí se mu totiž některé
„jednostranné kroky
Spojených států, které alianci vtáhly
například do války v Iráku“.
„Evropská
armáda by mohla v budoucnosti s jasným mandátem
OSN působit i mimo Evropu,“
míní Liška.

Problém
je
v tom, že „evropská armáda“ zatím
existuje jen na papíře. A to i přesto, že
společné jednotky evropských států už pár
misí za sebou mají a nyní se chystají
na další – pod německým velením
dohlížet na volby v africkém Kongu.

Poslanec
Petr Nečas z ODS (tedy možného koaličního partnera) považuje postoj zelených za
nerealistický. „Evropská unie nezajistí stejné bezpečnostní standardy jako
NATO,“ uvedl Petr Nečas. Z jeho slov vyplývá, že jeho strana by se nejspíš
pokusila takový nápad zeleným rozmluvit. „Jejich postoj je naivní a lze ho
přičíst jejich nižší úrovni kompetence v této oblasti a předvolební době, kdy
nadbíhají určitému typu voličů,“ dodal Nečas.

„My
považujeme NATO i bezpečnostní pilíř EU za propojené a spolupracující
struktury,“ řekl zase k nápadu zelených za ČSSD volební manažer Jaroslav
Tvrdík.

Zelení: Evropa by se měla umět bránit i bez NATO

21.4.2006

Mladá fronta DNES

(čtk)

Praha – Strana zelených ve svém volebním programu navrhuje,
aby Severoatlantickou alianci v Evropě v budoucnu nahradily evropské
bezpečnostní síly. Vůči USA má kontinent vystupovat sebevědoměji. Jeden z
volebních lídrů strany Stanislav Penc navíc uvedl, že Zelení také chtějí snížit
rozpočet české armády a peníze investovat jinde.

„Evropský
bezpečnostní systém by měl být složen (kromě vojáků) i z policie, hasičů,
záchranářů,“ uvedl Penc. Předstupněm organizace, která by kontinent chránila
navenek i zevnitř, například proti teroristům, je podle něj schengenský prostor
umožňující volný pohyb lidí. Česko do něj hodlá vstoupit příští rok.

Evropská
unie již několik let vytváří společné bojové jednotky, velká část politiků však
zdůrazňuje, že společná evropská obrana musí NATO doplňovat, ne nahrazovat.

Za lídra zelených platí nadace

21.4.2006

Mladá fronta DNES

IVAN
TRUHLIČKA

Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové platí dluhy za
kandidáta na poslance Stanislava Pence

Milkovice – Bývalý disident, občanský aktivista a lídr
kandidátky Strany zelených v Královéhradeckém kraji Stanislav Penc to má dobré.
Když se mu na jeho usedlosti na Kozím vršku v Milkovicích u Libáně na Jičínsku
nedostávají peníze na zaplacení složenek za vodu, elektřinu nebo telefon,
požádá Výbor dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové a ten za něj poplatky uhradí. V
minulých dvou letech odešlo tímto způsobem z běžného účtu nadace na Pencovy
dluhy téměř patnáct tisíc korun.

„Naše
nadace obdržela dvě žádosti Stanislava Pence o úhradu
nákladů provozu
Dokumentačního střediska pro lidská práva a
Milkovick&eaceacute;ho přírodně společenského
kroužku s odůvodněním, že se nachází v
hmotné nouzi a není schopen z vlastních
zdrojů některé provozní náklady uhradit.
Správní rada obě žádosti posoudila a
schválila poskytnutí nadačních příspěvků na
částečnou úhradu vodného a stočného
ve výši 10 tisíc korun, odebrané
elektrické energie ve výši 915 korun a poplatků
za telefon ve výši 3 457 korun,“ potvrdila
ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace
Olgy Havlové Milena Černá. Na co spotřebovala obě
sdružení, která nemají žádné
zaměstnance, během jednoho roku zhruba tolik vody jako
dvougenerační rodinný
dům s velkou zahradou, nedokázala vysvětlit.

„Máme
doklady o tom, že jsou to příspěvky na činnost, kterou Stanislav Penc vykonává
na svém statku v Milkovicích mimo chovu koz. Na co se využívá voda, na niž jsme
přispěli, to opravdu nejsem schopna upřesnit,“ uvedla Černá.

A
právě o
to by se měli představitelé Výboru dobré vůle
zajímat. Jimi poskytnuté peníze
totiž v přímém rozporu s tvrzením ředitelky nadace
pomohly Pencovi mimo jiné
financovat i chod jeho hospodářství a
pořádání každoročních letních
Kozích
mejdanů. A lídr Strany zelených do červnových
parlamentních voleb se tím ani
nijak netají.

Pokračování na str. C3

Pokračování ze str. C1

„Že
mi
Výbor dobré vůle přispěl na úhradu jedné
faktury za vodu, na tom nevidím nic
špatného. Každé léto pořádám
osmidenní Kozí mejdan, kde se neplatí vstup, a
lidé se musí někde umýt, osprchovat a osvěžit.
Milkovický přírodně společenský
kroužek se mimo jiné zabývá i pastvou a chovem koz
pro svoji osvětovou činnost.
Statek nemám jen pro sebe, nýbrž jej po celý rok
dávám k dispozici i dalším
lidem – bezdomovcům, tělesně postiženým, dětem z dětských
domovů a uprchlických
táborů,“ vysvětlil Penc.

Chod jeho nevýdělečného hospodářství prý občas finančně
podpoří rodina nebo přítelkyně. Jindy mu s úhradou nákladů pomůže Výbor dobré
vůle či nadace Vize 77. „Příliš peněz nepotřebuji a podnikat nechci. Takový
životní styl, jaký vedu, mi vyhovuje,“ dodal Penc.

Vodné za
minulý rok ho prý stálo mnohem víc než deset tisíc korun zaplacených Výborem
dobré vůle.

„Vloni jsem
spotřeboval vodu asi za pětadvacet tisíc korun a Výbor dobré vůle mi uhradil
necelou polovinu spotřebovanou při aktivitách pro veřejnost. Zbytek jsem
zaplatil ze svého. Bylo by divné, kdyby mi platili vodu potřebnou pro provoz mé
domácnosti,“ vysvětlil Penc.

Ale právě
tak to zřejmě bylo. Dvanáct tisíc korun, které Penc vodohospodářům uhradil, byl
starý dluh za několik nezaplacených faktur v minulosti. Vloni na své usedlosti
spotřeboval vodu bezmála za třináct a půl tisíce korun, z nichž deset tisíc
uhradil Výbor dobré vůle a zbytek dosud zůstává nezaplacený.

Nadace
Olgy
Havlové proto úhradou vodného přispěla i na Pencův
chov koz a pořádání loňského
letního mejdanu, ačkoliv jak uvádí na svých
webových stránkách, jejím hlavním
posláním je podpora nestátních
neziskových organizací v oblasti zdravotní,
sociální, humanitární a
vzdělávací, pokud směřují k důstojnému
začlenění lidí
se zdravotním postižením, opuštěných
dětí, nemocných a starších občanů do
běžné
společnosti.

„Máme
dárce, kteří souhlasí s tím, že jejich
příspěvky využijeme i na podporu aktivit
mimo naše hlavní zaměření. Ve
správní radě nadace zasedají lidé,
kteří zažili
disent, a jejich rozhodnutí je třeba ovlivněno tím, že si
velmi cení Standových
aktivit. Víme, že má určité poslání,
a to při rozhodování správní rady
možná
hraje svoji roli,“ sdělila Černá.

***

Statek dávám k dispozici i bezdomovcům a dětem z domovů.

Stanislav Penc

Vyrovnaní místo čestných

21.4.2006

zpravy.iDNES.cz

Jiří X. Doležal,
reportér Reflexu

Dlouhá léta bylo zvykem, že
jazýčkem při rozhodování ve
Sněmovně je KDU-ČSL. Jak známo, strana čestných,
přímých politiků, kteří jsou
vyhlášení svou nezištností a
zásadovostí. Naprosto nepřijatelné slizení,
kterým
byla politika této strany poslední rok, přineslo ovoce.

Podle všech agentur se budou muset tvrdě popasovat a podle
STEM dokonce budou nahrazeni zelenými. Co po zcela nepředvidatelné a
neprůhledné KDU do role jazýčku na parlamentních vahách přichází? Kdo bude
místo Čestných?

Bývalý člen Strany zelených Jaroslav Novák podal trestní
oznámení na nynějšího předsedu zelených Martina Bursíka. Podezírá ho z
podvádění při koupi domu. Spolu s tím chce Jaroslav Novák založit stranu
autentických zelených. Nový jazýček má ve straně idylické vztahy.

Martin Bursík vysvětluje, že v souvislosti s domem jde jen o
rodinnou záležitost – on a jeho bratr Jiří se soudí se vzdáleným bratrancem o
dvě nemovitosti v centru Prahy. Nový jazýček má idylické vztahy i doma.

Bursíkova strana ve svém volebním programu navrhuje, aby
NATO v Evropě v budoucnu nahradily evropské bezpečnostní síly. Zelení rovněž,
kromě budování nové nadnárodní vojenské struktury – oněch evropských
bezpečnostních sil – chtějí snížit rozpočet české armády a peníze investovat
jinde.

To prohlásil jeden z volebních lídrů strany, pan Stanislav
Penc předtím, než podojil kozy. A oním jinde nemyslel vojenství. I ve svých
představách jsou zelení idyličtí – nepochopili, že nejen každá sranda, ale i
každý pluk něco stojí.

Máme se po volbách na co těšit. Kdyby po volbách Zelení
pouze nahradili KDU, měli bychom po straně nepředvidatelných z důvodu
vypočítavosti stranu nepředvidatelných z důvodu dejme tomu nevyrovnanosti. Což
by kromě Pencových koz v kuloárech neznamenalo valnou změnu.

Takže zbývá doufat, že se do Sněmovny dostanou strany obě, a
bude alespoň sranda. Nebo alespoň – neboť dvě nepředvidatelné strany v
parlamentu znamená absolutní chaos a iracionalitu – pěknej bordel.

Zelení: Evropa se musí umět bránit bez NATO

21.4.2006

Mladá fronta
DNES

(čtk)

UDÁLOSTI

Praha – Strana zelených ve volebním programu navrhuje, aby
NATO v Evropě v budoucnu nahradily evropské bezpečnostní síly. Vůči USA má
kontinent vystupovat sebevědoměji. „Evropský bezpečnostní systém by měl být
složen (kromě vojáků) i z policie, hasičů, záchranářů,“ uvedl jeden z volebních
lídrů strany Stanislav Penc. Dodal, že také chtějí snížit rozpočet české armády
a peníze investovat jinde.

Zelení nechtějí NATO v Evropě

20.4.2006

iHNed.cz

Strana zelených by souhlasila s vysláním českých vojáků do
zahraničí pouze se souhlasem OSN.

„Evropský bezpečnostní systém by měl být složen (kromě
vojáků) i z policie, hasičů, záchranářů,“ uvedl Penc.

Předstupněm organizace, která by kontinent
chránila navenek
i zevnitř, například proti teroristům, je podle něj
schengenský prostor
umožňující volný pohyb lidí. Česko do něj
hodlá vstoupit příští rok v říjnu.

Evropská unie již několik let vytváří společné bojové
jednotky, velká část evropských i českých politiků však zdůrazňuje, že společná
evropská obrana musí NATO doplňovat, ne nahrazovat. Z českých parlamentních
stran jsou proti alianci pouze komunisté.

Zelení souhlasí s vysíláním českých vojáků do zahraničí,
podm&iacutiacute;nkou by však podle nich mělo být, aby akci schválila OSN. Kritizují proto
americké ozbrojené zásahy, třeba v Iráku, ke kterým Washington od OSN nedostal
mandát. Zahraniční politika USA je podle nich jednostranná a sporná. „Mělo
by to být formou vyjednávání, ne násilím,“ je přesvědčen Penc.

Za největší hrozby zelení
považují konflikty o přírodní
zdroje, AIDS, rozpadající se státy,
mezinárodní terorismus a šíření
zbraní
hromadného ničení. „Čelit těmto hrozbám
preventivními válkami či
kulturními střety je špatné,
pošetilé a kontraproduktivní,“ uvádí
SZ.

Penc považuje za velký problém
také vývoz zbraní z Česka do
zahraničí. Zelení budou podle něj usilovat o to, aby
Praha přestala vyvážet
zbraně do zemí porušujících lidská
práva a aby veškerý vývoz zbraní
podléhal přísné
veřejné kontrole.

Zelení: NATO v Evropě musí nahradit jiný obranný
systém

20.4.2006

ceskenoviny.cz

ČTK

Praha – Strana zelených ve svém volebním programu navrhuje,
aby Severoatlantickou alianci v Evropě v budoucnu nahradily evropské
bezpečnostní síly. Vůči USA má kontinent vystupovat sebevědoměji. Zelení také
chtějí snížit rozpočet české armády a peníze investovat jinde, řekl dnes ČTK
jeden z volebních lídrů strany Stanislav Penc. „Evropský bezpečnostní systém by měl
být složen (kromě vojáků) i z policie, hasičů, záchranářů,“ uvedl.
Předstupněm organizace, která by kontinent chránila navenek i zevnitř,
například proti teroristům, je podle něj schengenský prostor umožňující volný
pohyb lidí. Česko do něj hodlá vstoupit příští rok v říjnu. V NATO je od roku
1999.

ODS, která je potenciálním povolebním partnerem zelených,
nebere představy strany ohledně budoucnosti NATO příliš vážně. „Je to
směsice naivistických názorů, která u nich nepřekvapuje,“ řekl ČTK
místopředseda ODS a stínový ministr obrany Petr Nečas. Podobný program měli i
němečtí zelení, a po vstupu do vlády zaujali realistický postoj, upozornil.

Volební manažer ČSSD a bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík
se k programu zelených dnes nechtěl vyjádřit s tím, že to je předčasné.
„My považujeme NATO i bezpečnostní pilíř EU za propojenéacute; a spolupracující
struktury,“ řekl pouze. Také o sociální demokracii se mluví jako o možném
partnerovi Strany zelených po volbách.

Zelení souhlasí s vysíláním českých vojáků do zahraničí,
podmínkou by však podle nich mělo být, aby akci schválila OSN. Kritizují proto
americké ozbrojené zásahy, třeba v Iráku, ke kterým Washington od OSN nedostal
mandát. Zahraniční politika USA je podle nich jednostranná a sporná. „Mělo
by to být formou vyjednávání, ne násilím,“ je přesvědčen Penc.

Dosavadní průzkumy veřejného mínění naznačují, že zelení by
se v červnových volbách do parlamentu dostali, v jakékoli vládě by ale zřejmě
hráli roli menšího koaličního partnera.

Volební program Strany zelených

20.4.2006

ČRo 6

Robert JAŠKOV, moderátor

——————–

Strana zelených ve svém volebním programu navrhuje, aby
Severoatlantickou alianci v Evropě v budoucnu nahradily evropské bezpečnostní
síly. Vůči USA má kontinent vystupovat sebevědoměji. Zelení také chtějí snížit
rozpočet české armády a peníze investovat jinde. Řekl to dnes ČTK jeden z
volebních lídrů strany Stanislav Penc. Podle něj by se měl evropský
bezpečnostní systém skládat nejen z vojáků, ale i z policie, hasičů a
záchranářů. Z českých parlamentních stran jsou proti Alianci pouze komunisté.
ODS, která je potenciálním povolebním partnerem zelených, nebere jejich
představy o budoucnosti NATO příliš vážně. „Je to směsice naivistických
názorů, která nepřekvapuje,“ řekl ČTK místopředseda ODS a stínový ministr
obrany Petr Nečas. „Podobný program měli i němečtí Zelení, ale po vstupu
do vlády zaujali realistický postoj,“ upozornil.

Zelení by vyměnili NATO za jiný obranný systém

20.4.2006

iHNed.cz

Strana zelených ve svém volebním programu navrhuje, aby
Severoatlantickou alianci v Evropě v budoucnu nahradily evropské bezpečnostní
síly. Jak stojí v jejich programu, kontinent by měl sebevědoměji vystupovat
vůči USA. Zelení chtějí zároveň snížit rozpočet české armády a peníze
investovat jinde. Novinářům to dnes řekl volební lídr strany v Královéhradeckém
kraji, Stanislav Penc.

„Evropský bezpečnostní systém by měl být složen (kromě
vojáků) i z policie, hasičů, záchranářů,“ uvedl Penc. Předstupněm
organizace, která by kontinent chránila navenek i zevnitř, například proti
teroristům, je podle něj schengenský prostor umožňující volný pohyb lidí. Česko
má v plánu do něj vstoupit příští rok v říjnu.

POLITIKA: Policejní ticho po pěšině

19.4.2006

neviditelnypes.cz

Vít Blaha

Začátkem března přišel policejní prezident Vladislav
Husák s neotřelým nápadem –
nařídil, aby korupci veřejných činitelů
neřešily zvláštní složky
protikorupční služby ministerstva vnitra, ale místně
příslušná okresní policejní
oddělení. Resortní ministr pan František Bublan
tehdy sice pro média prohlásil, že
„…Husákovo nařízení
není špatné, ale je třeba ho
upřesnit…“ , současně
ale policejního prezidenta požádal, aby platnost
svého nařízení pozastavil.

Asi ho teď už oba
společně upřesnili a zjistili, že daleko účinnější bude jiná
metoda. Mlčet jako hrob! Server aktualne.cz totiž přinesl informaci
, že policejní prezident zakázal speciálním policejním útvarům, které
řeší i politickou korupci, poskytovat veřejnosti informace:

„…Musím
Vás
informovat, že z rozhodnutí pana policejního prezidenta
republikové útvary
policie nepodávají médiím
žádné informace…“ , reagoval
například šéf finanční
policie Vladimír Zimmel na žádost deníku
Aktuálně.cz o poskytnutí informací k
jedné kauze.

Pokud by snad někoho
napadlo, že se pan Husák, nedávno navržený na
generálské frčky , snaží před
volbami tutlat každý týden se zvyšující počet šibalů, nebude tak zcela daleko
od merita věci:

„…Prezidium však současně
přiznává, že toto opatření může být jen dočasné. A za čas – tedy třeba po
volbách – může být zrušeno.

´Postupně se tato
nová praxe bude vyhodnocovat a pak se ukáže, zda se v ní bude pokračovat či
nikoli,´ konstatoval vedoucí kanceláře policejního prezidenta Jindřich Mayer…“

Pokud vyhrajem,
určitě se zjistí, že praxe zatajování informací napomohla k objektivnímu
průběhu voleb a bude se v ní pokračovat, pokud nevyhrajeme, bude tato nová
„praxe“ ukončena! (To ovšem ani pan vedoucí kanceláře policejního prezidenta
Jindřich Mayer, ani pan policejní prezident Vladislav Husák, ani pan ministr
vnitra František Bublan a samozřejmě ani pan předseda vlády Jiří Paroubek nikdy
neřekli! To je jen má spekulace!!!)

*******************

Zaplať jednu, dostaneš
dvě! Ne, nemám na mysli výprodejová
trička, ani ponožky, ale poloviny baráků na Malé Straně přímo naproti
poslanecké sněmovně. I když přesněji by mělo být ´Neplať žádnou, za jednu nám sice na nějakou
dobu pošleš peníze, my ti to ale obratem vrátíme a ještě něco přidáme!´

Po shlédnutí reportáže
TV NOVA se nedivím, že sváteční
Velikonoční rozjímání
rudo-zeleno-rudých
přátel Bursíka a Paroubka (kamarádsky
dirigováno více než loajálním
Václavem
Moravcem s jeho neOtázkami) se překvapivě neslo v duchu nalézání společných východisek a společného
odmítání spolupráce s komunisty . Bursíkovo ´Nejsme ani do leva, ani do prava, ale ČSSD
je nám bližší´ , je klasika hodná mistra oboru – Josefa Luxe – a překládá se do
hovorové češtiny nějak takto – Půjdeme s
kýmkoliv kdo vyhraje, ale s Demokraty se sociálním cítěním za peníze jiných
nejraději! (Na bývalého předsedu KDU-ČSL
jsem si vzpomněl ještě jednou – když jsem v pondělí od pana Bursíka slyšel
ujištění, že věří, že podobně jako ČSSD začne i ODS, pokud chce po volbách
spolupracovat s jeho stranou, ve své politice akcentovat témata z volebního
programu strany Zelených). A být novinářem, prvním komu bych volal s otázkou na
případnou povolební spolupráci s Paroubkem and his red boys, by byl krajský
lídr na kandidátce Zelených – pan Stanislav Penc.