Vážení čtenáři, po celý rok 2006 jste se prostřednictvím
online rozhovorů ptali významných osobností domácí politiky, kultury i sportu.
Přinášíme vám výběr nejlepších odpovědí …

Motto roku 2006:

„Stávající situace je velkou zkouškou demokracie v naší
zemi. “

Mirek Topolánek,
předseda ODS v červenci 2006, kdy probíhal druhý měsíc jednání o nové vládě.
Ani on zřejmě netušil, že povolební pat se protáhne až do roku 2007.

Z domácí politiky….

„Pan premiér by se měl řídit heslem „mlčeti
zlato,“ a ne jako Fidel se vyjadřovat ke všemu. Nadělá více škody než
užitku.“

Jiří Grund, předseda Asociace
exportérů, na otázku, jak
chápe prohlášení Jiřího Paroubka o
tom, ze budoucím pilířem české ekonomiky
bude export a zároveň, že koruna by měla posilovat.

„Možná, že nedokázali lidem srozumitelně vysvětlit své
názory a vize.“

Walter Bartoš, stínový ministr školství za ODS, na otázku,
proč se ve vrcholové politice nedaří prosazovat akademickým elitám.

„Rozhodli jsme se v roce 1992 v referendu, že se přejmenovat
nechceme, a ukázalo se to správné – jsme dobrá značka.“

Václav Exner, poslanec KSČM, o tom, zda by strana měla změnit
název.

„Chci se dožít toho, aby každý Kubánec dostal na jakoukoliv
svoji otázku odpověď svého ministra, a ne ránu pendrekem.“

Cyril Svoboda, lidovecký exministr zahraničních věcí, o
situaci na Kubě.

„Dojde-li přesto ke třetímu pokusu o sestavení vlády, pak
očekávám, že ČSSD nabídne Zeleným půl království (rozumějte ministerstev),
poklad a královskou dceru. Jenže pořád tam bude ta kletba komunistů, kteří by
rozhodovali o bytí a nebytí vlády. Takže nic.“

Martin Bursík, předseda Strany zelených o možnosti
spolupráce s ČSSD.

„Myslím, že prvním novým českým králem by měl být přeci
jenom muž, ale samozřejmě kdokoliv po něm už může být královna, jak je tomu
především v evropských monarchiích.“

Václav Srba, předseda českých monarchistů, o volbě českého
prezidenta.

„Paroubek stále spoléhá na svůj pokus o vládu s podporou
komunistů a setrvání či návrat do vlády se všemi Rathy a dalšími talenty. Bůh
ochraňuj tuto zemi.“

Mirek Topolánek, předseda ODS charakterizuje povolební
jednání.

„Velké, přežila celá rodina :-)“

Jan Kasal, poslanec KDU-ČSL, o úspěších v houbaření.

„S náboženstvím u romských obyvatel je to asi stejné, jako s
ostatní společností. Možná ale věří více různým pověrám.“

Jiří Čunek, nový předseda KDU-ČSL o Romech a jejich vztahu k
náboženství.

„Mně bylo v té době 13 let a těžko mohu odpovídat za to, co
někteří tehdy dělali“

Vojtěch Filip, předseda KSČM, o svém působení v srpnu 1968.

„Pokud by fungovala na principech sociální demokracie,
určitě by to byla úspěšná firma.“

Zdeněk Škromach, místopředseda ČSSD, o tom, jak má fungovat
úspěšná společnost.

Z kultury a sportu…

„Možná v mládí nemají na brusle.“

Alois Hadamczik, trenéra národní hokejové reprezentace, na
otázku, proč sportovci tmavé pleti dominují v atletice, ale v hokeji se jim
nedaří.

„Mám rád v podstatě všechny zvířátka. Sám mám doma psy,
kočky, osly a kozy. Pro posledně zmiňované jsem dokonce zřídil muzeum a
každoročně jim věnuji osmidenní mejdan.“

Stanislav Penc, občanský aktivista a neúspěšný volební lídr
Strany zelených v Královéhradeckém kraji.

„Mám rád obé. Koně si strouhám s mrkví a na jablku jezdím po
pobřeží.“

Michal Němec, kytarista skupiny Jablkoň na otázku, zda má
raději jablka nebo koně.

Beseda
se Stanislavem Pencem

21.12.2006

ČRo 6

22:10 Studio STOP

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Příjemný předvánoční večer, vážení posluchači, i dnes je pro
vás připraveno interview Studia STOP. Od mikrofonu se hlásí…

Petr HOLUB, moderátor

——————–

…Petr Holub…

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

…a Jana Šmídová. Dnes
přijal pozvání k mikrofonu Studia
STOP mladý muž, který se nepohybuje ve vysokých
patrech české politiky. To však
neznamená, že by nás a předpokládám, že
také vás, naše posluchače, jeho názory
a činy nezajímaly.

Radvít NOVÁK, redaktor

——————–

Stanislav Penc se narodil v roce 1970 a o osmnáct let později
se vyučil zedníkem. Byl aktivistou nejrůznějších předrevolučních iniciativ. V
roce 1988 byl trestně stíhán za distribuci letáků u příležitosti dvacátého
výročí okupace Československa. Stál u zrodu Helsinského občanského shromáždění
a spoluzakládal a reprezentoval Mírový klub Johna Lennona a také sdružení
Artforum – Jazzová sekce. Organizoval spolu s dalšími disidenty a aktivisty
demonstrace na Václavském náměstí v letech 1988 a
1989. V tomto roce
byl zatčen, mimo jiné i s Václavem Havlem, v době
takzvaného Palachova týdne. V
prvních dnech listopadového převratu byl jedním ze
zakladatelů Občanského fóra,
na jehož činnosti se v počátečním období
podílel. Po rozpadu Občanského fóra se
politické práci nevěnoval. Aktivistou však zůstal,
a to jak na celostátní, tak
na regionální úrovni. Koncem roku 1999 se
přestěhoval z Prahy do Českého ráje a
pár měsíců na to zakládá na samotě
Milkovice Spolek přátel koz, který se
nevěnuje jen péči o kozy, osly, včely, ryby, psy a kočky, ale
také pořádá řadu
kulturních akcí pro dospělé i děti. V roce 2006 se
do politiky vrací a
kandiduje za Stranu zelených v červnových
parlamentních volbách v
Královéhradeckém kraji.
Získává devatenáct tisíc osm set
devatenáct hlasů a
poslanecký mandát mu uniká o pětasedmdesát
hlasů.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Krátká vizitka v podání Radvíta Nováka představila našeho
dnešního hosta, občanského aktivistu, ochránce zvířat a člena Strany zelených Stanislava Pence. Dobrý
večer.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Dobrý večer.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Nezapomněla naše stručná vizitka vaší činnosti na něco
podstatného?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Tak byl to takovej určitej souhrn mýho životopisu. Jinak
snad k těm vyučením, jsem ještě vyučen zahradníkem.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

My jsme slyšeli, že vám poslanecký mandát unikl skutečně o
fous, mrzí vás to?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelen&yacuyacute;ch

——————–

Já jsem do kandidatury za Stranu zelených šel proto, aby se
do politiky dostaly určitý ideje. To znamená, že nešlo o mě. To mě osobně
nemrzí, naopak mám velkou radost z toho, že se tam šest lidí za Stranu zelených
dostalo a že aspoň ty lidi, kteří tu politiku sledují jaksi trošku dopodrobna,
tak vědí, že se nám relativně daří měnit ty zaběhlý floskule, který ty
předchozí politiky anebo i ty dnešní, současný nastolili. Takže já jsem
spokojenej a nemrzí mě to, že se teďko nemusím dohadovat s lidma, kterým vůbec
nejde o témata a jde jim jenom o jejich vlastní kariéru.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Další kolo o zformování vlády finišuje, jak uslyšíme, se
značnými problémy a do vyjednávání se opět zapojila Strana zelených. Co si o
nekonečném maratónu myslí nezávislý pozorovatel, francouzský politolog Jacques
Rupnik, s nímž jsme hovořili před několika týdny, od té doby se situace nijak
zvlášť nezměnila.

Jacques RUPNIK, politolog

——————–

Je to možná zklamání, každopádně je to únava, předčasná
únava české nebo středoevropské demokracie, protože samozřejmě když už budeme
zmiňovat českou situaci, musíme to brát v tom středoevropském kontextu, který
je svým způsobem ještě horší, takže možná je to malou útěchou pro zdejší
občany, ale vidět jako, že tyto potíže jsou sdíleny v celém regionu, ale je
pravda, že sedmnáct po pádu komunistického režimu vidět, že demokracie není
zpochybňována, nikdo nenabízí něco jiného, ale už není brána jako za skutečně
silnou motivaci pro tuto společnost. Je to bráno buď jako samozřejmost, anebo
už je to bráno s jistým despektem, protože právě demokraticky volené elity
fungují v jakémsi uzavřeném kruhu. Volič, který dal svůj hlas začátkem června,
už viděl čtyři varianty, čtyři odlišné varianty, které mu předvedly politické
elity. Měl tady možnost vlády pravicové, potom pokus o vládu sociální
demokracie s ODS, potom ještě další pokus sociální demokracie s křesťany s
tichou podporou KSČ a teď čtvrtou variantou je menšinová vláda ODS. Se stejným
volebním výsledkem můžete mít čtyři naprosto odlišné politické varianty, co se
týče sestavení vlády, takže odtržení politické elity nebo politického systému
od demokratického procesu to už je teda pro normálního občana těžko
srozumitelné a tím pádem ta propast mezi občanem a politickým systémem ještě
roste.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Pane Penci, dáváte politologovi Rupnikovi zapravdu, že propast mezi
občanem a politiky roste?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Zcela určitě. A ještě je potřeba
říct, že demokracie se nám
zčásti ztrácí, protože nedemokratický
prvky, který různý lidi, kteří si říkaj
politici a který máme možnost vidět denně v
televizích, jsou lidi, který s
demokracií a s demokratickým
smýšlením nemají nic společného. To
znamená, že se
nám taky klidně může stát a podle výsledků voleb
se to tak ukazuje, že nám za
chvilku zase může vládnout nějaká totalita, protože lidi
jsou, aspoň z mýho
pohledu, někteří relativně zmateni z toho, co se děje,
mají pocit, že skutečně
existuje levice, pravice, že skutečně těm lidem, kteří jsou v
tý vysoký
politice, jde o témata, a to znamená o lidi, ale potom
najednou zjišťujou, že
to je úplně jinak, prostřednictvím médií,
který se posledních pár měsíců pomalinku
začínají vzpamatovávat, ale pro
normální lidi vlastně vytvářejí pocit, že
je to
bezradný, protože konečně začínají odevírat
kauzy, který doposavad byly pro
lidi utajený, a tím se taky klidně může stát, že
to může díky Paroubkovi a jim
podobným jít jako na scestí.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Říkáte, že demokracie je v nějakém ohrožení. Jaká vláda,
kdyby se sestavila, by ji ohrožovala nejvíc?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Jestli můžu navázat na pana Rupnika, tak on vyjmenoval
všechny ty varianty, který byly, a podivoval se nad tím, že vlastně mohly
vzniknout všelijaký různý varianty, a to je vidět, že těm lidem v podstatě
nejde o věc, že jim jde jenom, jak se říká lidově, o koryta, že nemají
programový vyhranění. My jsme dopadli ve volbách tak, že z dvě stě lidí nám
soudruh Paroubek řekl, že je tady sto lidí, sto levicovejch a sto pravicovejch,
což je naprostej nesmysl minimálně v tom, že Strana zelených nejsou ani levice,
ani pravice. A potom je to v demokratický společnosti sedmnáct let po revoluci
až neskutečno, že se sociální demokracie znovu po padesáti letech přiklonila ke
komunistům. Ale to, co mě na to nejvíc zaráží, není ani tak Paroubek, to se
stává, že je vždycky někdo, kdo je trošku mimo a ten může bejt i klidně ve
vedení nějaký strany nebo něčeho, ale to, co mě fascinuje a v podstatě šokuje,
z toho vlastně plyne to, co jsem řekl předtím, je to, že šest měsíců v sociální
demokracii se neděje vůbec žádnej posun nebo minimálně na veřejnosti není
vidět. To znamená, že ta vnitřní demokracie v tý straně vůbec neexistuje, a to
je šokující. To je velkej problém, protože většina lidí volilo sociální
demokracii jako stranu, která se bude zastávat jejich práva. Má to tradici určitou
sociální demokracie, ale vůbec to tak není. Vezměme jenom komunální volby, v
Praze nám kandiduje Petra Buzková, která po volbách okamžitě odchází.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Vy tady, pane Penci, podrobujete drtivé kritice ČSSD, ODS se
vám zdá lepší stranou?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Myslím, že ne, nezdá, ale ODS narozdíl od sociální
demokracie nebyla teď u moci. To znamená, že si trošku možná i v tý opozici rozmejšleli
věci, jak je udělaj a v podstatě ještě před rokem, kdyby někdo řekl, že ODS
bude měnit svůj program, bude schopna vycházet vstříc jednotlivým požadavkům,
který jdou v podstatě proti jejich dosavadní praxi, tak by tomu nikdo nevěřil.
Dneska má ODS osmdesátistránkovej ekologickej manifest a jsou schopný uvažovat
o věcech, která právě pro základ demokracie jsou důležitý. Oni jsou schopný
uvažovat o reformách, který v podstatě, když byli u moci, tak utlumili,
nedělali je. Po zkušenosti těch šesti měsíců po volbách, kdybych to měl takhle
jednoduše říct, tak se mi ODS zdá lepší než sociální demokracie.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Jak teď tedy pohlížíte na současnou vyjednávací strategii
Strany zelených? Je to dobře, znovu se pokoušet oživit trojkoaliční vládu?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Strana zelených má šest poslanců z dvě stě. To znamená, že
nemůže zásadním způsobem ovlivňovat chod věcí zdánlivě, protože kdo tu věc sleduje
a ještě ho to neomrzelo, tak ví, že když by se pracovalo na tom, že by byly
všichni čtyři demokratický strany ve vládě, to znamená sociální demokracie,
zelení, KDU-ČSL a ODS, tak my jsme z těch vyjednávacích záležitostí odešli s
tím, že se se sociální demokracií nelze dohodnout. Novináři to druhý den
komentovali, že to je špatně, že jsme odcházet neměli, ale na základě tohohle
toho jaksi morálního apelu, protože to nic jinýho nebylo, to prostě říct, že
tudy cesta nevede, že to není možný, že s těma lidma nelze normálně komunikovat
o věcech, tak ta by ztroskotala. To znamená, že to nějaký význam mělo a teď
jsem se dozvěděl zprávu o tom, že Václav Klaus vlastně nepřijmul vládu, kterou
Topolánek navrhnul.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Co si o tom v tuhle chvíli myslíte?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Já shodou okolností Václava Klause si pamatuju, že jo, od
devadesátejch let, byl jsem členem republikový rady Občanskýho fóra, takže jsem
s ním seděl tejden co tejden, za poslední dobu s největší pravděpodobností má
mnohem kvalitnější poradce, než měl, to znamená, že už nedělá takový věci, že
by ráno řekl něco jinýho, co by odpoledne popřel, ale na mě ta věc a zvlášť
argumenty, který používá, proč Topolánkovi odmítl vládu, ty kroky, který jaksi
nastoloval, to znamená, udělejte velkou koalici, jednejte tímto směrem, ukazuje
jenom to, že v podstatě Václavu Klausovi jde o to, aby byl znovu zvolen
prezidentem. Ano, je to jeho ambice, ale pro tu demokracii to nic dobrýho
nedělá. Je vidět, že to byl komunistickej prognostik a že mu vlastně o
demokratickej chod nejde.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

On dokonce vyzval Mirka Topolánka, aby jednal i s ostatními
stranami než jenom se stranami trojkoalice, tím samozřejmě myslel sociální
demokracii. Vy byste přistoupili na taková jednání jako Strana zelených?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

No, tak to jsem říkal. My jsme v takových jednáních před
tejdnem byli. Já jsem byl v tom vyjednávacím týmu, která se zabývala
bezpečností, a byl jsem šokovanej s tím, co sociální demokracie předváděla.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

A co předváděla? Prozraďte nám něco.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Řeknu konkrétní příklad. My
jsme se bavili a dávali jsme
požadavky, že je potřeba, aby vůbec lidi věřili v policii, tak je
potřeba
udělat jaksi zásadní změny a nejenom kosmetický. A
jedna z těch zásadních změn
je, že nemůžou v policii velet lidi, kteří jsou spjati s
bývalým režimem, to
znamená estébáci a nomenklaturní
kádři KSČ. Že není možný, aby zůstávaly na
stole nevyřešený případy, jako například
Czech Tech a podobný zásahy policie,
který v očích veřejnosti určitě ty policii
nenahrály jako dobrým. Během těch
jednání jsme se dozvěděli, že tuto věc, tak jak se to
říká novinářům, tuto věc
vyřeší služební zákon. Ale služební
zákon Poslanecká sněmovna shodila ze stolu,
ten nebude platit od novýho roku, tak říkáme
sociálním demokratům Bublanovi a
Iblovi: „Vy jste byli před dvanácti lety ty, kteří
navrhovali služební
zákon, proč jste ho teď nepodpořili?“ A pan Bublan
říká: „My jsme ho
nepodpořili, protože jsem měli jiné zadání.“ On
skutečně je furt ve
zpravodajskejch službách, ale těžko říct, jakýho
státu a jakejch
zpravodajskejch služeb.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Já se ještě vrátím k
tomu dnešnímu dění. Prezidentovi podle
jeho vlastních slov vadí asi nejvíc
váš kandidát na křeslo šéfa
diplomacie
Karel Schwanzenberg. Pane Penci, vám by se takový ministr zahraničí líbil?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Zcela určitě. Karel Schwanzenberg by byl velice ideální
člověk a mě na tom šokovalo ještě něco víc než to, co jste zatím ocitovala, a
to, že Klaus říká, že je ten kandidát nevhodný kvůli vazbám na Rakousko. To je
strašně důležitý se nad tímhle tím zamyslet, to říká prezident České republiky,
prezident státu, který je v Evropský unii, prezident státu, jako demokratickýho
státu a on říká o našem sousedovi, že to je problém, že by případně náš
kandidát na ministra zahraničních věcí byl člověk, který má vazbu na Rakousko.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Ale on tím nejspíš chtěl připomenout, že před týdnem celý
vídeňský parlament jednohlasně odhlasoval, že vláda musí žalovat Českou
republiku za to, že byl kolaudován Temelín. To je poměrně nesmyslná žaloba a ty
vztahy se přece jen vyostřily, takže nějakou logiku to chování pana prezidenta
má.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Řeknu to jako hodně takovým zvláštním příměrem, ale přesto
ho použiju. Rakušani si moc dobře uvědomují, že jaderná elektrárna je zajímavá
tím, že z ní nejdou žádný smrady, ale je taky velice nebezpečná tím, že když
bouchne, tak nejsme naživu nikdo tady v Evropě a že ty odpady, který z toho
jaksi vycházejí, jsou odpady, který budou řešit lidi za tisíc let po nás, co my
tady dávno už nebudeme. Když si ještě navíc uvědoměj, protože ty informace v
Rakousku jsou mnohem líp čitelný než tady v Čechách, kde lobbismus zasahuje i
do médií, tak si uvědoměj, že energii z Jaderný elektrárny Temelín Česká
republika v podstatě vůbec nepotřebuje a nevyužívá, vyváží jí, a proto říkají:
„To přece není možný“ A zvlášť, když jsme do dnešní doby zaznamenali
přes dva a půl tisíce odchylek, zastavení těch bloků a prostě nehod a že jim
tam prostě reznou ty věci. Česká republika nedávno se obrátila proti Rakousku s
tím, že sem Rakušani, nějaký podnikatelé v kamionech vozej odpadky, nějaký
hadry a nějaký papíry a byl to velkej humbuk. Ty papíry a odpadky se daj
sesbírat a vyhodit, jedna parta, prostě nějaký lidi, který spekulovali s odpadkama,
ale ty Rakušani hovořej o tom, že tohle je nebezpečí, který vychází ze státu,
to znamená z politiky státu. Takže já se vůbec nedivím rakouskýmu parlamentu,
že se zastal svejch občanů a že říká: „Česká republika by si měla vyřešit
tuhle tu záležitost.“ Ale divím se velice Václavovi Klausovi, že tímhle
tím způsobem reaguje. On je skutečně schopen spojovat věci, který jsou
nespojitelný. Jestliže o Karlovi Schwanzenbergovi prohlašuje takovým zvláštním
způsobem, že má vazby na Rakousko a že to je divný, když Václav Klaus dělal
prognózy pro komunistickou stranu, tak Karel Schwanzenberg pomáhal lidem, který
dělali tady odboj proti komunistům. To je potřeba si uvědomit po sedmnácti
letech, kde vlastně stojíme.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Já bych se ještě vrátil k těm výtkám pana prezidenta Klause.
On vlastně naznačoval, že je nezodpovědné, když se další pokus o vládu staví na
nejisté podpoře levicových poslanců. Já jenom připomenu, že z nich zatím jediný
Miloš Melčák připustil, že by o podpoře pravicové vlády uvažoval, takže vám se
to nezdá nezodpovědné, zkoušet vládu, která má jistou podporu jen stovky
poslanců?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Osobně si myslím, že v okamžiku, když Jiří Paroubek udělal
projev hned po volbách a sdělil, že vyhrál volby a že je tady sto levicových,
sto pravicových hlasů, že měly rovnou bejt vyhlášený nový volby. Ale to Jiří
Paroubek a sociální demokracie evidentně nechce, proto tu variantu blokuje. A z
ústavy není možný jinak to udělat, než že musejí bejt vyčerpaný všechny tři
pokusy a bylo by nezodpovědné od těch politiků, který tam dneska jsou, aby
vůbec nejednali. Já si myslím, že jednání a hovoření o těch věcech možná
některý z těch vrcholnejch politiků, který už tam jsou deset, patnáct let, že
je může i trošku, malinko kultivovat. Některý asi ne, tam už to nejde, ale
některý možná jo. To znamená, že to jednání má svůj smysl, protože co by tam ty
lidi dělali, to už by chodili do tý práce jenom proto, že tam choděj a měli by
legitimaci, aby jezdili v tramvaji zadarmo, ale nedělali by nic. Tak tohle
aspoň něco dělají.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Ta situace je ovšem velmi tedy komplikovaná, nebylo by přece
jenom lepší pro zelené, byť jde tedy jenom o šest poslanců, kteří mohou být
velmi důležitý, zůstat v opozici přece jenom?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

My budeme zcela určitě v opozici i přesto, že budeme ve
vládě.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

To je zajímavá myšlenka.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Protože ty názory, s kterýma my přicházíme, jsou pro zaběhlý
politiky zvláštní, oni tomu, některejm těm věcem vůbec nerozuměj, nechtěj tomu
rozumět, nechtějí to pochopit. A co se týká, kdybychom se přiklonili k sociální
demokracii a ke komunistům potom, co sociální demokracie těch půl roku
předvádí, to si myslím, že by byla jako těžká zrada na voličích, který nám ty
hlasy dali, protože tím by jsme jasně ukázali, že stojíme někde úplně jinde.
Protože, jak vy říkáte, v opozici by znamenalo, že by komunisti se sociálníma
demokraciema a společně s náma měli vlastně sto sedm hlasů. My jsme jasně řekli,
a nejenom z důvodu deklarativního, jako to udělala KDU-ČSL, ale z důvodu
vnitřního, že s Komunistickou stranou Čech a Moravy nelze na vládní úrovni
spolupracovat, že to prostě není možný a taky to neuděláme, ale je to z důvodu
jaksi principiálního, ne z důvodu nějakýho lacinýho antikomunismu nebo z důvodu
prostě nějakýho rozdělení na levici, pravici. Je to z důvodu toho, že se
stranou, která navazuje a nikdy se od toho nedistancovala, i personálně je to
propojený, na stranu, která tady padesát let ovládala stát tak, že byla schopná
používat vraždy, mučení a likvidaci vlastně všeho, o čem dneska mluvíme jako o
demokracii, tak prostě nelze spolupracovat. To, že bohužel máme tolik lidí,
který jsou schopný uvěřit demagogii a hodit volební lístek Komunistický strany
Čech a Moravy, je jiná otázka, kterou nikdo z nás neovlivní.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Pane Penci, a s lidovci v čele s novým předsedou Čunkem
spolupracovat lze?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Pan Čunek pomalinku začíná ty výroky, který v tom Vsetíně,
kde dělal starostu, začíná pomalinku brát zpátky, začíná se vymlouvat. My
chceme s ním uspořádat setkání, chceme ject za těma lidma, protože on, a i
média zčásti se toho dopouštěj, že on říká: „Já jsem prostě vyhodil
neplatiče a zboural jsem barák, kterej dělal ostudu, a přestěhoval jsem je
všechny do takovejch hezkejch budek.“ Ale on zapomíná na několik rodin, na
několik desítek lidí, který odvezl stovky kilometrů od Vsetína, kde nikdy
nebyly, prostě udělal normální deportaci, a to je naprosto nepřijatelná
záležitost. Oni nám řekli, že to není politika KDU-ČSL, že to byla iniciativa
pana Čunka a že to je specifický jenom pro Vsetín, a když ta diskuse nějaká
probíhá, tak se až k týhle tý větě nikdy nedospěje, protože zatím jsme tam
nedospěli, takže doufám, že pana Čunka budeme moct někdy naložit brzo do auta a
odvézt, aby taky se podíval, kde by, kdyby se mu náhodou stalo, že by se třeba
narodil v jiný barvě kůže, kde by se svojí paní a s dcerama mohl žít.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Já se ještě vrátím k
tomu, jestli jste levicový nebo
pravicový. Sociální demokraté celkem
pochopitelně tvrdí, že jste levicový a že
byste tedy s ODS spolupracovat neměli. Já jsem se chtěl zeptat,
jestli existuje
ve vaší straně nějaká
významnější frakce či skupina, myslím
tím, jestli dnes
existuje, která je spíše levicově
orientovaná a je v opozici proti vašemu
předsedovi Martinovi Bursíkovi a je také proti
spolupráci s ODS?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Trošku zeširoka, ale nebude to zdlouhavý. Strana zelených
vznikla před sedmnácti lety a celou dobu měla nějaký dvě, tři procenta. Minulej
rok se stalo to, že skupina kolem Martina Bursíka demokratickou cestou se
dostala do vedení strany, vznikly kandidátní listiny pro parlamentní volby a ze
třech procent se Strana zelených vyšplhala na nějakejch sedm něco a dostala se
do parlamentu. To znamená, že tu politiku tý strany ovlivňovali lidi, který
byli na prvních místech těch kandidátek, ty byli vidět a ty dělali tu politiku.
A ty, aniž by to někdo řekl a řekl, teď to budeme říkat takhle, tak všichni ty
lidi se shodli na tom, že levice a pravice prostě neexistuje, že to je
přežitek, že to možná existuje v Anglii a jinde, kde existuje prostě politická
kultura a tradice, ale u nás byla přerušená a ty témata, který za první
republiky měly levicový strany, maj dneska normálně pravicový a přesně tak
obráceně. To znamená, že jsme v situaci, kdy ta politika by měla bejt o
tématech a ne o rozdělování levice a pravice. Copak Jiří Paroubek, kterýho když
naštve jeho zaměstnanec na úřadu vlády a on ho z místa vyhodí, je sociální
demokrat? To přeci ne. Tím chci říct, že přeci ta pofidérní levice a pravice je
pro ty politiky důležitá jenom proto, aby se mohli vymezit proti tomu
chlapíkovi, s kterým choděj hrát tenis, a zrovna před těma médiema musej bejt
jako v protiváze a musej říct: „My jsme levice, vy jste pravice.“ Aby
tímhle tím způsobem se vymezili, protože se jinak většina z nich neumí vymezit.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

A co je tedy ODS, která se prohlašuje za pravicovou stranu?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

ODS je strana, která dneska vytváří vládu.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

A u jeho mikrofonu je občanský aktivista Stanislav Penc.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Hodně se dnes hovoří, a to i v souvislosti
s dlouhou dobou
bezvládí, o únavě občanů, kteří s
nezájmem či v tichém úžasu pozorují
scénu, na
níž se političtí činitelé snaží
řešit onen nevídaný volební pat.
Francouzský
politolog Jacques Rupnik Českému rozhlasu 6 řekl.

Jacques RUPNIK, politolog

——————–

To není vina voliče, případně lze samozřejmě změnit ten
volební systém nebo udělat to, aby v parlamentě bylo liché číslo poslanců a aby
se taková situace už nemohla opakovat. Ale to už jsou technická opatření. Ten
výsledek už pak není srozumitelný voliči. Závěr, který z toho vyvodí, no, má to
cenu ještě hlasovat nebo dá se důvěřovat těmto politikům, který jeden den se
označují za úhlavního nepřítele, druhý den spolu budou možná dělat vládu,
prostě nedůvěra v politiku, která z toho roste.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Ale vy jste teď hovořil o zklamání a únavě. Kam se tedy
poděl ten étos, to nadšení prvních porevolučních let, kdy jsme byli všichni
rádi, že máme demokracii?

Jacques RUPNIK, politolog

——————–

To původní nadšení nemohlo
vydržet, to nikdy nevydrží, to je
myslím příznačné pro všechny v
uvozovkách revoluční situace, že nadšení,
mobilizace, účast, ta představa, že demokracie je,
občanská účast, to dlouho
nevydrží. Tak to bylo v roce čtyřicet pět po osvobození,
tak to bylo v roce
1918 taky, to, čemu se říkalo revoluce, trvalo čtyřiadvacet
hodin, osmačtyřicet
hodin. V Čechách pojem revoluce se vždycky musí
dávat do uvozovek, myslím ještě
víc. Poláci i Maďaři mají skutečně
revoluční tradici. Je to revoluce v tom smyslu,
že došlo k zásadní změně politického
systému a také společenského systému, čili
v tom smyslu došlo k zásadní změně, to je naprosto
pravda, ale došlo k tomu
svým způsobem dohodou mezi tedy odstupivším
starým režimem a nově etablovaným
režimem demokratickým. Všechna tato dohoda vlastně
proběhla rychle,
bezbolestně, možná z toho také ten dojem, že to bylo
bráno jako samozřejmost.
Tady je možná hlubší otázka, jestli to
šlo jinak. Mnozí samozřejmě z těch
zklamaných zřejmě srovnávají dnešní
situaci s původní představou, která
samozřejmě časem vymizela. Tady jde o to, jestli to
zklamání bylo naprosto
nevyhnutelné, že vlastně tohle je banalizace demokracie. Ano,
demokracie je
velice obyčejná, nudná věc a máte na to dva
pohledy. Buď jsou lidi, kteří si
myslí, že demokracie nutně vyžaduje velkou účast občanů
společnosti a že jinak
je to jakési zpronevěření jejímu
poslání, anebo máte ten liberální
postoj těch,
kteří říkají, no, tak demokracie nebo účast
ve volbách, to je věc občanů, mají
možnost volit, mají taky možnost nevolit a vlastně politika a
věc veřejná, to
je pro lidi, kteří se nudí doma. Takže ano, mají
příležitost veřejně se
angažovat, když se neangažují, tak vlastně svým způsobem
dávají najevo, že
svěřují těm, co se chtějí do této bitvy
pouštět, že jim svěří věci veřejné. A
tyto dva postoje tady jsou, liberální demokracie může
říct, že tohle je
naprosto neobyčejný stav demokracie, bez účasti a naopak
demokrat náročný bude
samozřejmě znepokojen tím, že politický systém
funguje s velice omezenou
kontrolou společnosti.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Uvádí politolog Jacques Rupnik.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Pojďme nyní k obecnějším otázkám, o kterých teď mluvil
Jacques Rupnik, které ovšem souvisejí s dnešním děním. Pane Penci, vy jste
se angažoval v občanských aktivitách před listopadem a pokračujete v této
činnosti i nyní. Je to tedy stále potřeba z nějakého důvodu?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Zcela určitě. Připomeňme jenom státy západní Evropy, kdy po
dvaceti letech se začínalo vytvářet v tý společnosti už takovej jako pomalu
totalitní jako systém, takovej nalajnovanej, protože občanská aktivita nebo
bejt aktivní ve věcech je prostě zabejvat se věcma veřejnýma a ta aktivita může
bejt v situaci v malý vesnici, jak postavit dětský hřiště a taky může bejt
aktivita například proti novým jaderným elektrárnám. Tak aktivita, která jde
směrem jako k obecnýmu blahu, jestli se to takhle dát říct, prostě jako zabejvá
se věcma veřejnejma, že vždycky potřebná a důležitá. Ten rozdíl jako aktivit za
komunistů a aktivit dneska je v tom, že dřív ta aktivita měla jenom jako
morální apel, to znamená, že to byl jenom vlastně výkřik, kterej byl důležitej,
ale byl to jenom výkřik. Dneska tou aktivitou lze měnit.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Vždyť máme své zvolené poslance, zastupitele, copak ti to za
nás neudělají dobře?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Příkladem, předevčírem jsem byl na zasedání vrchlabský
radnice, kde na návrh poslance Strany zelených, a možná vám to bude připadat
zvláštní, prostě chtěl tři body. Jeden bod byl, aby všechny zápisy
zastupitelstva byly hned na Internetu, aby kdokoliv do nich mohl nahlídnout a
aby ty informace byly dopředu, který se budou projednávat, zveřejněny někde na
nástěnkách ve městě. Nebylo to schválený. Jo, jsme jako v situaci, kdy tam, kde
nechtěj, tak se vůbec nemusej zabejvat nějakou demokracií, nějakejma zákonama, nějakejma
věcma, vůbec je to nezajímá. Je to vlastně jedno. Tam, kde existuje nějaká
aktivita, tak tam je to trošku složitější pro ty, který chtěj jakože vládnout.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Vy jste mi vlastně vzal teď před chvílí z úst jednu otázku,
ale stejně jí řeknu. Ono se někdy říká, že každých dvacet let je třeba nějaký
politický převrat, alespoň v Evropě, kde by se znovu rozdaly karty a ta
společnost trochu promíchala. Myslíte si, že něco podobného je nutné i v
nejbližších letech u nás? Už budeme mít těch dvacet let bez převratu.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

No, ono se to stane, zcela určitě, ale nebude to
převrat
typu sedmnáctého listopadu, který byl teda
úžasnej a byla to krásná energie, a
lidi, který to zažili, tak to mají v sobě dodneška
a budou na to vzpomínat a
říkat to svým dětem, jestli se za to časem nebudou
stydět. Určitě nastane
revoluce mysli, zcela určitě. Vysvětlím ten pojem velice
jednoduše. Po těch dvaceti
letech ta paralela je vlastně výměna generace. Prostě nejsme
tady navždy, jsme
tady určitou omezenou chvíli a lidi odcházejí a
přicházejí a stejně tak i lidi,
který rozhodujou, přicházejí a
odcházejí. Kdyby ta politika fungovala normálně,
tak bychom byli v situaci, kdy už bychom to měli za sebou. Zcela
konkrétně,
představte si hypotetickou situaci, kterou ovšem už
všechny politický strany
maj ve svým programu, že na dvě stě třicet tisíc
míst ve státní správě se
vyhlásí výběrový řízení
rozhodnutím vlády nebo parlamentu. To znamená, že
dneska tady na radnici na Vinohradech je tři sta padesát
zaměstnanců a výběrový
řízení je tam na čtyři místa ročně. To
znamená, že když je tam korupční
prostředí nebo ten prostě odbor tam nefunguje, tak tam přijde
nějakej jeden
člověk a oni ho zatáhnou do … vysvětlej mu, že se to
dělá takhle a takhle,
ale přitom to tak není, přitom nám to všem
vadí a říkáme: „Kriste pane,
proč ty úřady nefungujou.“ Představa, že se najednou
vyhlásí výběrový
řízení, že tedy máme sedmnáct let po
revoluci, že jezdí přes dva tisíce
vysokoškoláků studovat do zahraničí rok co rok, to
znamená, že tady máme dost
velkej kvas na to, aby lidi, kterým je pětadvacet, třicet,
třicet pět, mohli už
konečně ty páprdy vystřídat a aby tím pádem
probíhalo to, aby člověk, kterej je
na odboru životního prostředí, hájil
životní prostředí, aby člověk, kterej je
na živnostenským odboru, aby pomáhal podnikatelům a aby
člověk, kterej si na
sebe vzal odpovědnost, že bude vytvářet vize pro
další generaci, to znamená politiků,
tak aby je vytvářel. Zatím je to tak, že kdo nic
neumí, jde do vysoký politiky,
na úřadech jsou lidi z toho důvodu, že už to tam dělala jejich
maminka, anebo
že tam maj nějakou jaksi tlačenku předtím, a to je potřeba
změnit. A to si
myslím, že se dá změnit tou revoluční cestou,
ovšem ne na ulicích, ale prostě
jednoduchým rozhodnutím orgánů, který to
maj na starosti, a ty to prostě můžou
změnit.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Onen proponovaný převrat nebo změna, která nás podle vašich slov
čeká, jakou roli v ní budou hrát zelení?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Teď to bude vypadat tak jako
zvláštně, ale já myslím, že
zelení v tom právě hrajou docela velkou roli. Protože
vemte, že jenom
hypotetická otázka a tím, že se vlastně těma věcma
zabejváte, i vaši posluchači
se tou politikou zabejvaj, tak si dokážou představit, že by
zelený vůbec ve
volbách nekandidovali a že by do toho parlamentu se dostali
jenom ODS, sociální
demokrati, KDU-ČSL a komunisti, tak jak to bylo vždycky. Jenom tahle ta
představa. Tak bychom byli v situaci úplně jiný, už by
dávno byla vláda
stabilní, jak by tomu říkali všichni, by byla
stabilní, už by se vyvážely
zbraně do Číny, už by státní rozpočet nebyl jeden
bilion, ale byl by to jeden a
půl bilionu dluhů, už bychom byli zase někde o trošku jinde a
soudruzi z
různejch stran by nám vyprávěli, jak je to všechno
v pořádku a je to všechno
dobře a že nám vůbec nemusí vadit to, že kamiony budou
jezdit i v sobotu a že
nám vůbec nemusí vadit to, že tady na
oficiální návštěvy zveme
čínský premiéry
a nestavíme se proti věcem, který se dějou jinde na
světě. Jenom příkladem.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

A my se nyní ve společnost Stanislava Pence zaměříme
na další oblast jeho aktivit. A začneme, jak jinak, kozami.

Radvít NOVÁK, redaktor

——————–

Vycházíme ze strohých statistických čísel. Po druhé světové
válce bylo v Československu jeden a půl milionu koz. Nyní se jejich počet
odhaduje na osmnáct tisíc. Na světě žije podle shromážděných poznatků tři sta
čtyřicet pět plemen koz. V České republice se chová patnáct plemen, včetně
zoologické zahrady. O kozách se většinou traduje, že kozí mléko smrdí a kozlové
zapáchají ještě víc. Řada českých přísloví, kde jsou kozy zastoupeny, může
mylně vést k závěru, že kozy jsou tvrdohlavé, tudíž hloupé. Vědomi si těchto
skutečností rozhodli jsme se kozy a vše s nimi spojené zpopularizovat lehkou a
pro většinou společnosti přijatelnou formou.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Tak pane Penci, jak se vám ve vaší bohulibé činnosti
zaměřené na rehabilitaci koz daří?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

No, zcela určitě daří. V poslední době v několika seriálech
se kozy objevily jako pozitivní zvíře a už se o nich jako pozitivněji hovoří.
Na stránky kozy.cz, doufám, že to je jenom kvůli těm čtyřnohým kozám, chodí
kolem stovky lidí denně a na slavnosti, který pro kozy děláme, tak na ně jezdí několik
tisíc lidí ročně. Takže se nám jako daří.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Vy jste pro kozy udělal hodně, chcete jim dokonce
postavit
pomník, a to přímo v srdci Prahy na Kozím
plácku. Magistrát a další lidé
však
mají jiný názor a preferují pomník
světově proslulému Sikmundu Freudovi. To je
vůči kozám poměrně dost silný kalibr, tak jak to asi
dopadne? Kozy versus
Freud?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

No, my jsme řekli, že chceme jako udělat sochu kozy, což už
jsem jich několik udělali, udělali jsme několik sochařskejch sympózií a kozy
jsou různě po republice rozmístěný, ale spíš…

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Pardon, kde například?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Například v Milkovicích.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Ano, tam, kde žijete.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Tam bylo spíš pro nás zajímavý, že na Kozím plácku je
navržená socha Sikmunda Freuda, nic proti němu, je to člověk, který před sto
lety bořil mýty, důležitá persona, důležitá osoba, ale my jsme jaksi šli hloubš
a zjistili jsme, že neproběhlo vůbec žádný územní rozhodnutí, že vůbec nikdo se
neptal majitele, to znamená Prahy 1, že vůbec nikdo nejednal a že vrchnostensky
rozhodl ten, kdo přijmul sponzorský dar na postavení tý sochy, to znamená
primátor Bém. Tak jsme ho kontaktovali a žádali jsme ho, aby vysvětlil celou
situaci.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

A co on na to?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Bém řekl: „Teď nemám na takový pitomosti čas, je těsně
před volbama.“ Tak teď už je těsně po volbách, i po komunálních, příští
týden přijede sochař Blažek do Prahy, kterej bydlí v Haštalský ulici, která
jaksi běží směrem ke Kozímu plácku, a tak se vydáme na magistrát, včera
zastupitelstvo Prahy 1 o týhle tý věci jednalo, zatím neznám výsledek, s panem
Filipem Pospíšilem, poslancem zastupitelstva Prahy 1, mám sraz až dneska večer
v restauračním zařízení, tam se to všechno dozvím, ale nás tam jaksi zaujalo
to, že jako bez nikoho někdo rozhodl a udělali jsme to, že, vy jste říkala
mnozí lidé, my se domníváme, že to byl jenom úřad, protože jsme nechali …
udělali jsme petici, která hovořila o tom, že nesouhlasí ty lidi, který
podepíšou tu petici, s tím, aby ta socha Sikmunda Freuda byla právě na Kozím
plácku, nic proti tý soše, je krásná, může bejt kdekoliv jinde, a tu podepsala
naprostá většina obyvatel Kozího plácku, Kozí ulice, Haštalsk&yacyacute; ulice. Ty lidi
se i oprávněně obávají, že ten takovej trošku neblahej turistickej ruch že se
přesune i k nim, protože ten končí vlastně u sochy Franze Kafky a že prostě už
tam nebudou moct sedět s kočárkama a že tam zanikne krám, že tam zas bude ten
porcelán, že tam budou prodávat kupci ruský čepice, že to prostě bude jinak. My
si myslíme, že existujou vhodnější místa pro Sikmunda Freuda. Byl to přece
jenom člověk, kterej se zabejval, aby člověk trošku jako dumal sám o sobě, tak
jsme si říkali, že by bylo výhodný, kdyby ta socha mohla bejt na tom plácku
mezi parlamentem a Senátem, protože ta socha je … je to takovej stůl, za ním
ten Sikmund Freud sedí, na tom stole je on znovu za tím stolem a na tom stole
je další. To znamená, že ta deska umožňuje každýmu z těch poslanců, když půjde
do práce, vyndat si věci z tašky, zkontrolovat, jestli má tu kartu, kterou
většina z nich zapomíná, brejle, svačinu, telefon, jo, prostě jestli má všechny
tyhle věci, když je má, tak by si to zase strčil do tý kapsy, chvilku by se
nadech, že jo, neběžel by tam jako rozdejchanej, mělo by to jako pozitivní
vliv, no, tak uvidíme, jestli budou chtít tu sochu umístit mezi Senát a
parlament.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Tak určitě by se tam hodila, to by nepochybně mnozí uvítali.
Já jsem se chtěl zeptat, když chcete rehabilitovat cosi ze zemědělských tradic,
proč jste se rozhodl pro kozy? Já jsem se taky setkal s iniciativami, které
chtějí třeba rehabilitovat zelí, ono jde leccos. Proč tedy ty kozy?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

No, tak já sám kozy chovám, z nějakých důvodů k nim mám
vztah pozitivní. Ono to v tom příspěvku zaznělo. Jsme v situaci, kdy za padesát
let v Český republice vyhynulo … z jednoho a půl milionu koz jich je osmnáct
tisíc, to znamená, když to dáme na procenta, tak za těch padesát let je to
větší úbytek koz v Český republice než velryb na světě. To znamená, že jsme v
situaci, když se nic zásadního nestane, tak ty kozy budeme vidět jenom v
zoologický zahradě, většina chovatelů koz jsou starý lidi, který když umřou,
tak jejich děti už si kozu prostě nepoříděj nebo jí prostě zabijou, snědí a ta
koza má spoustu jako pozitivních věcí. Ono se říká, že kozy jsou mlsný, ale
vezměte situaci, že po babičce zdědíte pozemek, který bude zarostlej šípkama,
bezinkama a kdečím, ovce vám to nevypasou, kozy ano. Dneska jsme v situaci, kdy
v Praze z pěti dětí narozenejch jsou tři doživotně postižený nějakou alergií,
nějakejma věcma. Kozí mlíko má velice pozitivní věci pro lidskej organismus. Je
to, jako z mýho pohledu je to zčásti recese a zčásti jako důležitá věc. Tím, že
ty kozy chovám, denně je dojím, zabejvám se jima už několik let, tím, že jsem
měl kamaráda, po kterým jsem část koz zdědil, kterej ty kozy měl celý léta, byl
to Ladislav Lis, možná některý z vašich posluchačů si ještě vzpomenou, kdo to
byl.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

I my ho známe.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Tak ten kozy choval a propagoval je, tak já jsem prostě
jenom navázal na to, co dělal. Tím, že patřím k tý mladší generaci, tak jsem
využil i možnost toho Internetu a to je právě ta populární forma. Když bych šel
úplně do hloubky, a nic proti křesťanům, jo, ale když bych šel úplně do
hloubky, tak koza byla symbolem plodnosti a hojnosti v době předkřesťanský a
najednou přišli křesťani a byl to symbol ďábla. Jo, naprostej … protože tam
šlo o vymícení nějakejch těch kultů, a tak možná třeba po dvou tisících letech,
že by třeba se nám mohlo podařit, že by nějaký světící biskup mohl nějakou
sochu někde kozy vysvětit a tím bysme znovu jako … tak takhle.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Vy se ovšem nestaráte jen o kozy, ale také o lidi a o jejich
životní prostředí a tradice. Podílíte se například na záchraně starobylého
zámku Staré Hrady ve stejnojmenné obci. Myslím, že Milkovice patří do katastru
té obce, je to tak?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Ano.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Tak jak se ta situace vyvíjí? Ten boj je poměrně úporný, vy
se tomu věnujete dokonce, jak vidím a jak jsem si přečetla, vydáváte
specializované noviny.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

No, ke každý aktivitě je potřeba propagace.
To znamená, že
letáky a noviny, a to je běžná součást, že jo,
propagandistický věci, jestli se
to takhle dá nazvat, protože jiná možnost není.
Abyste dala lidem do ruky
informaci, musíte jim jí dát, že jo, per huba nebo
myšlenka, že všichni lidi v
tomto okamžiku poslouchají zrovna tohle to rádio, je
nesmysl, to si může myslet
někdo ve vysoký politice, já si to myslet nemůžu, a proto
vydávám čas od času i
noviny. Ale k problému. Starý Hrady jsou velice
zajímavou záležitostí
historickou v českejch dějinách nevídanou, protože v
šedesátých letech se proti
odstřelu Starých Hradů postavili místní občani a
dvacet let cihlu po cihle
společně s trampama a skautama jí prostě opravili, ty
Starý Hrady. Od
šedesátejch let je tam v pronájmu
Památník národního
písemnictví a postupně
jednotlivý opravený části toho zámku
dostávali do pronájmu a je tam od těch
šedesátejch let archiv, literární archiv,
to znamená každej člověk, kdo píše o
nějaký osobnosti literatury nebo politickýho života nebo
společenskýho života,
tak tam jsou zrovna uložený pozůstalosti těchhle těch
lidí, to znamená každej,
kdo napsal nějakou knížku, ve Starejch Hradech musel prostě
bejt. Takže tam
projde kolem pěti tisíc lidí, i
návštěvníků, protože tam jsou … je tam
například Vrchlickýho a Jiráska pracovna, to
znamená, že člověk může vidět, jak
vypadal jejich stůl, jak asi když Jirásek, jak
říkají Cimrmani, kradeným
inkoustem psal knihy, tak jak to asi vypadalo, že jo, kde to dělal a
dvacet pět
let tam vychází časopis a jsou tam kulturní
aktivity. Dneska jsme v situaci, že
byli komunální volby, do devítičlennýho
zastupitelstva byla volena jedna
kandidátka, devět lidí, a tyhle ty lidi těsně po
volbách, to znamenalo, že
stačilo, kdyby přišel jeden člověk k volbám, a nikomu to
v tý vesnici
nepřipadalo divný, protože prostě zastupitelé zastupujou
a nikdo neměl nějakej
zásadní problém proti nim, ale zastupitelé
přišli na prvním zasedání
zastupitelstva s tím, že prodají zámek za třicet
milionů a rovnou představili
jako případnýho kupce. Okamžitě udělali … občani se
proti tomu postavili, řekli:
„Musí bejt nejdřív přeci vypracovanej nějakej
záměr, proč to chcete
vybrat, jak je to možný.“ Ale zastupitelstvo vzalo papír
a na to napsalo:
„Záměr prodeje nebo prodej zámku Staré Hrady.“
Podle obecního zákona
nebo zákona o obcích, když obecní zastupitelstvo
napíše takovejhle papír, dá to
ve veřejný vývěsky, visí to čtrnáct
dní, tak v tom okamžiku ten majetek může
prodat a nikdo jim nikdy nemůže nic udělat. Takže jsme se proti tomu
společně,
protože do tý obce patřím, postavili s
dalšíma lidma, napsali jsme petici, že
nechceme, aby se zámek prodal, petici podepsalo během dvou dnů
sedmdesát lidí,
což je nadpoloviční většina, donutili jsme tímto
aktem, aby zastupitelstvo ten
papír stáhlo a dostali jsme se v podstatě do situace
jednání. Zastupitelstvo,
protože jsme zjistili, že zastupitelstvo má
zásadní nepořádek v účetnictví, že
pět let za sebou v auditech jim státní instituce,
který dělaj kontrolu, říkaj,
že takhle se hospodařit nesmí. To znamená, že obec
vlastně má zakázáno žádat o
dotace, i když občanům říkaj, že je to tak složitý, že
nemůžou prostě požádat a
vypadá to, že tam mají finanční propady jako
velký, tak z našeho pohledu je to
maskování celý týhle tý
záležitosti a vlastně proto prodej.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

A odhalili jste, co by se s tím zámkem, dejme tomu, stalo,
pokud by byl prodán za těch třicet milionů?

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

No, to těžko říct. Kousíček od
nás koupil nějakej chlapík
zámek v Dětenicích, je to taková
známá věc, kde se mluví v hospodě sprostě, ale
je to skutečně sprostý od nich, protože tam ta vesnice
tím velice strádá, pivo
v tý hospodě si koupíte za třicet šest korun,
nejlevnější jídlo za sto šedesát,
nikdo z místních se na tom nepodílí, mimo
bejvalýho starosty a jeho rodiny,
všechny pozemky a baráky v tý vesnici ten člověk
už skoupil a dělá z toho
prostě byznys v jeho očích. To znamená, že by se ta
vesnice úplně celá zničila.
Ten člověk, kterej to chce koupit, je majitel realit a v
dnešní době na jeho
stránkách internetovejch realitních on
nabízí tři další zámky. To
znamená, že
není vyloučeno, že by se to stalo spekulací, ale pro mě
to, co je na tom
fascinující, je, můžeme mít každej názor na
něco, to znamená zastupitelé mají
názor, nestíháme to, nedokážeme dělat
běžný opravy, proto je lepší, když to
někomu prodáme a ten se o tom bude starat. Ale vznikla vlna
odporu proti tomu
mezi občanama, možnost … protože spoustu lidí z
veřejnýho života od PEN klubu
počínaje, přes kdekoho prostě se k tomu vyjádřil
místo toho, aby to
zastupitelstvo si řeklo: „No tak využijeme tý aktivity těch
lidí a dáme to
dohromady.“, tak oni začínaj pomlouvat, začínaj
štvát, začínaj dělat
prostě všechno pro to, aby to tak nedopadlo. Už tomu člověku
pronajmuli nějaký
prostory, vypověděli tam to občanský sdružení,
který dělá výstavy, prostě
udělali věci, my jsme je donutili na posledním zastupitelstvu,
že musejí
vyhlásit referendum a oni teď říkají, že
referendum bude o otázce, jestli mu to
prodat půl na půl, ne o prodeji. Prostě věci, že člověk žasne, kam až
jako může
někdo zajít a jsou to ale zastupitelé, že jo. A teď jsme
v tý otázce, co je
vlastně demokracie. Je demokracie to, že do
devítičlennýho zastupitelstva půjde
devět lidí, který si můžou dělat co chtěj, protože to
zastupitelstvo už prodalo
v minulým období většinu pozemků, všechny
budovy, který obec vlastnila, a teď
už jedinou věc, kterou obec vlastní, je zámek. Takovejch
obcí, který jsou
vytunelovaný, je po republice desítky, možná
stovky. A to je špatně.

Petr HOLUB, moderátor

——————–

Já mám už poslední otázku, musíme bohužel končit. Je těsně
před Štědrým dnem, vy pocházíte z kraje, kde mají obce, kromě toho, že jsou tam
problémy se zastupitelstvy, malebná jména, například Libáň, Kopidno, a já jsem
se chtěl jen tak úplně lehkým tónem zeptat, jestli ten letošní předvánoční čas
na tom Jičínsku vypadá podobně jako ve velkých městech? Jenom připomínám, že ve
velkých městech vypadají Vánoce jako obléhání nákupních center.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Víte, já myslím, že dost velká část lidí, který bydlej na
vesnici, tak jsou jedny z těch obléhačů, to je takovej trend, že jo, ty
supermarkety, ale jinak samozřejmě život na vesnici a na samotě je úplně jinej
než ve městě, naprosto diametrálně odlišnej a podle mě je hezčí, pro děti je
krásnější, je to prostě jako pozitivnější způsob života než ve velkým městě. Mě
třeba fascinuje, když jdu po Praze, když jsem dneska v Praze, mě fascinuje, že
kolem těch hlavních ulic choděj ty maminky s těma kočárkama, jako kdyby neměly
někde chalupu, babičku, jako kdyby nemohly prostě na dobu pět let, než to dítě
prostě jde do školy, se odstěhovat někam a bejt někde ve zdravým vzduchu. To mě
fascinuje, takže jako u nás ty Vánoce jsou taky vidět samozřejmě, ale nejsou
vidět v takovém tom kýči. Ten kýč vidíme jenom z televize, kde se dozvídáme to,
co se komunistům nepodařilo, že nedokázali zničit Ježíška, tak to se v týhle tý
reklamní době podařilo, protože najednou máme všichni Santa Clause, že jo.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Říká Stanislav Penc, který byl hostem předvánočního vydání
Studia STOP. Děkujeme za návštěvu, za vaše názory a přejeme šťastného a
veselého Ježíška.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ochránce zvířat, člen
Strany zelených

——————–

Děkuju vám, vám taky a vašim posluchačům.

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

Techniku dnes obstarávala Dana Pohnánová a od mikrofonu se
loučí…

Petr HOLUB, moderátor

——————–

…Petr Holub…

Jana ŠMÍDOVÁ, moderátorka

——————–

…a Jana Šmídová. Na slyšenou.

Musím
ti to říct

20.12.2006

A2 kulturní týdeník

Petr Šafařík

Dokumentární ohlas CzechTeku 2005

Na letošním Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů v
Jihlavě měl premiéru pozoruhodný snímek Kateřiny Krusové Musím ti to říct. Jeho
základem je mírně sestříhaný záznam jednání aktivisty Stanislava Pence na
trutnovské radnici, kde se v rámci jednoho ze svých právních sporů s tehdejším
premiérem Jiřím Paroubkem nelehce domáhal svých práv.

V sobotu 20. srpna 2005, necelý měsíc po nechvalných
událostech během CzechTeku, vedl na pódiu trutnovské hudební akce Open Air
Music Festival aktivista Stanislav Penc krátký telefonát s premiérem Jiřím
Paroubkem. Aniž by na to byl politik upozorněn, přenášely rozhovor reproduktory
do festivalového amfiteátru. Penc následně návštěvníkům festivalu oznámil
číslo Paroubkova mobilního telefonu a spolu s moderátorem koncertu je vyzval,
aby premiérovi telefonovali nebo psali SMS. V následujících dnech byl Paroubkův
mobil zahlcen stovkami anonymních telefonátů a textových zpráv, z nichž byly
mnohé vulgární a některé výhružné. Premiér poté na Pence podal trestní oznámení pro
podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití.

Když natáčí úředník

Pětačtyřicetiminutový film leží na
pomyslné škále realita –
inscenace/stylizace – (čirá) fikce, na které se
pohybují vzdor obecnému mínění
i dokumentární snímky: blízko pólu
bezprostředního zachycení skutečnosti. Jeho
jádrem je tzv. found footage: střihově zkrácený
záznam původně
devětapadesátiminutové amatérské
nahrávky, pořízené jedním z
úředníků
trutnovské radnice. Ten ji na hranici zákonnosti natočil
z podnětu tamního
vedoucího správního odboru Jiřího
Ratajíka, druhé hlavní postavy snímku
Kateřiny Krusové. Záznam nechal Ratajík,
dříve Pencem kritizovaný kvůli
manipulaci přestupkového řízení v aktivistův neprospěch, pořídit jako
„pojistku“ a zjevně i prostředek zastrašení Stanislava Pence. Ten
nahrávku posléze získal po své stížnosti na postup dotyčného úřadu a poskytl ji
dokumentaristům z pražské FAMU.

Ve snímku
Kateřiny Krusové po krátkém zvukovém připomenutí policejního zásahu proti
účastníkům CzechTeku a scéně veřejného telefonátu S. Pence J. Paroubkovi
sledujeme, jak se během napjatého jednání na trutnovské radnici aktivista
postupně prosazuje vůči J. Ratajíkovi, který čím dál více vyvedený z konceptu
nakonec trousí na Pencovu adresu různé nehoráznosti. Závěr jednání je velice
komický; natáčení se pro vedoucího správního odboru stalo bumerangem, a sám
nakonec zkroušeně vyzývá Pence, který trvá na pořízení zápisu, aby mu úřední text
nadiktoval.

„Moji tanečníci mi nerozumějí“

Film Musím ti to říct je navzdory nelehkému pochopení
některých souvislostí divácky vděčný. Bohužel – a to ukázala premiéra snímku na
MFDF v Jihlavě jasně – jeho divácká popularita přespříliš čerpá z přehnané
démonizace Jiřího Paroubka a lidové, paušální kritičnosti vůči byrokracii. Zůstaňme
u prvního – pro nás zde podstatnějšího – jevu, skandalizace bývalého premiéra a
bohužel často i sociální demokracie jako takové. Svůj díl odpovědnosti zde nese
i Stanislav
Penc.
Nakládání s číslem mobilního
telefonu (byť získaným z otevřeného zdroje) bylo
eticky i právně sporné, a to také proto, že se při
něm pracovalo s davovou
psychikou festivalového publika – jeho reakce,
ukázané i v úvodních sekvencích
Musím ti to říct, to dosvědčují výmluvně.
Navíc moderátor festivalu, který
„volání Paroubkovi“ uváděl spolu s Pencem, užíval na premiérovu adresu vulgarismy
(„představa, jak má nasráno v kalhotách“, „doufám, že se u toho aspoň
posral!“). Kontrast autentického, občansky statečného a pro věc zapáleného Stanislava Pence
a onoho
moderátora – povrchního sprostého
rádobybaviče, to je motiv, který stojí za
zapamatování, tím spíše, že se v
dokumentu objeví jaksi mimoděk. Totéž platí o
rozporu části Pencových
protestních apelů s postoji většiny trutnovského publika i obecněji té části
české veřejnosti, jež se cítila pobouřena postojem Jiřího Paroubka a dalších
politiků k CzechTeku. Ukazuje to například moment, kdy Stanislav Penc
na
trutnovském festivalu ještě před telefonátem
premiérovi oproti očekávání
pořadatelů krátce nastínil
nejradikálnější motivy jím
zamýšlené kampaně
(hovořil tehdy v plurálu za blíže neurčené
„my“). Ocitoval 23. článek Listiny
základních práv a svobod,
pojednávající o právu občanů postavit se na
odpor
proti odstraňování demokratického řádu, a
naznačil, že by se kvůli CzechTeku
mělo stávkovat. Takový postoj k dění kolem
CzechTeku 2005 byl ovšem velice
radikální a svou rétorikou i
zacílením pochybný (média, S. Pencovi během
postczechtekových kauz – zčásti hlavně kvůli protiparoubkovskému ostnu – velmi
nakloněná, tuto pasáž jeho apelu nápadně nezmiňovala). Pro občanské aktivity a
jejich možnosti sahat k občanské neposlušnosti bylo volání po stávce škodlivé i
tím, že střílelo nejtěžším kalibrem po vlastnoručně zveličeném fantomu. Pencova
czechteková protiparoubkovská a následně protikomunistická kampaň – opakuji,
sympatická jeho osobní ryzostí, občanskou odvahou a nasazením – je sporná i
tím, že se podobně jako řada jiných protestních aktivit bez výhrad nechala
zneužívat občanskými demokraty a jim nakloněnými médii. Přitom zmíněné
politické a mediální subjekty nejsou nonkonformnímu, ba anarchistickému duchu
původního CzechTeku a svobodomyslnosti a občanské angažovanosti Stanislava Pence vzdáleny
o nic méně než bafuňáři z řad sociálních demokratů.

Více myslet, nejen filmem

Nepřekvapuje, že radikální Pencovo
volání po občanské
neposlušnosti podle ústavou zaručených práv
zůstalo oslyšeno. Snad si měl
aktivista pečlivěji pročíst a promyslet pádnou
charakteristiku konformity nové
czechtekovské většiny od sociologa Jana Kellera.
Tvrzení o „příliš bezstarostných
tanečnících“ bohužel zřejmě platí o
většině – vesměs velmi mladého – publika
jihlavské premiéry snímku Musím ti to
říct, společenství jistě nadprůměrně
vzdělaném a kultivovaném (festival má krédo
Myslet filmem). Debata po projekci
přinesla téměř bez výjimky jen naivně
entuziastické sympatizující projevy
včetně několika paušalizujících
protiparoubkovských a protiúřednických
výlevů a
nápadu – naštěstí oslyšeného –
„zopakovat Paroubkovo číslo a zase mu volat“.
Navíc diskuse ukázala, že mnozí
přítomní o Stanislavu Pencovi takřka
nic nevědí.

Nenechat se zneužívat

V létě 2006 – před blízkými dvojími volbami a novým,
bezproblémovým ročníku CzechTeku – se Stanislav Penc
výrazně angažoval na
trutnovském festivalu v další
protiparoubkovské akci (výsměšné
psaní pohlednic
údajně „osamělému“ premiérovi). Ta
byla opět hojně zneužita občanskými
demokraty a jim nakloněnými
„nezávislými“ médii. Zdá se
tedy, že Stanislav Penc
nezachází
s některými svými aktivitami dostatečně obezřetně.
Malá ostražitost vůči případnému
(politickému) zneužití je také rizikem
snímku Kateřiny Krusové. Například
antihrdina jejího filmu Jiří Ratajík udělal
politickou kariéru především díky
ODS a také po říjnových komunálních
volbách, po nichž Trutnovu opět vládnou
hlavně občanští demokraté, na svém postu
navzdory své ostudné kauze zůstal.
Dokument rámuje řada informací v titulcích, tato
by se do těch závěrečných
jistě hodila. Širší kritická intence – a
jedné její součásti klidně říkejme
nestrannost či balance – by dokumentu prospěla, zvlášť
kdyby se Stanislavu Pencovi měl
povést jeho plán promítat film ve školách.

Musím ti to říct. Režie Kateřina Krusová, ČR 2006, 45 minut.

Staré
Hrady: mezi prodejem a tesaříkem

11.12.2006

Týden

Kamila
Klausová

Za socialismu zámek zachránila akce Z, nyní rozhodne
referendum

Na ostří nože. Taková panuje už měsíc nálada ve Starých
Hradech na Jičínsku, maličké obci se 174 obyvateli. V pozadí stojí debata o
budoucnosti zdejšího zámku. Zastupitelstvo jej chce prodat, Stanislav Penc a spol. se
bouří.

O zámku psal v 70. letech
známý novinář Rudolf Křesťan jako „o
zázraku“. Někdejší renesanční
zámek se podařilo zachránit díky aktivitě učitele
Vladimíra Holmana. Předseda MNV se v roce 1960 vzepřel
představě, že zámek má
být odstřelen. Zorganizoval místní obyvatele,
důchodce, žáky, studenty a ti
začali zámek v „akci Z“ opravovat. Na nákup
materiálu se sehnala dotace. V
osmdesátých letech tam v plné práci
strávili nejeden víkend trampové a ochránci
přírody. Na výzdobě sálů se podílel
místní truhlář, masivní lustr vytepal
místní kovář, dlaždice na zemi ve
výstavní síni jsou z Rakony (model hnědá),
strop v obnoveném gotickém křídle je
železobetonový… Od roku 1969 je zámek v
takovém stavu, že v něm má detašované
pracoviště Památník národního
písemnictví. Kromě třiceti tisíc kartonů z
pozůstalosti slavných synů a dcer vlasti
je tam k vidění pracovna J. Vrchlického a také
expozice A. Jiráska i E.
Krásnohorské.

Zámek za 30 milionů

Do klidu a míru okolní krajiny
Českého ráje jezdí literární
badatelé. Za přespání na zámku platí
oni, jejich pomocníci a s přimhouřenýma
očima i rodiny pár desítek korun. Konají se zde
výstavy, recitační večery,
koncerty vážné hudby – nutno dodat, že
spíše pro úzkou skupinu lidí
spřízněných
s Občanským sdružením Staré Hrady než pro
masové publikum. Zámek opět chátrá.
Roční nájem 600 tisíc korun od
Památníku národního
písemnictví na opravy
nestačí, obec tuto částku navíc do zámku
nevrací celou. Začátkem listopadu
přišlo zastupitelstvo Starých Hradů s návrhem
zámek prodat. „Objekt je vlhký,
střechy jsou napadené tesaříkem, opravy si
vyžádají desítky milionů, na něž
naše obec s rozpočtem 1,7 milionu korun nemá,“
tvrdí starosta Josef Miclík. Na
inzerát tedy sami zastupitelé našli podnikatele
Rudolfa Suka, zakladatele a
spolumajitele realitní kanceláře Tana, která
má v Podkrkonoší dvanáct poboček.
Ten hledá historický objekt pro instalaci svých
sbírek z doby císaře Františka
Josefa I. a byl by – podle předběžných jednání –
ochoten dát za zámek až 30
milionů korun a financovat další opravy.

Záměr
prodat zámek však vyvolal v obci pozdvižení. Okamžitě vznikla petice proti
prodeji, kterou podepsalo 73 ze 134 voličů v obci. Nenávistné projevy, které se
objevily na veřejné schůzi o zámku, by měly být výstrahou pro každého, kdož by
si chtěl myslet, že život na vsi je idylický.

Zastupitelstvo
narazilo na tvrdého protivníka, člena Strany zelených Stanislava Pence, který
hospodaří v přilehlých Milkovicích a stal se nejhlasitějším mluvčím lidí proti
prodeji. Penc
zastupitelům vyčítá, že se v minulosti nesnažili zámek udržet v lepším stavu a
také že nikdy nepožádali o žádnou dotaci na opravu – ať už ministerstvo kultury
nebo Evropskou unii.

Rozhodne referendum

Při veřejných debatách o zámku vyplynulo, že mnohé lidi v
obci bytostně děsí představa soukromého vlastníka, který by si zámek mohl
zavřít pro sebe. „Co je to za člověka, když má tolik peněz?“ ptá se jedna
občanka.

Sběratel
starožitností Rudolf Suk říká, že pokud
Staré Hrady koupí, chtěl by v budoucnu
na zámku bydlet. „Určitě bych zámek
neuzavíral. Navázal bych na současný
kulturní provoz a přidal bych k němu svou expozici z dob
Rakouska-Uherska,“
říká podnikatel ze Dvora Králové nad Labem.
Eva Bílková z Památníku
národního
písemnictví, která je v současnosti nepsanou
zámeckou paní, však na nějakou
souhru do budoucna nevěří. „Vzhledem k tomu, jak byl
zámek v minulosti
zachráněn, tady panuje zvláštní
atmosféra. Jakýkoli soukromý majitel se
sebelepšími úmysly to zruší,“
říká Bílková a připomíná, že
literární archiv tam
má smlouvu o pronájmu do roku 2015. „Preferovali
bychom, aby se zámek stal
státním majetkem,“ říká Naďa Kubů z
Národního památkového ústavu.

Zastupitelstvo
Starých Hradů chce situaci kolem prodeje vyřešit
referendem, jež bude vypsáno
začátkem nového roku. Místní tak
mají přes vánoční svátky o čem
přemýšlet.

Foto popis| Zámek ve Starých Hradech. Prodá se, či zůstane
obci?

Foto autor| Foto: ČTK

Zmoudření
studenta Zifčáka

4.12.2006

Lidové noviny

Robert
Malecký

Zpřístupnění personálních spisů ministerstva vnitra dává
veřejnosti možnost nahlédnout známé příběhy představitelů komunistické moci v
jiném světle. Může se tak třeba dozvědět, jak si estébák Ludvík Zifčák vedl v
dobách své školní docházky.

PRAHA Když na konci června 1975 přinesl tehdy
patnáctiletý
žák deváté třídy základní
školy v Břidličné Ludvík Zifčák domů
své školní
vysvědčení, žádná velká oslava
nejspíš nevypukla. Ze třinácti předmětů
šest
čtyřek, jediná jednička, z tělocviku.

Oproti
pololetí žádná velká změna. Zifčák se sice zlepšil v dějepise (ze čtyřky na
trojku), „utekl“ mu ale přírodopis (trojka v pololetí, čtyřka na konci roku).
Čtyřky z češtiny, ruštiny, matematiky, fyziky a chemie si student udržel.

O osm let později už je všechno jinak: Ludvík Zifčák právě
na Praporčické škole Sboru národní bezpečnosti v Brně úspěšně složil maturitní
zkoušku. Vysvědčení trochu kazí trojka z ruštiny, jinak má ale mladý policista
samé dvojky: z češtiny, marxismu-leninismu a z československého socialistického
práva.

O čtyři
roky později dokonce na Důstojnické a praporčické škole SNB, PS a vojsk MV v
Holešově při důstojnické zkoušce Zifčák uspěl s vyznamenáním. Z
československého socialistického práva měl dvojku, pak ale samé jedničky: z
vybraných problémů marxismuleninismu, ze základů veřejnobezpečnostní činnosti a
z pořádkové služby.

Uplatnění u
komunistického policejního sboru Zifčákovi svědčilo. V sedmadvaceti letech se z
kluka na propadnutí stal důstojník Sboru národní bezpečnosti. Jen necelé dva
roky chybí do doby, kdy Zifčák začne pracovat pro Státní bezpečnost. A o málo
více než dva roky do chvíle, kdy Zifčák, již jako ostravský student Milan
Růžička, sehraje 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze svou „životní
úlohu“, mrtvého studenta Martina Šmída.

Z kolika sourozenců vlastně pocházíte, soudruhu Zifčáku?

A to se Zifčák policistou vlastně ani málem nestal. Když v
červnu 1981 žádal o přijetí k SNB, zradila ho matematika. „Pocházím z dělnické
rodiny ze pěti (přeškrtnuto) čtyř sourozenců,“ zní první věta jeho žádosti. Nad
tím se pozastavili i pracovníci kádrového odboru Krajské správy SNB v Ostravě,
kteří Zifčáka přijímali.

A
tak si
musel jedenadvacetiletý Zifčák, toho času
instalatér v Bytostavu Ostrava,
žádost o přijetí napsat znovu. Doručil ji o dva dny
později a tentokrát se již
nezmýlil. „Pocházím z dělnické rodiny
a mám 4 sourozence,“ vyhnul se v nové
žádosti sporné formulaci. Pro zajímavost:
nová žádost byla psána zjevně jinou
rukou než ta původní, byla také podstatně
obsáhlejší. „V rodinném
prostředí
jsem byl stejně jako všichni moji sourozenci
vychováván rodiči v duchu politiky
KSČ a spojenectví se Sovětským svazem a ostatními
socialistickými státy,“ zní
jedna z vět, kterými se Zifčák nebo někdo z jeho
okolí rozhodl obohatit druhou
z žádostí o přijetí.

Historici: StB byla v krizi.

Zifčák je toho důkazem Zifčákův příběh je podle historiků i bývalých
disidentů ukázkou krize, kterou Státní bezpečnost na konci 80. let procházela.
„I na tehdejší poměry bylo poněkud výjimečné, že Zifčák neměl ani pořádné
civilní středoškolské vzdělání. A ve sboru tehdy rozhodně nepatřil k nějakým
intelektuálním hvězdám. Svědčí o tom například jeho přijímací zkoušky na
Vysokou školu báňskou, které vykonal v červnu 1989. Soud zjistil, že do jeho
testu bylo někým z komise zasahováno tak, aby vůbec prošel,“ říká historik Petr
Blažek, který Zifčákův personální spis studuje.

Blažkův
kolega, badatel Radek Schovánek, je ještě tvrdší. „Komunisté a StB měli
skutečný talent nalézat lidi, kteří sotva prolezli základní školu, aby z nich
za deset let udělali doktory práv,“ říká Schovánek.

Také bývalí
disidenti, kteří měli možnost se během podzimu 1989 se Zifčákem setkat, mluví o
tom, že byl podezřelý už svým vystupováním. „Byl mi nesympatický a podezřelý.
Tak jsem ho poslala za Petrem Uhlem, aby si ho také oťukal,“ říká například
Dana Němcová.

Se Zifčákem
měl svou zkušenost i člen Společnosti za veselejší současnost Stanislav Penc, který byl
v letech 1988 a
1989 svolavatelem několika demonstrací. „Stejně jako dnes se i tehdy dali
někteří tajní policajti okamžitě poznat. A byl to i případ Zifčáka, který se
choval tak, že bylo hned naprosto jasné, o koho jde,“ říká Stanislav Penc.

***

Poručík Státní bezpečnosti se v roce 1989 vydával za
studenta ostravské Vysoké školy báňské Milana Růžičku. Jeho úkolem bylo
proniknout do tehdejšího disentu, ustavil kvůli tomu i tzv. Nezávislé studentské
sdružení. 17. listopadu 1989 měl jako provokatér dovést studentský průvod na
Národní třídu v centru Prahy, kde proti němu brutálně zasáhla policie. Sám
Zifčák alias Růžička sehrál „úlohu“ mrtvého studenta. V roce 1995 byl
pravomocně odsouzen na 18 měsíců za to, že z vlastní iniciativy používal mezi
studenty nezákonnou metodu policejní provokace. Trest vykonal od března do
prosince 1995, kdy byl z vězení podmínečně propuštěn. Dnes žije v Bruntále,
podniká jako majitel zastavárny.

Zdroj: Archiv bezpečnostních složek MV / JL

O
prodeji zámku ve Starých Hradech rozhodne referendum

4.12.2006

ČRo – hradec.cz

O případném prodeji zámku ve
Starých Hradech na Jičínsku,
který dosud vlastní obec, by měli rozhodnout lidé
v referendu. Prodej zámku
prosazovali zastupitelé, proti zamýšlenému
prodeji se však postavila většina ze
134 obyvatel obce, informuje ve svém dnešním
vydání pro Královéhradecký kraje
Mladá fronta Dnes (MfD). „Na další sporné
otázky ohledně obecního
účetnictví a technického stavu památky by
měly odpovědět dvě nově jmenované
komise, v nichž zasednou zastupitelé i občané,“ řekl
odpůrce prodeje Stanislav Penc.

Staré Hrady o prodeji památky uvažovaly již dva roky, po
říjnových komunálních volbách však zastupitelstvo rozhodlo, že začne hledat
zájemce, který se v kupní smlouvě zaváže zachovat přístup veřejnosti do celého
areálu včetně obřadní síně a restaurace.

Zastupitelé
tvrdí,
že obec nemá na údržbu památky peníze,
naopak odpůrci vyčítají obci špatné
hospodaření. V objektu sídlí
Památník národního
písemnictví, který ročně obci
za nájem platí 600.000 korun, do oprav objektu se
však podle odpůrců prodeje
vrací pouhá třetina peněz. Odpůrci obci také
vyčítají, že nikdy nepožádala
ministerstvo či kraj o dotaci na opravy.

Zájem o památku
projevil spolumajitel realitní kanceláře ze Dvora Králové nad Labem Rudolf Suk,
který je za zámek připraven zaplatit až 30 milionů korun. V zámku plánuje
vybudovat soukromé muzeum se sbírkou historických předmětů z doby císaře
Františka Josefa I.

První zmínka o tvrzi
na místě zámku ve Starý Hradech je z druhé poloviny 14. století. V letech 1571
až 1573 byla tvrz přebudována na renesanční zámek. V šedesátých letech minulého
století hrozila zámku demolice, v roce 1970 však byl rekonstruován.

Prodej
zámku odložili

24.11.2006

Mladá fronta DNES

IVAN
TRUHLIČKA

Protestní petice obyvatel odsunula prodej zámku ve Starých
Hradech

Staré Hrady – Zámek ve Starých Hradech na Jičínsku, který
místní obyvatelé s pomocí stovek dobrovolníků před čtyřiceti lety zachránili
před jistou zkázou a proměnili ve vyhledávanou turistickou atrakci, zůstává i
nadále majetkem obce. Kvůli protestní petici, pod niž připojila svůj podpis
více než polovina ze 134 místních voličů, odsunuli zastupitelé klíčové
hlasování o prodeji památky na neurčito.

„Nemůžeme
schvalovat prodej zámku, když proti němu část obyvatel protestuje peticí.
Nejdříve musíme vyřešit petici a teprve potom můžeme hlasovat o prodeji,“
zdůvodnil rozhodnutí zastupitelů ve středu večer po skončení tříhodinové
bouřlivé schůze starosta Josef Miclík.

Přibližně sedmdesát obyvatel Starých Hradů v zaplněné
obřadní síni zámku se hned na začátku schůze rozdělilo na dva tábory. Jedna
část veřejnosti podporovala snahu radnice o prodej zámku jedinému zájemci,
který je za něj ochoten zaplatit až třicet milionů korun, druhá prosazovala
zachování památky v majetku vesnice.

„Pro
obec
naší velikosti je nerozumné zámek si
dál ponechat, pokud máme zájemce, který ho
chce koupit a dál do něj investovat. Smyslem
fungování obce není vlastnit
zámek, který občanům nic
nepřináší,“ tvrdil člen obecního
finančního výboru
Zdeněk Švorc. „Nezabýváte se tím, jak
problémy zámku řešit, ale jak se jich
zbavit. Buď na základě petice přehodnoťte svá stanoviska,
nebo odstupte,“
vyzval naopak zastupitele občanský aktivista a majitel statku v
nedalekých
Milkovicích Stanislav
Penc.

Vedení obce
jeho návrh nevyslyšelo a rozhodlo, že jednání o prodeji historického areálu
bude pokračovat příští neděli další veřejnou schůzí. Do té doby radnice
připraví přehled částek, které musela do údržby zámku v posledních letech
investovat, i konkrétní návrhy, za jakých podmínek by mohl prodej památky
proběhnout.

„Dáme lidem všechny potřebné informace, ať sami rozhodnou,
jak máme se zámkem naložit. Pokud se občané na některé z variant jednoznačně
shodnou, jejich doporučením se budeme řídit,“ sdělil starosta. V opačném
případě bude zřejmě muset ve Starých Hradech proběhnout místní referendum.

„Referendu
se nebráním, ale chápu je jako poslední
věc, kterou může toto zastupitelstvo v
otázce prodeje místního zámku učinit,
protože jeho organizace je poměrně
složitá. Pro nás by to znamenalo zbytečné
papírování a pro občany další cestu
do volební místnosti, kterých si i tak
užijí až dost,“ řekl Miclík.

Referendu se nebráním, ale chápu je jako poslední věc, již
můžeme v otázce prodeje zámku učinit. Josef Miclík, starosta Starých Hradů

Cesta
k autenticitě

9.11.2006

Instinkt

ŠIMON ŠAFRÁNEK

Mezinárodní festival dokumentárního filmu Jihlava se konal
už podesáté. Jubilejní ročník se odehrál pod znělkou vlaků a nákladních
kontejnerů – možná jako náznak stěhování.

Oproti minulým rokům se tentokrát
svátek dokumentu odehrával
v posledních dnech babího léta. A tak jsem měl
spíš náladu louskat v tom slunci
horké kaštany, než se oddávat
intelektuálnímu voyeurství v přítmí
kinosálů. V
Jihlavě je navíc skvělá atmosféra, lidi sem
přijíždí za filmy a za přáteli, ne
aby se nechali vyfotit…

Bojovné diskuze

Čtvrteční večer patřil netrpělivě
očekávané premiéře Kupředu
levá, kupředu pravá Lindy Jablonské (film si
později od obecenstva vysloužil
Cenu diváků). Snímek popisuje aktivity mládeže,
která se nebaví diskotékami,
ale angažovaným schůzováním a jednou se
možná stane politickou elitou národa.
Díky režisérčině pozorovacímu talentu film
nabízí mnohé humorné momenty.
Příznačná je například situace, kdy se
mladý komunista probírá spisy Stalina a
Lenina a kamera si všímá zdí jeho pokoje
zaplněných tak imperialistickými
motivy, jako je Lara Croft nebo plakáty z Brava. Kořením
projekce byla diskuze
s protagonisty filmu. Čerstvě zakázaní členové
komunistického svazu Nejlepším
tuzemským dokumentem se totiž nakonec stal Nízký
let Jana Šikla. Působivý
pohled do rodinného archivu porazil černého koně soutěže,
Ráno Víta Klusáka o
cestě děkana FAMU Michala Breganta rozednívajícími
se Karlovými Vary. Pořád je
to ale střihová montáž archivního
materiálu, podobně jako Musím ti to říct, kde
Kateřina Krusová zpracovává policejní
materiál pořízený při výslechu aktivisty Stanislava Pence.

Verdikt
napovídá, že doba stále ještě prahne po
maximální autenticitě a upřednostňuje
svlékání autora před
svlékáním situace. Zároveň je patrný
ústup od „zábavných“
dokumentů, jako byl Český sen, k reflexi společnosti a
vlastní identity.

Bitva o Duklu?

Za deset let existence urazil MFDF Jihlava
obrovský kus
cesty. „Na první ročník přijelo snad jenom 30
lidí.“ vzpomíná Erika Hníková,
jejíž film Sejdeme se v Eurocampu získal
Zvláštní cenu poroty. V současné době
je Jihlava celosvětově uznávanou akcí. „Pro filmaře
nabízí možnost srovnání, na
Burze námětů lze získat peníze na
další film nebo se setkat s lidmi z jiných
festivalů,“ uzavírá Erika Hníková.
Budoucnost festivalu nicméně kazí dezolátní
stav kina Dukla. Organizátoři by jej rádi zrekonstruovali
na moderní dvousálové
kino, narážejí ale na laxní přístup města.
Po letech marného čekání začíná
trpělivost organizátorů přetékat a vážně
uvažují o tom, že pokud se
rekonstrukce napřesrok neuskuteční, přesunou festival jinam.

Českému
dokumentu může být i líp

30.10.2006

Respekt

Radovan Holub

Mezinárodní festival
dokumentárních filmů v Jihlavě se už
deset let snaží připomínat kořeny naší
bolesti a jít dovnitř mechanismů, jimiž
je lidstvo v éře globální zábavy
tiše a elegantně manipulováno a uspáváno. V
neděli skončil jeho další ročník.

Jedním z hostů letošního festivalu s ironicky míněným mottem
Nikdy nebylo líp! byl francouzský teoretik médií Francois Jost. Podle jeho
názoru je jedním z hlavních problémů dneška původ obrazu – díky spoustě
mediálních kanálů v čele s internetem je totiž možné obraz nerozpoznatelně simulovat,
realitu vydávat za fikci a naopak: „Televize se snaží vnutit dojem, že je možné
zachytit realitu tak, jak je. A to nejde.“ Mladá generace českých filmařů,
jejichž tvorba byla k vidění v Jihlavě, se právě těmhle tezím předkládaným k
masové víře rozhodla vzdorovat.

Student
pražské FAMU Tomáš Potočný zachytil ve
svém krátkém dokumentárním filmu
Nejlepší příběh zámečníka Kamila
Hamerského, který se – ač vegetarián –
snaží
vylepšit rodinný rozpočet při soutěžích v
pojídání jídel. Mediálním
mlýnem TV Prima
však může projít pouze jako chorobně žravý
„Kamil bulimista“. Film ukazuje zrod
efektní mediální pravdy v konfrontaci s daleko
méně efektní pravdou skutečnou.

Politické
virtuální realitě se věnuje
nejočekávanější film festivalu Kupředu
levá,
kupředu pravá v režii Lindy Jablonské, snímek o
způsobech myšlení dvou
extrémních politických uskupení – dnes již
zakázaného Komunistického svazu
mládeže a stále povolených Mladých
konzervativců. Levicové i pravicové hnutí
ukazuje jako zvláštní, velice
lokální prostředí, které žije v
jakémsi akváriu,
v němž se čtou díla klasiků a opakují fráze
stranických sekretariátů, aniž by
do jejich světa pronikly skutečné problémy veřejnosti.
Militantní levičáci i
pravičáci jsou spíš ampliony idejí než
samostatně myslícími bytostmi: jedni
žijí leninskou revolucí a chtějí zakládat
kolchozy, druzí
hayekovsko-klausovským tržním
hospodářstvím, kde se o sebe každý postará
sám.

Ach ta distribuce

Český dokument je na vzestupu.
Opouští čistě osobní rovinu,
kdy si filmaři řešili před diváky své
vnitřní problémy, a mentálně se tak
dostává dál než náš hraný
film. Snímky jako Musím ti to říct –
fiktivní
rozhovor ekologického aktivisty Stanislava Pence
s nepřítomným Jiřím
Paroubkem, natočený v produkci FAMU – svědčí o povaze
české politiky, o stále
přítomném totalitním myšlení v
hlavách lidí, kteří si říkají
demokrati. Ve
srovnání s problémy, které nastoluje
bývalý americký viceprezident Al Gore ve
filmu Nepříjemná pravda (oteplování
oceánů, ústup ledovců, záplavy, nadměrná
sucha), je náš dokument daleko
lokálnější. To však nic
neubírá na jeho síle.

Největší
slabinou českých dokumentárních snímků je způsob jejich distribuce. Pro většinu
promítnutých děl bude prakticky jediným způsobem jejich šíření uvedení v
televizi (většinou v pozdních nočních hodinách) nebo zařazení do sítě půjčoven
DVD. Tyto rozpačité poměry ilustruje i případ nového dokumentu Eriky Hníkové
Sejdeme se v Eurocampu. Snímek líčící s téměř formanovskou silou atmosféru malé
vesnice byl původně točen pro televizi, nakonec se ale jeho kinodistribuce
ujala nová distribuční společnost Aerofi lms. „Kdybych věděla od začátku, že
můj film půjde do kin, tak bude jiný a delší,“ řekla jeho režisérka v Jihlavě.
V tomhle by českému dokumentu rozhodně být líp mohlo.

V
Jihlavě vyhrál muž, ale zářily ženy

30.10.2006

aktualne.cz

Irena Hejdová

Jihlava – Kocovinové ráno bez jediného střihu bylo
nejzajímavějším domácím dokumentem v Jihlavě. Zřejmě až moc zajímavým.

Hlavní cenu v domácí kategorii Česká radost si odnesl z
jihlavského festivalu dokumentů film Nízký let Jana Šikla. Střihový dokument je
sestaven ze záběrů z rodinných archivů a vznikl v rámci cyklu Soukromé století;
za jiný snímek tohoto cyklu si Šikl odtud odvezl cenu i loni.

Jeho vítězství ale přinejmenším kuloáry festivalu nepřijaly
jednoznačně. Podle zákulisních informací porota neměla jasného favorita, a
vítěz je tak spíš kompromisní – čímž si jury následně vysloužila obvinění z
nedostatku odvahy.

Řadu soutěžních filmů vytvořili mladí tvůrci, nebo spíše
tvůrkyně – v České radosti se utkalo celkem dvanáct snímků, z toho hned sedm
natočily ženy. O jejich filmech by se minimálně ve třech případech dalo mluvit
jako o angažovaných: vyjadřují se k současné české politické a společenské
situaci.

#infobox

Čestným uznáním byl oceněn snímek Sejdeme se v Eurocampu
Eriky Hníkové. Tragikomický film vypráví o soužití hasičů, sokolů a myslivců v
české vesnici Běšiny, rozložené nejen ignorancí běšinského starosty, ale i
vzájemnými půtkami.

Linda Jablonská na festival přivezla Kupředu levá, kupředu
pravá o mladých komunistech a konzervativcích, kteří také po filmu diskutovali
s diváky. Jejich postoje jsou odlišné, ale rétorika plná frází v mnohém
podobná.

Hrdinou filmu Musím ti to říct Kateřiny Krusové je Stanislav Penc, známý
aktivista a chovatel koz; po loňském Czech Teku se dostal do konfliktu s
premiérem Paroubkem, když návštěvníkům trutnovského festivalu předal Paroubkovo
telefonní číslo.

Velkým favoritem byl i snímek Nikdy
nebylo líp. V Česku
žijící bosenská rodačka Ivana Miloševič se
vydává do své rodné země, aby deset
let po skončení války zjistila, jak se tu žije.
Projíždí zemi, setkává se se
srbskými i chorvatskými nacionalisty i zakladatelem
fiktivní země Titoslávie.

Festival zahajovalo 103 minut z ukradeného
kufru,
dokumentární detektivka Lucie Králové o
hledání šesti Číňanů zobrazených na
nalezených turistických fotografiích.

Hrdiny filmu Kdo mě naučí půl znaku Martina Ryšavého bylo
zas několik Vietnamců, kteří kdysi studovali v socialistickém Československu.

Mezi favority byl počítán i Karel
Vachek, který na nabité
projekci uvedl další, tentokrát na své
poměry relativně kratší opus Záviš
kníže
pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance. Jeho hrdinu,
pornofolkového
písničkáře Záviše, si poté naživo
mohli návštěvníci festivalu i poslechnout.

Helena Třeštíková natočila Události Pavla Štechy, citlivý
portrét známého fotografa Občanského fóra a posledních měsíců jeho života.

Kolekci doplnily ještě snímky Zákonitosti života včelstva
Radka Tůmy a Osada Bystrany Marca Badera a Petry Kunčíkové o obyvatelích
slovenské romské vesnice.

Posledním v sekci uvedeným filmem
bylo Ráno. Snímek natočený
v průběhu loňského karlovarského festivalu sleduje děkana
FAMU Michala Breganta
a dokumentaristu Víta Klusáka na jejich cestě
rozednívajícím se městem.
Doprovází je ještě režisérka Jitka
Rudolfová, režisér Jiří Lívanec a kameraman
Braňo Pažitka.

Bez jediného střihu zachycuje snímek zdánlivě banální
situaci, ale má v sobě radost z filmu i z rána po probdělé noci. Kocovinová
únava obou aktérů se tu protne s neopakovatelností magického okamžiku
ozvláštněného improvizovanou hudební vložkou obdobně společensky unaveného
Františka Skály.

To vše činí z Rána asi nejautentičtější i nejobjevnější
snímek z celé letošní České radosti.

Co způsobil telefonát Paroubkovi

26.10.2006

lidovky.cz

Lidové Noviny,
Robert Malecký

Úřednická detektivka. Tak by se dal
ve stručnosti popsat
dokumentární snímek, který popisuje
pozadí vyšetřování občanského
aktivisty Stanislava Pence.

Může občan přicházející na úřad uspět v souboji s nepřejícím
úředníkem? Může, pokud se důkladně připraví, je zběhlý v zákonech a vybavený
mimořádnou dávkou asertivity.

Právě o tom
pojednává
snímek „Musím ti to říct“,
který dnes mladá režisérka Kateřina Kursová
představí na Mezinárodním festivalu
dokumentárních filmů v Jihlavě. Bývalý
disident, dnes občanský aktivista a chovatel koz Stanislav Penc
v něm
svádí „souboj nervů“ s vedoucím
správního odboru trutnovské radnice Jiřím
Ratajíkem.

Časová osa snímku
začíná loni 30. července, kdy policie brutálně rozehnala technoparty CzechTek u
Mlýnce na Tachovsku. Penc pak v srpnu z pódia festivalu v Trutnově zatelefonoval
před desetitisíci návštěvníků tehdejšímu premiérovi Jiřímu Paroubkovi a
následně zveřejnil i jeho telefonní číslo. Paroubek ho proto udal za přestupek
proti občanskému soužití.

Penc
se letos v
květnu domáhal toho, aby mu byl předložen kompletní spis,
který na něho
úředníci vedli. Z hodinového záznamu,
který mimochodem pořídili sami úředníci a
Pencovi
jej byli nuceni vydat, je film sestříhán na 40 minut.

Úředník Ratajík
začíná s Pencovým
asertivním stylem jednání ztrácet nervy po necelých sedmi minutách. Tehdy
poprvé zvyšuje hlas. „Já jsem s trutnovskou radnicí už ztratil dost času.
Zároveň jsem se mnohému naučil, za což vám děkuji,“ reaguje na to Penc.
Ratajíkovi připomíná, že jako
úředník státní správy má
být k lidem úslužný.

Jednání
dál plyne
klidně, vyhrotí se znovu po patnácti minutách.
„Pokud neuznáváte spisový řád,
je to velký problém,“ komentuje Penc
fakt, že úředník vede jeho spis pod třemi
spisovými značkami. „Ale to není předmětem
dnešního jednání,“
namítá Ratajík.
„To bude předmětem příštího
jednání,“ kontruje Penc.

V závěru úředník
rezignuje, několikrát zjevně ztratí nervy. „Připravil jste se velice dobře, to
skutečně dokážou jenom profesionálové,“ říká Pencovi. Pak mu argumenty dojdou
úplně. „On vám to jednou pámbu nahoře spočítá,“ reaguje ve chvíli, kdy se Penc zvedá ze
židle a hrozí, že přivede policii, aby úředníka donutila konat, jak má.

Případ bude mít možná
ještě dohru: Penc
podle svých slov zvažuje podat na úřad žalobu: podle něj neměl právo jednání
natáčet.

zkrátka

25.10.2006

A2 kulturní
týdeník

-JGR

Cenu Jiřího Ortena, kterou letos udělovala porota ve složení
Ivan Binar, Jiří Hájíček, Pavel Janáček, Stanislav Škoda a Petr Borkovec,
obdržel Marek Šindelka. / „Nesouhlasíme se záměrem postavit na Kozím plácku
sochu Sigmunda Freuda. Kozí náměstí patří kozám a je jistě mnoho vhodnějších
míst pro tento pomník,“ prohlásil Stanislav Penc za Spolek přátel koz. / Na adrese
nobelprize.org si můžete poslechnout osmiminutový telefonický rozhovor s
Orhanem Pamukem. / Zadie Smithová bude příští rok rozhodovat o ceně pro vítěze
literární soutěže Willesden Herald, kterou uděluje stejnojmenný list za
povídkovou tvorbu. / Společnost Microsoft oznámila, že se domluvila se
specialisty na skenování knih, aby pokročila se svým projektem Live Book
Search, který by měl konkurovat službě Google Book Search. / Literární cenu
Premio Planeta de Novela a s ní i 601 tisíc eur získal Alvaro Pombo za román La Fortuna
de Matilda Turpin.
/ Andrew Norman v nové biografi i Agathy Christie vyřešil
záhadu jejího
jedenáctidenního zmizení v roce 1926. Trpěla
prý vzácnou chorobou, v jejímž důsledku
se dostala do transu spojeného se ztrátou paměti. /
Prvním hudebním singlem
vydaným na paměťové kartě je skladba Nothing In My Way
skupiny Keane. /
Scarlett Johanssonová nazpívá některé sklad
by Toma Waitse. / Na americkou
literární cenu National Book Award byli v kategorii
próza nominováni Mark Z.
Danielewski (za knihu Only Revolutions), Ken Kalfus (A Disorder
Peculiar to the
Country), Richard Powers (The Echo Maker), Dana Spiottaová (Eat
the Document) a
Jess Walter (The Zero). V kategorii poezie pak Louise
Glücková (Averno), H. L.
Hix (Chromatic), Ben Lerner (Angle of Yaw), Nathaniel Mackey (Splay
Anthem) a
James McMichael (Capacity). Cena bude udělena 15. listopadu. /
Zpěvák Thom
Yorke prohlásil, že odmítá létat na
koncerty do vzdálených zemí, dokud nebudou
učiněny kroky, které by snížily objem nebezpečných
zplodin, jež při přepravě
skupiny vznikají. / Po snímku WTC bude režisér
Oliver Stone natáčet ř lm o boji
proti Talibanu v afghánistánských horách. /
Vatikán připravuje animovaný ř lm o
životě papeže Jana Pavla II., který by se měl stát
vánočním hitem. / Na
Tchaj-wanu narozený režisér Ang Lee, autor
oscarového snímku Zkrocená hora, se
podílí na přípravě zahajovacího a
závěrečného ceremoniálu olympijských her v
Pekingu v roce 2008. / V Hollywoodu se má natáčet ř lm o
punkové skupině
Ramones. / Nigerijskou literární cenu získal Ahmed
Yerima za drama Hard Ground.

***

Marek Šindelka

Moje dětství

v mrtvé říční škebli

vyplavené mezi oblázky

na břehu

voní rybina

jen jí zvedni

rozloupni dvě černé lžíce

a v uzlíku měkkého masa

ucítíš nános pod splavem

moje dětství

říční smrt

Báseň čerstvého nositele Ceny Jiřího Ortena

pochází z knihy Strychnin a jiné básně

(Paseka 2005)

Kvůli
party kritizoval inspekci

18.10.2006

Mladá fronta DNES Kraj
Plzeňský

(pek, ČTK)

Praha, Plzeň – Inspekce ministra vnitra by měla v budoucnu
důsledněji kontrolovat policisty na akcích, jakými jsou například technoparty.
Včera to řekl ministr vnitra Ivan Langer, když rozebíral výsledky práce
inspekce při vyšetřování policejního zásahu proti účastníkům technoparty
CzechTek 2005 u Mlýnce na Tachovsku.

„Osobně ji
hodnotím jako neuspokojivou, důvodem byla malá připravenost inspekce. Při
podobných akcích v budoucnu by měla mít pohotovost celá inspekce,“ řekl Langer.
Další chybou podle Langera bylo, že oznámení o možných nezákonnostech
shromažďovala různá policejní oddělení, státní zastupitelství i inspekce. Než
se sešla na jednom pracovišti pak trvalo neúměrně dlouhou dobu. „Je vidět že
inspekce nevyšetřila vůbec nic. Vůbec se nezabývala zákonností zákroku a
odpovědností řídících důstojníků,“ řekl aktivista Stanislav Penc,
který se
angažoval na straně účastníků technoparty. Langer řekl,
že na vyhodnocení
samotného policejního zákroku policejní
prezidium ještě pracuje. Inspekce v
souvislosti se zásahem policie na loňské technoparty
dostala podle ministra 128
trestních oznámení. Až na dva případy,
které se dostaly ke státnímu zástupci,
všechny ostatní podněty odložila. „Neznám
prameny, ze kterých zpráva vychází.
Čísla ale neodpovídají statistikám,
které mám já,“ řekla včera plzeňská
státní
zástupkyně Antonie Zelená, která případy
dozorovala.

Na
kozím plácku bez Sigmunda Freuda

18.10.2006

Právo Praha –
Střední Čechy

(čtk)

Na takzvaném kozím plácku v Praze několik lidí, a dvě kozy,
protestovalo proti plánovanému umístění sochy zakladatele psychoanalýzy
Sigmunda Freuda. Kozí náměstí podle nich patří kozám a socha by mohla stát
jinde. Proto začali sbírat podpisy pod petici, kterou chtějí předat magistrátu.
Podle Stanislava
Pence,
jednoho z pořadatelů protestu, je kozí plácek jediné místo, které je po nich
pojmenováno, takže by tam měla být socha koz.

Regionální mutace| Právo – Praha

Postavte
Freuda před parlament

18.10.2006

Šíp

str. 05 Praha

(asa)

Praha – Trochu recese, trochu staropražská
záležitost. Včera
odpoledne podepsalo petici, nesouhlasící s
postavením sochy zakladatele
psychoanalýzy Sigmunda Feuda na Kozím plácku,
několik set lidí. Akci uspořádal
Spolek přátel koz, který je součástí
občanského sdružení Milovický přírodně
společenský kroužek.

„Kozí náměstí patří kozám a je mnoho jiných míst pro tuto
krásnou sochu, kterou si Freud nepochybně zaslouží,“ řekl člen spolku Stanislav Penc a navrhl
řešení: „Socha by mohla stát před parlamentem. Tady by splnila svůj účel,
protože by mnohým poslancům připomínala, jak moc dobrého psychoanalytika
potřebují!“

Langer
žádá nové vyšetření loňského CzechTeku

18.10.2006

Impuls

08:00 Zprávy

Jana UTTENDORFSKÁ, moderátorka

——————–

Ivan Langer žádá nové vyšetření loňského CzechTeku. Inspekce
ministra vnitra potrestala jediného policistu. Pokračuje Alan Hejma.

Alan HEJMA, redaktor

——————–

Podle ministra musí být především inspektoři přímo na místě
a přijímat stížnosti okamžitě.

Ivan LANGER, ministr vnitra /ODS/

——————–

Musí existovat konkrétní jedna osoba, která je za to
všechno, jak to dopadne, odpovědná.

Alan HEJMA, redaktor

——————–

Zdálo by se, že se ministr snaží, ale tohle vůbec nestačí.
Takhle pro Radio Impuls reagoval známý aktivista Stanislav Penc.

Stanislav PENC, aktivista

——————–

Vůbec se inspekce ani ministr nezabýval tím, kdo vlastně tomu
zásahu velel, jestli vůbec měli právo zakročit.

Alan HEJMA, redaktor

——————–

A z toho, co Ivan Langer řekl, pro Pence bohužel
vyplývá jediné.

Stanislav PENC, aktivista

——————–

Že kdokoliv cokoliv bude dělat, od školní oslavy přes
svatbu, může čekat s tím, že přijede policie a zmlátí ho, ale ministr
garantuje, že u toho bude zástupce Inspekce ministra vnitra a že to případně
vyšetří a že potom policistu potrestaj.

Alan HEJMA, redaktor

——————–

Ministr vnitra ovšem tvrdí, že je s Pencem na jedné
lodi. Také prý chce loňskou srpnovou úlohu policie na CzechTeku vyšetřit.

ČESKÝ
RUCH

17.10.2006

Hospodářské noviny

PETR FISCHER

eští studenti a učitelé nesouhlasí s novou podobou maturit,
kterou připravovala minulá vláda. Prezident Václav Klaus nepodporuje sestavení
velké koalice ČSSD a ODS. »Je to jen jedna ze čtyř variant,« prohlásil o svém
nedělním návrhu předseda ČSSD Jiří Paroubek. Pink is not dead! Zpěvačka včera
oznámila, že v půlce prosince přijede do Prahy se svým albem Nejsem mrtvá a
hitem Blbý holky. Nejoblíbenější českou političkou a politikem zůstává
lidovecká poslankyně Vlasta Parkanová. Stále ještě nikdo nepřišel na to, proč
tomu tak je. Televize Prima do programu zařadí seriál Čtyři z tanku a pes.
Tisková mluvčí Primy označila čtyřicet let staré příběhy o Gustíkovi, Jankovi a
Šarikovi za kultovní a divácky přitažlivé. Temelín opět vypadl a přestal
dodávat elektřinu do sítě. Drobní živnostníci v České republice zaměstnávají
třetinu obyvatelstva, zjistil Eurostat, což je nejvíc v Evropské unii. Básník
Ivan Martin Jirous dostal včera večer cenu Jaroslava Seiferta. Občanský
aktivista a chovatel koz Stanislav Penc protestuje proti tomu, aby v Praze na Kozím
plácku stála socha zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. »Kozí plácek
patří kozám,« argumentuje Penc. V Karlových Varech takový problém nemají,
pamětní deska Freudovi bude dnes odhalena v bezpečné Mariánskolázeňské ulici.

Policie
„zazdila“ excesy policistů

17.10.2006

Lidové noviny

Robert
Malecký

Kvůli zásahu proti technoparty CzechTek 2005 se inspekce
zabývala 128 případy, 126 skončilo v koši

PRAHA Vyšetřování tvrdého policejního zásahu na loňské
technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku vedla Inspekce minstra vnitra tak,
aby se nic nevyšetřilo. Inspekce, která obdržela více než stovku trestních
oznámení, se jimi až na výjimky vůbec nezabývala.

Vyplývá to
z analýzy, kterou si po nástupu do funkce nechal vypracovat ministr vnitra Ivan
Langer (ODS) a kterou mají LN k dispozici. S výsledky, jež analýza přinesla,
hodlá Langer dnes seznámit veřejnost. „Čekali jsme, že to bude průšvih. Ale
skutečnost zcela překonala naše očekávání,“ řekl LN zdroj z ministrova okolí.

Inspekce
se
zabývala 128 případy, 99 z nich odložila bez
jakéhokoli bližšího prozkoumání,
protože prý byla trestní oznámení
příliš obecná. Dalších 27
případů bylo
odloženo, protože údajně nebyl spáchán
trestný čin nebo se nepodařilo prokázat
vinu konkrétních policistů. Ke státním
zástupcům se tak nakonec dostaly pouhé
dva případy.

První
se
týkal čtveřice chebských policistů, kteří podle
videozáznamu brutálně zbili a
zkopali jednoho z účastníků technoparty. Tento
případ původně plzeňská státní
zástupkyně Antonie Zelená odložila, neboť prý
nebylo zřejmé, že zasahující
policisté porušili své povinnosti.
Poškozený muž navíc podle Zelené s
policií
při vyšetřování nespolupracoval. S tím ale
nesouhlasí nejvyšší státní
zástupkyně Renáta Vesecká, která kauzu
nechala v polovině srpna znovu otevřít.

A
proč
nemohl být postižen žádný policista?
Státní zástupci říkají, že na vině
je
oblečení. Na rozdíl od technařů, kteří prý
mívají pestré oblečení a kterých
bylo obviněno devět, vypadají prý policisté jeden
jako druhý. Tuto okolnost
zmiňuje i analýza inspekce. „Vzhledem k obsahům
podání bylo problematické
ustanovení konkrétních zasahujících
policistů, neboť podatelé zpravidla nebyli
schopni uvést bližší identifikační
údaje k zasahujícím policistům,“
uvádí se ve
zprávě, pod níž je podepsán nový ředitel
inspekce Zdeněk Pelc.

Jediný
trest, který tak dosud za CzechTek 2005 padl, byl kázeňský. Brněnský policista
Aleš Protivínský, který si s kolegou vyměnil služební identifikační číslo, byl
potrestán snížením platu o deset procent na dobu dvou měsíců.

Pokračování na straně 4

Dokončení ze strany 1

Zpráva inspekce pozitivně hodnotí i přípravu na letošní
CzechTek ve vojenském prostoru Hradiště. „K průběhu technoparty CzechTek 2006
je třeba uvést, že opatření učiněná pracovníky Inspekce MV byla konstruktivní,“
uvádí se ve zprávě. S tím ale nesouhlasí občanský aktivista Stanislav Penc,
který
způsob vyšetřování policejního
zásahu sleduje. „Stále přetrvávají
některé
základní otázky, na které ani
nejnovější analýza inspekce neodpověděla.
Hlavní
otázka je, proč bylo drženo 3500 policistů několik dní v
pohotovosti a proč
bylo utraceno během zásahu 31 milionů korun. Na to zatím
nikdo neodpověděl,
nikdo neprokázal odpovědnost konkrétních
osob,“ tvrdí Penc.

Podle něho
se rovněž nikdo nezabýval podezřením, že zásah na CzechTeku byl motivován
politicky. „Jaký je důvod toho, že i po dokázání řady nepravd o událostech
okolo CzechTeku, zvláště z úst tehdejšího ministra vnitra Bublana a expředsedy
vlády Paroubka, oba setrvávají ve svých politických funkcích a neodstoupili?“
ptá se Penc.

Řadou
podaných trestních oznámení se kromě Inspekce ministra vnitra zabýval i odbor
vnitřní kontroly Policejního prezidia. Souhrn těchto případů ale není
veřejnosti dostupný, nemá jej k dispozici ani inspekce. „Zprávy o vyšetřování
událostí týkající se akce CzechTek 2005 vypracované odborem vnitřní kontroly
nemohou být poskytnuty, neboť jimi Inspekce ministra vnitra nedisponuje,“ píše
se v Pelcově zprávě.

***

Party v datech

Technoparty CzechTek u Mlýnce na Tachovsku se konala 29. a 30. srpna 2005. Proti
pěti tisícům tanečníků zasáhla asi tisícovka policistů – převážně těžkooděnců.
Zraněno bylo 35 technařů a 47 policistů.

Policisté použili vodní děla a slzný plyn, technaři po nich
naopak házeli lahve. Policie vyčíslila, že ji zásah přišel na 31 milionů korun.
Na protest proti zákroku policie se v Praze konalo několik demonstrací.

Kozí
plácek patří kozám, tvrdí Penc

17.10.2006

Lidové noviny

24 HODIN V METROPOLI

Bývalému disidentovi a nynějšímu chovateli koz Stanislavu Pencovi se
nelíbí záměr postavit sochu zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda na Starém
Městě na Kozím plácku. Podle Pence má Kozí plácek nedaleko Staroměstského
náměstí patřit kozám. Spolek přátel koz proto pořádá dnes od 15 do 18 hodin na
Kozím plácku demonstraci.

***

LN využívají servis agentury ČTK

Protesty Spolku přátel koz

17.10.2006

ČT 24

18:00 Večerník z Čech

Eva SOUHRADOVÁ, moderátorka

——————–

Proti umístění sochy Sigmunda Freuda na Kozím plácku v
centru Prahy se vzedmula vlna protestu, a to ze strany členů Spolku přátel koz.
Ti říkají, že zakladatele psychoanalýzy nemá s Kozím pláckem nic společného a
že ten patří výhradně kozám. Sochu chce na plácek údajně umístit pražský
magistrát.

Stanislav PENC, Spolek přátel koz

——————–

No, taky sedm let dojím denně několik koz.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka

——————–

Členové Spolku přátel koz prý nechtějí bojovat stejným
stylem jako pražští úředníci, tedy ignorací a tak si v boji za svůj názor
přivezli kozy z milkovické farmy Meruňku a Mery. Během chvilky se v centru
metropole staly zajímavou atrakcí.

Stanislav PENC, Spolek přátel koz

——————–

My protestujeme proti tomu, aby na kozím náměstí byl jinej
symbol než kozy, no. To znamená, v přeneseném slova smyslu nemáme nic proti
soše Sigmunda Freuda, dokonce se nám ta socha velice líbí a myslíme si, že
Praha si sochu Sigmunda Freuda zaslouží, ale ne na kozím náměstí.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka

——————–

Smyslem akce na Kozím plácku poblíž Staroměstského náměstí
je upozornit na vytrácející se typickou atmosféru Prahy. Milovníci koz proti
tomu bojují i peticí, kterou už podepsalo několik stovek lidí.

Stanislav PENC, Spolek přátel koz

——————–

Kozí náměstí prostě patří kozám. Je to jediný místo v
republice nebo v Praze, který je pojmenovaný po kozách a my si myslíme, že by
ten jaksi symbol měl bejt zachovanej.

Květa MORAVCOVÁ, redaktorka

——————–

Pražský primátor Pavel Bém už dříve členům Spolku přátel koz
napsal, že je v kampani a na takový pitomosti nemá čas. Prý po volbách. Dnes se
nám ho zastihnout nepodařilo. Jaká socha bude na Kozím plácku v centru Prahy
stát, zůstává tedy otázkou. Klasik by nicméně mohl říct, Freude, Freude, stejně
na tě dojde.

Eva SOUHRADOVÁ, moderátorka

——————–

Víc už se do dnešního Večerníku nevešlo. Ještě se ale můžete
podívat na předpověď počasí. Na shledanou.

Protesty
proti rozhodnutí postavit sochu na Kozím náměstí

17.10.2006

ČRo – Regina

07:00 Události dne

Oldřiška RAJNOŠKOVÁ, moderátorka

——————–

Proti magistrátnímu rozhodnutí postavit na pražském Kozím
náměstí sochu Sigmunda Freuda budou dnes odpoledne protestovat aktivisté ze
Spolku přátel koz. Důvod, proč by na Kozím plácku neměla stát upomínka na
zakladatele psychoanalýzy, vysvětluje koordinátor spolku Stanislav Penc.

Stanislav PENC, koordinátor Spolu přátel koz

——————–

Nic proti Sigmundovi Freudovi, ale Sigmund Freud s Kozím
náměstím nemá vůbec nic společnýho. Jeho socha může bejt v podstatě kdekoliv po
Praze nebo kdekoliv v Čechách, ale to se nedá říct o kozách. Kozy patří na Kozí
plácek, a proto my požadujeme, aby Kozí plácek zůstal kozám.

Langer:
Inspekce v CzechTeku chybovala

17.10.2006

aktualne.cz

ČTK

Praha – Inspekce ministerstva vnitra udělala při vyšetřování
trestních oznámení na policisty po technoparty CzechTek chyby. Její práce se
podle ministra Ivana Langera musí napříště změnit.

Inspekce by například měla v budoucnu důsledněji kontrolovat
policisty na akcích, jakými jsou například technoparty. V případě podezření, že
policisté nepostupují podle zákona, by měla využívat operativní prostředky a
sjednotit přijímání podání od občanů.

To jsou hlavní Langerovy recepty pro zlepšení práce
inspekce. Pod materiálem, který dnes ministr zveřejnil, je již podepsán nový
ředitel Inspekce Zdeněk Pelc. Jeho předchůdce Miroslava Borníka ministr nedávno
odvolal.

Policisté cvičí na CzechTek. Naučí se to?

„Osobně ji hodnotím jako neuspokojivou, důvodem byla
malá připravenost inspekce,“ řekl k práci svého kontrolního orgánu Langer.
Ministrovi také vadí, že na CzechTek 2005 inspekce vyslala jen dva pracovníky,
kteří ani nebyli přímo na místě zásahu.

Langer: Inspekce měla mít na místě své lidi

„Při podobných akcích v budoucnu by měla mít pohotovost
celá inspekce,“ řekl Langer. Samotnou akci by pak měl koordinovat náměstek
ředitele inspekce.

Další chybou podle Langera bylo, že
oznámení o možných
nezákonnostech shromažďovala různá policejní
oddělení, státní zastupitelství i
inspekce. Než se sešla na jednom pracovišti, pak trvalo
neúměrně dlouhou dobu.
„Je vidět že inspekce nevyšetřila vůbec nic. Vůbec se
nezabývala
zákonností zákroku a odpovědností
řídících důstojníků,“ řekl ČTK aktivista
Stanislav
Penc,
který se angažoval na straně účastníků technoparty.

„Měli bychom se obávat udělat si doma oslavu, protože
se může stát, že nás policie zmlátí,“ řekl Penc. Na Pencovy výtky
Langer řekl, že prezentovaná fakta se týkají pouze postupu inspekce, na
vyhodnocení samotného policejního zákroku prý policejní prezidium ještě
pracuje.

128 trestních oznámení, ale jen jediný trest

Langer řekl, že inspekce obdržela v souvislosti se zásahem
policie na loňské technoparty 128 trestních oznámení. Až na dva případy všechny
podněty odložila. Z toho 99 jich odložila kvůli přílišné obecnosti, 27 případů
bylo odloženo, protože údajně nebyl spáchán trestný čin nebo se nepodařilo
prokázat vinu konkrétních policistů.

Jediný trest dostal brněnský policista Aleš Protivínský,
který si s kolegou vyměnil služební identifikační číslo. Byl potrestán snížením
platu o deset procent na dobu dvou měsíců.

Proti asi 5000 technařům zasáhla při akci tisícovka
policistů, převážně těžkooděnců. Zraněno bylo 35 účastníků technoparty a 47
policistů. Zásah policie tehdy vyvolal odmítavé reakce veřejnosti, konalo se
kvůli němu i několik protestních shromáždění.

Langer
je nespokojen s vyšetřováním CzechTeku 2005

17.10.2006

novinky.cz

ČTK

Inspekce ministra vnitra by měla v budoucnu
důsledněji
kontrolovat policisty na akcích, jakými jsou
například technoparty. V případě
podezření, že policisté nepostupují podle
zákona, by měla například více
využívat operativní prostředky a sjednotit
přijímání podání od občanů. V
úterý
to řekl ministr vnitra Ivan Langer.

Zároveň oznámil výsledky práce inspekce při vyšetřování
policejního zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek 2005 u Mlýnce na
Tachovsku.

„Osobně ji
hodnotím jako neuspokojivou, důvodem byla malá připravenost inspekce,“
řekl k práci svého kontrolního orgánu Langer. Ministrovi také vadilo, že na
akci inspekce vyslala jen dva pracovníky, kteří ani nebyli přímo na místě
zásahu. „Při podobných akcích v budoucnu by měla mít pohotovost celá
inspekce,“ řekl Langer. Samotnou akci by pak měl koordinovat náměstek
ředitele inspekce.

Podle aktivisty inspekce nic nevyřešila Pod materiálem,
který ministr zveřejnil, je již podepsán nový ředitel Inspekce Zdeněk Pelc.
Jeho předchůdce Miroslava Borníka ministr nedávno odvolal. Další chybou podle
Langera bylo, že oznámení o možných nezákonnostech shromažďovala různá
policejní oddělení, státní zastupitelství i inspekce. Než se sešla na jednom
pracovišti pak trvalo neúměrně dlouhou dobu.

„Je vidět že
inspekce nevyšetřila vůbec nic. Vůbec se nezabývala zákonností zákroku a
odpovědností řídících důstojníků,“ řekl aktivista Stanislav Penc, který se
angažoval na straně účastníků technoparty. „Měli bychom se obávat udělat
si doma oslavu, protože se může stát, že nás policie zmlátí,“ řekl Penc.

Na Pencovy výtky
Langer řekl, že prezentovaná fakta se týkají pouze postupu inspekce, na
vyhodnocení samotného policejního zákroku prý policejní prezidium ještě
pracuje.

Ke státním zástupcům se dostaly dva případy Langer řekl, že
inspekce obdržela v souvislosti se zásahem policie na loňské technoparty 128
trestních oznámení. Až na dva případy všechny podněty odložila. Z toho 99 jich
odložila kvůli přílišné obecnosti, 27 případů bylo odloženo, protože údajně
nebyl spáchán trestný čin, nebo se nepodařilo prokázat vinu konkrétních
policistů.

Ke
státním zástupcům
se tak nakonec dostaly dva případy. Jeden z nich se týkal
čtveřice chebských
policistů, kteří podle videozáznamu zbili jednoho z
účastníků technoparty.
Tento případ původně plzeňská státní
zástupkyně Antonie Zelená odložila.
Nejvyšší státní zástupkyně
Renáta Vesecká však nechala v polovině srpna kauzu
znovu prověřit. Jediný trest dostal brněnský policista
Aleš Protivínský, který
si s kolegou vyměnil služební identifikační číslo.
Byl potrestán snížením platu
o deset procent na dobu dvou měsíců.

Proti asi 5000
technařům zasáhla při akci tisícovka policistů, převážně těžkooděnců. Zraněno
bylo 35 účastníků technoparty a 47 policistů. Zásah policie tehdy vyvolal
odmítavé reakce veřejnosti, konalo se kvůli němu i několik protestních
shromáždění.

Kraje Paroubka nechtějí

10.10.2006

Hradecký deník

PETR JANEČEK

Východní Čechy – Měl by Jiří
Paroubek dostat šanci na
sestavení vlády? Regionální
politické špičky předkládají názory
dle stranických
klíčů. Pro zástupce středových a
pravicových stran je to nepřijatelné, levice
žádá opak.

„Jiří
Paroubek drží republiku v kleštích, protože neuznává výsledky voleb. Volby
nevyhrál, neměl by tedy vládu sestavovat,“ říká náměstek pardubického
hejtmana Josef Janeček (ODS). Ještě ostřeji se vyjadřuje Stanislav Penc ze
Strany zelených: „Paroubek jako první porevoluční předseda řekl, že jsou
stejná levicová strana jako komunisté. Určitě by neměl mít šanci (sestavit
vládu).“

Česká
ústava ponechává při prvních dvou pokusech o sestavení vlády zcela volnou ruku
prezidentovi republiky. „Vzhledem k neúspěchu lídra nejsilnější strany by
bylo nyní logické pověřit lídra druhé nejsilnější strany,“ domnívá se
politoložka Pavla Dočekalová z hradecké univerzity s tím, že je tato praxe v
evropských zemích běžná.

S názorem,
že Václav Klaus má prakticky veškerou volnost při pověřování, se ztotožňuje i
poslankyně Hana Orgoníková (ČSSD). „Šanci by předseda Paroubek však dostat
měl. Je představitelem strany, jež byla ve volbách druhá. Dříve Klaus
kritizoval bývalého prezidenta Havla, když nepověřil druhého nejsilnějšího, tak
z logiky věci vyplývá, že by jej pověřit měl.“ Podle poslankyně Soni
Markové (KSČM) má prezident respektovat rozhodnutí voličů: „Voliči se
vyjádřili, že šanci má.“

Na
celostátní úrovni zůstávají
sociální demokraté jedinou stranou
odmítající
sestavení úřednické vlády, která by
dovedla zemi k předčasným volbám. Její lídr
se neustále ohání tím, že si dokáže
zajistit podporu poslanců. Středoví a
pravicoví krajští politici to vesměs
pokládají za blufování,
Orgoníková
nesouhlasí. „Pokud to tvrdí, tak tomu tak je.“ To
však nekoresponduje
s tím, co včera řekla Deníkům komunistická
poslankyně Marková. „Má hlasy
svých poslanců, ale nemůže si být jist ani hlasy KSČM.
Máme jasné podmínky a ne
vždy se shodneme. Například u amerických základen
či privatizace,“ uvedla.

Předčasné
volby se mohou konat po třech neúspěšných pokusech vlády o získání důvěry.
„Další možností je opakování situace z roku 1998, kdy došlo k přijetí
ústavního zákona, který zkracoval volební období Poslanecké sněmovny,“
vysvětluje politoložka Dočekalová.

Indiánská čelenka Havlovi

5.10.2006

Pardubický deník

KAMIL DUBSKÝ

Šéf trutnovského festivalu přišel o dar k narozeninám
exprezidenta

Hrádeček/Trutnov- Když se včera pořadatel známého rockového
festivalu v Trutnově Martin Věchet balil do Prahy na oslavu 70. narozenin svého
dávného přítele Václava Havla, pořádně se zapotil.

Přišel
totiž o dárek, který měl pro něho přichystaný a musel narychlo vymyslet nový.
Havlovi chtěl věnovat náčelnickou indiánskou čelenku, na slavnostní obřad tak
odjel alespoň s posvátným prachem ze svatého místa v Indii.

„Nejraději
bych dal prezidentovi indiánskou náčlenickou čelenku. Bohužel jsem však o ni
nedávno přišel,“ láteřil Věchet odpoledne. „Byl by to přitom dárek,
který nejvíce charakterizuje festivalovou i Havlovu osobnost. Je to prostě náš
náčelník. Letos byl festival navíc indiánsky zaměřený, což byl další
důvod.“ Dárků nakonec pro Václava Havla přichystal víc, posvátný prach z
Indie nebyl zdaleka jediným.

To krajský
předák zelených a další Havlův přítel Stanislav Penc do poslední chvíle ani
nevěděl, jestli na oslavu vůbec pojede. „Nevím, jestli jsem dostal
povánku, na poštu moc nechodím. Ale když ne teď, určitě se s Havlem uvidím za
týden na konferenci Fórum 2000,“ prohlásil Penc.

Právě na
Trutnovsku má Havel díky své chalupě na Hrádečku hodně přátel. Kvůli
několikadenním oslavám jeho sedmdesátin v Praze se tady ale nejspíš žádný
mejdan neuskuteční. „Nemělo by to konce,“ vysvětlil Havlův asistent
Martin Vidlák. Pravda ale bude možná taková, že exprezident chce piknik se
svými nejbližšími přáteli prostě jen utajit.

Stát jsem já

27.9.2006

Lidové noviny

Martin Weiss

SLOUPEK LN

Je to až směšně trapné. Jiří
Paroubek si jako premiér nechal
ze státní kasy platit právní služby v
záležitostech, které se týkaly jen a jen
jeho. To si opravdu nemohl dovolit právníka? Anebo si
myslí, že „stát jsem já“?
V občanskoprávní při jsou si však obě strany rovny
a neexistuje žádný „státní
zájem“ na tom, aby premiér porážel u soudu
své spoluobčany. Tím méně je
přijatelné, aby se advokát zaštítěný
premiérovým jménem snažil na někoho
poštvat státní úřady. Právě o to se
pokoušel advokát Topinka vůči Stanislavu Pencovi.

Je to,
pravda, jisté zjemnění taktiky oproti dobám, kdy majitelku pozemku, na němž
měla stát vládou favorizovaná investice, přijel přemlouvat k prodeji náměstek
policejního prezidenta.

Ale to je slabá útěcha.

Proč
Paroubek tak malicherné věci podnikal a proč je pak zatloukal před novináři i
sněmovnou? O malicherné částky se v každém případě jedná z pohledu právníků
typu Miroslava Jansty. Jejich řemeslem také už dávno není právo. Klientům jsou
schopni poskytnout něco víc: umějí zařídit, co je třeba. Jednou premiérovi,
podruhé třeba ČSOB. Vzájemně výhodně. A teprve tyto souvislosti ukazují, proč
asi expremiér nechtěl, aby vyšlo najevo, jaké právníky si platí. Že ne ze
svého, je pak už skoro detail.

Jansta pracoval pro vládu i ČSOB

27.9.2006

Lidové noviny

Petr Kolář

Všichni Paroubkovi právníci – Stát platil za úkony pro
občana Paroubka či pro ČSSD

PRAHA V polovině září
loňského roku inkasovala advokátní
kancelář Jansta, Kostka a spol. od Československé
obchodní banky 119 milionů
korun za právní pomoc při uzavření kontraktu se
státním podnikem Česká pošta.
Policie ještě stále prověřuje, jestli byla odměna za
dvouměsíční práci
adekvátní. O pouhých pár týdnů
později už ovšem Janstova kancelář hájila proti
ČSOB zájmy státu.

Už
25.
listopadu loňského roku si ji totiž tehdejší
premiér Jiří Paroubek osobně najal
na „poradenství ve věci možného smíru s
Nomurou“. Ačkoli to expremiér Paroubek
dodnes odmítl oficiálně připustit, vyplývá
to z právních smluv úřadu vlády s
kanceláří Jansta, Kostka a spol, které mají
LN k dispozici. Podle nich si
zástupci Janstovy kanceláře naúčtovali za
práci při hledání smíru s japonskou
bankou Nomura zhruba 88 tisíc korun plus DPH za celkem 35 hodin
a pět minut,
které rozložili do 22 schůzek či právních rozborů.

Kancelář
vlivného advokáta Jansty – v jehož pražském bytě bydlí za 14 tisíc korun
měsíčně exministr zemědělství Jan Mládek (ČSSD) – tak tedy musela postupovat
přímo proti zájmům ČSOB.

Hlavně
kvůli požadavkům ČSOB na stát přitom možnost dohody s japonskou
bankou Nomura
zkrachovala. V březnu pak Česko prohrálo londýnskou
arbitráž, v níž Nomura
vinila stát za uvalení nucené správy na
jí ovládanou IPB a její následný
prodej
ČSOB za korunu v roce 2000. Jako kompenzaci Nomura požaduje až 40
miliard
korun. Kolik a zda stát ve finále zaplatí, se
má rozhodnout v dalším kole
arbitráže, zřejmě v roce 2008.

Bývalý
premiér Paroubek původně o smír s Nomurou usiloval. Měl totiž informace od
tajných služeb, že Česko arbitráž prohraje. Vyjednal tedy s vedením Nomury
podmínky možného smíru. Vše ale komplikoval exministr financí Bohuslav Sobotka,
který tvrdil, že se smíru musí účastnit ČSOB.

Banka totiž
jednání blokovala kvůli sporným pohledávkám v hodnotě jedenácti miliard, které
zdědila po zkrachovalé IPB. Ty v minulosti převedla na ČKA a dostala zaplaceno
v rámci státních záruk. Podle konsolidační agentury ovšem při správě těchto
pohledávek udělala banka závažné chyby. ČKA je proto chtěla bance postupně
vracet tak, aby stát od ČSOB dostal zpět miliardy korun vyplacené na zárukách.

ČSOB
ovšem
k dohodě s Nomurou hodlala přistoupit jen tehdy, když státu 11
miliard nebude
muset vracet. Sobotka tehdy podle zápisů ze schůzek,
které mají LN k dispozici,
i podle přímých účastníků
jednání, jako byl například později Sobotkou
odvolaný
člen představenstva ČKA Mojmír Hampl, prosazoval ČSOB vyhovět.
Tento plán ovšem
nakonec Sobotkovi nevyšel, smír s Nomurou stát
neuzavřel, a nyní tak Česku
hrozí mnohamiliardové penále.

Dosud ovšem
nebylo jasné, proč a hlavně koho na inkriminovaných jednáních zastupoval
zaměstnanec Janstovy kanceláře Robert Zelenka. Sobotka, u kterého se některé ze
schůzek konaly, to vždy odmítal prozradit. Stejně tak sám Jansta.

Až
smlouvy
z úřadu vlády, které nyní LN
získaly, jednoznačně prokazují
dřívější spekulace,
že Janstova kancelář při jednání s ČSOB
zastupovala přímo expremiéra. I proto
Česká advokátní komora stále ještě
prověřuje kancelář kvůli možnému střetu
zájmů.

***

Právní služby pro Paroubka

Za Jiřího Paroubka si úřad vlády přizval ke spolupráci
několik předních českých advokátů. Šlo například o Miroslava Janstu, Petra
Topinku, Petra Šrámka nebo Miroslava Bělinu. Advokáti dostávali od státu
statisíce korun, ale z jejich smluv s úřadem vlády, které mají LN k dispozici,
plyne, že některé případy Jansty a Topinky se týkaly spíš zájmů sociální
demokracie nebo expremiéra než vládní agendy. Advokát Miroslav Jansta
zastupoval úřad vlády od června 2005 do března 2006 a
vydělal si 455 175
Kč. // Opakovaně se angažoval v případu podnikatele
Tomáše Pitra, kterého
Paroubek nazval „nepřítelem státu“.
Například 9. ledna 2006 se Janstova
advokátní kancelář věnovala tři hodiny
právnímu úkonu s názvem Příprava
stanoviska ve věci vyžádání informací o
trestních věcech p. Pitra. // Jen o den
později si Paroubek nechal od Janstovy kanceláře vyrobit
dokument, který je ve
smlouvě pojmenovaný jako Příprava stanovisek ve věci
Michal Kraus. Dlouholetý
šéf parlamentního klubu ČSSD tehdy čelil
své „kakaové aféře“, která
nakonec
vedla k jeho odchodu z politiky. Advokát Petr Topinka poskytoval
služby úřadu
vlády od května 2005 do dubna 2006. Za tu dobu od státu
vyinkasoval 481 323,50
Kč. // V prosinci 2005 vyhrál Topinka za státní
peníze pro Paroubka u Krajského
soudu v Českých Budějovicích spor s deníkem
Šíp, který v květnu kritizoval
vzhled premiérského páru. Topinka případu
„Večerník“ věnoval přes 10 hodin ze
svého času. Za každou dostal 2975 Kč. // Mnoho hodin Topinka
obětoval sporu se
Stanislavem Pencem, který v létě zveřejnil číslo
Paroubkova mobilu. Jednal také
s Městským úřadem v Trutnově, který ovšem
Pence odmítl potrestat. // Loni 1.
srpna Topinka absolvoval „opakovaný rozhovor s
šéfredaktorem LN“. Deník psal o
tvrdém zásahu na CzechTeku a v titulku jednoho
článku byl Paroubek nepřímo
označen za „populárního xenofoba“.

Miroslav Jansta

Čtyřiačtyřicetiletý právník to ještě jako člen KSČ dotáhl až
na federálního poslance. Později vstoupil do ČSSD, ve které má obrovský
neformální vliv. Už v 90. letech pomáhal straně krýt několika milionovou
půjčku, která málem stála život jeho společníka z firmy TIA, jejímž
prostřednictvím peníze proudily. Mezi jeho blízké přátele patří Stanislav Gross
či Jan Mládek, který dokonce bydlí v Janstově pražském bytě. Jansta byl dříve
hlavním právníkem Antonína Charouze a vlastní několik firem. Letos v září jeho
kancelář inkasovala od ČSOB 119 milionů korun za dvouměsíční pomoc při
prodloužení exkluzivní smlouvy banky s Českou poštou. Od června 2005 do března
2006 pracovala pro úřad vlády.

Ústav paměti národa čeká na sněmovnu

26.9.2006

Lidové noviny

PRAHA K tomu, aby v Česku vznikl Ústav paměti národa, který
má spravovat dokumenty z období komunismu a jenž funguje třeba na Slovensku, už
chybí jen souhlas sněmovny. Kvůli rozložení sil v dolní komoře se dá ale
očekávat, že právě zde senátorský návrh narazí na tuhý odpor komunistů a
poslanců za ČSSD.

Podle
historiků a pravicových politiků by to byla škoda.
Návrh, který již získal
podporu senátu a v polovině září s ním
souhlasil i kabinet Mirka Topolánka, by
totiž mimo jiné usnadnil práci při
shromažďování, studování a
zveřejňování
dokumentů o činnosti bývalé Státní
bezpečnosti.

„Ústav
paměti národa potřebujeme jako sůl,“ tvrdí
senátor Jaromír Štětina. Ten
upozorňuje, že historici při studiu materiálů dosud
narážejí třeba na překážku
v podobě ochrany osobních údajů bývalých
důstojníků Státní bezpečnosti. „Je
třeba zveřejnit i svazky důstojníků StB. O něco podobného
se v minulosti
pokusily takzvané Cibulkovy seznamy, ale ty obsahovaly řadu
nepřesností,“ tvrdí
Štětina.

Bývalý
disident Stanislav Penc tvrdí, že ve zveřejněných oficiálních seznamech agentů
StB stále chybí přibližně 25 tisíc jmen. „Jde o jména důstojníků a řadových
zaměstnanců StB, ale také některých agentů,“ tvrdí Penc. Oficiální seznamy,
které zveřejnilo vnitro, čítají asi 75 tisíc jmen.

Ústav
paměti národa by měl navázat na práci Úřadu
pro dokumentování a vyšetřování
zločinů komunismu, který funguje pod kriminální
policií. Spravovat by měl
dokumenty, které dosud vedou ministerstva vnitra, obrany a
spravedlnosti a
vojenské a civilní tajné služby. Podle ministra
spravedlnosti Jiřího Pospíšila
ale čekají návrh ještě drobné
úpravy, které by měly řešit třeba spornou
otázku
osobních údajů.

„Ústav paměti národa potřebujeme jako sůl,“ tvrdí zastánce
jeho vzniku, senátor Jaromír Štětina

Estébáci dostanou „odchodné“

26.9.2006

Lidové noviny

Robert
Malecký

Bývalí příslušníci StB mají do konce roku čas, aby se s
policejním sborem rozloučili sami

PRAHA Pokud se ministrovi vnitra Ivanu Langrovi podaří
prosadit jeho záměr a stanovit na některá místa v policii vyšší kvalifikační
předpoklady, bude muset odejít většina z bývalých estébáků, kteří dosud v
policii slouží. Ti mají ale možnost, jak od policie odejít s veškerými
výsluhami.

Nový
služební zákon by měl platit od 1. ledna
příštího roku. Estébáci,
kteří mají po
více než 16 letech služby demokratickému režimu a
dalších letech služby
komunistům odsloužena potřebná léta, mají dost
času se s policií rozloučit
sami. „Myslím, že většina skutečně odejde sama. Od
ministra Langra nejde ani
tak o nějaký radikální tah, který
zamýšlel, ale spíše o jakési
pohlazení,“ říká
Langrův předchůdce František Bublan.

Podle něho
se ministerstvo vnitra chová k bývalým estébákům nefér, když je chce ze služby
vyhodit nyní, téměř sedmnáct let po převratu. „Občanské komise i následné
prověrky byly přísné, pokud někdo mohl zůstat, pak to byli hlavně lidé v
technických profesích,“ řekl LN Bublan.

O tom, že
nynější krok je zbytečným gestem ministra Langra, je přesvědčen i komentátor
časopisu Týden Martin Fendrych, který v 90. letech zastával post náměstka
ministra vnitra Jana Rumla. „Mělo se to udělat hned, na začátku 90. let,“
připouští Fendrych.

Jenže snaha
vedení ministerstva vnitra tehdy, například při schvalování lustračního zákona,
narazilo na odpor i tam, kde ho nečekalo. „Boje o lustrační zákon v parlamentu,
to bylo skutečné peklo,“ vzpomíná Fendrych. Podle něj je již na nějaké tvrdé
komplexní řešení pozdě. „Jen to vzedme vlnu pocitu nespravedlnosti u lidí,
které jsme nechali sedmnáct let u policie sloužit,“ tvrdí bývalý náměstek
ministra vnitra.

Současné
vedení resortu se sice připravuje na to, že se s bývalými příslušníky StB
rozloučí, jejich seznamy ale zveřejňovat nehodlá. Podle mluvčí ministerstva
Marie Masaříkové mu to ani neumožňuje zákon. „Všichni lidé, kteří nyní v
policii působí, v ní působí v souladu s lustračním zákonem i zákonem na ochranu
utajovaných skutečností,“ vysvětluje Masaříková.

Problémy
naopak mohou mít lidé, kteří se pokusí na
minulost některých aktivních
policistů poukázat. Po loňském CzechTeku se o tom
přesvědčil občanský aktivista
a bývalý disident Stanislav Penc. Na tiskové
konferenci tehdejšího ministra
vnitra Bublana položil následující otázku:
„Můžete potvrdit nebo vyvrátit, že
jeden z řídících důstojníků policie
František Pachl spolupracoval nebo byl
kmenovým příslušníkem StB?“
Následovalo trestní oznámení, které
na Pence
policisté podali pro pomluvu. Později byl Penc dokonce obviněn,
státní
zástupkyně však stíhání letos v
lednu zastavila.

Ověřit
samotnou otázku, tedy zda Pachl, který z pozice zástupce ředitele tachovské
policie zodpovídal za zásah na CzechTeku, skutečně patřil k StB, se ale
nepodařilo. Neuspěl ani senátor Jaromír Štětina, který stejnou otázku jako Penc
položil na Policejním prezidiu. Důvodem pro zamítnutí žádosti o odpověď na
otázku byla ochrana Pachlových osobních údajů.

OBRÁZEK

Příslušníci StB v policii

PRVNÍ VLNA počátek 90. let

První vlna odchodu estébáků z bezpečnostních orgánů a
federální ministerstvo vnitra během sborů se týkala výhradně celorepublikových
ní na samém začátku devadesátých let propustilo zhruba 8500 bývalých
příslušníků předlistopadového Sboru národní bezpečnosti (SNB) – většinou
pracovníků StB. Dá se říct, že tato první vlna souvisela s rozpuštěním StB jako
takové a působením tzv. občanských komisí.

DRUHÁ VLNA po rozpadu federace

V roce 1993 se ukázalo, že mnoho
lidí propuštěných v první
vlně zamířilo k policii. Odhaduje se, že po roce 1993 muselo
kvůli lustracím
odejít 4 – 5 tisíc bývalých
estébáků. Zůstávali především
lidé, kteří působili
v „technických“ profesích, jako bylo
například sledovací oddělení.

TŘETÍ VLNA bezpečnostní prověrky a éra Grosse

Když byl přijat zákon o utajovaných
nedostali prověrky na
určitý stupeň utajení. skutečnostech, odešli
další estébáci, kteří Početní
údaje z této doby ale nejsou k dispozici. zpět. Tomu
nahrával fakt,že řada
funkcí v policii Zároveň se jich ale celá řada
dokázala vrátit změnila jméno a
ve funkčních zařazeních panoval v době
vládnutí ministra vnitra Stanislava
Grosse zmatek.

ČTVRTÁ VLNA k 1. lednu 2007

Současný ministr vnitra Ivan Langer
počítá s tím, že by k 1.
lednu příštího roku měli odejít
zbylí stovek. Langer chce, aby v souvislosti s
novým estébaci. Těch je nyní v policii
necelých osm služebním zákonem platily
na určitá místa vyšší
kvalifikační předpoklady, třeba povinné
bezpečnostní
prověrky. Ty by měl provádět Národní
bezpečnostní úřad.

Po sedmi letech příprav vyrazí na cestu po
republice Kozí muzeum

12.9.2006

ČRo – hradec.cz

Po sedmi letech shánění
exponátů se veřejnosti letos poprvé
představí unikátní Kozí muzeum.
Sbírku se rozhodl vybudovat chovatel koz a
bývalý disident Stanislav Penc z Milkovic na
Jičínsku. Muzeum zatím nebude mít
žádné stálé sídlo. Od
září by mělo nabízet své exponáty
školám, které by mohly
hostit putovní výstavu, věnovanou kozám,
kamzíkům a kozorohům. Penc podle svých
slov shromáždil na 450 exemplářů, například
obrazů, keramických sošek,
výstřižků z novin a časopisů a dalších předmětů
vztahujících se ke kozám.

„Objevují se tam i kýčovité věci, například umělohmotné
dětské hračky, které by si člověk doma nevystavil, ale v okamžiku, když je jich
několik desítek vedle sebe, tak se jedná o kuriozitu,“ říká o sbírce Penc,
který věří, že výstava postupně prokřižuje celou republikou.

Cílem aktivisty je
vybudovat stálou expozici v pražské Kozí ulici. „Stálé muzeum je zajímavé,
když si můžete hodinu prohlížet exponáty a na to jich potřebujeme získat ještě
více, než máme nyní,“ řekl Penc, který odhaduje, že to bude trvat dalších
sedm let.

Historické
pohlednice a část fotografií z rodinných alb, na
kterých se objevují kozy,
chovatel již nyní vystavuje na svých webových
stránkách www.kozy.cz, na kterých
také žádá veřejnost o pomoc při
shánění dalších exponátů pro
své muzeum. Před
letošními červnovými volbami, ve kterých
Penc kandidoval v Královéhradeckém
kraji jako lídr kandidátky Strany zelených, vydal
20.000 výtisků občasníku Kozí
noviny.

Penc, který založil
Spolek přátel koz, pořádá již několik let také různé akce, které mají kromě
propagace svobodomyslného způsobu života přispět k propagaci chovu koz,
například letos v srpnu se uskutečnil sedmý ročník Kozího mejdanu. Ačkoliv
pršelo, dorazilo na farmu několik stovek diváků, vystoupilo na čtyřicet
hudebních seskupení.

Sám Penc
chová na
svém statku necelé tři desítky koz a kozlů.
Všechny jeho aktivity mají pomoci
upozornit na stále klesající počty koz na
českých pastvinách. „Zatímco
před 16 lety jich bylo kolem 60.000 kusů, nyní jich je přibližně
16.000,“
řekl Penc. Tvrdí mimo jiné, že po druhé
světové válce bylo na území České
republiky 1,5 milionu koz a jejich mléko pomohlo přežít
poválečné generaci.
„Český znak, kde je lev, jako symbol českých králů
už k nám na základě
historické zkušenosti v posledních letech
dávno nepatří. Spíše by tam měla
přijít koza.“

Langer podržel Husáka, otevře CzechTek

8.9.2006

Právo

Jakub
Troníček

Počet svých náměstků snížil na tři, z Bublanových zástupců
zůstal jen Zeman

Nový ministr vnitra a informatiky Ivan Langer (ODS) včera
provedl první změny v resortu. Potvrdil však, že policejní prezident Vladislav
Husák zatím ve funkci zůstane.

„Pokud bude
sdílet mé vize a pokud bude chtít dosáhnout stejných cílů, nevidím důvod, proč
bych ho měl odvolávat,“ poznamenal Langer.

Husák
s tím
podle svých slov problém nemá. „Jeho
priority odpovídají z velké části
mému
programu na reformu policie. Bude pro mě ale důležité, abych
cítil ministrovu
podporu, bez ní se totiž některé změny udělat
nedají,“ řekl Právu Husák.

Langer dal
také najevo, že se nehodlá zbavovat ani ředitele rozvědky Karla Randáka.
„Nevylučuji, že taková situace nastane, ale v tuto chvíli nic takového
neplánuji,“ uvedl Langer.

V rámci
snahy o zeštíhlení organizační struktury ministerstva snížil Langer počet svých
náměstků z dosavadních sedmi na tři.

Mezi jeho
další priority, které včera představil na své první tiskové konferenci v roli
ministra, patří také provedení nezávislých auditů nebo zavádění internetu do
všech policejních služeben.

Nad policií bude bdít bývalý hasič

Nově jmenovaní náměstci od včerejška odpovídají za tři nově
ustavené sekce, na které Langer strukturu úřadu rozdělil. O vnitřní bezpečnost
se bude starat Jaroslav Salivar, bývalý šéf plzeňských hasičů. Sekci veřejné
správy, do které bude začleněna i agenda dosavadního ministerstva informatiky,
bude řídit bývalý poslanec za ODS Zdeněk Zajíček a náměstkem pro ekonomiku se
stal bývalý senátor za ODS a později za US-DEU Vladimír Zeman.

Právě on je
přitom jediným, který v roli náměstka působil už za předchozího ministra
Františka Bublana, kdy odpovídal za sociální oblast a archivnictví.

„Náměstky
jsem vybíral způsobem, který zatím na ministerstvu nebyl běžný. Nejsou to totiž
politici ani kamarádi kamarádů, ale respektovaní odborníci,“ poznamenal k tomu
Langer s tím, že jejich noví podřízení je dobře znají.

Langer
včera také oznámil, že chce co nejdříve zadat
zpracování nezavislých auditů v
oblasti procesní, majetkové, ekonomické a
právní, které by měly zmapovat situaci
na ministerstvu. Mezi své priority také zařadil
zlepšování podmínek k práci.
„Nedokážu si např. představit, že by měla být ve
třetím tisíciletí byť jen
jediná policejní služebna, která by nebyla
připojena k internetu,“ řekl Langer
s tím, že již příští týden
hodlá do vlády přijít s návrhem, jak to
zajistit.
Peníze na to chce najít v rozpočtu svého resortu.

Nový šéf
vnitra také předeslal, že do 19. září bude od svého prvního náměstka chtít
návrh řešení toho, jak naložit s policisty, kteří v minulosti spolupracovali s
komunistickou Státní bezpečností. Ministr se bude věnovat také kauze CzechTek,
tedy loňské technoparty u Tachova, kde byly při zásahu policistů proti
účastníkům zraněny desítky technařů i policistů.

Langer
řekl, že svolá jednání, kde si nechá v
uvedené kauze předložit závěry šetření
odboru vnitřní kontroly a Inspekce ministra vnitra. „Na
základě takto
definovaných závěrů si já udělám svůj
závěr, zda je to dostačující, či nikoli,“
uvedl.

Dodal, že
se šéfem své inspekce Miroslavem Borníkem chce ještě jednat o jeho budoucnosti.

Langer
podle svých slov uvažuje o sloučení finanční policie s protikorupčním útvarem,
o čemž po svém nástupu do funkce hovořil už policejní prezident Husák.

Než se však
Langer definitivně rozhodne, chce si prý poslechnout i názory oponentů. „Dokážu
si představit, že by obě složky fungovaly jako jeden útvar, ale nechci dělat
ukvapená rozhodnutí,“ řekl ministr.

Ministr blahopřál Šináglovi

Dva z pěti dotazů na tiskové konferenci položili aktivisté
Stanislav Penc, který Langera pochválil za postoj k CzechTeku, a Jan Šinágl.
Tomu ministr pogratuloval k soudnímu vítězství nad „jedním politikem“ (M.
Grebeníčkem) v jejich konfliktu na loňském 1. máji na Letné.

***

Ministrovy priority

* zlepšení pracovních podmínek

* změna stylu práce

* důsledný postih selhání

* žádné výjimky

* jednodušší jednání na úřadech

* strategie boje proti korupci

Kozlice zahradnicí

24.8.2006

virtually.cz

Zdeněk
Jemelík

Bezprostředně před výročím okupace
naší země vojsky
Varšavské smlouvy nám Václav Moravec ve
svých „Otázkách“ patrně
neúmyslně
připomněl, že kromě právní kontinuity současného
státu s předlistopadovým
Československem nás s ním spojuje i
personální obsazení mocenských struktur
lidmi, kteří začínali budovat své kariéry v
období mravního marasmu tzv.
normalizace. Do svého současného působení sice
přenášejí užitečné zkušenosti
nasbírané na dlouhé profesní dráze,
ale ti, kteří působili v mocenských
orgánech a s nimi spjatých strukturách také
zátěž normalizačních myšlenkových
stereotypů a názorové postoje ovlivněné mnohaletou
soustavnou ideologickou
indoktrinací. Přísně vzato, z pěti hostů Václava
Moravce měli normalizační
profesní základy tři. Skvrna přímé
účasti na výkonu moci protiprávního režimu
ale lpí pouze na Marii Benešové, sesazené
nejvyšší státní zástupkyni,
nyní kandidující
na volební listině ČSSD do Senátu. Její
představení na obrazovce ČT právě den
před 21. srpnem tak má kouzlo nechtěného.Pro
pochopení mých výhrad je nutné si
připomenout, že Marie Benešová je právnička s
velmi dlouhou vzestupnou kariérou
prokurátorky a státní zástupkyně,
zakončenou působením ve funkci nejvyšší
státní zástupkyně. Její tvrzení, že
chce do senátu, aby pomohla v legislativním
procesu, proto zní na první poslech věrohodně. Přesto mě
přímo děsí představa,
že by skutečně mohla být zvolena a podivuji se nad tím,
čím tato rezolutní dáma
učarovala Jiřímu N. Paroubkovi (snad tím, že teoreticky
na každého z nás něco
ví?). Když jsem se dočetl o jeho záměru nabídnout
jí kandidaturu do Senátu,
okamžitě se mi jako nadpis článku vybavilo známé
české přísloví. Jeho prosté
převedení do ženského rodu se mi zdálo
nezdvořilé, pomohl jsem si tedy, jak
jsem uměl. Možná jsem tak předešel nebezpečí, že
by na mne podal žalobu
Stanislav Penc. Potíž je právě v dlouhé
profesní dráze Marie Benešové, která
je
předností jen zdánlivě. Dělí se totiž na dva
zhruba stejně dlouhé úseky.
Součástí toho předlistopadového je
sedmnáctileté působení ve funkci
prokurátorky. V té době měli prokurátoři
nesmírnou moc. Oficiálně sice byli
strážci dodržování socialistické
(ne)zákonnosti, ale současně byli pány
trestního řízení a na politickou objednávku
se dopouštěli nezákonností. Byli
významnou mocenskou oporou režimu, o němž současný
zákon říká, že byl
protiprávní. Mimo jiné všechny
nezákonné rozsudky nad nevinnými oběťmi
totalitní justice měly základ ve výsledcích
zmanipulovaného přípravného řízení
a v navazující obžalobě, tedy ve výsledcích
činnosti prokurátorů, konajících na
přímý příkaz příslušných
orgánů KSČ. Prokurátorem proto nemohl být jen tak
leckdo. Musel to být člověk hluboce oddaný „straně
a vládě“, s vyvinutým
smyslem pro třídní spravedlnost, ochotný v
případě potřeby škodit individuálním
základním právům a svobodám svých
bližních. Samozřejmě musel být srozuměn s
okupací země, prostě kolaborant. Komunistická strana
důsledně dbala o soustavné
politické vzdělávání prokurátorů v
duchu vládnoucí ideologie, čili o
vymývání
jejich mozků, a podrobovala je periodickým prověrkám
spolehlivosti.
Prokuratury, postupně budované od počátku
padesátých let při převzetí
sovětského modelu uspořádání orgánů
činných v trestním řízení (jenž jsme dosud
neopustili) byly jednou z nejdůležitějších složek
represivního aparátu
totalitního státu. Mimo jiné spolu s
bezpečnostními složkami a justicí
zajišťovaly stabilitu státního
zřízení. Chránily je různými formami
násilí před
„ideologickou diverzí“,
přicházející z demokratických států,
považovaných v
rámci studené války za nepřátelské.
Chránily, ale neuchránily – po Listopadu
1989 naše země převzala státní
zřízení svých bývalých
nepřátel. Příslušníci
polistopadových
výkonných orgánů státní moci,
kteří do nich přešli ze struktur normalizačního
Československa, se tak dostali do schizofrenního
postavení, neboť najednou
začali sloužit režimu, jenž byl z hlediska jejich
„mateřské“ předlistopadové
ideologie nesmiřitelně protikladný k jimi dříve
hájenému řádu. Je zvláštní,
že
prokurátoři a soudci, uznávající ve
své praxi po dlouhá léta třídní
charakter
práva a nesmiřitelnost socialistického
státního zřízení s „prohnilým
buržoasnědemokratickým řádem“, se najednou
cítí povoláni, aby kvalifikovaně
chránili zákonnost jim nepřátelského typu
státu. Marie Benešová je jednou z
nich.Protože na názvech „prokuratura“,
„prokurátor“ ulpěl stín
nezákonností
totalitního režimu, po rozdělení Československa se
prokuratury vrátily k předválečnému
názvu „státní zastupitelství“.
Současně byla poněkud zúžena jejich pravomoc a
byly uvolněny vztahy podřízenosti mezi jednotlivými
stupni soustavy. A
samozřejmě je už nedrží na uzdě nevypočítatelný
dohled komunistické strany,
jehož se báli. Přesto setrvačnost zavedených
pracovních postupů a způsobů
jednání totalitních prokuratur působí
dále. Je to jistě do značné míry
způsobeno tím, že klíčové
řídící funkce v celé soustavě
státních zastupitelství
stále drží „staří osvědčení
soudruzi“, kteří dále
přenášejí své mravy na
začátečníky. Marie Benešová během
svého šestiletého působení v úřadě
nejvyšší
státní zástupkyně na tom nic nezměnila. Naopak se
obklopila na vedoucích
místech bývalými prokurátory a
vojenskými prokurátory s dlouhou předlistopadovou
praxí. Státní zastupitelství zůstala pro
občany stejně neprůhledná jako
komunistické prokuratury. Stěžovat si na státního
zástupce či dožadovat se
vysvětlení jeho postupu je téměř beznadějné.
Nedbalost v práci se většinou
netrestá. Vyvolání trestního
stíhání chybně odůvodněnou obžalobou proti
obžalovanému, jehož pak soud zprostí viny, se považuje za
něco, o čem není
třeba diskutovat, a už vůbec ne za něco trestuhodného, a to i v
případech, kdy
nespravedlivě obžalovaní museli zmařit kus života v
bezdůvodné vazbě. „Měkké“
prostředí z hlediska nároků nadřízených na
úroveň výkonu služby se odráží v
poměrně značném výskytu chyb v postupech
státních zástupců, jež někdy vedou k
podávání nesmyslných obžalob, jindy
umožňují únik pachatelů trestné činnosti.
Pro právní myšlení Marie
Benešové je příznačný například
Pokyn obecné povahy
nejvyššího státního zástupce
č. 12 ze dne 19. prosince 2003, jímž se upravuje
postup státních zástupců při trestním
stíhání osob, při výkonu dozoru nad
zachováváním zákonnosti v
přípravném řízení trestním a postup
v trestním řízení
soudním. Zvlášť zajímavý je
článek č.16, upravující vyřizování
podání, jež
nelze posuzovat jako trestní oznámení.
Stanoví se zde zásada, že podání se
posuzuje podle obsahu, bez ohledu na to, jak je předkladatelem
označeno. Aby
mohlo být podání přijato jako trestní
oznámení, musí obsahovat základní
skutečnosti umožňující závěr o podezření ze
spáchání skutku, který lze posoudit
jako trestný čin. A nyní pozor! Dále se zde
uvádí, že „o takový případ
však
nejde, spatřuje-li podatel podezření ze
spáchání trestného činu jen ve
výkonu
působnosti soudu, státního zastupitelství nebo
jiného státního orgánu nebo v
plnění povinností svědka, znalce, tlumočníka či
osoby, která podala odborné
vyjádření, pokud z obsahu podání
nevyplývá zřejmé porušení
zákona způsobem
zakládajícím možné podezření z
trestného činu.“ Nikde dále v tomto předpisu
není uvedeno, kdy není trestním
oznámením např. stížnost na lékaře,
který léčil
k nespokojenosti pacienta nebo jeho rodiny, na advokáta,
který klientovi
prohrál spor , na investičního poradce, kterému
nevyšel odhad vývoje cen
akcií…atd. Soudcům, státním
zástupcům a několika dalším profesím,
spjatým s
činností justice či jiných státních
orgánů ( v tom přirozeně policistům) se zde
přiznává zvláštní postavení
bez ohledu na ústavně zaručenou rovnost občanů před
zákonem. Orgány činné v trestním
řízení nezřídka vysvětlují smysl čl.16
svévolně. Podá-li občan např. trestní
oznámení na státního zástupce a
soudce v
situaci, kdy státní zástupce na podporu obžaloby
předložil neplatný listinný
důkaz a soudce v důkazní nouzi bez mrknutí oka s jeho
použitím odsoudil
obžalovaného, ačkoli použití takového důkazu bylo
ze zákona nepřípustné, orgány
činné v trestním řízení
oznámení odmítnou, protože napadené
nezákonné počínání
budou hodnotit jako výkon působnosti státního
zástupce a soudce, a ten dle
čl.16 nelze stíhat. V každém případě toto
ustanovení teoreticky
i prakticky
ztěžuje až znemožňuje zahajování
přípravného řízení proti policistům,
státním
zástupcům a soudcům pro podezření z maření
úkolů veřejného činitele z
nedbalosti či ze zneužívání pravomoci
veřejného činitele a staví je tak do
postavení nadřazené kasty, kterou nelze volat k
odpovědnosti za poškozování
práv občanů. Uvedení chráněných
profesí v tomto předpisu nelze obhájit, protože
zásada, že podání je trestním
oznámením pouze tehdy, obsahuje-li údaje,
vedoucí
k podezření na spáchání trestného
činu, platí bez ohledu na to, proti komu
oznámení směřuje, a každé doplňování
o konkrétní profese je nadbytečné a
protiústavní.
Jiným příkladem přístupu k právu je
chování Marie Benešové v jejím
známém
konfliktu s ministrem spravedlnosti Pavlem Němcem kvůli
předání trestního
stíhání „katarského prince“ do
jeho vlasti. Zákonnost ministrova postupu
nakonec posuzoval Nejvyšší soud ČR, který
usnesením rozhodl, že Pavel Němec
jednal v souladu se zákonem, naopak nezákonného
jednání se dopustili pražští
soudci Monika Křikavová a Petr Stutzig, kteří soudili a
věznili obžalovaného, i
když nesměli. Nejvyšší státní
zástupkyně není oprávněna přehodnocovat
závěry
Nejvyššího soudu ČR, naopak je povinna je pokorně
vzít na vědomí a řídit se
jimi. Marie Benešová ale svůj postoj v této kauze
nikdy nezměnila. Nepostarala
se o zastavení trestního stíhání
ministra Němce a jeho spolupracovníků, které
na základě svého pomýleného
právního názoru nechala zahájit. Policie
proto
stále případ zkoumá, ač nemůže nic změnit na tom,
že ze zákonného jednání,
„posvěceného“ Nejvyšším soudem
ČR nelze „uplést“ trestný čin.
Nejspíš to je
vítaná příležitost pro pokračující
fízlování neoblíbeného politika,
jenž si
dovoloval „šlapat na paty“ soudcům a
státním zástupcům více, než je v kraji
obvyklé. Profil Marie Benešové jako veřejně
činné právničky dokresluje i její
vystupování v médiích. Zejména v
posledních dvou letech před odvoláním se
proslavila četnými „mediálními
úlety“, např. veřejným obviněním
mluvčího
ministerstva spravedlnosti z uplácení novinářů, za
které se musela omluvit.
Veřejným kritizováním krajské
státní zástupkyně v Ostravě Zlatuše
Andělové bez předchozího
přezkumu trestního spisu za postup v kauze poslance Zdeňka
Kořístky přímo
překročila svou kompetenci, protože krajští
státní zástupci nejsou přímými
podřízenými nejvyššího
státního zástupce. Způsob, jakým v
médiích útočila v
době kauzy „katarského prince“ na
místopředsedu vlády a ministra spravedlnosti
Pavla Němce, by jí v právně konzolidovaném
státě vynesl nejen vyhazov, ale i
trestní stíhání. Mimochodem, ve
většině „starých“ zemí EU je podle
zákona
ministr spravedlnosti přímým nadřízeným
nejvyššího státního zástupce.
Marie
Benešová zneužívala v chování k
ministrům spravedlnosti, zvláště k Pavlu
Němcovi, neurčitého vymezení vztahu
Nejvyššího státního
zastupitelství ČR a
ministra spravedlnosti v zákoně. Její
mediální vystupování ji celkově ukazuje
jako osobu domýšlivou, zbrklou při
vyhodnocování životních situací,
autoritativní, neodpovědnou a neschopnou sebekázně,
nezbytné pro výkon
významných veřejných funkcí, nicméně
způsobilou vyvolat různými populistickými
kousky falešný dojem, že je jedinou
zachránkyní národa před zločinem a korupcí.
Maličkostí na doplnění obrazu je skutečnost, že se v
jí řízeném úřadě občas
ztratila „nepřijatelná“ stížnost na postup
orgánů činných v trestním řízení
nebo dokonce celý „nepohodlný“ trestní
spis, a že dozoroví státní zástupci za
jejího panování občas spokojeně mlčeli, když PČR
„zasilážovala“ trestní spis,
vedený proti VIP podezřelému, pokud jeho
„vytažení na světlo“ přímo nemařili.
Na základě dlouhodobého sledování
její činnosti považuji její případné
zvolení
senátorkou za přínos pro zákonodárnou
činnost nejistý, naopak pro její
existenční zabezpečení za spolehlivě zaručený.
Přeji voličům volebního okrsku
č.5 – Chomutov mimořádnou dávku zdravého
selského rozumu při výběru mezi
uchazeči o senátorské křeslo.

Rockeři „zavalí“ Paroubka

21.8.2006

Lidové noviny

lds, ČTK ¨

Odstupující premiér Jiří Paroubek se může „těšit“ na tisíce
pohlednic ke svým dnešním 54. narozeninám.

TRUTNOV/PRAHA Stává se z toho pomalu
taková tradice.
Návštěvníci a pořadatelé
trutnovského Open Air Music Festivalu každý rok
vyvedou předsedovi sociální demokracie Jiřímu
Paroubkovi nějaký ten „špílec“.

Vloni
volali Paroubkovi přímo z podia na mobilní telefon. Nepříjemné chvilky mu
rockeři zřejmě způsobí i letos.

Během
tohoto víkendu totiž pořadatelé festivalu mezi publikem rozšířili pět tisíc
pohlednic s textem trampské odrhovačky „Ty jsi to moje zlato“ a s výzvou, aby
jej poslali někomu ze svých blízkých nebo udělali radost „jednomu osamocenému
člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit“.

Prozradili
na něj, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku
ztrát a nálezů.

„Potěšit
člověka můžete i anonymně,“ řekl lidem konferenciér a moderátoři si poté
společně s publikem písničku zazpívali. U stánku organizátoři vyvěsili
Paroubkovu adresu do pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Hned po
zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do notýsků.

Paroubkovi
je právě dnes 54 let.

Také loni si na premiéra vzpomněli…

Trutnovští rockeři se tak Paroubkovi připomínají přesně po
roce. Tehdy na protest proti policejnímu zásahu proti účastníkům technoparty
CzechTek v Mlýnci na Tachovsku z pódia premiérovi na mobilní telefon zavolal
Stanislav Penc, aktivista a pozdější neúspěšný kandidát Strany zelených do
Poslanecké sněmovny. Poté Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak
stěžoval, že mu přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala „lidská žumpa“.

Paroubek na
Pence podal oficiální stížnost, podle něj se Penc dopustil „přestupku proti
občanskému soužití“.

Penc je nevinen, rozhodli na trutnovské radnici

Trutnovský městský úřad, který stížnost premiéra na Pence
projednával, ale případ odložil. Penc se přestupku podle úředníků nedopustil.

„I podle
vyjádření Ústavního soudu je míra ochrany osobností veřejně činných, včetně
politiků, menší než u ostatních osob,“ uvedl již koncem loňského roku tajemník
trutnovské radnice Zdeněk Nýdrle.

Penc se
hájil tím, že kontakt na premiéra byl zveřejněn i na webové stránce sociální
demokracie. Na trutnovské radnici pak Penc navrhoval, aby Paroubek předložil
všechny SMS zprávy, které dostal. „Ze subjektivního pohledu bych mohl být rád,
že radnice případ odložila, ale to, že jej řádně neprojednala, je ukázka
nesprávného postupu,“ dodal Penc.

Trutnovská
radnice případ odložila již v říjnu roku 2005, Paroubkův právník poté po
radnici požadoval spor řešit podle mírnější právní kvalifikace.

Trutnovská
přehlídka Open Air Music Festival je nejstarším domácím rockovým festivalem pod
širým nebem, letos se konala již po devatenácté. Během víkendu se na třech
scénách představila stovka kapel a dalších interpretů.

Rockeři poslali Paroubkovi pohledy

21.8.2006

Mladá fronta DNES

Kraj Hradecký

IVAN TRUHLIČKA,
JAN HRUDKA

Trutnov – Tolik blahopřání k
narozeninám najednou u nás snad
ještě nikdo nedostal. Odstupující premiér
Jiří Paroubek, který dnes slaví své
čtyřiapadesátiny, může očekávat záplavu pohlednic
od účastníků víkendového
rockového festivalu v Trutnově.

„Každá
babička, když dostane od vnoučky nebo vnoučka pohlednici, je velice
potěšena.
Pohled můžete poslat komukoli, ale kdybyste nevěděli, adresa muže,
kterého jím
jistě potěšíte, je k dispozici ve stánku
ztrát a nálezů,“ říkal iniciátor
blahopřání, moderátor přehlídky Zdeněk
Suchý, který nechal mezi diváky
rozšířit
pět tisíc pohlednic s textem písničky Ty jsi to moje
zlato, zlato kočičí známé
od táboráků.

Do Jiřího
Paroubka si pořadatelé festivalu nezapomněli rýpnout ani v neděli odpoledne
těsně před živým telefonátem s představitelem filmového Vinnetoua, francouzským
hercem Pierrem Bricem. „Tentokrát nebudeme telefonovat nějakejm idiotům, ale
člověku, kterému je tento festival věnován,“ uvedl Suchý v narážce na loňský
ročník festivalu, kdy na protest proti policejnímu zásahu na technoparty
CzechTek v Mlýnci na Tachovsku přímo z pódia Paroubkovi na mobilní telefon
zavolal občanský aktivista Stanislav Penc a poté premiérovo číslo nadiktoval
publiku. Paroubek si potom stěžoval, že mu přišla na mobilní telefon řada
urážlivých zpráv a podal na Pence trestní oznámení.

Pokračování na str. D2

Pokračování ze str. D1

Loni organizátoři festivalu oznámili stovkám návštěvníků
hudebního festivalu číslo Paroubkova mobilního telefonu a kteří ho pak zahltili
telefonáty a esemeskami s nelichotivými názory na zásah proti CzechTeku. „Když
se drobná záležitost politizuje, je to ukázka slabosti jednotlivce a my chceme
upoznornit: Nemáte nadhled, zlato kočičí!“ řekl Suchý.

Přestože navázání telefonického spojení s Pierrem Bricem
provázely technické problémy a hlas filmového Vinnetoua se často ztrácel,
zaplněné hlediště trpělivě čekalo na každé jeho slovo.

Vinnetou v tee-pee nespal

Diváci se z krátkého
rozhovoru například dozvěděli, že v
indiánském tee-pee spal filmový Vinnetou pouze
jednou v televizním pořadu, mezi
opravdovými indiány žádné přátele
nemá a neustálé spojování jeho
jména s
indiánským náčelníkem mu ani po tolika
letech nevadí. „Stal jsem se Vinnetouem,
tato postava mě hodně ovlivnila a bude navždy součástí
mého života,“ řekl
Brice, který se rovněž přiznal, že nikdy v životě nebyl na
žádném rockovém
festivalu.

Nevyloučil
však, že se do Trutnova někdy v budoucnu podívá. „Přijel bych hodně rád,“ dodal
filmový Vinnetou.

Rockeři píšou Paroubkovi k narozeninám

21.8.2006

Mladá fronta DNES

JAN HRUDKA

Po roce se lidé z festivalu v Trutnově připomenou
premiérovi. Letos mu posílají pohled s trampskou odrhovačkou

Trutnov – Odstupující premiér Jiří Paroubek, který dnes
slaví své čtyřiapadesátiny, může očekávat záplavu pohlednic. Pošlou mu je
rockeři z nejstaršího českého festivalu pod širým nebem v Trutnově.

„Každá
babička, když dostane od vnučky nebo vnoučka pohlednici, je velice potěšena.
Pohled můžete poslat komukoli, ale kdybyste nevěděli, adresa muže, kterého jím
jistě potěšíte, je k dispozici ve stánku ztrát a nálezů,“ nabádal diváky
moderátor přehlídky Zdeněk Suchý, který za pohledy pro premiéra stojí. Suchý
nechal mezi diváky rozšířit pět tisíc pohlednic. Na rubu mají vytištěný text
trampské odrhovačky Ty jsi to moje zlato, zlato kočičí známé od táboráků. U
ztrát a nálezů pak lidé našli Paroubkovu adresu domů a na chalupu v Jizerských
horách. Pořadatelé tvrdí, že je získali z veřejných zdrojů.

„Zájem o
adresy je veliký. Spousta lidí si je opisuje sama, ale mnoho zájemců nemá
tužky, tak jim je musíme půjčovat. Nemáme to přesně spočítané, ale určitě už tu
byly stovky lidí,“ shodli se pracovníci festivalových ztrát a nálezů.

Rockeři z
Trutnova se Paroubkovi ozývají přesně po roce. Po tvrdém zásahu policie proti
CzechTeku 2005 vystoupil na trutnovské pódium aktivista a pozdější kandidát a
veřejně zavolal premiérovi. Pak zveřejnil jeho telefonní číslo. Premiérův mobil
poté zahltily telefonáty a esemesky s nelichotivými názory na zásah proti
CzechTeku.

„Premiér
je
určitě osamělý“ „Chtěli jsme, aby mu někdo napsal,
protože je určitě osamocen,“
vysvětloval akci Stanislav Penc, který si za zveřejnění
telefonního čísla
vysloužil od Paroubka trestní oznámení. „Je
to dobrý nápad, skvělý happening!
Víc k tomu nemám co dodat,“ dodal Martin Věchet,
zakladatel trutnovského
festivalu, který undergroundu a jehož první ročník
rozehnala komunistická
policie. Pravidelným hostem festivalu bývá i
exprezident Václav Havel. Letošní
ročník však vynechal, ač chtěl původně přijet.
„Omluvil se, že nepřijede,
protože je v poslední době unavený a necítí
se na to,“ popsala jedna z
organizátorek trutnovského festivalu Eva
Navrátilová. Havlovu zdraví
neprospívají
vysoké letní teploty.

Více o trutnovském festivalu čtěte na str. B 4

***

Pro Paroubka

Co je na pohledu pro „osamělého“ premiéra

„Ty jsi moje zlato, který mám tak

rád, jen ty mně stojíš za to život pro tě dát,

bez tebe, zlato, nic není, jen ty jsi

moje haťapaťa potěšení, zkrátka a dobře, ty jsi moje

zlato, zlato kočičí.“

Rockeři pošlou pohledy „osamělému“ Paroubkovi

20.8.2006

zpravy.iDNES.cz

iDNES.cz, ČTK,
mad

Nepříjemné chvilky zřejmě opět způsobí pořadatelé i
návštěvníci trutnovského Open Air Music Festivalu končícímu premiérovi
Paroubkovi. Divákům rozdali pět tisíc pohlednic a vyzvali je, aby udělali
radost „jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce
kamarádit“.

Na pohlednici je text trampské odrhovačky „Ty jsi to
moje zlato“.

Na Paroubka organizátoři prozradili, že bude mít v pondělí
narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů. „Potěšit
člověka můžete i anonymně,“ řekl lidem konferenciér. Moderátoři si poté
společně s publikem písničku zazpívali.

U stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu do
pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Paroubkovi bude právě v pondělí
54 let. Hned po zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do
notýsků.

Poté Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak
stěžoval, že mu přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala „lidská
žumpa“.

Rockeři budou psát pohledy premiérovi Paroubkovi

20.8.2006

novinky.cz

Novinky,ČTK

Pořadatelé trutnovského Open Air Music Festivalu připravili
pro návštěvníky pohlednice s textem trampské odrhovačky „Ty jsi to moje
zlato“ a výzvou, aby jej poslali někomu ze svých blízkých nebo udělali
radost „jednomu osamocenému člověku, s nímž se nikdo nechce kamarádit“.
Pořadatelé mají na mysli premiéra dosluhující vlády Jiřího Paroubka (ČSSD).

Prozradili na něj, že bude mít v pondělí narozeniny a jeho
adresu zájemci najdou u stánku ztrát a nálezů.

„Potěšit člověka
můžete i anonymně,“ řekl lidem konferenciér, moderátoři si poté společně s
publikem písničku zazpívali. U stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu
do pražského bytu i na jeho chalupu na Jablonecku. Paroubkovi bude právě v
pondělí 54 let. Hned po zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat
do notýsků.

Trutnovští rockeři se
tak Paroubkovi připomněli přesně po roce, kdy na protest proti policejnímu
zásahu proti účastníkům technoparty CzechTek v Mlýnci na Tachovsku z pódia
Paroubkovi na mobilní telefon zavolal Stanislav Penc, aktivista a pozdější
neúspěšný kandidát Strany zelených do sněmovny. Poté Paroubkovo číslo publiku
prozradil. Paroubek si pak stěžoval, že mu přišla řada urážlivých zpráv SMS,
jež psala „lidská žumpa“.

Open Air Music Festival

19.8.2006

ČT 1

19:15 Události

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka

——————–

I letos se pořadatelé trutnovského Open Air Music Festivalu
opřeli do Jiřího Paroubka. Lidem rozdali asi pět tisíc pohlednic s textem
písničky Ty jsi to moje zlato známé od táboráků a vyzvali je, aby je
dosluhujícímu premiérovi poslali k pondělním narozeninám. Jeho adresu vyvěsili
u stánku Ztráty a nálezy. Loni zase Paroubkovi přímo z pódia zavolali na mobil
kvůli surovému zásahu policie na CzechTeku a jeho číslo pak zveřejnili.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

Pořadatelé rozdali posluchačům pět tisíc pohlednic s nápisem
Haló a textem lidového ironizujícího popěvku. Písničkou amfiteátr zaplněný
diváky také odstupujícímu premiérovi zazpíval. Pořadatelé pak zveřejnili dvě
soukromé adresy Jiřího Paroubka a vyzvali návštěvníky, aby pohlednice s textem
písně, cituji „tomu milému opuštěnému muži, který by jistě rád od někoho
dostal dopis k narozeninám,“ posílali.

Zdeněk SUCHÝ, spolupořadatel festivalu Open Air Trutnov

——————–

A pokud tam budou chtít něco dopsat, to už je na nich. My je
k ničemu nenutíme. Toto je happening, to není politická akce.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

Přesně před rokem na festivalu občanský aktivista Penc zcela
nečekaně z pódia zatelefonoval premiérovi Paroubkovi a připomněl mu policejní
zásah na CzechTeku, který diváci i pořadatelé festivalu tehdy ostře odsoudili.
Premiér desetitisícům diváků z reproduktorů popřál příjemnou zábavu a zavěsil.
Pak Penc zveřejnil číslo jeho mobilního telefonu, které našel na Internetu.
Premiér žádal Pencovo potrestání.

Stanislav PENC, občanský aktivista, ekolog

——————–

Spor dopad tak, že trutnovská radnice po určitý době dospěla
k názoru, že to nebyl přestupek a porušení zákona.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

Jiří Paroubek se k dalšímu zveřejnění svých osobních údajů,
ironií a humoru na jeho adresu odmítl vyjádřit s tím, ať si lidé vytvoří na
tuto akci názor sami.

Pavel JÍCHA, advokát

——————–

Osobní adresa premiéra Paroubka je podle mého názoru
jednoznačně osobním údajem ve smyslu zákona číslo 101 z roku 2000 o ochraně
osobních údajů. Nicméně podle mého soudu tento zákon smysl …, jeho smyslem a
účelem není postihovat jednání tohoto typu, tento způsob zveřejňování osobních
údajů.

Vlastimil WEINER, redaktor

——————–

V telefonátech či vzkazech dalším známým osobnostem včetně
politiků chtějí pořadatelé festivalu pokračovat i v příštích ročnících.

Ty si to moje zlato, vzkázali turnovští rockeři
Paroubkovi

19.8.2006

aktualne.cz

Aktuálně.cz

Nepříjemné chvilky zřejmě opět
způsobí pořadatelé i
návštěvníci trutnovského Open Air Music
Festivalu premiéru dosluhující vlády
Jiřímu Paroubkovi (ČSSD). Mezi publikem rozšířili
pět tisíc pohlednic s textem
trampské odrhovačky „Ty jsi to moje zlato“ a výzvou, aby
jej poslali
někomu ze svých bl&iacutiacute;zkých nebo udělali radost
„jednomu osamocenému člověku,
s nímž se nikdo nechce kamarádit“. Prozradili na něj, že
bude mít v
pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u
stánku ztrát a nálezů.

Trutnovští rockeři se tak Paroubkovi připomněli přesně po
roce, kdy na protest proti policejnímu zásahu proti účastníkům technoparty
CzechTek v Mlýnci na Tachovsku z pódia Paroubkovi na mobilní telefon zavolal
Stanislav Penc, aktivista a pozdější neúspěšný kandidát Strany zelených do
sněmovny. Poté Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak stěžoval, že
mu

přišla řada urážlivých zpráv SMS, jež psala „lidská
žumpa“.

Trutnovští rockeři se opět připomněli Paroubkovi

19.8.2006

ceskenoviny.cz

ČTK

Trutnov – Nepříjemné chvilky zřejmě
opět způsobí pořadatelé
i návštěvníci trutnovského Open Air Music
Festivalu premiéru dosluhující vlády
Jiřímu Paroubkovi (ČSSD). Mezi publikem rozšířili
pět tisíc pohlednic s textem
trampské odrhovačky „Ty jsi to moje zlato“ a výzvou, aby
jej poslali
někomu ze svých blízkých nebo udělali radost
„jednomu osamocenému člověku,
s nímž se nikdo nechce kamarádit“. Prozradili na něj, že
bude mít v
pondělí narozeniny a jeho adresu zájemci najdou u
stánku ztrát a nálezů.

„Potěšit člověka můžete i anonymně,“ řekl lidem
konferenciér; moderátoři si poté společně s publikem písničku zazpívali. U
stánku organizátoři vyvěsili Paroubkovu adresu do pražského bytu i na jeho
chalupu na Jablonecku. Paroubkovi bude právě v pondělí 54 let. Hned po
zveřejnění adresy si ji první zájemci začali opisovat do notýsků.

Trutnovští rockeři se tak Paroubkovi
připomněli přesně po
roce, kdy na protest proti policejnímu zásahu proti
účastníkům technoparty CzechTek
v Mlýnci na Tachovsku z pódia Paroubkovi na
mobilní telefon zavolal Stanislav
Penc, aktivista a pozdější neúspěšný
kandidát Strany zelených do sněmovny. Poté
Paroubkovo číslo publiku prozradil. Paroubek si pak stěžoval, že
mu přišla řada
urážlivých zpráv SMS, jež psala „lidská
žumpa“.

Trutnovská přehlídka je nejstarším domácím rockovým
festivalem pod širým nebem, letos se koná již po devatenácté. Do nedělního
večera se na třech scénách představí stovka kapel a interpretů.

Zvedni prdel a di si za svym

9.8.2006

A2 kulturní
týdeník

Jakub Mračno

Wladimir 518 je výtvarník,
který se hlásí k hiphopové scéně.
Začínal jako graffiti writer a postupně se z něj stal
ilustrátor či tvůrce
komiksů. Hiphopová subkultura se však neprojevuje jen
výtvarně či hudebně, ale
také svéráznou podobou jazyka, která
výrazně ovlivňuje projev i myšlení tisíců
mladých posluchačů. I proto jsme pořízený rozhovor
výjimečně ponechali bez redakčních
zásahů.

* Co se změnilo, když jsi začal rapovat?

Rap jsem
bral ze začátku spíš jako doplněk ke svýmu malování, moc jsem se tomu nevěnoval
a podle toho to i vypadalo. Až po vydání desky jsem překonal trému a nejistotu
a začal se tomu věnovat výrazně víc. Orion byl v tý době zavedenej rapper, a
proto jsem se nemusel nikam probíjet, což bylo fajn, ale určitě mi to i dost
ublížilo. Přirozenej vývoj věcí člověk neochčije a já to musel dohánět za běhu.
V tý době jsem bydlel na Ladronce, relativně velkej punk, nic víc.

* Dal by se nějak specifikovat středoevropský styl? Liší se
východní Evropa třeba tematicky nějak významně od Západu?

Východ
se
od Západu lišil, stále se liší, ale
ty rozdíly se budou zmenšovat. Tahle otázka
je velice jasná, rap reaguje na momentální
situaci, a proto tady těsně po
převratu musel bejt i rap podstatně jinej než na Západě. Rapper
by měl mluvit o
tom, co ho obklopuje, čim žije a co je jeho denní chleba. Může
to bejt
například chudoba, halucinace, fóbie, radost nebo spousta
prachů. Od mladejch
kluků ze sídliště, který bydlej u svejch rodičů,
působí strašně smutně text o
penězích, luxusních hadrech a drahým pití.
Na druhou stranu podobně blbě zní
věc od rappera, kterej bydlí už osm let v Beverly Hills a rozhod
se, že mu prospěje
trochu stylizace do ghetto stylu.

* Kdy se podle tebe „trh“ okolo hip hopu nasytil, kdy se
celá kultura začala dostávat do mainstreamu?

To fakt
nevim, trh tady pouze se zpožděnim kopíruje tendence, co jsou na západ od nás.
Ve světě dobyl hip hop důležitý pozice, a proto se k němu lidi tak vyhraňujou.
Tuhle věc můžeš milovat, nebo nenávidět. Proto si řikám, že dokud mi srdce bude
velet timhle směrem, můžou mi všichni se svym mainstreamem a undergroundem
políbit prdel. Vim, co je underground, žil jsem v něm dlouho a mám pocit, že
jsem se z něj ještě moc nevzdálil, a kdyby, je mi to jedno. Jde o přístup, ne o
to, kolik lidí tě zná. Desky vydáváme na vlastnim labelu, vybíráme si koncerty,
pořady v TV atd. Muzika je buď dobrá, nebo špatná. To je jediný měřítko. Trh s
českým rapem je rozhodně nenasycenej, víceméně neni co prodávat, co vydávat.
Málo dobrejch kapel, to je lokální problém…

* Jak vnímáš to, že se hip hop stále více stává masovou
zábavou pro mladé?

Celá
ta hra
se dost mění, k lepšímu i horšímu.
Přijde povrchnější, agresivnější model, což
v porovnání s tim začátkem bude velká
změna. Tehdy se hip hop dělal jako umění,
poselství a tak. To ale nemohlo zůstat a myslim, že to je dobře.
Věci se musej
rozvíjet, spektrum zvětšovat. Někdo bude lidi bavit party
věcma, někdo bude
militantní šílenec, někdo bude moudrej a bude
kázat o čistotě, jinej o
rap’n’rollu a podobně. Celý jsem to tady
pomáhal rozjet, bylo by ode mě dost
povrchní, kdybysem teď nostalgicky vzpomínal na to, jak
to bylo skvělý, když
celá scéna měla sto lidí. To dělat nechci a
nebudu.

* Je to teď dost móda, na které se zase uživí více lidí.
Není to moc uniformní, když mají všichni stejné oblečení?

Hiphopeři
jsou klasický sektáři, stejně jako metloši, punkáči nebo hipíci. Všechny tyhle
party maj svý uniformy, nuance a rozdíly, který v rámci těchhle světů
rozeznávaj jenom zasvěcený, a budou ti tvrdit, že uniformu nenosej. Nerad bych
se dopouštěl po stý stejný chyby. Nedávno jsem byl na opeře a tam jsem teprve
pochopil, co to je uniforma v rámci kultury.

* Jakou vůbec cítíš zodpovědnost za to, co lidem říkáš?
Snažíš se jim něco zásadního předat, nebo se chceš zabývat víc třeba muzikou?

Jsem
člověk, kterej vždycky dost přemejšlel, proto pokud chci bejt sám sebou,
nezbejvá mi než tu odpovědnost cejtit. Ona se ale může promítnout různě, nesmí
tě svazovat v tom udělat dobrej rap. Nemělo by to bejt kázání a moralizování.
Jestli máš někoho poučovat, tak jedině skrz vlastní zážitky nebo příběh obecně.
Sami jsme se skrz příběhy dozvěděli spoustu věcí, příběh má tu moc, že tě může
pobavit, a jako bonus si odneseš zkušenost. .

* I v Americe jsou už dnes hiphopové kapely, které se ani
nepokoušejí někomu něco důležitého sdělovat…

No jasně, o
tom mluvim. To je v pořádku, každej by měl dělat to, co cejtí a co je mu
přirozený. Schopnost rozhejbat zadky lidí je stejně vzácnej dar jako jim říct
něco zásadního a nasměrovat někam jejich myšlení.

* Kdo je vlastně tvým vzorem?

Nechávám se
ovlivňovat, ale vyloženě jeden vzor nemám. Musim hledat cestu sám k obě a to
znamená vytvářet vlastní kombinaci věcí, s kterejma pracuju. Americká kultura
můj život změnila v dost velký míře, věnuju se rapu, graffiti, komiksu. Přesto
je asi v naší evropský povaze mít od USA určitej odstup. Jde o to nepřenášet
věci, který jsou nepřenositelný, a neroubovat sem něco násilně. Jako malej stát
jsme ve vleku událostí, budoucnost diktujou silnější. Ale máme šanci vytvářet
nový a specifický varianty čehokoli, co k nám přijde. Velký inspirace přicházej
od lidí, jako je Jiří Kolář, Karel Prager, Karel Zeman, Jiří Trnka a další.

* Myslíš, že i u nás budou někdy bohatí rappeři se zlatými
řetězy?

Kéž by!
Nebylo by špatný vydělat dostatek prachů, tolik, že by zbylo ještě na cetky.
Ale realita je a bude jiná, v současný době je úspěch se tim vůbec uživit.
Nežiju si o nic líp než moji kámoši, co choděj do práce.

* Jaké máte vztahy s ostatními kapelami? Berete je spíš jako
kamarády, nebo konkurenci?

Kapely,
který v Čechách respektuju, jsou zároveň mejma kámošema, konkurencí, motivací a
prostředím, ve kterym žiju. Lidi jako Orion, Trafik, Wich, La4, Enemy, Toxxx,
Abd 52, Indy, James Cole, Pio Squad, pár dalších Djs a producentů. Neni jich
moc, ale jsem rád, že tu jsou. Navzájem se udržujem ve hře a různě mezi sebou spolupracujeme
na svejch projektech.

* Čím se nejvíce zabýváš a co tě jako umělce živí?

Poslední
roky jsem žil v dost smrtícím pracovnim tempu, namotal jsem svůj mozek na
spoustu různorodejch věcí a nebyl jsem ochotnej se jich vzdát. S PSH jsme
jezdili koncerty, udělal jsem dvě multimediální scénografie pro skupinu TOW
(Noční Můra a Turing Machine – pozn. red.), kreslil komiksy o architektuře pro
Eru 21, ilustroval knihy, dělal plakáty a hodně cestoval. Pak jsme dostali
pocit, že uzrál čas na další desku Penerů, tak jsme na ní začali dělat a já se
diky tomu konečně zastavil. Asi by nešlo psát texty v nějakym zmatku, takže
poslední půlrok mám relativní klid. Vydali jsme CD Rap’n’roll, udělali velkej
křest, teď točíme klip, začínáme jezdit koncerty. I to je dost práce, ale
oproti tomu, jak jsem žil ty roky před tim, je to velkej chill out. Obživa
přichází vždycky z toho, co momentálně dělám. Navyk jsem si pracovat jen na
věcech, který mi přijdou košer, nemám ještě rodinu a sám se nějak uživim, takže
nemusim zatim dělat kompromisy. Moje zlatý řetězy.

* Rapuje se v nejrůznějších jazycích, odlišuje se tím i
obsah toho, co se umělci snaží sdělit?

Určitě se v
tom odráží momentální situace v daný zemi. Hip hop existuje absolutně po celý
planetě, je to jeden z velkejch vynálezů 20. století, rozšířil se přirozeně,
rostl jako virus. Ukazuje to na jeho zdravou podstatu, je to nástroj pro
kohokoli, jak se vypsat z problémů, nebo se jen pobavit, něco zaznamenat,
sdělit něco svejm kámošům ze čtvrti. V zemích, kde je sociální nespravedlnost,
je možný pomocí rapu bojovat, organizovat lidi a šířit postoje. To ale nelze
čekat tam, kde jsou lidi v pohodě nebo blahobytu. I tam ale rap odráží obě
strany reality.

* Odhadneš, kolik se u nás kolem hip hopu pohybuje tvůrčích
lidí a kolik je jen konzumentů?

Tenhle
poměr se neustále víc a víc rozevírá ve prospěch konzumentů. Když jsem mluvil o
začátcích, to byla doba, kdy v sále při koncertě stála drtivá většina lidí,
který sami něco dělali. Něčim to bylo bizarní, ale tenhle stav asi patří k
začátkům. Po masivním přílivu mládeže do hip hopu přibylo samozřejmě hodně
pasivních konzumentů, ale spousty těchhle děcek jsou motivovaný k nějaký akci.
Hodně z nich se něčemu z těch čtyřech elementů začne věnovat, třeba jen na
nějaký nudný amatérský úrovni. Rap jim omílá, zvedni prdel a di si za svym, což
spousta z nich udělá.

* Co říkáš současné politice, dokážeš se s někým z politiků
ztotožnit?

Dal jsem
hlas zelenejm, ale nevim, jestli můžu říct, že se s tou stranou ztotožňuju.
Zatim je příliš nevyprofilovaná, nevim, co čekat. Měl jsem dobrou osobní
zkušenost se Stanislavem Pencem a mám pocit, že on je jeden z lidí, který se
politiku snažej změnit. Jinak je mi z velkejch stran občas trapně, a to jsem
jenom pozorovatel. Musim přepnout program, abych nedostal nepříjemnou závrať z
existence. Chemie složení lidský společnosti obsahuje konstantní procento
mocichtivejch jedinců, který si akčně převlíkaj plášť, kam vítr velí.
Fašistický kolaboranti, pak totalitní komunisti, teď tohle. Ze svý poměrně
krátký životní zkušenosti jsem dostal pocit, že to je jeden a ten samej vzorek
lidí, proloženej pár idealistama.

* Co si myslíš o reklamním průmyslu?

Serou mě
lidi, který reklamu dělaj a tvrděj ti, že je to umění. Přitom podstata reklamy
je něco vychválit, ukazovat věc jen z jednoho ideálního pohledu, něco ti
prodat. Je ovšem realitou současnosti, funguje díky ní obchod a její hranice
jsou velice nejasný a rozplizlý. I na naší desku musíme dělat reklamu, udělal
jsem spousty plakátů na kulturní akce… Otázka teda neni reklama ano, či ne,
ale jak, kde a na co. Jsme zatim postkomunistická společnost v brutálnim a
počátečnim stádiu vývoje, úroveň reklamy je tim determinovaná. Miliony špatně
udělanejch billboardů u dálnice, to je projev divokýho východu. Wladimir 518
(vlastním jménem Vladimír Brož) se narodil v roce 1978 v Praze, kde také
později vystudoval střední uměleckou školu. Asi od poloviny devadesátých let je
známý svými graffiti, později se začal věnovat též komiksu (například Arghh,
Era 21), scénografii (Noční můra, Turing Machine pro skupinu TOW) či ilustraci
knih (Lidé milénia). Od druhé poloviny devadesátých let se věnuje i rapu, se
skupinou Peneři Strýčka Homeboye vydal desku Repertoár a aktuální album
Rap’n’roll, nyní připravuje své nové sólové desky.

Kozí mejdan v nejlepším

7.8.2006

Mladá fronta DNES

(čtk)

Milkovice -Již posedmé začala první srpnový týden na
ekologické farmě Stanislava Pence v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná Kozí
mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce má být podle Pence především
oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem „mejdanu“ je popularizace
chovu koz. Účastníci simohou vyzkoušet dojení koz i ochutnat kozí mléko.

Kempy vyprázdnil déšť

7.8.2006

Mladá fronta DNES Kraj
Hradecký

ŠTĚPÁNKA TŮMOVÁ

Rekreanty odrazuje od pobytu pod stanem deštivé počasí i
horší kvalita vody

Česká Skalice – Kraj zasáhlo deštivé počasí. Kvůli nepříznivému
počasí a někde i zákazu koupání se kempy vylidňují. Jejich správci jsou však s
letošní sezonou spokojeni. Přispěl k tomu předchozí měsíc, kdy panovala
tropická vedra a rekreační zařízení byla plně obsazena.

Na Rozkoši zůstává asi třetina rekreantů

Autokemp u největší vodní
plochy v Hradeckém kraji je teď
asi ze dvou třetin prázdný. Může za to zákaz
koupání vyhlášený začátkem
července a deštivé počasí. Někteří
rekreanti pobyt odříkají. Ti, co zůstali, si
prý naopak svou dovolenou užívají.

„Jezdíme
sem každý rok. Současné chladno nám nevadí a zákaz koupání taky ne. Ani vloni
jsme se tady nekoupali, vždycky stačilo osvěžení pod sprchou na břehu,“ říká
Peter Valko ze Slovenska, který na Rozkoši už týden stanuje s přítelkyní.

Celkem se v
kempu rekreuje okolo tisíce lidí, jeho kapacita je však až tři a půl tisíce
ubytovaných.

„Návštěvnost ovlivnilo horké počasí i zákaz koupání.

Kvůli němu někteří lidé dokonce odřekli ubytování v chatách.

Posledních čtrnáct dní máme do dvanácti set ubytovaných, ale
před rokem tu bylo běžně dva tisíce lidí a předtím ještě víc,“ řekl ředitel
kempu Jan Šnajdr.

Hygienici zakázali koupání na
Rozkoši kvůli masivnímu
výskytu sinic ohrožujících lidské
zdraví. „Nekoupali jsme se ani jednou, ve
vodě jsme viděli i mrtvé ryby. Ještě pár
dní tady možná vydržíme, potřebujeme
ale usušit všechny věci,“ říká Petr
Kykal z Bíliny u Teplic, jehož stan
vyplavil vytrvalý víkendový déšť.
Některým lidem jsou však zákazy hygieniků
lhostejné. „Stejně se vykoupeme. Věříme, že se
počasí vylepší, a když ne, je tu
dost možností pro výlety třeba do Orlických
hor,“ plánuje si Jiří Kolbábek z
Boskovic.

Problém
se
sinicemi měli na Rozkoši už před dvěma lety. Podle ředitele
Šnajdra by řešení
měl hledat správce vodní plochy. „My si
pronajímáme břehy od Povodí Labe. Voda
je závadná, proto bych od nich chtěl nějaké
opatření. Mohlo by se vyzkoušet
například chemické čištění, které
pomohlo na některých jiných
nádržích,“ uvedl
Šnajdr.

Bakterie zkazily vodu také v Jinolicích

Hygienici začátkem srpna varovali
citlivější osoby také před
koupáním v Oborském rybníku v
Jinolicích kvůli zvýšenému výskytu
enterokoků a
koliformních bakterií. Tamní autokemp s
tábořištěm je nyní obsazen jen asi ze
třetiny, rekreuje se tady asi dvě stě návštěvníků.

Pokračování na str. D2

Kempy v kraji vyprázdnil déšť i zákazy koupání

Pokračování ze str. D1

V hradeckém kempu na
Stříbrném rybníku v Hradci Králové
sami
provozovatelé už začátkem srpna ukončili sezonu kvůli
hygienickým potížím s
kvalitou vody. Kemp tím ale vůbec netrpí. „Letos
máme vůbec nejlepší sezonu.
Kemp má novou kanalizaci, sociální
zařízení za 7,5 milionu korun, vloni vzniklo
nové dětské hřiště. Snažíme se my i město.
Pomohla reklama, internet i
spolupráce s cestovní kanceláří,
které pronajímáme tři chaty,“ uvedl
správce
kempu Zdeněk Podal. Podle něj se v červenci kapacita zcela naplnila, v
srpnu
zatím kvůli počasí asi ze šedesáti procent.

Vodu
vhodnou ke koupání má ve sledovaných rekreačních oblastech v Hradeckém kraji
koupaliště ve Včelném v Rychnově nad Kněžnou a v Teplicích nad Metují.
Osprchování po pobytu ve vodě se doporučuje na koupališti Dachova u Hořic, v
Ostružně na Jičínsku a na Tiché Orlici v Borohrádku.

Přes
vydatné víkendové dešťové
přeháňky bylo na parkovišti v oblíbeném
přírodním
koupališti v Lanžově na Jičínsku ještě v sobotu
odpoledne k vidění desítky aut
rekreantů. Déšť neodradil o víkendu ani
návštěvníky zemědělské usedlosti v
Milkovicích, na níž až do středy probírá
hudební festival Kozí mejdan. Když
déšť vyhnal diváky z přírodního
hlediště, mohli poslouchat hudební produkce
kryti před lijákem ve stodole. „Prší, ale my
se tady v bahně nebrodíme,“ říkal
majitel usedlosti a pořadatel festivalu Stanislav Penc, který
má proti bahnu
jednoduchý recept: co chvíli sypal rozbahněné
vyšlapané cesty suchou slámou.
„Už jsem vyčerpal jeden vůz, ale nikdo nemůže říct, že by
se tu umazal od
bláta,“ řekl Penc.

***

„Návštěvnost ovlivnilo horké počasí i zákaz koupání. Kvůli
němu lidé ubytování odřekli.“

Jan Šnajdr, ředitel kempu Rozkoš

O autorovi| ŠTĚPÁNKA TŮMOVÁ, s přispěním Jana Hrudky

Regionální mutace| Mladá fronta DNES – východní Čechy
(hradec králové)

* Dobrý den, kozy ven

6.8.2006 Nedělní
svět str. 10 Scéna

jhv

7 DNÍ

SLAVONICE/LIBÁŇ – Festivalová sezona
pokračovala i méně
známými akcemi. Ve Slavonicích na
Jindřichohradecku včera začaly Slavnosti
Trojmezí, týdenní festival hudby, divadla a
výtvarného umění. Příští
sobotu
akci zakončí vystoupení kytaristy Vladimíra Merty,
Divadla Sklep či
spisovatelky Petry Hůlové. Stanislav Penc ve středu na samotě
Milkovice
nedaleko Jičína zahájil sedmý ročník
Kozího mejdanu, během kterého bude osm dní
podporovat kozy a svobodomyslný způsob života. Více na
www.kozy.cz.

Dnes sledujeme – neděle 6.8.2006

6.8.2006

ČRo – hradec.cz

V Deštném v Orlických horách na Rychnovsku končí 15. ročník
akce Tavení skla dřevem, při které skláři předvádějí tradiční postup při výrobě
skla. Program zakončí od 10:00 hodin dražba výrobků.

Letos poprvé se na Hradě Pecka od 9 do 17 hodin koná
historicky laděná akce s názvem Hrad na hraní – to je Pecka. Návštěvníky budou
bavit kejklíři, dobová hudba, historický šerm a tanec.

V Hostinném na Trutnovsku se koná akce Porciunkule.

VAVŘINECKÁ POUŤ se koná v Teplicích nad Metuj. Poutní mše
proběhne od 10 hodin v kostele Marie Pomocné. Připravena je také výstava
fotografií Petra Piechowicze – Karakoram.

Občanské sdružení DIVADLO pořádá v létě několik
řemeslnických trhů, na kterých předvedou svůj um vybraní řemeslníci z ČR. 6.
srpna se představí na zámku v Opočně.

V 15:00 bude na Valdické bráně v Jičíně zahájena výstava
obrazů Břetislava Kužela, která bude otevřena do 17. září. Od 15:30 se v prvním
patře brány uskuteční vernisáž loutek z Ostravského divadla loutek.

Již posedmé se koná v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná
Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce je podle organizátora
Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem
„mejdanu“ je popularizace chovu koz.

Literárně hudební festival pokračuje ve Starých Hradech na
Jičínsku.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16.
ročník Akademických týdnů.

V Lomnici nad Popelkou probíhá Lomnické kulturní léto 2006 –
12. ročník hudebně dramatického festivalu.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči;
potrvají do 13. srpna.

Sport: Hrají se utkání 2. kola první fotbalové ligy. V
utkání 1. kola 2. fotbalové ligy hostí od 17 hodin FC Hradec Králové FK Baník
Sokolov. Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se koná do 6. srpna
2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná
MS ve vodním slalomu. V Mnichově proběhne losování základních skupin Evropského
poháru basketbalistek s účastí basketbalistek Trutnova. V Budapešti startuje ve
14:00 Velká cena Maďarska, 13. závod MS vozů formule 1. V Budapešti také
pokračuje ME v plaveckých sportech.

Dnes sledujeme – sobota 5.8.2006

5.8.2006

ČRo – hradec.cz

V Deštném v Orlických horách na Rychnovsku se koná 15.
ročník akce Tavení skla dřevem, při které skláři předvádějí tradiční postup při
výrobě skla. Program v neděli 6. srpna zakončí od 10:00 hodin dražba výrobků.

Možnost zkontrolovat si svůj tachometr budou mít řidiči v
sobotu 5. srpna od 8 do 13 hodin na parkovišti proti Všesportovnímu stadionu v
Malšovicích, kde Městská policie Hradec Králové pomocí radaru bude měřit
rychlost.

Současně zdravotníci Českého červeného kříže Hradec Králové
poradí motoristům s lékárničkami. Od 8 do 13 hodin na parkovišti u
všesportovního stadionu v Hradci Králové-Malšoviích zdravotníci nejen pomohou s
vybavením lékárniček, ale také vám vysvětlí nebo předvedou, jak s jejím obsahem
správně zacházet.

Letos poprvé se na Hradě Pecka ve dnech 5. a 6. srpna od 9 do 17 hodin
koná historicky laděná akce s názvem Hrad na hraní – to je Pecka. Návštěvníky
budou bavit kejklíři, dobová hudba, historický šerm a tanec.

V 9:30 začnou trhy uměleckých řemesel v Novém Městě nad
Metují na Náchodsku. Součástí programu bude vystoupení souboru historického
tance Campanello.

V 10:00 bude zahájena akce Letní hry v Jaroměři aneb baví se
celá Jaroměř. Připraveny jsou soutěže, kromě zástupců Jaroměře nastoupí také
družstvo VyVolených a tým osobností.

V Radvánovicích na Semilsku začíná v 9:00 celodenní zábavná
akce Gotická bitva u Hrubé Skály. Dvě historické bitvy se odehrají v 16:00 a v
21:00.

V Hostinném na Trutnovsku bude v 10:00 zahájena akce
Porciunkule, která se bude v Hostinném konat až do neděle 6. srpna.

Občanské sdružení DIVADLO pořádá v létě několik
řemeslnických trhů, na kterých předvedou svůj um vybraní řemeslníci z ČR. 5.
srpna se představí na hradě Kunětická hora.

Na Dostihovém závodišti v Pardubicích začne v poledne
rockový festival Žlutý fest.

Od 14 hodin se představí
AUTOMOBILOVÍ VETERÁNI v
Ratibořicích. Čtvrté setkání majitelů
historických motorových vozidel
doprovázené hudbou a promenádou v
historických kostýmech pořádají Veteran Car
Club Dvůr Králové, Dechová harmonie ZUŠ
Náchod a správa státního zámku
Ratibořice.

V 18:00 začne v Chrámu sv.
Mikuláše v Jaroměři koncert
světové operní zpěvačky Edity Adlerové, Petra
Šporcla za doprovodu varhaníka
Vlastimila Bičíka. Výtěžek bude věnován
Pomocné internátní škole a Chrámu
sv.
Mikuláše v Jaroměři.

Literárně hudební festival pokračuje ve Starých Hradech na
Jičínsku.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16.
ročník Akademických týdnů.

V Broumově vrcholí MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ – festival
divadelních představení konaných na nádvoří benediktinského kláštera v
Broumově.

V Lomnici nad Popelkou probíhá Lomnické kulturní léto 2006 –
12. ročník hudebně dramatického festivalu.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči;
potrvají do 13. srpna.

Sport: Hrají se utkání 2. kola první fotbalové ligy.
Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se koná do 6. srpna 2006 na
Dostihovém závodišti Pardubice. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná MS ve
vodním slalomu. V Budapešti pokračuje ME v plaveckých sportech.

Procházky Českým rájem

5.8.2006

Mladá fronta DNES Kraj
Hradecký

Stanislav
Penc

* Místo, které mám rád

Celé Čechy jsou i přes naprostý
nezájem o krajinu ze strany
bývalého komunistického režimu
krásné. V těchto teplých dnech je
přenádherná
procházka kaňony Českého ráje. Mám
rád údolí v okolí Trosek, rybník
Nebák a
cesty na Branžeš, Hrubou Skálu i Kost. Sám žiji v
polabské bráně Českého ráje a
lesy a spousty rybníků jsou příjemným
zpestřením nejen pro mě a stádo koz,
které zde pasu. Možná i pro krátkou
vzdálenost od Prachovských skal a
Jabkenické a Kopidlnské obory láká řadu
lidí s dětmi návštěva Kozího mejdanu,
který tu tento týden pořádám.

Dnes sledujeme – pátek 4.8.2006

4.8.2006

ČRo – hradec.cz

Předseda ODS Mirek Topolánek chce o aktuálním stavu
povolebního vyjednávání informovat prezidenta Václava Klause.

Do páteční šesté volby předsedy Poslanecké sněmovny
nenavrhly strany žádného kandidáty. Opakovat se tak bude situace ze třetí a
čtvrté volby. Poslanci se tedy v pátek sejdou, volit ale nebudou.

V 16:00 začne v Praze zasedání
předsednictva ČSSD. Téma:
příprava voleb do Senátu včetně projednání
a schválení kandidátů; aktuální
politická situace.

Občanské sdružení DIVADLO pořádá v létě několik
řemeslnických trhů, na kterých předvedou svůj um vybraní řemeslníci z ČR. 4.
srpna se koná Řemeslnický trh na nábřeží u Pedagogické fakulty v Hradci
Králové.

100. narozeniny oslaví dnes v Hradci Králové paní Helena
Kovářová. Gratulovat jí přijde i primátor města Otakar Divíšek.

V 11:0 se koná v Pusté Kamenici na Svitavsku slavnostní
otevření rekonstruované silnice III/3545. Akce se zúčastní představitelé
Pardubického kraje a krajské Správy a údržby silnic.

V Deštném v Orlických horách na Rychnovsku bude v 17:00
slavnostně zahájen 15. ročník akce Tavení skla dřevem, při které skláři
předvádějí tradiční postup při výrobě skla. Program v neděli 6. srpna zakončí
od 10:00 hodin dražba výrobků.

Ve Výprachticích na
Ústeckoorlicku se koná od 10:00 tisková
konference a vypuštění sov (kulíšek
nejmenší) do volné přírody.
Pořádá Český
svaz ochránců přírody a státní podnik Lesy
České republiky.

Literárně hudební festival pokračuje ve Starých Hradech na
Jičínsku.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16.
ročník Akademických týdnů.

Do 5. srpna probíhá v Broumově MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ – festival
divadelních představení konaných na nádvoří benediktinského kláštera v
Broumově.

V 19:30 bude v Tylově divadle v Lomnici nad Popelkou
zahájeno Lomnické kulturní léto 2006 – 12. ročník hudebně dramatického
festivalu.

Ve 20:30 bude v Atriu Nového Adalbertina v
Hradci Králové
uvedena opera Aida Giuseppe Verdiho v podání
sólistů a Filharmonie Hradec
Králové. Představení je součástí
Mezinárodního open air operního festivalu. V
případě nepříznivého počasí se akce
uskuteční v sále filharmonie.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči;
potrvají do 13. srpna.

Nová rozhledna u Vrbice nedaleko Kostelce
nad Orlicí nabízí
novinku – večerní a noční prohlídky. Nově
osvětlená rozhledna nabízí páteční
večerní a noční vyhlídky do 22.30 hodin.

Sport: V Havlíčkově Brodě se konají oslavy hokejisty Josefa
Vašíčka se Stanleyovým pohárem. Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých
jezdců se koná do 6. srpna 2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. Na vodním
kanále v Praze Tróji se koná MS ve vodním slalomu. V Budapešti pokračuje ME v
plaveckých sportech.

Kozí mejdan opět začal

4.8.2006

Blesk Čechy

Jaroslav
Krčál

JIČÍN – Kozí mejdan začal již posedmé v Milkovicích na Jičínsku.
Majitel kozí farmy, známý disident a zakladatel Spolku přátel koz Stanislav
Penc, tam jako každoročně očekává návštěvu stovek svobodomyslných lidí.

„Pro nikoho nic neorganizujeme, žádné kapely sem nezveme.
Přesto jich zde bude hrát kolem 160
a věřím, že se lidi budou dobře bavit. Jaké si to ale
udělají, takové to budou mít,“ osvětlil Penc. Loni, i když pršelo, přijelo na
kozí mejdan na 1600 lidí.

„Hlavní nápor čekáme o víkendu. Ti lidé, co přijeli jako
první, musí totiž nejdříve vyklidit hnůj ze stájí, postavit pódia pro kapely a
řadu dalších věcí. Někteří tak raději přijedou až do hotového,“ směje se Penc.

Netradiční je i jeho přístup k prodeji pití a jídla. Pivo
bude za režijní cenu – dvanáctka za 13 korun. Lidé si ji však musí načepovat
sami. Sami si musí uvařit i jídlo. Připraveny ale pro ně budou suroviny.

Dnes sledujeme – čtvrtek 3.8.2006

3.8.2006

ČRo – hradec.cz

Slovenský parlament by měl v Bratislavě pravděpodobně
hlasovat o programovém prohlášení vlády.

V 11:00 začne v Pardubicích jednání představitelů silničních
správních úřadů, policie a starostů měst a obcí Pardubického kraje o
optimalizaci dopravního značení na silničních sítích.

V poledne se uskuteční v Chlumci nad Cidlinou mimořádná
valná hromada společnosti Resonanční pila. Na programu jsou změny v orgánech
společnosti.

Na letišti v Chrudimi končí Mezinárodní výsadková soutěž za
účasti výsadkových družstev z České republiky a ze zahraničí.

V 18:00 zahájí vernisáž grafických listrů Adolfa Borna
letošní ročník literárně hudebního festivalu ve Starých Hradech na Jičínsku.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16.
ročník Akademických týdnů.

Do 5. srpna probíhá v Broumově
MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ –
festival divadelních představení konaných na
nádvoří benediktinského kláštera v
Broumově.

Od 19:00 se v Rytířském sále hradu Kunětická hora uskuteční
koncert – MICHAL HROMEK CONSORT.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči;
potrvají do 13. srpna.

Sport: Mistrovství Evropy ve všestrannosti mladých jezdců se
bude konat 3. až 6. srpna 2006 na Dostihovém závodišti Pardubice. V Pardubicích
se uskuteční v 10:00 tisková konference k Pardubické juniorce 2006, tenisovému
mistrovství České republiky juniorů. V přípravném hokejovém utkání se v
Šumperku utakjí Pardubice s Mladou Boleslaví. Stanleyův pohár pro vítěze play
off NHL dnes přiletí do České republiky. Na vodním kanále v Praze Tróji se koná
MS ve vodním slalomu. V Budapešti pokračuje ME v plaveckých sportech.

Začal festival věnovaný kozám

3.8.2006

Mladá fronta DNES
Kraj Hradecký

(Hr)

MILKOVICE

KULTURNÍ TIPY

Až do poloviny příštího
týdne probíhá v Milkovicích v Českém
ráji osmidenní festival Kozí mejdan,
věnovaný svobodomyslnému způsobu života.
„Jedná se o slavnost v přírodě za
přítomnosti stáda koz a oslíků.
Stanování v
místě možné, vstupné dobrovolné, ceny
lidové. Jsou tady vítáni všichni,
kteří
mohou něco uměleckého předvést,“ zve pořadatel
Stanislav Penc. V minulosti na
Kozím mejdanu hráli MCH Band, Jablkoň, Echt! či
písničkáři Sváťa a Pepa Nos.
Součástí akce jsou přednášky, diskuse, ale
i soutěže pro děti či výlety do
okolí.

CzechTek grooves calmly

2.8.2006

The Prague Post

By Kristina
Alda

A year after scandal, police report few incidents at 4-day
fest

DOUPOVSKÉ MOUNTAINS, WEST BOHEMIA

Shirtless and sunburned, a young man stood with his nose
nearly touching a towering stack of speakers, flailing his arms, kicking his
feet, throwing punches that the speaker answered with a dull, thudding bass.
Nearby, another reveler lay in a muddy puddle, sleeping off an intense night of
dancing, oblivious to the pulsating bodies of dancers that surrounded him.

These were
among the 40,000 ravers reveling at this year’s CzechTek, an electronic music
festival held July 28-31. Around them, and sometimes among them, were roughly
400 police. For the first time, the event took place at an Army base, about a
two-and-a-half hour drive from Prague.

But while
partyers left tired, and the massive open field was worse for the wear,
CzechTek 2006 ended scandal-free. Police reported few major incidents.

That’s a
big change from last year, which saw a violent confrontation with police:
Authorities stormed the field in Tachovsko, west Bohemia – where CzechTek 2005
took place – beating up many of the ravers and injuring dozens. The police raid
came after several farmers who owned the fields near the CzechTek site
complained about trespassers and the noise level.

The raid
resulted in a scandal that shook the new government of Prime Minister Paroubek, who approved the crackdown and,
along with Interior Minister František Bublan, drew fire not just from ravers
but also from lawmakers and the general public.

Some feared
this year’s CzechTek would also end in violence, with some young drawn
specifically by the notion of clashing with police. It didn’t.

Safe, but not the same

Confrontations
with authority were kept largely to ravers giving the occasional middle finger
to police. Most seemed relieved that there was little trouble.

This year
marked the first time in CzechTek’s 12-year history that the state played a
role: The Defense Ministry rented the site to the festival’s organizers for
24,000 Kč ($1,065), causing some to note the strange wedding of authority and
counterculture.

Stanislav
Penc, an independent human rights advocate and an outspoken critic of last
year’s police crackdown, said the government’s involvement this year does not
change anything about the underground scene in this country that produces
events like CzechTek.

“All the
politicians have done is let 40,000 young people gather together and have a
party at a legally rented site,“ he said. “This changes nothing about techno
being underground.“

Even so,
some ravers complained that a state-sanctioned CzechTek robbed the event of its
thrill and spontaneity. For its first nine years, CzechTek was held illegally,
with participants finding out about the event’s location at the last minute and
property owners often unaware what was planned until they had a field filled
with thousands of dancers and dozens of booming sound systems.

“It’s
always better if it’s illegal,“ said Verča, a 19-year-old woman at this year’s
festival who did not give her last name. “But, in the end, it’s always about
the people and the music.“

Jirka, a
sunburned 29-year-old man with a blond Mohawk, said this year’s event was
better than before. “It’s allowed, and this means we don’t have to worry about
anybody calling the cops on us,“ he said. “There are no villages too close by,
and we can just do our own thing.“

According
to Defense Ministry spokesman Jan Pejšek, the location in Doupovské Mountains
was chosen precisely because it’s such a remote location. Josef Slunéčko, mayor
of Mašťov, the closest village, said although there were some initial worries,
locals didn’t complain too much about the rave. “It was surprisingly peaceful,“
he said.

In fact,
some of the locals grew curious enough that they decided to check out the party
themselves.

“I’ve never
seen such chaos in my life,“ said one Mašťov woman in her forties, as she
surveyed the field dotted with haphazardly parked cars, tents, and writhing
bodies that surrounded some 70 islands of sound systems.

With that,
she took a sip of her beer and continued walking further into the crowd of
revelers.

Statek v Milkovicích od středy oživí Kozí mejdan

2.8.2006

ČRo – hradec.cz

Již posedmé začne ve středu v Milkovicích na Jičínsku akce
nazvaná Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce má být podle
organizátora Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým
cílem „mejdanu“ je popularizace chovu koz. „Držíme se osvědčené
dramaturgie, všechno děláme opačně než ostatní festivaly. Nechceme žádné
vstupenky, prodavače, atrakce a reklamy, tedy věci, které k většině festivalů
patří,“ řekl Penc, který Kozí mejdan připravuje pod heslem Jaké si to
uděláme, takové to budeme mít.

Nadšence, kteří na mejdan přijedou,
tak čeká například
stavba podia, na němž vystoupí kapely a divadla, případně
další práce na
přípravě akce. Na rozdíl od ostatních festivalů,
kam je často z bezpečnostních
důvodů zakázán vstup se zvířaty, milkovický
statkář tvrdí, že děti a domácí
mazlíčci jsou v Milkovicích vítáni.
Sám Penc na farmě v Milkovicích chová 27
koz a kozlů, šest oslů a několik psů a koček.

Kolik lidí
milkovické setkání letos přiláká,
Penc zatím neumí odhadnout. „Hodně
záleží na počasí, ale s naším
přístupem není účast nejdůležitější,
smyslem
téhle akce není obrovská
návštěvnost,“ tvrdí Penc.

Kozí mejdany
navštěvují každoročně stovky až tisíce lidí, během předchozích ročníků se v
areálu statku vystřídalo přes 150 kapel a divadelních souborů. Vstupné na akci
je dobrovolné, v areálu je možné stanovat, zajištěna je pitná voda, toalety a
také občerstvení.

Dnes sledujeme – středa 2.8.2006

2.8.2006

ČRo – hradec.cz

Druhým dnem pokračuje v Bratislavě schůze parlamentu.
Poslanci budou jednat o programu vlády premiéra Roberta Fica. Hlasování se
pravděpodobně uskuteční až ve čtvrtek 3. srpna.

V 10:00 začne v Praze schůze vlády. Na programu: projednání
výroční zprávy o kontrole exportu vojenského materiálu a ručních zbraní pro
civilní použití v roce 2005; poskytnutí humanitární pomoci v souvislosti s
konfliktem na Blízkém východě.

Ve 12:00 proběhne celostátní akustická zkouška jednotného
systému varování obyvatelstva. Po celé zemi se na 120 sekund rozezvučí na 5000
sirén.

V 17:00 se koná před Úřadem vlády v Praze demonstrace, na
níž chtějí pořadatelé seznámit veřejnost s dokumenty o „situaci u policie
a na ministerstvu vnitra“. Dokumenty chtějí organizátoři předat do
podatelny úřadu vlády, vyzvou také k rezignaci policejního prezidenta
Vladislava Husáka a ministra vnitra Františka Bublana.

V 18:00 končí lhůta pro podání kandidátů na předsedu a
místopředsedy Poslanecké sněmovny. Volba vedení sněmovny se uskuteční v pátek
4. srpna v 10:00.

Již posedmé začne v Milkovicích na Jičínsku akce nazvaná
Kozí mejdan. Osmidenní kulturně společenská akce má být podle organizátora
Stanislava Pence oslavou svobodomyslného způsobu života, druhým cílem
„mejdanu“ je popularizace chovu koz.

V Atriu Nového Adalbertina v Hradci
Králové bude ve 20:30
uvedena opera Aida Giuseppe Verdiho v podání
sólistů a Filharmonie Hradec
Králové. V případě nepříznivého
počasí se akce uskuteční v sále filharmonie.

Ve Starých Hradech na Jičínsku se koná literárně hudební
festival.

Na letišti v Chrudimi se koná Mezinárodní výsadková soutěž
za účasti výsadkových družstev z České republiky a ze zahraničí. Akce potrvá do
3. srpna.

Na Pavlátově louce u Nového Města nad Metují pokračuje 16.
ročník Akademických týdnů.

Do 5. srpna probíhá v Broumově
MALÉ LETNÍ DIVADLENÍ –
festival divadelních představení konaných na
nádvoří benediktinského kláštera v
Broumově.

Ve 14:00 začne jednání Rady města Chrudimi. Na programu
budou například Pašijový cyklus – soubor dřevěných plastik nebo jednotný
vizuální styl města. Tisková konference se uskuteční 3. srpna od 9:15 na
radnici.

V Telči pokračuje folkový festival Prázdniny v Telči;
potrvají do 13. srpna.

Sport: Ve 13:00 se koná tisková
konference FC Hradec Králové
před začátkem podzimní části druhé
fotbalové ligy. Hrají se odvetné zápasy 2.
předkola fotbalové Ligy mistrů. Od 20:45 se střetne v Norsku FK
Mladá Boleslav
s domácí Valerengou Oslo. V Budapešti pokračuje ME
v plaveckých sportech.

Rozhovor s Martinem Bursíkem

1.8.2006

Frekvence 1

18:10 Press klub

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dnešní host Press klubu na Frekvenci 1 předseda Strany
zelených Martin Bursík, hezké odpoledne.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Dobrý den.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Kdo přišel s nápadem vládnout na rok?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já myslím, že to byl společný
nápad, který vyplynul z toho,
že se nám nějak nedaří vyjednat podporu pro
trojkoaliční vládu na to celé
funkční období a vlastně všichni spějeme v těch
úvahách k tomu, že tím finálním
řešením budou tak jako tak předčasné volby, a
proto tam vznikl ten nápad na
jeden rok.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A byl by to prezident, kdo by se zavázal, že vyhlásí ty
předčasné volby?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

No, je to jedna varianta, já si to dovedu stěží představit,
protože prezident bude mít krátce před svoji volbou. V lednu 2008 bude stát u
toho, aby si našel podporu pro zvolení a nejsem si jist, jestli on bude mít
chuť jít do toho rizika, kdy vlastně neví, jak to dopadne, jeden bude vítěz,
druhý bude ten, který, protože to nebude pravděpodobně, pravděpodobně ten pat,
takže od něj bych to neočekával.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Já se ptám právě pro to, zda vlastně by takový závazek vůbec
vymahatelný?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já myslím, že by to musela být dohoda politických stran, což
znamená ústavní většina, čili by to muselo být skutečně včetně sociální
demokracie, čili nějaká dohoda o balíku tolerance sociálnědemokratické vlády,
která by tolerovala tuhle vládu na přechodné období, která by vlastně dovedla
zemi k předčasným volbám.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Ovšem ústava s něčím takovým nepočítá, takže opět ta dohoda
by nebyla vymahatelná, jestli tomu dobře rozumím?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Politicky.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Takže doufáte, že na to ČSSD přistoupí s tím, že vlastně jde
jenom o něco jako čestné slovo?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Tak ono, my se pochybujeme v takové situaci, kdy skutečně je
to všechno tak jaksi vyvážené, ty síly jsou na obou stranách shodné, kdy prvním
předpokladem toho, abychom se dostali z místa, je alespoň nějaká elementární
důvěra, k té patří i to, že slovo politika, i když je veřejné, tak platí.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, ale kdybyste mezi tím, dejme tomu, že si představím,
že budete vládnout rok, přetáhli některého z poslanců z toho druhého tábora,
tak potom byste mohli vládnout i po ty zbylé tři roky. Není to tak?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

No, tak pragmaticky řečeno ano, to je právě to slovo v
politice a například jaksi já si takhle politiku nepředstavuju, že na něčem se
dohodnete v momentě, když jste nuceni a když se vám to potom nehodí, tak na to
prostě zapomenete a chováte se jinak, tak možná, že tohle patří k arsenálu
jiných politiků, ale určitě to není to, proč zelení šli do politiky.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Ovšem zelení nejsou sami v politice, nebudou vládnout sami,
jste v trojkoalici, můžete se zaručit za ty zbývající dvě strany, že se budou
chovat stejně čestně, jak to teď myslíte vy?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

No, ale když už to takhle jako hypoteticky řešíme, tak my
bychom měli dostatek sil, když se zachováme my čestně, tak těm ostatním nic
nezbyde. Když už bychom počítali s tím, že budou bídáci, tak my to budeme mít
natolik v ruce, že kdy se tak zachováme, tak to tak bude, protože prostě bude
záležet na našich hlasech.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Pan Paroubek dnes ale přinesl na Hrad vlastní řešení
situace. Znáte ten princip tohoto řešení?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

No, asi ho neznáme nikdo, protože ten výstup po těch
rozhovorech tam byl relativně jalový. Akorát jsme se doslechli, že on zase si
nepřeje ty satelitní strany, jak říká, já si do toho zařazuju i zelené, a že by
rád jednal jenom s předsedou Paroubkem, to znamená, že stojí o to, aby vlastně
ta politická scéna se postupně v uvozovkách vyčistila, aby tady byly jenom dva
silné bloky, dvě silné politické strany, které se budou dělit o moc a budou si
to střídat. Tohle je to poselství, které já si z toho beru a není pro mě nijak
překvapivé.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, ale co si pod tou mocí a tou dohodou mezi ČSSD a ODS
přímo představujete?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Tak oni tam nemluvili ještě o dohodě ČSSD a ODS. Je zřejmé,
že předseda Paroubek to tlačí k řešení, které by bylo v podstatě opoziční
smlouvou, ale zároveň si samozřejmě i on a o to více předseda Topolánek
uvědomují, že nás tady čekají 21.
a 28. října volby komunální a senátní a že po právu by mu
to voliči spočítali, protože jestliže obě dvě ty strany vlastně vyblázní občany
v předvolební kampani natolik a potom si sednou spolu a nějak se dohodnou, tak
tohle lidi neskousnou a navíc je tady negativní zkušenost s opoziční smlouvou,
to lidé ještě nezapomněli, takže, to je teď pro ně obtížné, oni to musí nějak
zařídit, aby si toho buď lidé nevšimli, anebo hrát na čas tak, aby to bylo až
po těch volbách.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, ale zároveň, když by vám teď ČSSD umožnila na rok
vládnout, mezitím tedy proběhnou ty senátní a komunální volby v říjnu, a pak už
po těch volbách velké koalici nebude nic bránit.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já myslím, že to je správná úvaha, no. Já myslím, že to tak
je, že to k tomu spěje, ale je potřeba …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A přesto zůstává v trojkoalici s ODS, takže věříte jim nebo
ne?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

My jsme součástí té trojkoalice a snažíme se o to. Já
myslím, že ta trojkoalice má určitou hodnotu. Skutečnost, že se podařilo
dohodnout a teď vezmu ty dvě strany, které měly s tou dohodou problém, což je
ODS a Strana zelených, my jsme tam přišli noví a najednou jsme měli nějaké
požadavky a mluvili jsme o nějakých tématech, které předtím neslyšeli a co teď
ti zelení chtějí, tak jako ta skutečnost, že jsme se dokázali dohodnout a najít
ten kompromis, ta je myslím významná pro politiku i do budoucnosti, protože …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A dal vám pan Topolánek nějakou záruku, že on a celá ODS
dodrží slovo a nezradí tu trojkoalici?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já vím, že teď to téma není úplně zrazení té trojkoalice, my
tady máme před sebou ještě jeden pokus, který jsme oznámili dneska a to, že se
pokusíme právě o tenhle zkrácený mandát a myslím si, že když ten pokus se
nezdaří a pravda je, že Jiří Paroubek mi připomíná želvy galapážské, můj
kamarád pracoval v tom želváriu a když s tou želvou chtěli tři lidé pohnout,
tak s ní prostě nepohli, když ona se rozhodla a on trochu je jako ta želva,
takže uvidíme, jestli tahle varianta na něj nějak zapůsobí nebo ne a my už v
tuhle chvíli máme jako zelení připravený určitý impuls a jednáme o tom s
koaličními partnery, považujeme za důležité jednat ve shodě, protože solidnost
v politice je také hodnota, která za to stojí a která poněkud se také vytratila
z našeho politického života.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A můžete naznačit, co je ten připravovaný impuls?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já myslím, že je důležité nějakým způsobem odblokovat tu
situaci, protože ta neschopnost dohodnout se na vládě, vlastně blokuje
parlament a tím pádem dvě stě poslanců nepracuje a utíká …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, ale o odblokování situace se hovoří už dva měsíce.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

No, a já si myslím, že …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A nikdo neříká jak.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

My takový nápad máme, mluvíme o něm. Řekl bych, že teď je to
tak, že zelení běží o něco rychleji a říkáme těm koaličním partnerům vpravo a
vlevo přidejte trochu, poběžte také trochu rychleji a ono každý z těch partnerů
potřebuje určitý čas a zároveň víme …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A už jste se s tím nápadem svěřili?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Ano, ano, my to diskutujeme, já jsem včera měl dlouhý
rozhovor s předsedou Topolánkem víc než hodinu a dneska jsme o tom také mluvili
dlouho a …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A můžete alespoň tedy naznačit, co je to za nápad?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Ne, já si myslím, že to chce svůj čas a navíc máme tady
ještě před sebou tenhle pokus o nalezení podpory pro trojkoaliční vládu, která
by vládla pouze po omezený čas, řekněme, jeden rok k předčasným volbám.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Říká v Press klubu na Frekvenci 1
Martin Bursík, předseda
Strany zelených. Pane Bursíku, vy chcete vládnout,
dejme tomu tedy ten rok,
abyste stihli alespoň nějaké změny, například změnit
volební systém. Jaký by
měl být ten nový vámi
zamýšlený volební systém,
který by znemožnil pat?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já si myslím, že žádný volební systém neznemožní pat, to je
mýtus a myslím, že velmi dobře o tom mluví politolog pan Lebeda, který je
vlastně expert na ty volební systémy. Já myslím, že nabídl politickým stranám
asistenci, což já velmi kvituji, to je věc, která v české politice chybí, aby
vlastně politici se obrátili na experty nebo odborné instituce a tím pádem ta debata
politická by byla erudovanější. Čili takový systém není. To, co my chceme jako
zelení, to je odstranit zjevnou nespravedlnost, která v tuhle chvíli v tom
systému je, která tam byla zanesena v době opoziční smlouvy, to je ten
d´Hondtův systém rozpočítávání mandátů …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, takže, abychom si to ujasnili, nemluvíte o většinovém
volebním systému?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Ne, tak my jsme země, která je ve středu Evropy, máme tady
tradici kontinentálního práva, vytváří se tady koalice, je to nepříjemné, ale
politici jsou tady od toho, aby spolu mluvili, aby se naučili řešit i
komplikované situace, i když teď to vypadá, že vlastně se to nám politikům moc
nedaří, ale tohle je skutečně extrémní situace, ke které, kdyby někdo počítal
počet pravděpodobnosti, tak by ta pravděpodobnost byla asi hodně nízká. Čili my
chceme korigovat ten systém poměrného zastoupení tak, aby byl spravedlivý, aby
voliči, kteří jdou k volbám, aby jejich hlasy byly, pokud možno rovnocenné, aby
se nemohlo stát to, že volič, který volí zelené, váha jeho hlasu je více nežli
nebo méně než poloviční váha hlasu voliče, který volí ODS nebo sociální
demokracii.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Rozumím tomu dobře, že chcete pouze změnit to započítávání,
přepočítávání hlasů?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Jedna z variant je vrátit se k tomu Hagenbach-Bishoffovy
metodě rozpočítávání, kdy strana, která překročí pět procent, má automaticky
deset mandátů, nemůže dosáhnout méně, a pak se vlastně rozpočítávají hlasy v
tom druhém /nesrozumitelné/ a dávají se těm politikům, političkám, které mají
největší zbytky. To znamená, že Stanislav Penc, kterému utekl ten mandát o sedmdesát
něco hlasů nebo Petr Pávek, kterému to uteklo také o velmi málo hlasů, by v tom
parlamentu byli a bylo by to spravedlivé.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A šlo by o ústavní změnu?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

To je volební zákon, čili nejde o ústavní zákon, o ústavní
změnu.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

To znamená, že by vám stačila pouhá nadpoloviční většina
hlasů?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Přesně tak.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Myslíte si, že byste se na tomto s ČSSD shodli?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já si myslím, že s ČSSD tohle bude velmi obtížné. Zatím to
je tak, že ta role předsedy Topolánka v čele ODS, my ji vnímáme jako ti menší
koaliční partneři zatím pozitivně, protože on skutečně je solidní v těch
jednáních …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Ve slově za tím je výhružka, rozumím tomu správně?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Ve slově zatím je to, že ta, v té politice víte, jak se věci
mají, ale já skutečně si myslím, že on se s tím projektem spojil a plus, které
on přinesl v těch volbách kromě toho, že vyhrál volby, je to, že on vytvořil
ODS poměrně široký koaliční potenciál na rozdíl od Jiřího Paroubka, který ten
koaliční potenciál sociální demokracii téměř vygumoval, vymazal a není důvodu,
proč by předseda Topolánek ten koaliční potenciál snižoval. Čili on se snaží
být slušný k nám koaličním partnerům, ale tohle nejsou první a poslední volby.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, ale teď mluvíme o nadpoloviční většině a jestliže
nepočítáme ČSSD, tak potom byste se museli spolehnout pouze na komunisty.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já si myslím, že tady to není
o vládnutí, to je skutečně
něco jiného. Jestliže se bavíme o nějakém
konkrétním zákoně, tak tady to se
týká skutečně věcného řešení
problémů a já bych tady neměl vůbec žádný
problém
s komunisty tak, jako když se bude hlasovat o nějaké novele
zákona o ochraně
ovzduší, tak mně bude úplně jedno, jestli pro to
hlasují komunisté, sociální
demokracie nebo kdokoliv jiný.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Říká Martin Bursík, předseda Strany zelených v Press klubu
na Frekvenci 1. Už za chvíli bude odpovídat i na vaše telefonické dotazy na
čísle 257400333 nebo esemesky, které můžete posílat už teď na číslo 9001210.
Pane Bursíku, už má vašich šest poslanců kanceláře ve sněmovně?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Tak, tak, my máme kanceláře, nejsme ještě klub, už tam máme
dokonce cedulky Strana zelených a ještě tak trochu diskriminováni jsme, takové
nějaké drobnosti, že si musíme skládat vlastní peníze na to, abychom tam měli
tajemníka a sekretářku a vodu a pastelky a …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A počkejte, zvoleni jste už téměř dva měsíce, to znamená, že
už dostáváte poslanecký plat?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Poslanecký plat už dostáváme, ale je to tak standardně, že
ty kluby ještě dostávají nějaké prostředky na to, aby mohly fungovat, ale to my
nedostáváme, ale jaksi to nejde o život, my prostě z toho platu vezmeme peníze
a skládáme se na ten náš vlastně aparát toho klubu, který potřebujeme k té
práci.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Zaslouží si poslanci svůj plat za dva měsíce, kdy vlastně
sněmovna pouze neúspěšně hlasuje o svém vedení?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

No, tak já jsem se choval tak, že to vypadalo, že si
nezaslouží. Já jsem potkal před pár dny paní na ulici přes sněmovnou, která se
mi představila jako účetní a říkala: „Pane Bursíku, vy jste poslední,
jeden ze dvou posledních, kteří si nevyzvedli ten plat,“ tak mě
upozornila, že tam mám nějaké peníze.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, ale já mluvím o všech poslancích.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já vím, já vím. Já si myslím, že to je, kdybych teď řekl, že
si to nezaslouží, tak by to asi pro veřejnost bylo sympatické, protože výsledky
nejsou vůbec žádné, ale to takhle nejde. Prostě v té politice někdy se daří a
ti poslanci schvalují zákony a funguje to a někdy je to tak, že prostě je to
zablokováno a jedná se. Tak pravda je, že teď více úsilí tomu musí dávat
předsedové stran a ti vyjednávací týmy a jsou prostě ti, kteří v podstatě mají
prázdniny, ale v tomhle lze těžko diferencovat, kdo si zaslouží a kdo ne a je
to, jako když máte hasiče, kteří týden nehasí, a pak jsou tři požáry za sebou a
také si ten plat zaslouží.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Budete mít tedy vlastní klub, anebo nebudete, jak to je?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Budeme, bezpochyby, ono to bylo …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Ale zákon to neumožňuje.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Jednací řád sněmovny, to je vlastně
zákon a ten nebyl
novelizován navzdory tomu, že se nám vlastně změnil
volební zákon, změnilo se
státoprávní uspořádání, takže
ten zákon, který vlastně určuje to jednání
sněmovny, ten jednací řád, ten ještě
počítá s tím, že do sněmovny se dostane
politická strana, která tam má minimálně
deset poslanců, on na to nereaguje.
Čili je to zase další taková lehká
diskriminace. A my, když jsme tam přišli,
tak nám ochotně hned několik politických stran
nabídlo, že nám laskavě
poskytnou jejich poslance, abychom mohli založit klub, takže my jsme
tohle
milosrdenství těch partnerů politických tam jaksi
odmítli s poděkováním,
protože my tohle nemáme zapotřebí, my jsme prostě
autonomní politická strana,
která prorazila do parlamentu, jsme vlastně první v
té novodobé historii, kteří
překročili pět procent, jsme první zelení v Evropě,
kterým se to podařilo a my
nepotřebujeme žádné milosrdenství, my potřebujeme,
aby došlo ke konsensu,
úpravě toho zákona, abychom mohli mít
vlastní klub a to dokážeme.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Říká v Press klubu na Frekvenci 1 Martin Bursík, předseda
Strany zelených. Mohou poslanci v době mezi volbami toho předsednictví
například studovat poklady k zákonům a jejich úpravám a používat celý ten
servis sněmovny v plné míře, jak to je?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Ten servis je tam docela dobrý, jednak je tam přístup k
různým monitorům, k četce, čili je možné sledovat aktuálně to politické dění,
pak je tam parlamentní institut, takže my už jsme si rozdělili určitá témata,
na kterých jednotliví poslanci a poslankyně pracují a tomu institutu jsme tam
formulovali také nějaké zadání, oni jsou docela rádi, protože jim tam toho až
tolik nechodí těch podkladů, alespoň ta informace, kterou já mám, třeba to tak
není a čím my můžeme …

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

A těmi tématy, rozumím správně, nějaké úpravy zákonů?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Ano, my tam v tuhle chvíli řešíme, jaké kroky jsou potřebné
k tomu například, abychom prosadili více na trhu alternativní paliva, abychom
nabídli lidem alternativu k naftě, kde máme v tuhle chvíli úplně nejvyšší ceny,
které tady kdy na trhu byly a přitom těch právních kroků, které k tomu potřeba
jsou, je několik, upravit jednu vyhlášku nebo vyjasnit, nějakou citaci v zákoně
o spotřební dani. Čili v tuhle chvíli už můžeme takhle pracovat, využíváme toho
času také k tomu, že jsme například se dohodli a přijeli partneři z Bundestagu,
ze Spolkového sněmu, šéfové frakce a asistenti a vlastně nám, jsme tam měli dvoudenní
školení, trénink, seminář, jakým způsobem to chodí v Bundestagu, takže snažíme
se využít toho času k tomu, abychom to neměli jako prázdniny, ale abychom
pracovali.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Já vás teď poprosím o aktuální reakci na slova premiéra. Ten
zkritizoval nabídku trojkoalice, vyčetl jí, jak rychle ženou situaci k
předčasným volbám. Podle něj má dojít ke třem pokusům sestavení vlády. Podle
Paroubka je trojkoalice mrtvá a její návrh na dočasnou vládu odmítá.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

No, dobře, my jsme udělali to, tak to máme rychleji tu další
variantu. Není tam napsáno ještě, že se odmítl také sejít s předsedou
Topolánkem, bude ještě jednání nebo nebude?

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

To tady zatím v té fleši z četky napsáno není, ale to
odmítnutí tady tedy je napsané naprosto pregnantně.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Tak to je ta želva galapážská, o které jsem mluvil.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Takže teď přijde na váš nápad? A teď byste nám ho už možná
mohl prozradit, když už tedy jaksi je jasno?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Tak já myslím, že ještě tam bude pokus o to, aby se předseda
Topolánek sešel s předsedou Paroubkem, protože je přece jenom lepší jednat,
nežli si to vzkazovat tahle přes média. My jsme šli tak daleko, když je to tak,
že Bursík a Kalousek jsou pro předsedu Paroubka červeným hadrem, tak jsme
řekli, OK, tak my tam posíláme Topolánka za trojkoalici, řekli jsme, že si musí
nechat legitimaci ODS doma a že mu vystavíme legitimaci za trojkoalici, aby
bylo zřejmé, za koho tam jde a že by měl jednat, tak já doufám, že do konce
týdne takové jednání se uskuteční a že předseda Paroubek odpoví, jestli tam je
nějaká podmínka, za které by umožnil tu trojkoaliční vládu jenom po tu dobu
toho jednoho roku, anebo ne. To, co tady jaksi vyřkl, to se zdá, že ne, a pak
už začíná hra na Černého Petra, protože žádná z politických stran nechce být
ta, která řekne, že budou předčasné volby, takže už se zdá, že ten Černý Petr
se jaksi rozběhl po tom stole, teď on ho hodil nám, takže ho zase vezmeme a
budeme ho házet někam jinam. Mě tahle hra moc nebaví, já si myslím, že skutečně
poctivým a solidním řešením téhle situace jsou předčasné volby.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Pan Topolánek připustil, že prezident Václav Klaus mu svým
postojem situaci zatím neulehčil. Jaký je váš názor na úlohu prezidenta v tomto
patu?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já myslím, že on zatím tu úlohu příliš nesehrál, protože
ještě nikoho nepověřil jako designovaného premiéra, aby sestavil vládu, on
pouze pověřil předsedu Topolánka jednáním. A na to, že už uběhlo tolik času od
voleb, to je trochu málo, už jako by to chtělo a myslím si, že delší dobu, aby
tady skutečně byl někdo, kdo má autoritu pověření prezidenta a navíc si myslím,
že ten vstup prezidenta republiky do toho jednání měl být trochu dříve a trochu
to jako evokuje takové podezření, jako kdyby tam ještě byly nějaké osobní
problémy z dob jejich společného působení v ODS a jako kdyby pan prezident tak
trochu měl chuť tomu předsedovi Topolánkovi to ulehčit, ale naopak.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Už za chvíli vám bude odpovídat na telefonu 257400999 v
Press klubu na Frekvenci 1 Martin Bursík, ale teď třicet sekund na cokoliv, co
chcete říci bez mé otázky.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Tak já na to vůbec nejsem připraven, takže
budu reagovat na
to, z čeho jsme tady vzešli. Možná trochu
vyznání té situace, jak to vnímám.
Já
jsem v té politice poměrně dlouho s nějakou přestávkou a
musím říct, že tahle
doba teď těch jednání je vlastně doba, kterou já
pokládám za úplně nejméně
produktivní dobu, co jsem v té politice zažil, vždycky to
bylo smysluplnější,
ale zároveň si uvědomuji to, že to je ohromná
odpovědnost. My jsme vstoupili do
těch jednání jako zelení bezprostředně po
volbách a že to prostě musím nějak
vytrpět a už se těším na to, že přijdou
konkrétní témata, kvůli kterým v
politice jsme.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Tak, to byla půlminuta předsedy Strany zelených a teď jsou
na řadě vaše živé telefonáty. Martin Bursík, dnešní host Press klubu na
Frekvenci 1 odpovídá na vaše dotazy. Dobrý večer prvnímu posluchači?

posluchač

——————–

Dobrý den, tady posluchač z Nového Bydžova, zdravím pana
Bursíka i vás. Když pozoruju tu politickou stranu a jednání trojkoalice a pana
Paroubka, nedá se říct /nesrozumitelné/, tak mám takový dojem, že pan Paroubek
to vyhrocuje až tak daleko, aby vláda nebyla sestavená, aby ji nepodpořili, aby
on se znovu stal premiérem a mohl vládnout dál.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře a máte otázku?

posluchač

——————–

Jaký na to má názor pan Bursík nebo ta trojkoalice.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

No, já si myslím, že tady ta varianta skutečně je možná, že
to je tak, že předseda Paroubek je premiér, on nemá žádnou povinnost podat
demisi, to teprve tehdy, když bude ukončeno ustavující zasedání sněmovny, ale
to ukončeno nebude do té doby, než bude předseda sněmovny, čili tady docela je
i možná varianta, že on prostě řekne, dobře, mě to netěší, já už jsem chtěl jít
se koupat k rybníku, ale já budu vládnout dál. Nejprve pustí Unii svobody,
protože řekne, že ti už nemají vůbec žádný mandát, tak je vyprovodí z vlády,
potom vyprovodí KDU-ČSL, nějak ji zrekonstruuje a poběží s tím vládnutím dál. A
to, co je nejdůležitější, mezitím poběží čas a on získá čas pro to, aby ten
nepříjemný krok, do kterého to tlačí, což je velká koalice, nastal teprve po
komunálních a senátních volbách. Čili tohle, co pan posluchač z Nového Bydžova
říká, to je docela racionální jaksi možnost nebo jedna ze strategií, kterou je
možné, že předseda Paroubek skutečně sleduje.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Je tady jedna esemesková otázka, zda
je možné, že kdybyste
urychlili tu ústavní stížnost na systém
dopočítávání hlasů, že byste vlastně
získali většinu bez voleb?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Ne, tak tohle zpětně možné není, tady není možné, aby se
vlastně nějak revokoval výsledek voleb. A já musím říct, že my jsme měli velmi
těžké rozhodování, protože my jsme mohli podat ústavní stížnost, respektive
stížnost Nejvyššímu správnímu soudu a tam bychom zpochybnili výsledky voleb a
měli jsme o tom velmi intenzivní debatu zelených, a pak jsme se rozhodli, že
ne, protože jsme si řekli, že když už jsme jednou jaksi vyjeli na ten závod
třeba lyžařský a věděli jsme, že se to měří stopkama a praporkem, tak sice je
to nespravedlivé, ale nemůžeme říct, tak my chceme ten závod zopakovat s
digitálním měřením a s fotobuňkou, to prostě na příště, ale nikoliv zpětně.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Na telefonu máme dalšího posluchače, dobrý večer, Press
klub, Frekvence 1.

posluchačka

——————–

Dobrý večer, tady Zorbová.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobrý večer, ptejte se.

posluchačka

——————–

Pane Bursík, takový dotaz. Proč vám třeba nevadí pan Tlustý
jako bývalý komunista a proč vám vadí komunisti, anebo nevadí vám ani
komunisti, kdyby podpořili vaší trojkoalici, a proč vám vadí třeba komunisti, když
by podpořili vládu socialistů s vámi a proč vám teda taky nevadí třeba rovná
daň najednou, kterou teda, proti který jste byli a proč vám třeba nevadí
přítomnost nebo lépe řečeno vám vadí teda přítomnost Armády USA na našich
základnách?

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, tak hned několik otázek. Prosím.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Vy jste to na mě, já jsem si to ani nestačil poznamenat. Tak
k těm komunistům, to říkala ta herečka Eva Holubová, říkala krásně k těm
komunistům, když se ptali, koho volíš a ten odpovídá v tom vtipu komunista, ne,
já jsem se ptal jakou stranu, čímž se mělo říct, že jsou vlastně v podstatě ve
všech politických stranách. Ale to není pravda, že my bychom, že my jaksi
hledáme, že by nám nevadila podpora komunistů trojkoalici, to není pravda, tam
platí to, co jsme říkali jako zelení, že my nechceme, aby vláda byla závislá a
vydíratelná komunisty, čili tohle by platilo i v té trojkoalici a my bychom se
nemohli takového projektu zúčastnit. Ta rovná daň, ta už neexistuje, my máme
dvě sazby spotřební daně, to bylo hodně práce zelených, navíc jsme tam ještě
zařadili třeba biopaliva, technologii obnovitelných zdrojů a k té USA, tam jste
to zmínila.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Dobře, tolik předseda Strany zelených Martin Bursík, dnešní
host Press klubu na Frekvenci 1, díky, že jste přišel a hezký večer.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Děkuju za pozvání, hezký večer.

Jitka OBZINOVÁ, moderátorka

——————–

Na vás už čeká Rande na Frekvenci 1 a Dan Kostka, ale teď
aktuální zprávy.

Řešení povolební patové situace

31.7.2006

ČRo 1 –
Radiožurnál

8:20 Radiofórum

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Od mikrofonů přejí dobrý poslech Jan Pokorný …

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

… a Petr Nováček.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Hostem je předseda Strany zelených Martin Bursík. Dobrý den.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Dobrý den.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Pane předsedo, předseda sociální
demokracie Jiří Paroubek v
posledních dvou dnech dvakrát veřejně potvrdil, že jeho a
komunističtí poslanci
vaši vládu k moci nepustí. Máte
ještě v rukávu nějaké další eso,
jímž byste
Jiřího Paroubka přesvědčili, že s trojkoalicí má z
jeho hlediska smysl jednat?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já si nejsem jist, když potkáte žábu, která sedí na prameni,
a začnete jí ukazovat esa, jestli až tak to zabere a ta žába se posune z toho
pramene. Alespoň já jsem pochopil za těch šest týdnů jednání, která měla svůj
smysl, a my se k tomu dostaneme, že se prostě Paroubek nehne z místa. A já
jaksi postupně vidím, že ten prostor se zužuje a zužuje pro ten projekt na
půdorysu trojkoalice. Jsou tam ještě nějaké varianty, nakonec zmínil je pan
Topolánek v neděli v diskusním pořadu, kde mluvil třeba o nějakém omezeném
mandát na kratší dobu, z čehož by samozřejmě vyplynulo i to, že ta vláda by se
zabývala také nějakou užší sadou programových témat, ale …

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

K tomu se dostaneme, pane předsedo, ale eso ve smyslu
trumfu, které byste teď vyložili na stůl a které by tu situaci odblokovalo, v
rukávu bez ohledu na to, že tady sedíte v rukávu krátkém, nemáte.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já si myslím, že my jako Zelení nějaký impuls do těch
jednání připravený máme, já jsem takové rozhovory zahájil. Myslím si, že
dokážeme ta jednání odblokovat, ale …

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Čím?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

… ale bude to jaksi hlubší zásah než-li nějaký kosmetický
do toho dnešního uspořádání.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

No, my tak dotíráme proto, pane předsedo, že v pátek se nám
dostalo informace po vaší koaliční sešlosti, že v neděli se máme připravit na
velké překvapení, které bude dokonce v přímém televizním přenosu. Ale protože
to žádné překvapení nebylo, tak proto naposledy Jan Pokorný se táže, co
zásadního chystáte vy. Protože když to nebude nic zásadního, tak se asi z toho
místa, z toho kruhu, kde se pohybujeme devět týdnů, nepohnem.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

No, vždyť já jsem to tady naznačil. Já začínám sdílet tenhle
názor také. Jsem politický realista. Já si myslím, že ta jednání o té
trojkoalici, aby to nepůsobilo po těch šesti týdnech tak, že to bylo k ničemu,
to v žádném případě tak není. Ta snaha byla jaksi legitimní, my jako
trojkoalice jsme dostali o více než dvě stě tisíc hlasů ve volbách více,
veřejnost si to přeje, nicméně potřebujeme k tomu toho politického partnera,
který by umožnil vládě fungovat. A taková konstelace tady není, prostě předseda
Paroubek se rozhodl, že se z toho místa nehne, že neexistují podmínky, za
kterých by té trojkoaliční vládě umožnil žít. A tohle je potřeba … myslím si,
že nastal čas, kdy tohle je potřeba vzít na vědomí a změnit strategii. A tohle
jsou kroky, které my teď velmi intenzivně v Zelených diskutujeme a skutečně
hodláme s takovým nějakým impulsem přijít.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

No, tak vidíte.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

A diskutujeme o tom … diskutujeme o tom s partnery. Čili
jestli jste … jestli jste něco očekával v tu neděli a nepřišlo to, tak já
jsem si také nevšiml, že by v tu neděli něco kosmického jsem se tam dozvěděl z
té debaty, a tak je potřeba něco jiného.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Když nic nepřišlo v neděli, nemůže něco přijít v Radiofóru v
pondělí?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Myslím si, že v tuhle chvíli ne. Musíte pochopit to, že my
jsme součástí trojkoalice a …

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Chápeme. Nezdržujme se. Když nechcete … pane předsedo,
když nechcete říct co, zkuste odpovědět na jinou otázku. Máme devět týdnů po
volbách do Poslanecké sněmovny a pět týdnů od podpisu trojkoaliční smlouvy a
kde nic tu nic. Kolik tedy máte ještě času, než prohospodaříte důvěru, kterou
jste dostali ve volbách a kterou jste si před chvílí pochvaloval?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

To je taková hodně otázka na tělo. Já tomu prostě rozumím,
ta politika je v jistém smyslu nevděčná. Když se na to podíváte, tak jaksi po
těch volbách kdybychom byli úplně racionální, vzali si čistě ty počty, tak
bychom řekli: „Tady neexistují jiné možnosti než-li následující dvě, buď
velká koalice nebo opoziční smlouva nebo nějaká forma spojení sociální
demokracie a ODS, nebo nové volby.“ A ta třetí varianta byla pokusit se o
politickou dohodu tří stran, přesvědčit o tom obsahu té politiky ty politické
partnery, aby tolerovali …

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Dovolím si vás přerušit …

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

… tu vládu a toto umožnili. A toto zjevně …

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

To je rekapitulace, tomu rozumíme. Vy jste říkal, že ten
prostor se zužuje a zužuje a zužuje a já se tedy ptám, kolik máte tedy podle
vás ještě času.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

To je věc individuální jako z
mého pohledu a jako já myslím
si, že teď jsem ten, který na partnery v té trojkoalici
spíše tlačí. Já si
myslím, že to řešení by mělo přijít v
nějakém výhledu týdne, maximálně dvou.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Já to zkusím ještě jinak. V
pátek má být už šesté …
šestá
volba předsedkyně či předsedy Poslanecké sněmovny. Jiří
Paroubek trojkoalici
vybídl, že buď umožní zvolení zástupce
sociální demokracie do této funkce, nebo
že se situace nepohne z místa. Pane předsedo Strany
zelených, pustíte sociální
demokracii post předsedy sněmovny bez dalších
podmínek?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já myslím, že ne. A myslím … pokud by bylo na mně, tak
bych přišel s tím impulsem ještě před tou volbou, tak aby se jaksi vyjasnila ta
situace a aby se začalo jednat o nějaké nové formě dohody těch politických
partnerů. A nevím, jestli tohle se mně povede. A jinak si myslím, že ta volba v
pátek je v podstatě na nic. Protože jako zopakovat tenhle pokus … ono už
totiž ta podstata té volby není, jaký bude výsledek, ta podstata je, jestli se
nám vůbec podaří dostat k té volbě sociální demokraty a komunisty. A oni už
přišli na to, že když prostě k té volbě nepůjdou, když si vyzvednou lístečky a
nepůjdou k té urně, tak že je to nejefektivnější způsob jak zkontrolovat své
poslance. A myslím si, že tahle hra nemá dál význam, takže já si myslím, že teď
by to chtělo skutečně učinit nějaké politické rozhodnutí. Nelze jaksi takhle
zakleslí nadále stát v téhle situaci. Opakuji, vedu o tom rozhovory s
koaličními partnery. Takovou ideu, takový nápad, impuls máme. Není to vůbec
jednoduché, ale máme za to, že je potřeba odblokovat jednání o vládě, protože
ta blokují i volbu předsedy sněmovny a parlament nepracuje a to je věc, která
nás velmi netěší, protože taky nás to nebaví. My jsme šli do parlamentu proto,
abychom tam pracovali na zákonech a prosazovali nějaká konkrétní témata zelená,
a nikoliv proto, abychom tam vedli donekonečna tyto typy jednání.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Možná se ale něco stane, protože zítra dopoledne jde na Hrad
k rozhovoru s prezidentem republiky Jiří Paroubek, na pátek je pozván Mirek
Topolánek. V téhle souvislosti jak je to s vámi, tedy s Martinem Bursíkem a
Miroslavem Kalouskem, také jste k prezidentovi pozváni ke konzultacím, nebo
Mirek Topolánek bude tlumočit stanovisko celé koalice?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já si myslím, že Mirek Topolánek tam jde jako člověk, který
má od pana prezidenta nějaký termín a jde se mu tam zpovídat z toho, co se mu v
tom termínu podařilo. A myslím si, že tam jde z titulu té odpovědnosti za
sestavení a vyjednání důvěře vládě. Víme, že celý ten proces, který se tady
děje, vlastně je mimoústavní, že ještě nebyl pověřen jednáním. Já si myslím, že
i z pozice prezidenta republiky ta věc už začíná být neúnosná a že je na čase,
aby tady bylo skutečně nějaké řešení na stole a aby došlo k pověření někoho
jaksi sestavením vlády. Protože nelze do aleluja mít ústavu zastrčenou v
šuplíku a jenom jednat.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Čímž jste mi trochu komplikovaně, ale přece jenom odpověděl,
že Martin Bursík a Miroslav Kalousek na Hrad zváni nejsou.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Ne, nejsme.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Ještě maličký dovětek. Pane předsedo, myslíte si, že věci by
pomohlo, kdyby Paroubkova vláda podala demisi, tak jak už jednou chtěla, ale
tehdy to prezident odmítl?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

No, tak zdánlivě by to … myslím si, že by to uvolnilo tu
situaci v tom smyslu, že by došlo k výměně vlády a že by nastoupila další
vláda, ale to by ještě nevyřešilo tu situaci, jak ta vláda dostane důvěru.
Jestliže nikdo z poslanců sociální demokracie nemá vůli ani jít hlasovat, to
znamená odblokovat tu sněmovny, to je, prosím, v tajném hlasování, tak se
obávám, že ve veřejném hlasování by se nenašel nikdo z poslanců, kdo by prostě
řekl: „No, je to tak, že ODS vyhrála volby a mají program, který je nějak
jaksi středový a vyjednali jsme podmínky, které jsou pro nás únosné, tak budeme
my hrát tu opozici a oni budou v koalici.“ Tohle realisticky nevidím,
takže ta demise by, myslím, na několik týdnů, kdyby došlo k výměně vlády, ta
vláda by připravovala programové prohlášení, ta demise v tomto smyslu by
pomohla a hlavně by začala pracovat Poslanecká sněmovna a její výbory. To by
bylo pozitivní. Ale ještě bychom se nedostali k tomu … jaksi nenapomohla by tomu důležitému momentu, totiž
vyjednání vlastně důvěry pro vládu, která by si přišla do Poslanecké sněmovny
po třiceti dnech pro důvěru.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Pokud máme dobrou paměť a z naší dvojice přinejmenším Petr
Nováček dobrou paměť má, …

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

To bývalo.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

… tak si vzpomeňme, že bezprostředně po volbách dal
prezident republiky na vědomí, že první, ale i druhý pokus o sestavení vlády
bude náležet občanským demokratům. Pane předsedo Bursíku, šlo o předem
dohodnutý trojkoaliční postup, když včera v televizní debatě vyzval Mirek
Topolánek Jiřího Paroubka, aby se sestavování vlády chopil on, pokud je schopen
napsat seznam sto jednoho poslaneckého hlasu?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Jo, tak to dokonce byl impuls, který přišel jaksi ode mě do
těch jednání. A já jsem skutečně zvažoval to, jestliže už se rozhodl prezident
republiky k tomu mimoústavnímu postupu, že pověřuje pouze sondáží k jednání a
teď už jaksi pomalu ten termín předsedovi Topolánkovi vyprší a on ačkoliv
skutečně dělá, co může, tak se mu to nedaří, když prostě ten Paroubek stojí a
stojí na tom místě a nehne se. Tak mně přišlo z logiky věci, že by také
prezident mohl tou sondáží pověřit toho druhého v pořadí, to jest Paroubka, aby
on tedy předvedl, kde má těch … ten sto jeden podpis. A možná, že by to také
trochu vyčistilo vzduch, protože by se ukázalo, jak se věci mají. Ale tahle
verze se mi nezdá úplně realistická, předseda Paroubek ani na to nezareagoval
tak, že by … že by jaksi se chtěl do téhle situace dostat. Protože ono by to,
myslím, ukázalo, že to není tak, že by jeden měl větší svaly a jeden menší, ale
že to je tak, že vlastně oba jsou na tom stejně.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Pan předseda Paroubek vyrukoval ještě s … pardon, pan
předseda Topolánek, vidíte, už jsem celý bez sebe, vyrukoval ještě s jednou
variantou …

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Jsem chválil dne před večerem před chvílí s tou pamětí.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Totiž s tou, že s trojkoaliční vládou, která by … kterou
by tolerovala sociální demokracie, by přišel kabinet, který by měl jenom
dočasný mandát a velmi úsporný program, takový program a takový mandát, aby
sociální demokracie mohla takovou vládu tolerovat. Jaká by … jaký by taková
vláda měla smysl, pane předsedo Bursíku?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já myslím, že on tam říkal omezený časový mandát. Co to je?
Omezený časový mandát vlády znamená, že to je vláda, která dovede zemi k
předčasným volbám. On to tam neřekl úplně otevřeně, ale není to nic jiného. To
znamená, je to pokus dohodnout se se sociální demokracií, zda-li jsou ochotni
definovat podmínky, za kterých by umožnili fungování této vládě ODS, KDU-ČSL a
Zelených pouze na omezenou dobu. To znamená, že by byla dohoda na politické
agendě, která je nutná z důvodů … nějaké základní reformní kroky a takové ty
důležité kroky v souvislosti s rozpočtem a přijetím eura a tak dále, to, co
země prostě potřebuje, a vedla by zemi k předčasným volbám. Ale nevšiml jsem si,
že by předseda Paroubek na to reagoval jakkoliv vstřícně. On prostě nechce nic.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

To je otázka, jestli, pane předsedo, by
mělo jít o takovou
agendu, o které jste mluvil, nebo je za tím něco
jiného. Kdyby se trojkoaliční
vláda byť na nějakou omezenou dobu dostala k moci, velmi
pravděpodobně by
udělala na ministerstvech a jiných státních
orgánech výrazné personální změny,
troufneme si říct v neprospěch ČSSD. Není trochu
naivní čekat od Jiřího
Paroubka, že vám k takovéhle „čistce“ otevře dveře?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Tak já si myslím, že to realistické není, a proto také tady
od začátku toho pořadu mluvím o tom, že je potřeba přinést nějaký odlišný
impuls a …

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Aniž byste zatím řekl jaký.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

… a že ta … že prostě s tou žábou z toho pramene
nehnete, ani když jí ukazujete deset es najednou.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Sociální demokracie se netají tím, že bez vaší strany a
KDU-ČSL by všechno bylo snazší, protože by se dohodla přímo s občanskými
demokraty. Pane Bursíku, budete čekat na pátek, jestli se k této variantě
nepřikloní také prezident republiky, nebo jako předseda suverénní politické
strany zaujmete aktivně do té doby stanovisko?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já už to stanovisko zaujímám aktivně. Nikoliv u vás tady v
rádiu, ale ve vztahu k mým koaličním partnerům. Ale považuji za důležité v
politice být solidní, to znamená takové věci předjednat a dojednat s partnery,
protože jsme trojkoalice, podepsali jsme koaliční smlouvu. Já si myslím, že by
k tomu kroku mělo dojít před tím pátkem, ovšem jestli se mně tohle podaří vyjednat,
to v tuhle chvíli nejsem schopen říct.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Pane předsedo, v této chvíli by měl zasedat celostátní výbor
KDU-ČSL a Miroslav Kalousek dal na vědomí, že kdyby měl měnit linii svého
postupu, tak samozřejmě pouze se schválením tohoto orgánu. Je to zasedání
celostátního výboru KDU-ČSL součástí onoho aktivního postupu celé trojkoalice,
který vy za Stranu zelených signalizujete?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Obávám se, že nikoliv. Já už jsem s předsedou Kalouskem také
mluvil, ale všechno nasvědčuje tomu, že … to já vlastně vím od počátku, že já
jsem vlastně nejsvobodnější. Jaksi tak, že Zelení se nehrnou do té vlády, my
tam nemusíme být skutečně, my už ten úspěch máme za sebou, my jsme se dostali
do parlamentu. A nicméně věděli jsme, že je odpovědné a že je státotvorné po
volbách vstoupit do těch jednání a pokusit se všemi silami vyjednat jak tu
koaliční smlouvu, tak podporu té koaliční vládě. Myslím si, že nastává čas pro
změnu té strategie. A je to tak, že prostě v tuhle chvíli to tempo my máme
rychlejší, prostě my běžíme rychleji a teď se snažíme přesvědčit ty naše
partnery vedle nás, že by bylo potřeba trochu zrychlit.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Říkáte, pane předsedo, že vaše strana je z těch tří
trojkoaličních nejsvobodnější, protože úspěchu už dosáhla tím, že se dostala do
Poslanecké sněmovny. Co když vám namítneme, že o ten úspěch můžete snadno
přijít, protože při předčasných volbách by se možná karty mohly teoreticky, v
optice té situace, kterou teď prožíváme, rozdávat jinak.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

No, nebo také je to naopak. Nebo je to také tak, že bychom
mohli posílit. Politika, to je rizikové povolání. Politici to mají vždy jenom
na nějaký omezený čas, i když si to nechtějí připustit, protože od toho je
vnitrostranická demokracie, aby se střídali politici. A střídají se úspěšné
volby s neúspěšnými volbami. A já si myslím, že zatím je to tak, že od těch
voleb my jako Zelení jsme neudělali žádnou chybu. Chováme se naprosto solidně a
tak, jak to od nás …

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

To říkali včera v té televizní debatě i vaši političtí
partneři či oponenti na otázku Václava Moravce, zda udělali chybu. Ani Jiří
Paroubek neudělal chybu, ani Mirek Topolánek neudělal chybu. Předpokládám, že
Miroslav Kalousek by nám také řekl, že neudělal chybu. Martin Bursík říká, že
…

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Tak to otočme. Vy jste …

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

To je bezchybné.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Vy jste političtí komentátoři, tak …

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Já ne, Nováček.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

… pojďte sem s těmi chybami a začneme se o tom
bavit, jo.
Ale myslím si, že jsme vlastně překvapili … vždyť přece se
očekávalo – co to
je ti Zelení, nějaký pytel blech a přijdou do té
Poslanecké sněmovny a tam si
rozeberou ty strany jejich hlasy a neudrží ten klub dohromady.
Že jsme my ten
nejslabší článek koalice. A co se ukázalo?
My nejsme nejslabším článkem té
koalice …

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Drobná námitka. Poslanecká sněmovna ještě nezačala pracovat.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

No, ne, ale už tady ty volby byly, už se
ukázalo, nakolik
politické kluby jsou integrální. A my jsme v
tomhle velmi silným článkem té
koalice, chováme se naprosto jako solidní partneři,
kteří jsou předem čitelní.
Myslím si skutečně, že jestliže by přišly
předčasné volby, což nebude dříve než
za rok, jestliže k tomu dojde, tak není důvodu se toho
příliš obávat. A vlastně
i v té … i při očekávání
dalšího vlastně vyhrocení toho střetu té
levice a
pravice, jak tady lidé rádi se na tu politiku
dívají, tak si myslím, že tady
pořád zůstává místo pro ten třetí
pól politiky, pro politický střed, který my
dokážeme efektivně obsadit, už jsme to předvedli v těch
minulých volbách. Není
důvodu, proč bychom neměli vytvořit tu alternativu pro lidi,
kteří si nebudou
chtít z Paroubka a Topolánka znovu vybrat, aby volili
nás, Zelené.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

V rozhovoru pro sobotní Právo
vyjádřil Jiří Paroubek názor,
že jedním z úkolů vlády, která by byla
domluvená mezi sociální demokracií a
ODS, by měla být reforma volebního zákona,
konkrétně zvýšení počtu volebních
krajů na osmnáct až dvaadvacet. Myslíte si jako
Jiří Paroubek, že by to vedlo k
určité integraci menších politických stran?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já si myslím, že to je taková … taková jako drobná
křivárna tohle to, protože … v tom samozřejmě posluchači nevyznají, co je
čtrnáct volebních krajů a teď jich uděláme osmnáct nebo dvacet.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Jen je nepodceňujte.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

To znamená samozřejmě to, že by se zmenšily volební kraje, v
kterých by se rozdávalo méně mandátů. To znamená, tak jak my teď jsme dosáhli
nejlepšího výsledku na Liberecku, kde Petr Pávek dostal nějak k deseti
procentům a přitom nedostal mandát, tak by tímhle trikem sociální demokracie
vytvořila z celé republiky malé Liberecké kraje, kde na to, abysme dosáhli na
mandát, bysme potřebovali deset procent. Ale já jako hned na to mohu říct, že
tenhle návrh, který říká předseda Paroubek, je protiústavní, protože my máme v
ústavě pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu a nikoliv desetiprocentní
hranici, to by musel změnit zákon v tomhle smyslu. Takže v tomhle jako my máme
dostatek zkušeností, v tuhle chvíli my také jako nenecháme se v tomhle vláčet,
připravujeme podání Ústavnímu soudu. Přišli jsme na verzi, v které můžeme
zpochybnit nespravedlivé rozdělení mandátů po volbách tou Donthovou metodou,
což už všichni vědí teď, že nám z toho … jaksi to bylo velmi nespravedlivé k
nám, Zeleným. A přitom tohle dokážeme podat Ústavnímu soudu tak, abychom
současně nezpochybňovali volby. Protože my nechceme zpětně zpochybňovat volby a
tohle je věc, na kterou …

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Tak to už máte po lhůtě, kterou … kdy jste mohli volby
zpochybnit podáním k Nejvyššímu správnímu soudu.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Po záruční lhůtě, ano.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Hostem dnešního Radiofóra je předseda Strany zelených Martin
Bursík. Telefonní čísla, na nichž čekáme šest vašich otázek, jsou 221552155 a 221552255.

Dobrý podvečer, tady je Radiofórum, Jan Pokorný a Petr
Nováček debatují s předsedou Strany zelených Martinem Bursíkem. Do debaty
vstupujete i vy po telefonu, máte slovo, prosím.

posluchač

——————–

Dobrý den, Prokop, Brno.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Vítejte.

posluchač

——————–

Pane Bursíku, jste ve světě rarita, protože
všude inklinují
Strany zelených k sociálním programů.
Otázka, která souvisí s eventuálními
předčasnými volbami. Jste proti jaderné energetice,
která je dnes relativně,
říkám relativně, bezpečná. Jaké máte
stanovisko k americké základně, která
přinese riziko, že na nás budou padat vystřelené rakety s
jadernými hlavicemi?
A to nemluvím o bezprecedentním porušení
státní suverenity.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Děkujeme za otázku, hezký den. Druhý dotaz, prosím.

posluchač

——————–

Dobrý večer, Kubíček, Prachatice.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Dobrý večer, pane Kubíčku.

posluchač

——————–

Já bych měl jenom dotaz jeden, na odblokování. Totiž je
jasné, že pan Paroubek ukázal, že neumí prohrávat a že prostě bude za každou
cenu veškerou činnost blokovat. Nepomohlo by, kdyby, a teď nejsem si jistý,
jestli je to přípustné, kdyby byl změně počet mandátů buď teda na těch dvě stě
jedna nebo na těch sto devadesát devět a vláda by dovedla tuto zemi jenom k
předčasným volbám? Protože jinou cestu já z toho nevidím. Děkuju.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Děkujeme za otázku, pane Kubíčku. Třetí telefonický dotaz,
dobrý den.

posluchač

——————–

Dobrý den. Kašpar, Praha 8. Já bych se chtěl zeptat pana
Bursíka, proč je tak neslušný a před jménem Paroubek neřekne aspoň Jiří nebo
premiér. A domnívám se, prostě jeho vystupování je plné arogance a ne nové
kultury, kterou slibovali Zelení. Děkuji.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Děkujeme, hezký den. Čtvrtý dotaz prosím.

posluchač

——————–

Vlkovský, Brno, dobrý den.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Dobrý den, pane Vlkovský.

posluchač

——————–

Já bych chtěl panu Bursíkovi
připomenout, že premiér
Paroubek slíbil svým voličům, že nedopustí rovnou
daň a podobné věci, že už
několikrát řekl, že toto je jeho tolerance
případné vládě. A chtěl bych panu
Bursíkovi připomenout, že to byli všichni, všichni
jejich zástupci v těch
tehdejších televizních předvolebních
debatách, kteří se zapřísahali, že rovná
daň nikdy. Takže se připojím k tomu předchozímu
posluchači, toto je ta nová
krev? Děkuji.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Takže otázka zní, jestli tohle, co představuje Martin Bursík,
respektive Strana zelených, je ta nová krev. Děkujeme. Pátý dotaz, haló.

posluchač

——————–

Dobrý den.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Dobrý den.

posluchač

——————–

Tady Josef Vytlačil, Lázně Bohdaneč. Já bych chtěl říct, že
přestože jsem nevolil Stranu zelených, chtěl bych panu Bursíkovi poděkovat,
myslím za jeho slova a výstupy po volbách. Protože se konečně našel politik,
který prostě na tu aroganci a zlobu a nenávist, kterou tady šíří Paroubek, umí
zareagovat nonšalantně, s úsměvem a přitom nad Paroubkem daleko vítězí.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

A na co byste se tak Martina Bursíka rád zeptal?

posluchač

——————–

Chtěl bych se pana Bursíka zeptat, jestli už nenazrál čas na
předčasné volby, protože myslím si, že osm týdnů tahat lidi a voliče za nos, že
už je to trochu moc a prostě už by mělo skončit jednání s člověkem, který
jednat nechce, a sice s panem Paroubkem.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Děkujeme za dotaz. A šestý, poslední. Haló, jste ve
vysílání.

posluchač

——————–

Dobrý den. Nechcete radši vymyslet, že byste za nějakejch
okolností …

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Dobrý den, nepředstavíte se nám, prosím?

posluchač

——————–

Novák z Prahy. Nechcete za nějakých okolností radši jednat s
komunistama, ať je klid? Protože ten Paroubek, s tím stejně nehnete. To je
celý.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Pan Novák se ptal Martina Bursíka, zda raději nechtějí spíš
než s Jiřím Paroubkem jednat s představiteli KSČM. To byl poslední z šestice
dotazů posluchačů dnešního Radiofóra, kde je hostem předseda Strany zelených
Martin Bursík.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

První dotaz začal připomínkou faktu,
že podle pana
posluchače všude inklinují Zelení k
sociálnímu programu. A následovalo
konstatování, že vaše strana je proti
jaderné energetice, i když je to nyní
relativně bezpečný zdroj výroby energie. A z toho se pan
posluchač dostal k té
otázce, jaký je váš názor, pane
předsedo Bursíku, na případné
zřízení americké
raketové základny v České republice.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Přesněji americké protiraketové …

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Nebo protiraketové základny.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Tak já zkusím na každou z těch
otázek v jedné větě, protože
není čas. Tak my jako Zelení máme relativně
silné sociální cítění a máme
sociální program. To, že doposud tady nebyl prostor to
nějak projevit, protože
se tady vedou debaty o rozdělení moci a nikoliv debaty o tom
programu, i když
zdánlivě to je o programu, ale já se těch debat
zúčastňuju, tak vidím, o čem to
je, tak to třeba nebylo …

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Takže vy se jen tak mírnix týrnyx zúčastňujete debat o
rozdělení moci a ne o programu.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Tak já jsem to pochopil po těch týdnech, že to není o tom
programu a že se nejedná o nic jiného než-li o rozdělení moci. Musím říct, že
jako vše, co jsem doposud v politice absolvoval v životě, tak všechno na mě
působilo tak, že to bylo smysluplnější a zábavnější. Ale prostě nedá se nic
dělat, já to musím absolvovat, jsem předsedou strany, je to odpovědnost a vím,
že tohle musíme nějakým způsobem tím projít, abychom se dostali k té
skutečné, reálné politice, která lidem v
něčem pomůže. K tomu jádru. To je prostě standardní stanovisko Zelených. Pan
posluchač říká, že to je relativně bezpečné, my máme jako Zelení evropští …
máme k jádru skepsi, ty důvody jsou především dány tím, že není vyřešena
koncovka toho palivového cyklu, jsou okolo toho … existuje řada rizik a my
máme jiné alternativy, obnovitelné zdroje, úspory. Ta americká základna. K tomu
máme jako Zelení asi nejzdrženlivější stanovisko v zemi, teď nemám na mysli
komunisty. A nám se na tom nelíbí to, že vlastně je to na bilaterální úrovni.
Že vlastně Spojené státy tak neoficiálně ještě nepožádaly, ale oťukávají, to je
jejich politika, jestli by tady nenašly pro to podporu. A kdyby ji našly, tak
teprve pak přijde ta oficiální žádost. A ještě se tak trochu handluje, že by se
to dalo vyměnit za to, že nebudeme mít víza do Spojených států. To nám nepřijde
úplně tohle v pořádku. Ale především tady na podzim se uskuteční jednání na
úrovni NATO o společné obraně a pro nás tím partnerem je skutečně NATO. My jsme
součástí NATO, tam vidíme možnost jaksi společné obranné politiky a nikoliv na
bilaterálním základě se Spojenými státy.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Kdyby už došlo na konkrétní jednání česko-americké o té
protiraketové, řekl jsem to správně, Jene, základně, byl byste pro to, aby se k
věci vyjádřili občané referendem, nebo byste považoval za uspokojivé rozhodnutí
politických zástupců lidu, to znamená poslanců a senátorů?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Tak my bychom si přáli, aby to referendum bylo … nikoliv o
základně, na které se dohaduje Česká republika se Spojenými státy, ale aby to
bylo případně o základně, která vznikla z nějakého konsensu v rámci NATO. A
potom bychom propagovali referendum. Obecně náš přístup jako Zelených je
takový, že chceme posilovat prvky přímé demokracie. Přímá volba starosty,
hejtmanů, prezidenta a obecné referendum, nikoliv referendum o základně v
nějaké konkrétní lokalitě.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Pan Kubíček z Prachatic se vás ptá, zda-li by nepomohla
pohnout současnou situací úprava počtu poslanců z nynějších dvou set na sto
devadesát devět nebo dvě stě jedna, plus současně k tomu vlastně přechodná
vláda, jejíž úkolem by bylo pouze dovést zemi k předčasným volbám.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

No, já myslím, že politici se zaradují, když se zase před ně
dostane nějaké zadání, které je jednoduché. Takže snížit počet mandátů ve
sněmovně ze dvou set na sto devadesát devět, to si myslím, že na tom se
shodneme všichni. Protože nikdo si nepřipustí, že by to mohl být ten jeho,
který se potom sníží. Takže tohle myslím, že je realistické. A pak jde o ten
… pak jde o ten propočet. Pravda je, že ten Donthův systém je výsledkem
opoziční smlouvy, předtím tady byla jaksi Hagenbach-Bischopfova metoda, která
to rozdělovala, ty mandáty, spravedlivě, která každé straně, která překročila
pět procent, dávala deset mandátů a pak se ty mandáty rozdělovaly v takzvaném
druhé skrutiniu těm, kteří měli největší zůstatek. Znamená to, že prostě
Stanislav Penc nebo Petr Pávek, kterým utekly ty mandát o desítky hlasů, by v
tom druhém skrutiniu dostali mandáty, my bychom měli minimálně těch deset
mandátů ve sněmovně, nemuseli bychom se dohadovat s politickými partnery,
jestli můžeme mít klub nebo ne. A tohle je … těch variant je více, ale my
budeme každopádně prosazovat to, aby ten systém byl spravedlivý. Protože je nepřijatelné,
aby hlas některého voliče měl nižší váhu než-li voliče jiné politické strany.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Z toho, co říkáte, vyvozuji další otázku, svojí, dovolím si.
Pane předsedo, čemu dáváte přednost, zachování systému poměrnosti a
reprezentativnosti voleb, nebo tomu, aby z voleb vycházely funkční parlamentní
většiny?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já myslím, že ty funkční parlamentní většiny, že to je
mýtus, tohle to, že i když třeba teďko jsme slyšel od ODS, že by chtěla tu
prémii, ten bonus, jako je v Itálii. Ale nikde přeci není řečeno, že i když ta
dostane bonus x procent nebo poslanců, že to zase nevyjde fifty fifty. Čili
tady jde o to, aby to bylo spravedlivé, ty volby, aby to neodrazovalo některé
voliče, kteří volí určité politické strany a á priori budou vědět, že jejich
hlas má poloviční váhu. Tak proč by měli vůbec k těm volbám chodit, že jo?
Tohle je věc, která skutečně podle našeho názoru je v rozporu s ústavou a také
kvůli tomu budeme podávat tu ústavní stížnost. Ale v České republice máme
určitá … jako tradici kontinentálního práva, máme tady tradici poměrného
zastoupení, vytvářejí se koalice politických stran a nejsme ani ve Velké
Británii, ani ve Spojených státech, takže my budeme ti, kteří prosazují systém
poměrného zastoupení. Nejen kvůli tomu, že také jde o nás, Zelené, a že chceme,
abychom tady měli prostor v politice, ale také kvůli tomu, že to je tradice.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Pan Kašpar, to bylo jednoduché … jednoduchý dotaz. Proč se
o premiéru Paroubkovi vyjadřujete tak málo zdvořile, proč neřeknete pan
Paroubek nebo právě premiér Paroubek, když o něm hovoříte?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Jo. Já se teda panu Kašparovi i panu premiérovi omlouvám, to
je taková zkratka, kdy se snažím získat čas. Budu si na to dávat pozor, abych
vždycky říkal pan nebo abych používal ty tituly, protože je to slušnost, je to
tak.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Ten další dotaz byl částečně podobný. Jste skutečně novou
krví české politiky, za jakou jste se vydávali a vydáváte? Pan posluchač si
vzpomněl na předvolební situaci, na
agitaci ODS pro rovnou daň a na to, že, jak uváděl, všichni zástupci Zelených v
televizních a jiných debatách striktně prohlašovali, že jste proti rovné dani.
A dnes už podle pana posluchače tak striktně proti ní nejste.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

No, ale vždyť tady žádnou rovnou daň nemáme. My tady máme
jednu sazbu daně z příjmu právnických osob, to už máme nyní. Ale zůstaly dvě
sazby DPH, na kterých my jsme velmi trvali. Sice jim říkáme … v rámci toho
politického kompromisu jim říkáme, že máme jednu sazbu daně a výjimky, ale
víme, že v Bruselu žádnou výjimku nedostaneme, takže to bude ta nižší sazba
spotřební daně. A kromě těch stávajících věcí, jako jsou sociální služby,
zdravotní, protetické pomůcky, knihy, časopisy, kulturní, sportovní služby, se
nám tam podařilo do toho dát ještě navíc biopaliva pro výrobu tepla a
technologie pro výrobu tepelné energie z obnovitelných zdrojů, čili to není
žádná rovná daň. A u té daně z příjmů fyzických osob, tam je jedna sazba daně,
ale my máme způsob jak vlastně diferencovat tu daň, takže tam budou
odečitatelné položky a různé základy daně. Čili já mohu pana posluchače
přesvědčit, že skutečně jako Zelení jsme tady sehráli roli určitého korektivu a
bylo to velmi těžké pro ODS.

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Nenastal čas pro předčasné volby? Pátý posluchač, který jinak
chválil váš politický styl.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Já si myslím, že to je jedna z
variant, já ji vidím jako
jednu ze dvou základních variant. A myslím si, že
není potřeba tady mluvit
pejorativně o poloúřednické vládě. Já jsem
byl sám její součástí,
Tošovského
vlády. Ta poloúřednická vláda vzniká
vždycky, když se nedokáží politici
dohodnout, a její život je jepičí, je pouze buď do
předčasných voleb nebo do té
doby, kdy se politické strany dohodnou. A krásně to
popisuje Peroutka v
Budování státu, kde říká: „Ti,
kteří horují proti úřednické vládě,
se
chovají tak, jako kdyby vzpírali papírovou činku.“

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

Pan Novák jako poslední se vás ptá, jestli přece jenom
nepřipadá v úvahu nějaké … za nějakých okolností jednat s komunisty, když
prostě není možné jednat s Jiřím Paroubkem.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Nepřipadá.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Když jste mluvil před chvílí o těch předčasných volbách, tak
ono zbývá vlastně už jenom pár dní politickým stranám, než budou muset podat
kandidátky pro komunální volby a pro obměňovací volby do jedné třetiny Senátu.
Chcete mít do té doby jasno o trojkoaličním projektu, abyste své lidi vytipované
do exekutivy stihli ještě odškodnit, řekněme, nominací do těch komunálních a
senátních voleb?

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Ježiš. My k té politice tak úplně nepřistupujeme tak, že my
potřebujeme takříkajíc uplacírovat straníky do nějakých funkcí, jo. Do té
trojkoaliční vlády byli nominováni tři politici za Stranu zelených, tak prostě
tohle vůbec není téma. My máme připraveny kandidáty do Senátu. Nebudeme
kandidovat úplně ve všech senátních obvodech. Vedeme nějaká jednání s
politickými partnery tak, abychom navzájem se takříkajíc nevymlátili a abychom
sečetli síly. A tohle všechno připravujeme tak, abychom podali řádně kandidátky
toho 15. srpna. A v těch komunálních volbách to bereme jako ohromnou
příležitost, aby Zelení se takříkajíc zadr&aaaacute;pli v komunálu a abychom ukázali
veřejnosti, co to zelená politika je na komunální úrovni. Zeleň, omezení
individuální dopravy, podpora veřejné dopravy, veřejná prostranství,
sportoviště pro veřejnost, prostě kvalita života na komunální úrovni.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Tužky. Jak se dívám také na barvu vaší propisovací tužky,
kterou si tady v Radiofóru píšete poznámky. Jen tak na okraj. Počítáte tedy v
podzimních volbách se spoluprací s dosavadními trojkoaličními partnery, spíš
ano, nebo spíš ne? Teď bych poprosil kvůli času asi tak jednu větu.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Tak ono v těch senátních volbách mimo jiné, mimo jiné
podtrhuji, půjde o to, jestli ODS a sociální demokracie získá ústavní většinu
nebo ne, takže bychom spolupracovali s ODS, to ne, ale s tím dalším partnerem
ano.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Hostem dnešního Radiofóra byl předseda Strany zelených
Martin Bursík. Děkujeme za odpovědi, hezký večer.

Martin BURSÍK, předseda Strany zelených

——————–

Těšilo mě. Na shledanou.

Jan POKORNÝ, moderátor

——————–

Od mikrofonů přejí dobrý poslech dalších programů Jan
Pokorný …

Petr NOVÁČEK, moderátor

——————–

… a Petr Nováček.

Bitva u Mlýnců rok poté: právo prohrálo

29.7.2006

Lidové noviny

Dalibor
Záhora

ÚHEL POHLEDU

Když se loni v létě blížil poslední červencový víkend,
málokdo očekával bouři, kterou s sebou přinesl. Příznivci freetekna se těšili
na každoroční slezinu, média na šťavnaté záběry a policie na nápravu reputace
po kritizovaném zásahu proti CzechTeku v Boněnově v roce 2004. Všechno bylo
nakonec jinak a spokojena mohla být snad pouze média, kterým stoupla
sledovanost.

Kauza
CzechTek byla horkým tématem po celý rok a spory ohledně oprávněnosti
policejního zásahu neustávají dodnes.

Ve změti
informací i dezinformací, která kauzu CzechTek provázela, se detailně vyzná
málokdo. Stručně jen krátký náčrt loňské situace:

Pro teknival
byla řádně pronajata část louky nad obcí Mlýnec. Policie nezákonně zablokovala
přístup na tento pozemek a pomocí několika postupně obměňovaných lží se snažila
svůj postup obhájit před veřejností. V tom ji zdatně podporoval ministr Bublan
i premiér Paroubek.

Účastníci teknivalu odmítli respektovat neodůvodněný postup
policie a rozhodli se dostat na pozemek jinými přístupovými cestami. Do
sobotního odpoledne se na louce shromáždilo minimálně pět tisíc lidí. Jejich
hlavní chybou bylo to, že nevěděli, která část louky je pronajatá a která ne.
Tuto skutečnost naopak dobře znala policie a využila ji jako hlavní záminku pro
zásah. Policie hranice pronajatých pozemků dobře znala již od pátečního rána,
ale odmítala ji sdělit zástupcům účastníků, kteří měli snahu se na pronajaté
pozemky přesunout.

I
když pro
to neexistují jednoznačné důkazy, lze celkem spolehlivě
vypozorovat, že padlo
politické rozhodnutí, že CzechTek se tentokrát
konat nesmí. Bez ohledu na
porušování zákonů, na vysoké
finanční náklady i ohrožení bezpečnosti několika
tisíc lidí. Přednost dostalo politické
zadání, že „pořádek“ musí
být. Za každou
cenu. Úspěšný start čerstvého
premiéra měl být posvěcen dalším
záslužným činem.
Policie měla konečně dokázat, že není zbytečná a
neschopná.

Politické i
policejní vedení ale zřejmě podcenilo odhodlání několika tisíců převážně
mladých lidí postavit se zjevnému bezpráví i účelové manipulaci. Odmítli
ustoupit a radši se nechali zbít a dusit slzným plynem, někteří se i rozhodli
policejním silám bránit.

To se v
české tradici poslušnosti a vyčůranosti příliš často nevidí.

Po
skutečné
bitvě u Mlýnce pokračovala bitva mediální. Obě
strany konfliktu se snažily
přesvědčit veřejnost, že pravda je na jejich straně. Politici,
kteří zásah
posvětili, neváhali v rámci své obrany
použít stará osvědčená klišé z
totalitní
minulosti. Nebezpečné živly, féťáci
šířící žloutenku a teze, že je proti nim
třeba tvrdě zakročit, u části veřejnosti uspěly.
Další část veřejnosti byla zásahem
šokována a odmítla ho jako
neadekvátní.

Po
několika
demonstracích a protestech následovala hra na
vyšetřování. CzechTek byl využit
i zneužit v politickém boji. To hned zpočátku
technokomunita odmítla a radši se
stáhla do ústraní s realistickým odhadem,
že šance na vyšetření a potrestání
viníků je mizivá. Vývoj situace po 12
měsících jí dal za pravdu.

Část
aktivních příznivců freetekna se sdružila kolem
iniciativy Policiejnístát. cz a
snažila se bránit práva účastníků CzechTeku
proti oficiálním státním strukturám.
Na jejich stranu se přidali některé neziskové organizace,
především Liga
lidských práv a Iuridicum Remedium i část
bývalých disidentů, z nichž
nejaktivnějším byl Stanislav Penc. Nekompromisním
kritikem zásahu byl i senátor
Jaromír Štětina.

Nezpochybnitelná
fakta o policejním zásahu proti CzechTeku přinesla až v lednu letošního roku
zpráva ombudsmana. I přesto, že potvrdila všechna hlavní selhání policie,
nebyla z nich vyvozena žádná politická, kázeňská ani trestní odpovědnost.
Poslanci závažná zjištění veřejného ochránce práv v podstatě ignorovali.

Státní zastupitelství ve spolupráci s nechvalně proslulou
Inspekcí ministra vnitra nepostavili před soud jediného policistu. I když byl
policista identifikován, byl jeho nepřiměřený a zjevně brutální zásah
ospravedlněn arogantním odkazem na policejní metodiku. Odpovědnost jednotlivých
velitelů i velitele celého zásahu absurdně odmítají.

Nejvyšší
policejní důstojníci, do jejichž kompetence zásah spadal, byli naopak povýšeni
(Vladislav Husák, Jan Brázda, Antonín Moltaš).

Z výše
uvedeného je patrné, že policie i odpovědní politici se dokázali úspěšně
ubránit.

V
kauze
CzechTek 2005 se také ukázala nedokonalost
právního řádu i slabá obrana občana
před neoprávněnými zásahy státních
orgánů. Ukázalo se, že řeči o lidských
právech a právním státě jsou jen
proklamace, které v konkrétních situacích
prostě neplatí.

Loňský
CzechTek odhalil, že je řada odhodlaných lidí, kteří se se současným stavem
věcí nehodlají smířit.

***

Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce

I přesto, že zpráva ombudsmana potvrdila
všechna hlavní
selhání policie, nebyla z nich vyvozena
žádná politická, kázeňská ani
trestní
odpovědnost

Zelení: Předčasných voleb se nebojíme

20.7.2006

novinky.cz

znk,Právo

Představitelé Strany zelených (SZ) se shodují na tom, že by
předčasné volby měly být až posledním možným řešením. Pokud by ale voliči přece
jen šli znovu k urnám, jsou zelení přesvědčeni, že by znovu usedli v
poslaneckých lavicích.

Kandidátka na post ministryně školství Dana Kuchtová
přiznala, že voliči SZ nejsou disciplinovaní a nemuseli by k volbám přijít, ale
přesto si myslí, že by strana získala dobrý výsledek, protože
„respektovala předvolební sliby“.

„Myslím, že jsme
se chovali konzistentně a že nás naši voliči opět zvolí,“ uvedla Kuchtová.

Z předčasných voleb
si nedělá těžkou hlavu ani šéf zelených poslanců Ondřej Liška.
„Předčasných voleb se nebojíme. Neudělali jsme žádnou vážnou chybu během
vyjednávání a myslím si, že bychom do nich šli se zdviženou hlavou a
sebevědomě,“ řekl Právu Liška. Preferoval by sice, kdyby se velké strany
dohodly, ale ne za cenu vytvoření velké koalice či jakéhokoliv druhu opoziční
smlouvy. „To by ohrozilo demokratickou kulturu v České republice mnohem
více než předčasné volby,“ dodal.

Penc: ČSSD by se měla probrat Podobný
postoj zaujali i
představitelé SZ v krajích. I pro ně by bylo lépe
dosáhnout politické shody,
pokud by to ale nešlo, šli by s klidem do
předčasných voleb. „Myslím si,
že bychom v předčasných volbách dopadli stejně nebo
lépe, protože nám jde o
konkrétní témata, a ne o politikaření,“
řekl Právu královéhradecký lídr
zelené kandidátky Stanislav Penc. „Místo
předčasných voleb bych
preferoval, aby se ČSSD probrala a zjistila, že tu je ojedinělá
možnost, jak se
po 19 letech znovu zbavit komunistů z výkonu moci,“ dodal Penc.

Lídr
kandidátky z
Vysočiny Jiří Dědeček se poklesu hlasů pro SZ
neobává, větší problém
vídí v
tom, že by lidé nemuseli k urnám znovu přijít v
takovém počtu.
„Východiskem by ale bylo, kdyby šéfové
ČSSD, KSČM, ale i ODS prosazovali
veřejný zájem, a ne svoje partikulární
stranické zájmy,“ sdělil Právu
Dědeček.

Podle Pavla Andrše,
lídra kandidátky zelených z Olomoucka, by SZ v předčasných volbách preference
neztratila. „Nebál bych se předčasných voleb, ale toho, že by v mezidobí
do voleb byla snaha prosadit většinové prvky ve volebním zákoně a to by bylo
pro nás nevýhodné,“ uvedl Právu Andrš.

Kozí mejdan oslaví zvířata i svobodu

19.7.2006

Mladá fronta
DNES Kraj Hradecký

(mař)

MiLKOVICE

V Milkovicích v Českém ráji
se opět schyluje k osmidenní
kulturně společenské slavnosti na podporu koz a
svobodomyslného způsobu života
nazvané Kozí mejdan. Sedmý ročník se
uskuteční od středy 2. do středy 9. srpna.
„Mejdan je ryze nekomerční setkání uprostřed
přírody a zvířat, neboť máme
sedmadvacet koz a kozlů i šest oslů. Každoročně postavíme
pódia, objednáme
kvalitního zvukaře a aparaturu. Hudební a
divadelní program není předem
stanoven, kdo přijede, zahraje. Proto každý, kdo hraje
vlastní věci, bude
vítán. Celé setkání
pořádáme pod heslem Jaké si to uděláme,
takové to budeme
mít,“ říká organizátor Stanislav Penc.
Vstupné je dobrovolné. V minulosti
v Milkovicích už hráli Jablkoň, Echt!, Evy
Henychová, Svatopluk Karásek, Pepa
Nos, Slobodná Europa či Plexis.

Protiraketová základna na území ČR

13.7.2006

ČT 1

06:20 Téma Dobrého rána

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

——————–

A my pokračujeme v načatém tématu, tedy v tématu americké
raketové základny na českém území. S velkým otazníkem samozřejmě. A teď se
Zdeňkem Zbořilem, politickým komentátorem. Já vás vítám, pane Zbořile. Dobré
ráno.

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

——————–

Dobré ráno.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

——————–

Jaké si myslíte, že by to rozhodnutí mělo mít podobu? To
rozhodnutí, jestli by u nás základny byly, nebo ne. Je to otázka na referendum,
nebo je to otázka na rozhodnutí pouze politiků?

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

——————–

Já když řeknu ano, že by měly být, tak je to příliš
zavádějící, protože je to vlastně expertní stanovisko a spousta dalších milionů
devět set devadesát devět tisíc lidí si může myslet něco jiného. Je samozřejmě
sporné, zda by mělo se o tom rozhodovat v referendu nebo prostřednictvím tedy
volených zástupců, protože skutečně jde o jaksi mimořádnou situaci, ale když už
jsme se dokázali rozdělit bez referenda a vstoupit do NATO bez referenda, tak
ten vojensko-strategický účel je dost obtížně poznatelný pro běžného občana.
Pokud samozřejmě by se nevedla nějaká masivní propaganda, kde by se všechny ty
čtyři aspekty umístění, které vlastně, což je ten ekologický a třeba
ekonomický, sociální a branně-bezpečnostní, který společnost rozděluje, pokud
by se nějakým masivním způsobem neprezentoval veřejnosti, aby mu mohla
porozumět.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

——————–

Otázka ovšem je, jak by taková kampaň vypadala. Vzpomeňme si
na vstup do Evropské unie, kdy ta vlastně státní kampaň byla pod heslem ano a
bylo jasné, že ta kampaň nám říká, ano, hlasujte v referendu takto.

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

——————–

No, to jistě. To by tímto způsobem nemohlo probíhat. To by
se muselo otevřít nikoli jako politické školení, to by nesmělo probíhat jako
politické školení mužstva, ale vlastně jako veřejná diskuse, do které by se
zapojovali právě odborníci z nejrůznějších oborů. Zajímavé je, že vlastně to
nebylo využito, tato příležitost nebyla využita letos v předvolební kampani,
kde, tuším, jenom vlastně Strana zelených se o tom zmínila, a to dokonce jenom
Stanislav Penc a ne ti ostatní, anebo jenom výjimečně se o tom mluvilo.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

——————–

Vy mluvíte o odbornících, máme teď jednoho na telefonní
lince. Je to Pavel Konečný z Univerzity obrany. Pane profesore, slyšíme se?
Dobré ráno.

Pavel KONEČNÝ, Univerzita obrany

——————–

Ano. Slyšíme se. Dobré ráno všem, i divákům České televize.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

——————–

Prosím o stručné vyjasnění. My pořád mluvíme o raketové
základně, nebo raketových základnách. Jak by taková základna v reálu vlastně
vypadala, nebo měla vypadat?

Pavel KONEČNÝ, Univerzita obrany

——————–

Já se přiznám, že jsem na
žádné protiraketové základně nikdy
nebyl, proto mohu uvést jen údaje o
zařízení, která jsou na základně
rozmístěna. Protiraketový systém je jako
systém obrany proti balistickým
raketám, je považován za velmi složité
zařízení. Jeho základními prvky jsou
protiraketové řízené střely určené ke
zničení balistické rakety, nebo bojové
hlavice v případě, že se tato odděluje a protiraketové
střely jsou opatřeny
účinnou nejadernou bojovou hlavicí. Jedná se tedy
o nejaderný prostředek
obranného charakteru. Dále je to vypouštěcí
zařízení stacionární nebo mobilní.
V současnosti jsou užívána především
mobilní vypouštěcí zařízení.
Dále sem
patří pozemní systém navádění raket,
velitelské a řídící centrum, systémy
zjištění a sledování cílů,
napojené i na satelitní snímače,
komunikační
soustavy, přepravní prostředky, zdroje energie,
zabezpečovací prostředky,
skladové prostředky, samozřejmě prostory pro výcvik, a
tak dále. Z toho je
zřejmé, že celá základna bude prostorově poměrně
náročná, že to bude uzavřená
oblast, kam zřejmě veřejnosti nebude přístup umožněn, takže z
tohoto pohledu
bych vyjádřil akorát tady toto zařízení,
ano. Dá se opravdu předpokládat, že
celá základna může dosahovat poměrně velkých
rozměrů.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

——————–

Pane profesore, děkuju vám za
vysvětlení. Jenom snad,
prosím, velmi stručně, ještě jednu otázku
mám na vás. Lidé, kteří třeba v
jejím
okolí budou bydlet, poznají, že bydlí v
okolí nějaké významné vojenské
základny, významného vojenského objektu?

Pavel KONEČNÝ, Univerzita obrany

——————–

Tak, celou tu základnu si můžete představit
jako velkou a
rozsáhlou továrnu. To znamená, že
největší zatížení okolního prostoru
bude při
výstavbě a zřizování základny.
Další provoz základny nebude okolím
příliš
vnímán, protože veškerá činnost
probíhá ve vnitřních uzavřených prostorech
základny.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

——————–

Dobře. Děkuji vám za vysvětlení a na shledanou.

Pavel KONEČNÝ, Univerzita obrany

——————–

Na shledanou.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

——————–

Tolik tedy Pavel Konečný z Univerzity obrany, ale, pane
Zbořile, můžeme pokračovat, už jsme tedy zjistili, jak by taková základna měla
vypadat a tady se nabízí opravdu otázka, i když to je třeba, jak říkal profesor
Konečný, jenom cosi jako tovární objekt, přeci jenom může vyvolávat nějaké
negativní konotace a nemusí to být zrovna u lidí, kteří třeba nemají rádi
americkou armádu.

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

——————–

No, samozřejmě. Tam právě už ze samé podstaty té vojenské,
toho vojenského utajení nebo té vojenské funkce vzniká jakési tajemství okolo
té a co je tajné, toho se lidé bojí. Takže když se třeba objevil ten nápad v
Polsku, tak se tam mluvilo o další policejní stanici Američanů. Najednou se
začnou používat emocionálně zabarvená slova, která to zpochybňují. A samozřejmě
když nevím, bojím se. To je přirozená reakce.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

——————–

Otázka je, jestli u takhle závažné otázky můžou emoce vůbec
být faktorem, který by měl do toho vstupovat?

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

——————–

Ano, neměly by. Samozřejmě, neměly by, protože
každé
takovéto rozhodnutí by mělo být emocionálně
neutrální, ale bohužel, protože ta
základna stojí v nějakém sociálním,
má nějaké sociální okolí, tak se tam
přirozeně, já shodou okolností znám ten
případ vojenského prostoru
Jince-Čenkov, kde, když už byly jenom dělostřelecké plochy,
potom prostory pro
cvičení letadel a později ty nějaké ruské rakety,
tak se okolo toho vyrojila
spousta fám a neadekvátních reakcí na celou
tu záležitost.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

——————–

Možná kdyby v současné době nebyla ta mezinárodně politická
situace taková, jaká je, kdyby americká armáda přece jenom řadou lidí na světě
nebyla vnímána třeba s jistými negativními konotacemi z Iráku, a tak dále, že
by třeba …

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

——————–

No, to je sice pravda, ale to je vždycky to tak
bylo. Já si
pamatuju ty obrovské skandály kolem americké
základny na Okinawě. Viděl jsem to
korejské bojiště okolo třicáté osmé
rovnoběžky, kde je jedna základna vedle
druhé a kde ti Korejci vědí, že je Američané
zachránili tehdy před invazí,
přesto se tam neustále protestuje, přesto tam vznikají
konflikty. To je právě
jeden z těch sociálních aspektů, že vlastně to má
také nějaké okolí a lidé
přicházejí do styku s lidmi, kterým
příliš nerozumí. Teď nemyslím
jazykové
nedorozumění, ale prostě vojáci uvažují
trošku jinak než sedlák, jo. Takže tam
dochází ke konfliktům a skutečně to
vyvolává emocionální reakce.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

——————–

Může u nás tahle základna vyvolat třeba i nějaký resentiment
na pobyt sovětské armády? Možná ta otázka je nepřípadná, protože základna
americké armády a pobyt sovětských vojáků je přece jenom trošku něco jiného.

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

——————–

No, víte, ale Američani říkají, že žádná otázka není blbá.
Blbá je jenom ta, která není položena, že jo.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

——————–

Tak jsem ji položil.

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

——————–

Samozřejmě, já jsem se schválně díval včera na Internet,
když jsme se dohodli o tom, že tady budu dnes vystupovat. Je to přesně na
polovinu rozděleno, a to ještě předpokládám, že na Internetu se angažují lidé,
kteří jsou jaksi hlouběji informovaní a prostě vyvolává to tu vzpomínku.
Samozřejmě má to úplně jiné aspekty, ale bohužel to tak je, protože jednak už
tím, že se uvažuje o těch stejných prostorech, kde ta sovětská vojska byla,
nebo která ovládali, tím myslím zejména tu Libavou a na severní Moravě a pak ty
Jince-Čenkov. To v Boleticích byly vlastně také pozemní jednotky, takže ono to
samozřejmě revokuje tu reminiscenci.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

——————–

A poslední věc. Z mezinárodního hlediska když tady ta
základna bude, nemůžeme se stát třeba i terčem nějakého ne úplně milého zájmu?
Myslím třeba těch, kteří si nepřejí, aby vůbec někde americké základny byly.

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

——————–

Ano, zejména z Ruské federace, a tím myslím zejména Moskvu a
v Moskvě ještě Kreml a ministerstvo obrany, které je tam hned za rohem, se
samozřejmě ozývají hlasy. Pan prezident Putin argumentuje tím, že nějaká jejich
střela SS 22 je prostě nezasažitelná a že žádná obrana proti ní neplatí. Já
nejsem vojenský expert, takže nedokážu poznat, co je na tom pravda a co ne, co
je vlastně jenom záležitost diplomacie a co je skutečný strategický záměr a
úmysl.

Jakub ŽELEZNÝ, moderátor

——————–

Pane Zbořile, děkuji, že jste přišel do dnešního Dobrého
rána. Na shledanou.

Zdeněk ZBOŘIL, politický komentátor

——————–

Prosím. Na shledanou.

Když léto, tak kozy

11.7.2006

igenus.cz

ČESKÝ RÁJ – Sluníčko svítí, voda na koupání je dostatečně
teplá, léto je v plném proudu. Ao je čas uspořádat, mimochodem už po šesté, v
Milkovicích v Českém Ráji osmidenní kulturně společenskou slavnost na podporu
koz a svobodomyslného způsobu života nazývanou Kozí mejdan.

Letos se KOzí mejdan uskuteční od středy 2. do středy 9.
srpna 2006.

„Mejdan, který se koná na 20 hektarech je ryze
nekomerční setkání uprostřed přírody a zviřátek (máme 27 koz a kozlů, 6 oslíčků
a řadu pejsků a kočiček). Vstupné dobrovolné, ceny lidové. Pivo, limo, víno a
jídlo stejně jako toalety a pitná voda zajištěna,“ vypočítává za
organizátory setkání Stanislav Penc. Stanování v místě je možné. Psi, děti a
další rodinní miláčci vítáni.

„Každoročně postavíme podia,
objednáme kvalitního
zvukaře a aparaturu, stejně tak jako nástrojovku pro muzikanty.
Hudební a
divadelní program není předem stanoven, prostě kdo
přijede, ten zahraje. Proto
každý, kdo hraje vlastní věci a chce v Milkovicích
zahrát nebo něco zajímavého
předvést, bude vítán,“ uvádí Penc.
Celé setkání je podle něj pořádáno
pod
heslem „jaké si to uděláme, takové to budeme
mít“.

Informace o předchozích ročnících i o dalších aktivitách
vyvěrajících z Milkovic naleznete na internetové stránce www.kozy.cz

došlo

21.6.2006

A2 kulturní
týdeník ř

Ad Osvětim měla být utopickým městem (A2 č. 21/2006)

V rozhovoru Petrušky Šustrové s Robertem Jan van Peltem,
jenž má odhalovat mýty kolem holocaustu a Osvětimi, se opakuje poměrně častý
mýtus o tom, že Slovensko „prodalo“ v roce 1942 slovenské Židy nacistickému
Německu. Nevím, jak a proč mýtus po druhé světové válce vznikl. Mohlo jít o
snahu vykreslit klerofašistické Slovensko jako zemi pod tlakem velkého
spojence, který nutil Tisův režim likvidovat Židy a součástí tlaku byla i
nabídka na jejich odkoupení.

Je však i
druhá verze, kterou považuji za pravděpodobnější. Četl jsem ji ve slovenském
tisku koncem 90. let. Dle ní si neobjednalo Německo na Slovensku zboží, ale
naopak Slovensko si u Německa objednalo poskytnutí služby. Cynikem nejsem já,
ale tržní mechanismy uplatněné ve fašismem ovládané střední Evropě v první
polovině 40. let.

V roce 1942 si Německo nemuselo
„kupovat“ o konečném řešení
židovské otázky, žily v Německu a na Německem
okupovaných územích ještě miliony
Židů. Logistické zázemí pro uskutečnění
plánu bylo právě v procesu vytváření.
Slovensko bylo v otázce konečného řešení s
Německem zajedno, ale vytvářet
vlastní zázemí se mu nevyplatilo. A tak odolat
nabídce, že za likvidaci
slovenských Židů obdrží Německo za každého oněch
pověstných 500 říšských marek,
šlo jen stěží. To byl i důvod, proč transporty ze
Slovenska dorazily do Osvětimi
jako první.

Je s podivem, že ani v odborných kruzích není v této
záležitosti jasno.

Lubomír Molnár

Ad Ovšem (A2 č. 23/2006)

Počkal jsem týden, než se
Lukáši Rychetskému srovná žaludek.
Tuším, za kterou část scény s jemným
trávícím ústrojím mluví,
brání mi to ale
vnímat ji jako většinu. Za svým názorem z
léta stojím i nadále. Ohled na to,
jestli je akce alternativní v míře doporučené
bratry brusiči, nerozhodoval.
Většina naopak dala přednost tomu, že si může někde
zahrát, aniž ji přitom
nutně bude hlídat kordon těžkooděnců. Ani to se nakonec
úplně nesplnilo, neboť
hluk akce vadil osamělému nočnímu golfistovi.
Navíc mi přes rok došlo, že si
technoscéna může za státní intervence dost i sama
tím, že nechodí k volbám a
tudíž není elektorátem. Politici ochraňují
zájmy nikoli všech občanů, ale
ochotněji svých voličů. My jsme nabídli ochranu
zájmů technařům. V mém případě
ne ze sympatií k technoscéně, ale z přesvědčení,
že patří do svobodného
prostoru.

Ne
náhodou.
Nesouhlas senátora Jaromíra Štětiny s
policejní blokádou dálnice D5 jsem loni
formuloval v době, kdy louka byla ještě prázdná.
Matějková z části CzechTeku
natočila záznam a pak byla jedním z prostředníků
mezi Policejním státem a
vládou. Jednání nakonec ztroskotala na odporu
části zástupců scény silně živeném
Stanislavem Pencem k vyjednávání s ministrem
Bublanem. Penc, jemuž nestačila
revoluce devětaosmdesátého, chtěl masy v ulicích.
Tam bylo ale horko a masy to
bavilo jen pár dní dokud hrála hudba, pak se
odjely koupat. Právě díky tomu, že
Stanislav Penc tehdy žádal hlavy místo újezdu, že
chtěl být hvězdou převratu,
neudálo se dodnes nic, než to, že byli osvobozeni všichni
zasahující policisté,
obviněno několik účastníků a že celý zásah
stále vyšetřuje Inspekce ministra
vnitra ve správě týchž policistů, kteří
zasahovali.

Lze jistě
namítnout, že scéna se chce bavit a co jí je do politiky, do zelených, či
kohokoli. Autor glosy ale hájí něco, co nemá právo být měrou ostatnímu.
Vyjadřuje spíše přesvědčení své než většiny a nutno dodat, že sice v souladu ze
zvoláním: Vzhůru do jeskyní!, ale se z toho plynoucími omyly. Mě scéna svou
účastí nepřekvapila, aniž jsem si ji koupil. Byl jí vytvořen prostor a ona jej
jednorázově využila. Zachovala se demokraticky, kdežto Rychetský po ní žádá
anarchismus.

Matěj Stropnický

Ad Dopisy po nebi (A2 č. 23)

Reaguji na minirecenzi Viléma Kozelky na
mou knihu Dopisy po
nebi. Nevím, je-li její autor povoláním
historik, ale doufám, že nikoliv.
Knížku jsem psala majíc za sebou mnoho let
strávených v archivech
(nejrůznějších) a před sebou tatínkovy
pravé falešné papíry, se kterými žil
za
okupace (německé) a které z něj učinily křesťana. Žil a
zázrakem přežil, ba
dokonce si občas i „zalebedil“ na houseboatu – a nejen! Že
je něco takového
neslýchané, tvrdila už Státní bezpečnost
při strašných výsleších,
kterým
podlehl. Ostatně o jeho zmizení do ilegality
podávám jasnou zprávu na s. 85 –
stačí knihu otevřít a příslušnou
pasáž přečíst. Dále, rodině našich sousedů
se
přes odpor V. Kozelky nádherně podařilo vycestovat i s babičkou
do USA za
tvrdého totalitarismu, neboť i tenkrát se stávaly
věci všelijaké a paní Božena
měla za oceánem bratra, jak se lze dočíst na s. 75. Akce
byla velmi
komplikovaná a trvala desítky let, ale vyšlo to a
hovořit o „autorčiných snech
a zbožných přáních jako
vyšitých!“ a o „chybách v
historických faktech“, je
arogance a ignorance. Bohatství příběhů, jež
píše život, vysmívaje se
pravděpodobnosti a logice, je nevyčerpatelné, nepřeberné
a jednoduše
neuvěřitelné.

Nataša Reimannová

Zelení v rukou médií

19.6.2006

Literární noviny

Jan Miessler

Zelení se dostali do Sněmovny. Co je to ale
vlastně za
společnost? Rozhádaní extrémisté, nebo
jednotná a státotvorná strana? Média
mají jako vždy ve věci jasno.

Média mají sice o zelených
jasno stále – kupodivu ale každý
měsíc úplně jinak. V prosinci šlo o stranu
rozhádanou, v lednu o stranu
sjednocenou, v únoru u stranu-kometu na politickém nebi,
v březnu o stranu
programově i personálně nekonzistentní a v dubnu o stranu
nejbohatšího
stranického předsedy, který svou hrabivostí v
restitučním soudním sporu škodí
České republice. Květnové noviny hloubaly nad tím,
zda má prvomájové zmlácení
Kateřiny Jacques na svědomí „socialistická“
policie či sama oběť, no a červnové
volby vše postavily do zcela nových souvislostí, a
to souvislostí – pro některé
překvapivě – jednoznačně pravicových. Retrospektiva
předvolebního pololetí
prozrazuje, že Strana zelených to s médii neměla
snadné – a že média to neměla
snadné se Stranou zelených. Říká se, že
bursíkovci se k velkému skoku kupředu
do poslaneckých lavic odrazili díky
sympatizujícím novinářům. Komentáře
velkých
deníků nicméně ani zpočátku příliš
sympatizující nebyly a pak už to bylo jenom
horší. Paradoxně proto, že strana se médiím
vlastně přizpůsobila.

S novým předsedou k novým zítřkům

Začátkem roku to vypadalo, že nový
„mediální“ předseda
Martin Bursík se straně vyplatí jenom přiměřeně –
první všímaví komentátoři
velebili jeho „pragmatičnost“, kontrastující
s „aktivistickým“ předchozím
vedením, zároveň byli ovšem Zelení stejně
jako dřív tu a tam kritizováni za
„nerealistické“ nápady typu odklonu od
jaderné energetiky a příklonu k
obnovitelným zdrojům. Kromě několika témat
lokálního významu se ale do médií
vůbec neprobojovali. 16. února ovšem přišlo
„překvapení“: Bursíkova strana se
poprvé přehoupla přes pět procent. „Zelení
míchají kartami,“ hlásaly novinové
titulky a komentátoři začali komentovat, především
však škatulkovat a počítat.

Jestliže před únorovým
preferenčním převratem o nich jako o
reálné možnosti párkrát zauvažoval pouze
Alexandr Mitrofanov v Právu, nyní se
ze zimního spánku probudili všichni a noviny byly
rázem plné analýz, zda jsou
zelení vlevo, vpravo či kde vlastně. „Strana
zelených – strana pravicová,“
shrnul vše v Haló novinách (21. 2.) Václav
Věrtelář už v titulku. „Většina
členů strany instinktivně tíhne doleva,“ všiml si
naopak v Hospodářských
novinách (23. 2.) Daniel Kaiser. Bude to tedy asi „Partaj
pružné ideologie“
(18. 2.), jak nazval svůj „lidovkový“
komentář Ondřej Neff – a to tak pružné,
že sama partaj neví, čí je: „Zelení
odmítají říct, jakou chtějí koalici,“
(24.
2.) hořekovalo nad jejich skandální nevyhraněností
Právo a vyjádřilo tak
rozladění všech, kteří si ještě v lednu
rýsovali do písku své levicové a
pravicové koaliční kruhy a kterým je
únorové průzkumy rozšláply. Však
také
agentury později dostaly od komentátorů (i od sebe
navzájem) co proto.

Současně zahájený výprask
Zelených si vzal za záminku jejich
„nevyzrálost“ a „malou pragmatičnost“ –
takticky se totiž nenechali zredukovat
na položku levé nebo pravé podmnožiny politického
spektra, a tím zprvu vcelku
sympatizující glosátory naštvali.
Mezitím ovšem společně s jarem a zároveň s
jakousi samozřejmostí vpluli mezi mediálně
respektované čtyři strany: pokud
článek o domácí politice obsahoval vedle
vyjádření dvou velkých stran i
stanoviska KDU-ČSL a KSČM, nesmělo od března chybět ani stanovisko
Strany
zelených. Současně se čtenáři mohli dočíst o
vlastních tématech stranického
benjamínka i v samostatných článcích: od
předvolebních aut na řepkový olej přes
odmítání nových spaloven až po privatizaci
ČEZ. Událostmi sui generis se ovšem
stala Bursíkova vyjádření o trochu
větší blízkosti tu k programu ČSSD, tu k
liberalismu ODS, znovu a znovu dráždící
publicistickou představivost. Z nenápadných
poznámek vyrostly kombinatorické studie o
povolebních koalicích, zpětně
transformující Bursíkovy pythické
náznaky ve stanoviska zásadního významu.

Kam s nimi?

Před definitivním zapíchnutím
zeleného praporku do levé či
pravé části politického spektra ovšem
museli komentátoři vyřešit důležitější
věc: jsou Zelení opravdu příliš
nevyzrálí a nevyhranění, nebo naopak až
příliš
prohnilí a na jejich levopravé orientaci vlastně vůbec
nezáleží? Vzájemné
fackování, kritický dopis předsedovi a vznik
levicové frakce dobře posloužily k
procvičení komentátorských figur o
nejednotné straně, nacvičených v éře
premiérů Špidly a Grosse. Přítomnost
neortodoxního Stanislava Pence,
ex-trockisty Petra Uhla a dvou ex-republikánů na
kandidátkách pak posloužily k
ilustraci často opakovaného tvrzení, že jde o
sbírku exotů (Ondřej Neff: Aféry
a Cirkus Bursík, LN 25. 3.). Z citátů zelených
lídrů se ovšem dalo vyčíst, že
strana na sobě v tomto ohledu pracuje – a tedy zraje.
Zkoumání témat z
volebního programu se za necelé dva měsíce
vyčerpalo a ani zde se nedospělo ke
komentátorskému konsenzu. Byl sice označován
adjektivy „nepropracovaný“,
„populistický“ a
„nereálný“, ovšem nedalo se
zastřít, že v tomto si s
parlamentní konkurencí příliš
nezadá. Nicméně časem přece jen trochu vyčpěla
vůně čehosi nového a nadějného, kterou kolem sebe
Zelení původně šířili. Média
to tedy vzala za druhý konec a někteří komentátoři
přivěsili k Bursíkovi
charakteristiku „nejbohatší politik“,
kontrastující s předpokládaným image
Zelených coby strany radikálů, kterým jde o
ideály a ne o peníze. Také jsme se
dozvěděli, že zelený předseda mění strany málem
jako ponožky.

Nakonec přišla strana o nevinnost
ještě před volbami skrze
prvomájový incident s Kateřinou Jacques. Kromě toho, že
posloužil jako klacek
na ČSSD, která má resort vnitra na triku, posloužil
také k podivování se, co že
to „křehká blondýnka“ hledala na tak
nebezpečném místě – s podprahovým, ale
někdy i nadprahovým sdělením, že si chce nová
partaj před volbami nahnat body.
Tedy ne že by zelení nab&iacutiacute;zené příležitosti
nevyužili. V očích komentátorů se
tím ovšem definitivně zařadili mezi ostatní
„běžné“ strany,
neštítící se před
volbami ničeho.

Státotvorní extrémisté

Martinu Bursíkovi to už ostatně mediální výzkumníci
spočítali: podle analýzy na webu mediainfo.cz „Debata s Paroubkem nejvíce
zvýšila Bursíkovu medializaci“ se v prvních čtyřech měsících roku 2006 stal
zelený lídr jedním z nejmedializovanějších českých politiků, přičemž dle
známkování expertů k němu byla polovina textů neutrální, šestnáct procent
článků vyznělo pozitivně, dvanáct procent negativně a dvacet dvě procenta
ambivalentně.

S podobným sčítáním
plusů a mínusů je ale potíž: sice
naznačí, že Haló noviny s Bursíkem
zacházely jako s třídním nepřítelem,
zatímco
Právo mu nejvíce fandilo, nasypáním
víceméně neutrálního zpravodajství a
názorově vyhraněné publicistiky na jednu hromadu ale
vyjde tisk až příliš
nestranný.

Pokud si od pozitivních článků odečteme ty, které sepsali
členové strany obvykle v reakci na nějaký obzvlášť vypečený komentář, a pokud
si pod „ambivalentními“ články představíme třeba pichlavou glosu, která nejdřív
Bursíkovi přišije několik kladných adjektiv, aby je vzápětí přebila něčím
šťavnatě záporným, můžeme velmi dobře dojít k zjištění, že Strana zelených byla
už od počátku pod palbou a žádná novinářská podpora, s níž si občas někteří
mediální kritici pohrávají, se nekonala. Jenže kde by pak zelení vzali tolik
procent preferencí?

Vysvětlení lze najít ve způsobu, jak
média upevňují
společenský status quo udržováním zaběhlého
diskurzu: Nejenže vybírají
události, o kterých se bude psát, ale také
o nich píší standardizovaným
způsobem, vš&iiacute;mají si určitých
očekávatelných aspektů a smířlivě pro
čtenáře
potvrzují očekávané závěry o tom, co je
normální a co nepřijatelné. Právě
tímto
mechanismem bylo za svou opozici vůči statu quo postaveno
předchozí vedení
„mimo diskurz“.

Předbursíkovským zeleným v
tomto ohledu často někde něco
přečuhovalo a jinde zase chybělo – ostatně tehdy chtěli systém
změnit a ne se
stát jeho součástí. Paradoxní je, že
jakmile strana s novým předsedou jednou
nohou přistoupila na pravidla hry, a díky tomu „vplula do
diskurzu“ jako
legitimní, a díky tomu lákavá alternativa,
sbírající všechny znechucené voliče,
přišla nutně o většinu charakteristik, která
média s alternativou spojují. Je
to logické: součást systému nemůže být
alternativou vůči systému. Ze Strany
zelených se stala jedna z hlavních stran,
platící za mediální pozornost
nutností médiím se přizpůsobit. Za
přílišné „výstřelky“
druhé nohy, stojící
nadále mimo hlavní proud, by totiž komentátoři
stranu odstřelili někam do
blízkosti komunistů.

Zatím to vypadá, že nová
zelená hlava zlobivou nohu ráda
odřízne, aby po velkém skoku do Sněmovny mohl
následovat obdobný velký skok,
tentokrát do vlády. Orientace na povolební
křeslovou matematiku (která, zdá se,
cynické české komentátory zajímá ze
všeho nejvíc) má ale nepříjemný
efekt:
alternativnost strany se mediálně i morálně opotřebovala
a skok „ani doleva,
ani doprava, ale kupředu“ ve skutečnosti vede dolů do
kalných vod každodenní
reálpolitiky.

Čtenáři online: To nejlepší z rozhovorů roku 2006

Beseda se Stanislavem Pencem

Musím ti to říct

Staré Hrady: mezi prodejem a tesaříkem

Zmoudření studenta Zifčáka

O prodeji zámku ve Starých Hradech rozhodne referendum

Prodej zámku odložili

Cesta k autenticitě

Českému dokumentu může být i líp

V Jihlavě vyhrál muž, ale zářily ženy

Co způsobil telefonát Paroubkovi

zkrátka

Kvůli party kritizoval inspekci

Na kozím plácku bez Sigmunda Freuda

Postavte Freuda před parlament

Langer žádá nové vyšetření loňského CzechTeku

ČESKÝ RUCH

Policie „zazdila“ excesy policistů

Kozí plácek patří kozám, tvrdí Penc

Protesty Spolku přátel koz

Protesty proti rozhodnutí postavit sochu na Kozím náměstí

Langer: Inspekce v CzechTeku chybovala

Langer je nespokojen s vyšetřováním CzechTeku 2005

Kraje Paroubka nechtějí

Indiánská čelenka Havlovi

Stát jsem já

Jansta pracoval pro vládu i ČSOB

Ústav paměti národa čeká na sněmovnu

Estébáci dostanou „odchodné“

Po sedmi letech příprav vyrazí na cestu po republice Kozí muzeum

Langer podržel Husáka, otevře CzechTek

Kozlice zahradnicí

Rockeři „zavalí“ Paroubka

Rockeři poslali Paroubkovi pohledy

Rockeři píšou Paroubkovi k narozeninám

Rockeři pošlou pohledy „osamělému“ Paroubkovi

Rockeři budou psát pohledy premiérovi Paroubkovi

Open Air Music Festival

Ty si to moje zlato, vzkázali turnovští rockeři Paroubkovi

Trutnovští rockeři se opět připomněli Paroubkovi

Zvedni prdel a di si za svym

Kozí mejdan v nejlepším

Kempy vyprázdnil déšť

Dnes sledujeme – neděle 6.8.2006

Dnes sledujeme – sobota 5.8.2006

Procházky Českým rájem

Dnes sledujeme – pátek 4.8.2006

Kozí mejdan opět začal

Dnes sledujeme – čtvrtek 3.8.2006

Začal festival věnovaný kozám

CzechTek grooves calmly

Statek v Milkovicích od středy oživí Kozí mejdan

Dnes sledujeme – středa 2.8.2006

Rozhovor s Martinem Bursíkem

Řešení povolební patové situace

Bitva u Mlýnců rok poté: právo prohrálo

Zelení: Předčasných voleb se nebojíme

Kozí mejdan oslaví zvířata i svobodu

Protiraketová základna na území ČR

Když léto, tak kozy

došlo

Zelení v rukou médií

Beseda
se Stanislavem Pencem

Musím
ti to říct

Staré
Hrady: mezi prodejem a tesaříkem

Zmoudření
studenta Zifčáka

O
prodeji zámku ve Starých Hradech rozhodne referendum

Prodej
zámku odložili

Cesta
k autenticitě

Českému
dokumentu může být i líp

V
Jihlavě vyhrál muž, ale zářily ženy

Kvůli
party kritizoval inspekci

Na
kozím plácku bez Sigmunda Freuda

Postavte
Freuda před parlament

Langer
žádá nové vyšetření loňského CzechTeku

ČESKÝ
RUCH

Policie
„zazdila“ excesy policistů

Kozí
plácek patří kozám, tvrdí Penc

Protesty
proti rozhodnutí postavit sochu na Kozím náměstí

Langer:
Inspekce v CzechTeku chybovala

Langer
je nespokojen s vyšetřováním CzechTeku 2005

Po sedmi letech příprav vyrazí na cestu po
republice Kozí muzeum

Ty si to moje zlato, vzkázali turnovští rockeři
Paroubkovi